6. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 5. 2005

Horory v domácím balení

František Hrdlička

Miloš Urban, Ondřej Neff, Anna Cermanová, Martin Kolář, Jan Jandourek, Iva Pekárková: Zabij mě líp. Nakladatelství Listen, 143 str., cena 180 Kč, ISBN: 80-86526-16-X, Jihlava 2005

Jihlavskému nakladatelství Listen, které řídí Boris Dočekal, je nutno připsat k dobru přinejmenším dvojí přínos: Svou ediční praxí, vydáváním povídkových souborů, prolomilo tradovaný a nesmyslný nakladatelský předsudek o tom, že se povídky nesetkávají s žádoucím čtenářským ohlasem, a výčet autorů, kteří figurují v jednotlivých souborech, svědčí o "demokratickém" přístupu editora:

Nerozhoduje, jak je v ČR zvykem, věk, ideová příslušnost či renomé povídkáře, nýbrž jen žánrová poloha jeho prózy, neboť editor usiluje o jistou monotematičnost jednotlivých svazků. Zatím vydal v této řadě dvě knihy milostných povídek, knihu úsměvných příběhů, knihu s "ulítlými" náměty (používám jeho výraz) a knihy o tajemství a neporozumění. K nejčastějším autorům, zastoupeným v těchto souborech, patří Iva Pekárková a Miloš Urban; jinak se mezi přispěvateli objevují jak jména známá, například Michal Viewegh a Ivan Klíma, tak jména debutantů. Úskalí tohoto přístupu ovšem tkví v tom, že slabiny začátečnických pokusů jsou v sousedství zralých texů mnohem patrnější.

Soubor Zabij mě líp, který vyšel v dubnu t.r., se dá posuzovat z několika hledisek -- z hlediska čtenářské atraktivnosti, z hlediska zvoleného žánru nebo z hlediska literární úrovně. Co se týče žánrové "čistoty", nejde vždy o typická hororová témata: V prvé povídce, nazvané "Štědrá noc baronky z Erbannu", vypráví Miloš Urban o čtveřici studentů, kteří stráví vánoce v odlehlém zámku; její podtitul zní sice "Variace pro temnou strunu", tj. odkazuje na Ladislava Fukse, ale svými kulisami připomíná nejvíc gotický román ze začátku 19. století (milovník literatury v ní objeví i jiné filiace, například s Gogolovou povídkou Vij nebo s Hubačovou televizní hrou Zámek v Čechách). Umím si představit, že si tento příběh podmaní leckterého čtenáře i kritika (zvlášť ty, kteří obdivují akční filmy), protože autor zručně fabuluje a dojem autenticity posiluje výčtem konkrétních detailů (vybavení zámku, příprava večeře, defekt auta), ale umím si představit i čtenáře, které povídka neuspokojí: Místo účasti s postavami vyvolává jen pocit napětí -- jako by šlo o virtuální realitu, nebo jako bychom museli nečinně přihlížet chrlení krve či kulometné palbě.

Zdání umělosti a odcizenosti vyplývá také z toho, že události, k nimž dojde po barončině nečekaném skonu, jsou příliš symetrické, než aby působily překvapivě, a hlavně jim schází přesvědčivá motivace, s jakou obmýšlejí své postavy mistři hororových námětů (Poe, Hitchcock, Bradbury): Všichni účastníci výletu se totiž setkají s obludnou zvětšeninou svých zvyků i zlozvyků, jako je tanec, mlsání, chtíč apod. Nedá se nicméně říct, že Urban své postavy nezná; vyplývá to z repliky, kterou vkládá už na počátku příběhu do barončiných úst: "Jsou mi sympatičtí, jenom jim něco chybí... snad jistota. Jako by se jen vznášeli."

I příběh Martina Koláře, dvojsmyslně nazvaný "Kousek Leslie Wildové" a nahlížený očima nesvéprávného výrostka, mísí dva literární žánry -- rozvíjí se podle pravidel detektivky, a teprv v závěru přibírá hororové atributy, které však působí trochu neorganicky: Proč tajemný, sériový vrah nezvolil pro svou poslední oběť stejný způsob, jaký užil v předchozích případech, a jak naložil se skeletem? ptá se čtenář. Kolářova povídka je nicméně nejpůsobivější z celého souboru, a to hlavně dík strohému stylu a důvtipnému načasování.

