28. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 2. 2005

Bůhví v Lucerna Music Baru

Byla jsem poprvé svědkem představení skupiny Bůhví v červnu 2004. Nyní uspořádala takto skupina další ze svých už tradičních koncertů dne 23. února v Lucerna Music Baru. Na koncertě byla velká návštěvnost stejně jako během červnového koncertu (většina fanoušků byly opět mladé ženy) a členové skupiny Bůhví také pozvali na jeviště několik hostů.

Od loňského roku neprošla skupina Bůhví žádnými změnami a stále v ní vystupuje nesmírně populární a talentovaný Ondřej Brzobohatý (klávesy a zpěv), Martin Hrubý (zpěv a kytara), Jaromír Telenský (bicí), Karel Pičman (trumpeta) a Pavel Trojan (baskytara).

Bylo možno zaznamenat rozdíly ve výkonu i ve stylu: jak se zdá, skupina Bůhví je rozhodnuta odhodit nálepku "world music", aby byla přijatelnější více mainstreamovému publiku. Namísto kostýmů, připomínajících tradiční české oblékání hráli členové skupiny v obyčejných šatech; většina z nich si radikálně změnila styl i barvů vlasů (Hrubý si nechal vlasy udělat na blond, Trojan měl načervenalé vlasy a Pičmanovy vlasty byly blonďaté s tlustým černým pramenem). Jen Brzobohatý a bubeník Telenský vypadali nezměněně.

Další podstatná změna se týkala hudby: v důsledku radikálně zlepšeného zvukového systému (nebo lepšího zvukového technika) bylo v Lucerně konečně tentokrát možné rozeznávat slova písní. Zvuk skupiny byl podstatně tvrdší než v červnu, což neprospívá některým rytmičtějším písním, ale odpovídá to pokusu skupiny o změnu image.

Skupina Bůhví hrála v podstatě nezměněný soubor písní ze svého nejnovějšího alba Akt a starší hity, které oscilují mezi balkánským a východoevropským folklórem, latinskoamerickými rytmy a občanskými valčíky.

Avšak, opět: skupina Bůhví mě nepřesvědčila: písně nevytvářely dojem homogenního celku, ale úplně naopak: vznikal dojem chaotické směsice populárních hudebních stylů, vybraných z širokého sortimentu světového folklóru.

Styl představení se nezměnil: Většinu písní zpíval Hrubý a poskakoval po jevišti, což většinou ženské obecenstvo u pódia oceňovalo hlučným jásotem. Ostatní členové skupiny se snažili ho podporovat občasnými sóly či zpěvem (zejména Brzobohatý, ale také Trojan a Pičman).

Jednou z nejhorších částí koncertu byla píseň, inspirovaná latinskoamerickými rytmy, k nimž tančil tanečník, k němuž se pak přidal i Hrubý. Tento zpěvák je pro skupinu Bůhví největším problémem. Hrubý je možná docela přijatelný pro své výstřední chování na jevišti, pro své světlé vlasy a intelektuálně vyhlížející brýle s černou obroučkou jako showman, avšak jeho kvality jako zpěváka jsou hluboce podprůměrné. Brzobohatý je daleko talentovanější zpěvák; proto je nepochopitelné, proč nemá víc příležitostí k tomu, aby prokazoval své schopnosti.

Soudě podle vřelého přivítání, obecenstvo s velkým zájmem očekávalo hosty večera. Byli to bubeníci Camilo Caller a Mário Bihári, dva členové mnohonárodnostní skupinu KOA, která dlouhá léta hrála s českou zpěvačkou a autorkou písní Zuzanou Navarovou až do její předčasné smrti loni v prosinci. Caller začal hrát se skupinou Bůhví nedlouho po začátku, zatínco Bihário uvedli později a na jeviště ho přivedli (Bihári je slepec) Hrubý a Brzobohatý. Obyčejně hrají "hosté" nejméně půl hodiny; Caller a Bihári však zahráli jen dvě vlastní písně a pak se po zbytek koncertu připojili ke skupině Bůhví.

Bihári je vynikající zpěvák i klavírista, který také hraje na akordeon. Nejvýznamnější ale je, že se stal velmi plodným autorem písní, což dokazuje jeho práce pro skupinu KOA< (některé písně na vynikajícím posledním albu Jako Šántidéví od Navarové a od skupiny KOA napsal a nazpíval Bihári).

