Mládek ekonomy své strany zhodnotil jako bandu kryptokomunistů a z jednání předčasně odešel. Na vládu...

Den co den se na devizovém trhu směňuje 1500 -1800 miliard dolarů. Podstatnou většinu těchto transakcí činí transakce čistě spekulativní, bez přímého sepětí s výměnou zboží, služeb či investicemi. Mobilizovatelné zdroje všech centrálních bank Evropské unie, Spojených států amerických a Japonska se sotva rovnají objemu každodenních transakcí na devizovém trhu.

Tobinova daň je v podstatě velmi nízká daň, jež nepostihuje směnu zboží, služeb a investice, avšak působí jako brzda proti spekulaci založené na četných okamžitě návratných operacích. Poskytuje obranu před devastačními účinky spekulativního kapitálu.

Navíc by tato daň byla významným zdrojem příjmu, který by vedl ke vzniku první světové daně. Prostředky, jež by mohla tato daň přinést, by činily - odhadnuty dle projekcí - 50 - 250 miliard dolarů ročně. To by stačilo přinejmenším ke zdvojnásobení veřejné rozpočtové pomoci a odpovídalo by Rozvojovému programu Spojených národů, v němž se náklady na odstranění krajní chudoby obyvatel zemí Třetího světa a na vytvoření systému základních zdravotních a školských zařízení odhadují na 40 miliard dolarů.

Říká se, že zavést takovou daň není možné. Daně se však už vybírají ve světě na mnoha finančních trzích a především na takzvaných trzích s akciemi: v Singapuru je to 0,2%, v Hongkongu 0,4%, v USA 0,0034% a ve Francii 0,6% - 0,3%. Nenaráží se přitom na žádný odpor, protože tyto taxy nemají fiskální povahu a financuje se jimi fungování burz. Operátoři jsou přirozeně pro poplatky co nejnižší a nejraději by neviděli žádné, trh je však povinen vyrovnat se s danou situací.

I politické strany, které chtějí být akceptovány jako levicové, se musejí vyrovnávat s koncepty, které jsou pravicové. I ony jsou povinny vyrovnat se s danou situací. Vyrovnat se, ne jí podlehnout.

Zmíněná Tobinova daň si nečiní nárok na vyřešení všech finančních zlořádů světa. K boji proti daňovým rájům a ke kontrole pohybu kapitálu je zapotřebí i jiných opatření. Tobinova daň je však konkrétním návrhem, jak začít působit proti nadvládě financí a nově rozdělovat bohatství. Tobinova daň by mohla být prvním zdrojem budoucího "fondu soudržnosti světa" jako příznaku jiné globalizace, než je ta dnešní.

Pavel Sirůček: Nastane genocida nezaměstnaných? ZDE

To vše Gross ani jeho poradci nevědí. A nebo nechtějí vědět. "Programové zahledění některých komisí do minulosti a jejich neochota ke změnám a modernizaci, které požadují nové podmínky činnosti strany, vede k jejich odtržení od aktuálních potřeb ČSSD," napsal Gross. Nepřímé daně nejsou podle Grosse v rozporu s levicovou politikou už i proto, že jsou součástí "rozumné ekologické politiky udržitelné spotřeby".

Ale aktuální potřebu ČSSD neurčuje předseda, který ani nedokáže uspokojivě vysvětlit, kde vzal peníze na své luxusní bydlení, reprezentační život, politicky a společensky neudržitelnou spotřebu své rodiny. Aktuální potřeby ČSSD určují voliči - oněch Grossem vysmívaných a zatracovaných dolních deset milionů, které se nechtějí smířit se svými podprůměrnými výdělky a snižující se perspektivou. Za tradiční spojence ČSSD v prosazování "nové formy sociálního státu" v nadnárodním prostoru Evropské unie Gross považuje konzervativní lidovce, šilhající po spolupráci s ODS, popřípadě středové liberální strany, jejichž voliči se ají spočítat na prstech jedné ruky, a sektářskou Stranu zelených, zmítanou vnitřními konflikty a finančními nejasnostmi.

Předseda ČSSD dodnes nic nepochopil. Nejen v oblasti práva, které vystudoval a kterému se bohapustě vysmívá ve své praxi, ale ani v oblasti ekonomie, kterou prostřednictvím vlády řídí. Nepochopil nic ke své vlastní škodě, ale bohužel i ke škodě své strany a jejich voličů. Bude si muset nalézt jiné voliče. Protože dosavadní voliči nechtěli volit a nevolili liberální demokracii, ale sociální demokracii.

Oni nevolili Grosse, ale program.

Kapesní knihovnička pro premiéra

• Aiginger K., Landesman M.: "Competitive Economic Performance USA versus EU", WIIW Vienna, 2002
• Commission of the European Communities: "European Competitiveness Report 2003
• ČSSD: "Otevřenost novým výzvám -- věrnost tradicím (Východiska dlouhoobého programu)", XXX. sjezd, Praha, 2001
• Evropská strana sociálně demokratická: "Sociální demokracie v globalizovaném světě", Kodaň, 2002
• Fassmann M., Pelc V., Vintrová R.: "Mýty, lži a pověry českých reforem veřejných financí", Pohledy, Praha, 2004
• Giddens A.:"Třetí cesta", česka Mladá Fronta, Praha 2001
• Maddison A.: "Monitoring The World Economy 1820 -- 1992, OECD, 1995
• Maddison A.: "The World Economy -- a Millenial Perspective", OECD, 2001
• Pick M.: "Kde hledat naše strategické priority", Ekonom 41, 42 / 2003
• Reich R. B.: "Dílo národů", česky Prostor 1995
• Samuelson P. A.: "Demokratická vláda peněz", Lidové noviny , 2003
• Šujan I.: "Míra zdanění a ekonomický růst", interní studie Úřadu vlády ČR, Praha, 2004
• Dlouhodobý program ČSSD - 2003