Je až nápadné, že má některé společné rysy s Urbanovou prózou, a to hlavně zálibu v morbidních představách, sklon k literární manýře a cizojazyčnou inspiraci (převažují ozvuky amerických románů, například od J.H. Leeové, J.D. Salingera, Iry Levina a Johna Irvinga), ale od příběhu s baronkou se liší lepším prokreslením ústředních postav. Stojí mimochodem za povšimnutí, že vrah označuje své oběti stejně jako mladík, o němž se vypráví v Haklově povídce "Události a komentáře" z knihy O létajících objektech (oba je cejchují sloganem TVOJE LEVÁ NOHA, resp. LEVÁ NOHA KURVY atd.); je na čtenáři, zda si tuto zjevnou shodu vyloží jako záměrnou aluzi, skrze niž se hlásí jeden autor ke druhému, jako nahodilé souznění myslí nebo jako obyčejný plagiát..

Neurčitý čas a prostor zmíněných povídek je ve zbylých příbězích nahrazen současnou realitou. Povídky "Nehoda" a "Dívka s tváří z mramoru", které napsali Iva Pekárková a Ondřej Neff, si berou na mušku bezohledné řidiče, postrach našich silnic. Jak už naznačuje editorova anotace, autoři si pro ně vymysleli rozdílný způsob odplaty: Pekárková -- v intencích orientálních věrouk -- na ně sesílá asijského ducha Thí, který, jakkoli přináší smrt, usiluje o své vtělení, zatímco Neff je trestá prostřednictvím dívky s psychotronickými vlohami. Strůjci odplaty se tedy od sebe až tak neliší (oba pocházejí ze světa nadpřirozených úkazů); zato se výrazně liší literární zpracování obou povídek: Styl Ivy Pekárkové je expresívní; autorka člení text na řadu vzrušených odstavců a sahá k slangovým výrazům, ke slovům, tištěným verzálkami, a k řečnickým otázkám, což může vést jak k oživení textu, jako je tomu u povídky "Dům u zmoklé hrdličky", uveřejněné v paralelním souboru Už tě nemiluju, tak k jeho zbytečné roztěkanosti, jako je tomu u povídky o adrenalinovém řidiči.

Neffova povídka naproti tomu trpí příznaky publicistického vyjadřování ("Tomu, kdo není schopen vidět obličej provinilého řidiče, bude možná užitečné sdělení, že se jmenuje...") a v závěru se -- ke své škodě -- mění ve vtíravou moralitu: "Jestli je vaše jméno v databázi smrťáků (rozuměj řidičů-zabijáků)", nabádá autor čtenáře, kteří snad nepochopili poslání povídky, "užijte si těch pár měsíců, týdnů, dní...(rozuměj než vás zlikviduje smrtonosná hrdinka). Moc vám jich nezbývá." Jinak soudím, že by obě povídky o řidičích vyzněly sevřeněji a úderněji, kdyby autoři necítili potřebu ukázat, že odplata proběhne lavinovitě, tj. že zasáhne i další řidiče, rodičku, lékaře atd., ale to je zřejmě věc osobního náhledu.

Pokud jde o mrazivý dech smrti, žádná povídka čtenáře nezklame; v odpudivých barvách líčí autoři vesměs i své hrdiny, včetně těch, kteří se ocitají na prahu dospělosti. V povídce "Místnost" od Jana Jandourka se děj točí kolem zapovězeného sklepa, jehož tajemství rozřeší bystrý a lstivý syn majitelů. Rozhodujícím motivem je tu šikana, v níž se vyžívají jeho "hodní" (učiteli uznávaní a pardonovaní) spolužáci, a závěr ukazuje, že syn a jeho otčím si vzájemně nemají co vyčítat. Povídka "nečaruje" s literárními efekty a dala by se jí vytknout jen přílišná náznakovitost chlapcových promluv, která je občas matoucí.

Poslední autorka, Anna Cermanová, přispěla do souboru povídkou "Mezijezeří"; i tento příběh je žánrově dvojlomný: Zpočátku se rozvíjí jako balada z dvacátých let minulého století: Do odlehlé vesnice přichází nový, samotářský učitel (a zároveň vypravěč příběhu), který včas neprohlédne dvojí tvář starousedlíků, s nimiž se stýká. Ve shodě s romantickým kánonem se závěrečná scéna odehraje v horách, u zamrzlého jezera, a střetne se v ní trojice ústředních postav, vypravěč, farář a místní neznaboh, ale tragický účin je bohužel oslaben tím, že mladá autorka náhle zapomíná na stylistické rozlišení subjektů: Není zcela jasné, kdo koho oslovuje, kdo koho zabil a zabije (ve scéně figuruje navíc ještě jedna mrtvola); z exaltovaného líčení je zřejmé, že si sice tuto scénu dobře představila (procítila), ale nepředala ji dobře čtenářům. Neměl ji editor přimět k vylepšení?

Další svazek, který připravuje nakladatelství Listen, by měl sdružovat povídky, inspirované životem v "totáči"; bude jistě zajímavé sledovat, v jakém světle ho autoři vylíčí: Připadal jim k popukání? Nebo se dosud probírají z jeho tíživé monotónnosti? Doufám, že se aspoň jedna povídka vypořádá břitce s jeho absurditou.

