27. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 1. 2005

Globalizace funguje, ale s tržními principy by se to nemělo přehánět

Martin Wolf: Why Globalization Works. Martin Wolf. New Haven: Yale University Press, 2004, 398 str. $30.00

Martin Wolf napsal pozoruhodnou, ale chybnou obranu globální tržní ekonomiky, recenzuje jeho novou knihu v britském měsíčníku Prospect David Held. Podle jeho názoru potřebuje svět v globalizační éře sociálnědemokratické principy:

Jiná recenze Wolfovy knihy je ZDE

Wolf analyzuje globalizaci v podstatě podle hospodářských měřítek. Kniha se skoro vůbec nevyjadřuje o politických, sociálních, kulturních a ekologických aspektech globalizace, i když Wolf v ní argumentuje, že národní státy zůstávají ohniskem politické debaty a legitimity a že nejlepším způsobem, jak spojit hospodářskou globalizaci s politickou stabilitou je prostřednictvím liberální demokracie.

Wolf ve své knize brojí proti iluzím, které o globalizaci šíří kritické hlasy ze sféry, jíž nazývá anti-globalisation.com. Jeho kniha se zabývá intelektuálním konfliktem mezi liberálním kapitalismem a jeho oponenty.

Wolfova kniha je jasná, vážná a didaktická. Zároveň je svým způsobem anachronistická: její agenda jakoby vznikla už před několika lety, kdy vrcholilo antiglobalizační hnutí. Dnes už se nás nikdo neptá, jestli jsme pro globalizaci anebo proti ní. Nyní se hovoří spíše o tom, jaký druh globalizace chceme. A z tohoto hlediska Wolfova kniha nepřesvědčuje.

Wolf je přesvědčen, že osvícenské ideály svobody nejlépe zaručuje liberální tržní hospodářství. Recenzent naopak zastává názor, že neoliberální forma globalizace, kterou Wolf podporuje, je pro osvícenské ideály svobody hrozbou.

Oba, Wolfa i Helda, silně ovlivnil Friedrich Hayek jako velký teoretik tržního systému. Avšak, píše Held, Hayek nepochopil podstatu trhů jako mocenských systémů, které také mohou ohrozit svobodu a demokracii. Trhy jsou vysoce proměnlivé a rizikové - často vyvolávají škodlivé externí dopady na zdraví, sociální podporu, rozdělování příjmů a životní prostředí.

Pokud máme být schopni zaručit osobní svobodu, musíme vystavět mosty mezi hospodářskými a lidskými právy, mezi komerčními a ekologickými právy, mezi národní a mezinárodní jurisdikcí.

Wolf i Held jsou však oba přesvědčeni, že kritikové globalizace ji vnímají zkresleně. Není pravda, že globalizace je pouhou amerikanizací. Nedošlo k rozkladu sociálních služeb, pracovního či ekologického zákonodárství; globalizace neznamená konec národního státu; není pravda, že globalizace jen zvětšuje nerovnost na světě - sice roste propast mezi nejbohatšími a nejchudšími státy, avšak existují důkazy, že počet lidí žijících v extremní chudobě klesá; globální hospodářské procesy vždy nejsou ku prospěchu silných nadnárodních společností; rozvojové země pokaždé neprohrávají v aréně mezinárodního obchodu a hospodářská globalizace a nynější struktura ekonomické vlády nevylučuje hlas a vliv rozvojových zemí.

Avšak Wolf podle Helda neřeší tři problémy: 1.integrace globálního trhu není nevyhnutelnou podmínkou rozvoje, 2. politická filozofie, která upřednostňuje ve všem trh, nedokáže poskytnout dostatečný rámec pro přemýšlení o celé řadě nadnárodních problémů a o schopnostech multilaterálních organizací je řešit; a 3. liberálně tržní filozofie je nesprávnou filozofií pro naši dobu. Namísto ní potřebujeme kosmopolitní sociálnědemokratickou filozofii, která by dokázala vést svět vzájemně do sebe přesahujících komunit.

Zkušenost zemí, jako je Čína či Indie - a Japonsko, Jižní Korea a Tchajwan - dokazuje, že země nemusejí přijmout liberálně tržní obchodní či hospodářskou politiku, aby v nich došlo k ekonomickému rozvoji. Všechny tyto země zaznamenaly velký hospodářský růst uvnitř silných ochranářských opatření. Je ovšem pravda, že čím více tyto země zbohatly, tím se postupně staly otevřenějšími.