Biháriho písně přijalo publikum s nadšením. Bylo z toho bez jakýchkoliv pochyb zjevné, kdo byl skutečnou hvězdou tohoto koncertu. Bihári se stal absolutním středem pozornosti v důsledku svého charismatu, autentických emocí i talentu hudebníka. Bylo lze spekulovat, že právě proto hrál pouze dvě písně. Na jednu stranu hrál Bihári dost dlouho na to, aby poskytl koncertu svých "hostitelů" potřebnou kvalitu a kredibilitu jako pro kolegy v žánru "světové hudby", na druhou stranu bylo jasné, že na koncertě hrál jen minimální roli.

I když se mi Biháriho vystoupení velmi líbilo, zároveň mě to naplnilo hořkostí: Bihári je, víte, nevyhnutelně spojen s vynikajícím dílem a osobností Navarové, a proto na něho mnozí pohlížejí jako na jejího potenciálního nástupce.

Jistě, "život jde dál". Zuzana Navarová by jistě chtěla, abychom na ni vzpomínali s radostí a nikoliv se smutkem, přesto považuji pokus skupiny Bůhví využít pro sebe dědictví a talentu jiných, daleko nadanějších lidí - Navarové i Biháriho - za nesmírně politováníhodný.

                 
Obsah vydání       28. 2. 2005
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu
28. 2. 2005 ČSSD: Partaj a kolektivní (ne)rozum Ivan  David
28. 2. 2005 Michael  Marčák
28. 2. 2005 Bitva o zrno... Ladislav  Žák
28. 2. 2005 Poor education leads to workplace problems Jan  Čulík
28. 2. 2005 Zubaři, stát a chrup Ivan  David
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
28. 2. 2005 Není oheň, jako oheň, aneb co potěší slušného občana Bushka  Bryndová
28. 2. 2005 Padesát dalších britských vojáků bude postaveno před soud za "zločiny spáchané v Iráku"
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
28. 2. 2005 Smrt čísla a výhodný nákup Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Václav Klaus v komerčním pořadu Miss 2005
28. 2. 2005 Odvšivení Jan  Hruška
28. 2. 2005 Desatero pro společnost Jindřich  Kalous
28. 2. 2005 A vy, že na takových věcech nezáleží... Petr  Fiala
28. 2. 2005 Mojšeho funus Filip  Sklenář
26. 2. 2005 Svoboda slavila Vítězný únor Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Existuje levicový liberalismus? Radim  Valenčík
28. 2. 2005 Havlova blbá nálada mezi námi? Karel  Sýkora
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Bůhví in Lucerna Music Bar Claudia  Just
28. 2. 2005 Haiti: Začátek nových nadějí? Simone  Radačičová
28. 2. 2005 Anarchie je klystýr! Pavel  Houdek, Ondřej  Slačálek
26. 2. 2005 Proč a v čem je komunismus vlastně totéž co nacismus Boris  Cvek
26. 2. 2005 Není křesťanství odpovědné za nacismus i komunismus? Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Michael  Marčák
25. 2. 2005 Kubinyi se neztratí Ivan  David
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
25. 2. 2005 Zádušní mše za Karla Kryla
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005
25. 2. 2005 Co se může dít v obci Úhonice Zdeněk  Belušík
25. 2. 2005 Portrét nastávajícího expremiéra Zdeněk  Jemelík
24. 2. 2005 Kalousek stále neví, kolik nemovitostí si pořídil... Štěpán  Kotrba
24. 2. 2005 Proč média nevyšetřují také případ Miroslava Kalouska?
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   
28. 2. 2005 Modernita je iluze, že žijeme v současnosti Martin  Škabraha
28. 2. 2005 Mojšeho funus Filip  Sklenář
28. 2. 2005 Havlova blbá nálada mezi námi? Karel  Sýkora
28. 2. 2005 Není oheň, jako oheň, aneb co potěší slušného občana Bushka  Bryndová
28. 2. 2005 Bitva o zrno... Ladislav  Žák
28. 2. 2005 Zubaři, stát a chrup Ivan  David
28. 2. 2005 ČSSD: Partaj a kolektivní (ne)rozum Ivan  David
26. 2. 2005 Svoboda slavila Vítězný únor Bohumil  Kartous
25. 2. 2005 Gross má pro tisk bulvární potenciál   
25. 2. 2005 Co se může dít v obci Úhonice Zdeněk  Belušík
25. 2. 2005 Portrét nastávajícího expremiéra Zdeněk  Jemelík