                 
Obsah vydání       6. 5. 2005
6. 5. 2005 Šéf britských konzervativců odstoupí
6. 5. 2005 Labouristé vyhráli, ale s menší parlamentní většinou
6. 5. 2005 Michael  Marčák
7. 5. 2005 Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce"
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů
6. 5. 2005 Může být demokracie funkční?
6. 5. 2005 Držte hubu, máme přece demokracii!
6. 5. 2005 Dočkáme se zastřelených důchodců na Letné? Štěpán  Kotrba
6. 5. 2005 Konopí způsobuje duševní choroby
6. 5. 2005 Příznivci marihuany letos opět zaplní Letnou
6. 5. 2005 Konopí a zlá čarodějka marihuana Bushka  Bryndová
7. 5. 2005 Zlopověstné dítě přichází do kin Petr  Šafařík
6. 5. 2005 Neřest rozkládá státní moc Zdeněk  Jemelík
6. 5. 2005 Česká republika legalizuje porušování lidských práv v ústavech sociální péče
6. 5. 2005 Veřejné zasedání u odvolacího soudu s policisty, kteří v bytě napadli romskou rodinu
6. 5. 2005 Veřejné prohlášení zastupitelů k připravovanému zdražení jízdného v Praze
6. 5. 2005 Horory v domácím balení František  Hrdlička
6. 5. 2005 V Brně bez zásahu státních orgánů směli pochodovat neonacisté Dušan  Lužný
6. 5. 2005 Každé ovoce má svého "červa" Milan  Neubert
6. 5. 2005 Hodnoty... ale rozumíme jim? Pavel  Urban
6. 5. 2005 Křeček nemá pravdu Jiří  Absolon
6. 5. 2005 Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové Lýdie  Junková
6. 5. 2005 Vše po čem dychtí člověk, je pomíjivé Karel  Sýkora
5. 5. 2005 Drobečky Jaroslav  Hutka
5. 5. 2005 "Štve nás hudba na Radiožurnálu"
5. 5. 2005 Jan Pokorný: "Problémem je stereotyp"
5. 5. 2005 Brazílie odmítla americkou finanční pomoc pro boj proti AIDS
4. 5. 2005 Jean-Luc Godard: "Kinematografie je mrtvá"
5. 5. 2005 Velikost velikánů Alex  Koenigsmark
4. 5. 2005 I my máme co oslavovat Oskar  Krejčí
4. 5. 2005 Mladí vpřed, staří na svá místa! Karla  Ladwigová
4. 5. 2005 Itálie: Nastává konec berlusconismu? Josef  Brož
4. 5. 2005 Upalování pneumatik Ondřej  Hausenblas
3. 5. 2005 New York Times: "Letadlo CIA , které převáží vězně k mučení do Taškentu, startovalo z ČR"
3. 5. 2005 Holocaust jako erotický stimul Štefan  Švec
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   
6. 5. 2005 Horory v domácím balení František  Hrdlička
6. 5. 2005 Může být demokracie funkční?   
6. 5. 2005 Česká republika legalizuje porušování lidských práv v ústavech sociální péče   
6. 5. 2005 Neřest rozkládá státní moc Zdeněk  Jemelík
6. 5. 2005 Konopí a zlá čarodějka marihuana Bushka  Bryndová
6. 5. 2005 Konopí způsobuje duševní choroby   
5. 5. 2005 Velikost velikánů Alex  Koenigsmark
5. 5. 2005 Drobečky Jaroslav  Hutka
5. 5. 2005 Brazílie odmítla americkou finanční pomoc pro boj proti AIDS   
4. 5. 2005 Upalování pneumatik Ondřej  Hausenblas
4. 5. 2005 Itálie: Nastává konec berlusconismu? Josef  Brož
4. 5. 2005 Mladí vpřed, staří na svá místa! Karla  Ladwigová
4. 5. 2005 Jean-Luc Godard: "Kinematografie je mrtvá"   
4. 5. 2005 I my máme co oslavovat Oskar  Krejčí

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
6. 5. 2005 Horory v domácím balení František  Hrdlička
14. 4. 2005 Neprožívám žádné velké excesy Filip  Sklenář
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
19. 1. 2005 Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... Ludvík  Hess
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
6. 12. 2004 Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma   
6. 12. 2004 Na genologické vycházce František  Hrdlička
1. 12. 2004 Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů   
19. 11. 2004 Divoké víno Ludvík  Hess
15. 11. 2004 S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu   
5. 11. 2004 Slam poetry 2004 Tomáš  Krček
27. 10. 2004 Cesta do noci Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 Poprava květinky Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 O Hutkově knize Požár v bazaru Jan  Čulík