1. Je nutno se ptát: kterého z těchto dvou subjektů se týká hodnocení, tedy označení mafie? Toto hodnocení se jednoznačně týká daného společenského systému a představuje určitou definici, tzn. definici toho, co obsahuje termín mafie

2. Je nutno položit si novou otázku: je možné definovat tuto negativně hodnocenou společenskou strukturu tak, aby tím byla vyloučena definice jiná, třeba i kontroverzní? O tom se dá dost dobře pochybovat. Společenský systém, který je charakteristický nedodržováním vlastních zákonů a nedemokratickým rozdělením a výkonem moci, systém vlády jedné strany bývalé ČSSR, byl krom jiného charakteristický také vytvářením šedých neoficiálních struktur, mezi nimiž se odehrávala paralelní ekonomická směna. Tyto struktury byly samozřejmě ze své podstaty ilegální a veskrze by se daly označit jako zájmové -- jejich zájem není třeba rozvádět.

3. Nyní je nutné provést srovnání: je možné navázat souvislost mezi takto charakterizovanou společenskou strukturou a pojmem "mafie"? Tady je z hlediska objektivity dobré použít slovník cizích slov. Žel ani pojmu "mafie" není možné nalézt jednoznačnou definici. Pojem "mafie" označuje z hlediska historického "tajný opoziční spolek vzniklý za napoleonských válek" a "teroristickou organizaci na Sicílii a v Jižní Itálii". Krom toho však ještě uvádí "tajné ilegální sdružení" anebo hanlivé "zájmové protispolečenské sdružení".

Je pravda, že se nemluví v souvislosti s pojmem "mafie" přímo o charakterizovaných společenských strukturách. Přesto by bylo možné o nich vyvodit podobné závěry, jako o některých definicích mafie, zejména o posledních dvou. Pouštět se do toho zde není důležité.

Mimochodem: i vzhledem k nejednoznačnosti pojmu "mafie" není možné tvrdit, že inkriminovaný hodnotový soud tuto definici nesplňuje, protože to není možné exaktně prokázat. To pro případ, kdyby se chtěl nějaký mafián soudit s ČR u Evropského soudu pro lidská práva, že byl v souvislosti s výrokem publicisty Rejžka poškozen na vážnosti.

4. Ačkoli je to už z hlediska možného naplnění skutkové podstaty trestného činu tímto výrokem zbytečné, přesto si musíme položit ještě jednu otázku: je vztah mezi subjekty výroku na takové úrovni, aby tím mohla vzniknout druhému subjektu, kterého se hodnocení zjevně netýká, nějaká újma na vážnosti?

Jestliže předpokládáme skutečnou existenci těchto struktur v socialistickém hudebním průmyslu, o čemž nemluví pouze publicista Rejžek, a hlavně, pokud tuto existenci nelze vyvrátit, není možné vyloučit vztah mezi dvěma subjekty inkriminovaného výroku. V tom případě je tedy vztah možný, ale je to vztah založený na určité skutečnosti, a skutečnost přece nemůže být považována za pomluvu. Pokud by tedy zpěvačka Vondráčková chtěla tento "hodnotový soud" vyvrátit, nezbývá jí než dokázat jeho nepravdivost. V případě, že by se jí to podařilo, by asi bylo vhodné, aby se publicista Rejžek omluvil.

Všechny soudy, včetně Ústavního, doposud -- překvapivě -- posuzovaly vztah mezi hodnotovým soudem a druhým subjektem, tedy zpěvačkou, za relevantní. Je to samozřejmě možná interpretace, i když je podivné, že tento názor nebyl na žádném stupni přehodnocen. I tak ovšem se nic nemění na skutečnosti, že posuzovat tento výrok jako potenciálně trestný je nemožné. Přijmeme-li totiž premisu, že se skutečně jedná o hodnotový soud, který definuje tam, kde je vzhledem k názorové nejednoznačnosti možnost i jiné definice, a třeba i kontroverzní, pak nemůžeme tuto definici označovat jako nepravdivou nebo pomlouvačnou.

Zcela jiné by to bylo, kdyby Rejžek řekl třeba "Vondráčková je husa pitomá". V tomto případě by bylo nutné konstatovat, že definice "husy" nepřipouští možnost sloučení s definicí zpěvačky Vondráčkové, neboť jejich neslučitelnost, a tedy nepravdivost výroku, je zjevná. Nebylo by však přípustné konstatovat, že součástí nepravdivého výroku je také adjektivum "pitomá". Tato část výroku charakterizuje sice přímo subjekt - zpěvačku, ale opět se jedná o typický hodnotový soud, tzn. definici toho, co lze definovat různě. Jinými slovy, pokud neexistuje exaktně zjištěná hranice pitomosti a pokud ji nelze definovat ani rámcově (např. pouze ve vztahu k takovým a takovým subjektům), není možné rozhodovat o její přípustnosti nebo nepřípustnosti ve vztahu k jakémukoli subjektu.

Není krásné zjištění, že byla všechna ta soudní a mediální iniciativa zbytečná?