Lídr nově založeného oranžového hnutí BZÖ "Hnutí za budoucnost Rakouska" označil své stoupence za "dobré rakouské demokraty", kteří nechtějí "šikovně formulovanou smlouvou EU delegovat svá suverénní práva do Bruselu". Haider je názoru, že na jedné straně slaví Rakousko své jubileum o znovunabytí svobody a současně přitom chce "zrušit demokracii". Nejde jen o to, že v budoucnosti bude mít unijní právo přednost před rakouským, ale také jde o otázku neutrality. To je pro Rakousko tak důležitou otázkou, na kterou, pokud se má zrušit, je nutno zeptat se lidu. Odmítl přitom námitky, že BZÖ se svým současným požadavkem je novým politickým tahem nebo pouhou show. To, že jeho původní modrá strana FPÖ ještě 2. března hlasovala v parlamentě pro ústavní zákon, podle kterého k schválení ústavní smlouvy s EU je nutná dvoutřetinová většina, Haider zdůvodnil, že BZÖ ještě tenkráte neexistovala a stará FPÖ viděla tento problém "volněji".

Stanovisko Haidera má však v Rakousku i mimo jeho hnutí zejména mezi řadou ústavních právníků zastání. Ti považují referendum o ústavní smlouvě s EU za nezbytně nutné. Jejím přijetím podle jejich názoru se totiž zcela mění rakouský ústavní pořádek a protože jde o změnu základního zákona, musí se k tomu vyjádřit lid. Karl Weber došel dokonce k závěru, že spolkový prezident nesmí ratifikační akt parlamentu vůbec podepsat. Sociálně demokratický prezident Heinz Fischer však nepovažuje za nutné se touto otázkou veřejně zabývat. Jeho poradce,bývalý prezident Ústavního soudu Ludwig Adamovich upozornil, že hlava státu své mínění vyjádřila, když podepsala zmocňující zákon upravující hlasování parlamentu o smlouvě EU. V této souvislosti se již diskutovalo o případné změně rakouské ústavy, avšak argumenty spolkové vlády, že není třeba vyhlašovat referendum, byly považovány za dostatečné. Pokud však by se měl celý problém přenést k ústavnímu soudu, mohlo by se tak učinit teprve poté, až by všechny země Unie ratifikovaly ústavní smlouvu. K tomu by však Haider navíc potřeboval usnesení korutanské zemské vlády, jejímž je hejtmanem. To však - vzhledem k odmítavému postoji tamních koaličních sociálních demokratů - je prakticky nemožné a jejich šéf Peter Ambrozy to zcela vyloučil.

Prezident Ústavního soudu Karl Korinek ještě před ratifikací smlouvy parlamentem upozornil, že unijní právo má již dávno přednost před rakouským. O celé řadě otázek, ať již šlo o práva Nejvyššího účetního dvora nebo ústavních stížnostech, v tomto smyslu rozhodlo. "Přednost evropského práva před judikaturou ústavního soudu je zcela nezpochybnitelná," prohlásil Korinek. Nevyslovil se však, zdali je nutné referendum k evropské ústavní smlouvě, avšak potvrdil, že by se tak mohlo stát pouze v případě, že by vstoupila v platnost. Bývalý rakouský eurokomisař Franz Fischler považuje celou debatu o referendu za "nešťastnou diskusi", protože měsíce byly k tomu, aby se tato otázka vyjasnila. V zásadě sice není proti, ale nyní je nutno dát jasné znamení, že "Rakousko stojí za touto ústavou".

Opoziční Zelení prohlásili, že "ústava je stále lepší než žádná ústava". Ostře přitom odmítají snahu FPÖ i BZÖ po referendu v této otázce. Vedoucí koaliční lidová strana ÖVP prohlásila, že snahy svého oranžového partnera o referendu ji ponechává chladnou. "Můžeme jít společnou cestou, i když budeme mít různé názory". Jasné přitom je, že Haider ubezpečil, že jeho hnutí bude v dolní komoře souhlasit se smlouvou, což se také nakonec stalo. Předseda Svobodných FPÖ Heinz Christian Streche sice ubezpečil, že většina poslanců - což až na jednoho se rovněž stalo - bude hlasovat v parlamentu kladně pro evropskou ústavu, ale považuje referendum za nutné. Rozhodující strany - lidovci, sociální demokraté, SPÖ a zelení - prohlásili, že jsou ochotni akceptovat referendum pouze za předpokladu, že by bylo celoevropské. Evropští poslanci - jak ÖVP, tak SPÖ - se proti referendu postavili, protože není nutné. Dokonce i vicekancléř Hubert Gorbach, člen BZÖ, prohlásil, že sice celoevropské referendum by považoval za "žádoucí", ale přes některé kritické části ústavní smlouvy pozitivní jednoznačně převažují.

Spolkový kancléř Wolfgang Schüssel označil smlouvu za prozatím dosaženým vrcholem evropského sjednocovacího procesu. Předseda SPÖ Alfred Gusenbauer vyslovil názor , že "evropská ústava je mnohem lepší než současná evropská smlouva".

Rakouská eurokomisařka Benito Ferrero-Waldnerová označila ratifikaci smlouvy za "historický den pro Rakousko a Evropu". Potřebujeme silnou Evropu a Evropa potřebuje silnou ústavu. Ústava posiluje evropské instituce a mezinárodní úlohu Evropy. "Nastávající integrace je enormním úspěchem: přinese mír, bezpečnost a blahobyt, Tyto výdobytky musíme společně posilovat a k tomu bude EU ústava rozhodujícím způsobem přispívat," prohlásila Waldnerová.