Nejnovější výzkum dokazuje, že nejvýznamnějším faktorem omezujícím schopnost chudých zemí zaznamenat velký hospodářský růst je liberalizace a volný pohyb kapitálu. Vede to totiž k jeho zcela nestabilnímu a nepředvídatelnému chování. Země, které se otevřely volnému pohybu kapitálu, mají horší hospodářské výsledky než země, které přísně omezují pohyb kapitálu, ale snížily cla. Studie MMF, který vyšla v březnu 2003, zjistila, že neexistují důkazy pro teorii, že finanční globalizace jako taková vede k většímu hospodářskému růstu.

Hospodářské ochranářství jako obecná strategie nefunguje, ale existují důkazy, že interní hospodářskou integraci země - rozvoj jejího domácího lidského kapitálu a národních tržních institucí a nahrazování dovozů domácí výrobou tam, kde je to realistické - lze stimulovat státní průmyslovou politikou.

Z důkazů vyplývá, že rozvoj státních regulačních schopností, zdravý veřejný prostor, schopnost zaměřovat investice k vytváření pracovních příležitosti v konkurenceschopných a produktivních hospodářských sektorech, ochrana nově se rodících průmyslových odvětví jsou důležitějšími prioritami než integrace do světových trhů. Téměř všechny dnešní bohaté země začaly život pod ochranou přísných cel a snížily je teprve, když jejich hospodářství získalo na robustnosti.

Všechno to nemusí samozřejmě dělat stát, může se na tom podílet i občanská společnost. Rozvojové země potřebují svobodu, aby si mohly vytvořit vlastní individuální politiku i vlastní instituce, které se mohou odklonit od ortodoxie globální tržní integrace.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       27. 1. 2005
27. 1. 2005 Čtyřka z Guantánama "je stále hrozbou", tvrdí USA
27. 1. 2005 Britští vězni z Guantanáma byli v Británii propuštěni na svobodu
27. 1. 2005 Británie už nebude věznit bez soudu osoby "podezřelé z terorismu", uvalí na ně domácí vězení
27. 1. 2005 "V jaké to žijeme společnosti, která zadržuje lidi bez soudu na dobu neurčitou?"
27. 1. 2005 Jak se připravuje v BBC publicistický pořad Newsnight
27. 1. 2005 Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny
27. 1. 2005 Do Iráku přichází demokracie
27. 1. 2005 Co si Iráčané myslí o volbách
26. 1. 2005 Michael  Marčák
27. 1. 2005 Evropský sociální model - evropské souvislosti české politiky Štěpán  Kotrba
27. 1. 2005 Globalizace funguje, ale s tržními principy by se to nemělo přehánět
27. 1. 2005 Stoupne teplota o víc než deset stupňů?
27. 1. 2005 Zvažování je "zajímavý" program pro vládní stranu Ivan  David
27. 1. 2005 Respekt ano, ale realita...? Stanislav  Křeček
27. 1. 2005 Konec časopisu Konec konců?
26. 1. 2005 Michael  Marčák
27. 1. 2005 Jak Brazílie dokáže snížit hlad na nulu
26. 1. 2005 Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech
26. 1. 2005 Leni Riefenstahl, žena bez tváře, umělkyně bez hranic Jan  Paul
26. 1. 2005 55 procent Američanů nevěří v evoluci
26. 1. 2005 Kluci nečtou
26. 1. 2005 Petice Jaroslav  Hutka
26. 1. 2005 Jiří "Monty Python" Vacek Josef  Provazník
26. 1. 2005 Podivuhodná vítězství Stanislava Grosse Oskar  Krejčí
26. 1. 2005 Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání
26. 1. 2005 Opozice nechtěla jít do vlády
26. 1. 2005 Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť
25. 1. 2005 Proč nepodporuje víc demokratů volby v Iráku?
27. 1. 2005 Světový tribunál o Iráku
26. 1. 2005 Setkání sociálních a ekologických hnutí
22. 11. 2003 Adresy redakce
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2005 Globalizace funguje, ale s tržními principy by se to nemělo přehánět   
27. 1. 2005 Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny   
26. 1. 2005 Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání   
25. 1. 2005 Hrubý amatérismus České televize Bohumil  Kartous
25. 1. 2005 Konzumente, raduj se! Josef  Provazník
25. 1. 2005 Démon přizpůsobivosti v satanském ráji Václav  Dušek
24. 1. 2005 Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? Karel  Dolejší
24. 1. 2005 Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát Petr  Miller
24. 1. 2005 Proč literární věda k ničemu není Boris  Cvek
22. 1. 2005 Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí"   
21. 1. 2005 V kleštích etikety Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
21. 1. 2005 "Obludárium věd" z druhé strany Marian  Kechlibar
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
21. 1. 2005 Nájemní smlouva se Zemí Josef  Šmajs