Navzdory zhoršující se situaci v Iráku nezměnila Bushova vláda své dlouhodobé politické cíle a i nadále chce vytvořit na celém Blízkém východě demokracii. Americká vláda považuje Bushovo znovuzvolení za důkaz, že Spojené státy podporovaly válku proti Iráku. Posílilo postavení neokonzervativců v americké vládě. Ministr obrany Donald Rumsfeld se krátce po volbách setkal s armádními šéfy a sdělil jim, že odpůrci války proti Iráku měli možnost vyjádřit své názory, ale americký lid je odmítl. Rumsfeld dodal, že Amerika zůstane v Iráku.

Irák je pouze jedno tažení v rozsáhlé válce proti terorismu, sdělil Hershovi jeden bývalý vysoký výzvědný důstojník. "Další bude tažení proti Íránu. Zloduši, ať jsou kdekoliv, jsou nepřítelem. Máme čtyři roky a zamýšlíme během nich válku proti terorismu vyhrát."

Ministr obrany Rumsfeld bude mít během druhého období prezidenta Bushe ještě významnější vliv než dosud. Válka proti terorismu bude rozšířena a bude ji v podstatě zcela řídit Pentagon. Prezident už podepsal celou řadu rozkazů, aby zvláštní tajné jednotky začaly provádět operace proti podezřívaným teroristickým cílům v deseti státech na Blízkém východě a v jižní Asii.

Rumsfeld bude moci tyto operace provádět, aniž by byl právně svázán, jako je CIA. Ta podle současných zákonů, vzniklých po řadě výzvědných skandálů v sedmdesátých letech, podléhá dozoru prezidenta a parlamentních výborů pro rozvědku. Pentagon se však Kongresu zodpovídat nebude.

Nejnovějším cílem útoků bude Írán.

Evropské země se už déle než rok snaží přesvědčit Írán, aby se vzdal svého jaderného programu výměnou za obchodní výhody a hospodářskou pomoc. Írán souhlasil, že dočasně zastaví své programy na obohacování uranu. Cílem současných jednání Íránu s EU je přimět Írán, aby svůj jaderný program úplně zrušil. Evropané naléhají na Ameriku, aby se těchto jednání účastnila. Bushovi neokonzervativci to odmítají. Jsou přesvědčeni, že k pokroku dojde až na základě hrozby vojenské akce. "Íránci rozumějí jedině nátlaku a potřebují dostat výprask," citoval neokonzervativce jeden vysoký činitel Mezinárodního úřadu pro atomovou energii.

Evropané se podle jednoho západního diplomata obávají, že v každém případě v této věci prohrají. Francie, Německo a Británie nemohou dosáhnout při jednání s Íránem bez USA úspěchu. Pak řeknou Američané, že jedinou alternativou je bombardovat Írán.

Mnoho vojenských a diplomatických odborníků se však domnívá, že vojenský zásah proti Íránu není správným řešením. Poté, co Izrael zničil v roce 1981 irácký jaderný reaktor v Osiraku, Írán svůj jaderný výzkum rozprostřel po zemi a skryl ho do podzemí. Vojenské útoky celý program nezničí. Kromě toho, Írán přejde to protiútoku, vojenského, teroristického nebo diplomatického. Írán má dalekonosné střely a styky s organizací Hezbollah, která má k dispozici letadla bez pilotů.

Americká vláda provádí tajné výzvědné lety nad Íránem nejméně od loňského léta s cílem získat informace o íránských jaderných, chemických a raketových centrech. Američané chtějí shromáždit data asi o čtyřiceti - padesáti takových instalacích a pak je zničit. Přitom Američané spolupracují s Pákistánem a pronikají do východního Íránu i z Afghánistánu. Američtí agenti či jejich místní pomocníci používají detektorů, které jsou schopny zaznamenávat radioaktivní emise do atmosféry a další důkazy, že nablízku probíhá program obohacování uranu.

Bushova vláda chce tentokrát konkrétní důkazy, nechce se znemožnit jako v případě neexistujících zbraní hromadného ničení v Iráku. Pákistán byl za spolupráci s Američany odměněn tím, že nebude muset předat otce pákistánské jaderné bomby A. Q. Khana Mezinárodnímu úřadu pro atomovou energii ani jinému mezinárodnímu úřadu k výslechu. Khan je v ohnisku obrovského konsorcia zabývajícího se činností na jaderném černém trhu. Američtí neokonzervativci tím dávají přednost krátkodobým cílům ovládnutí Íránu před dlouhodobými cíli odstranění černého trhu s jadernými zbraněmi. Dohoda s Pákistánem přichází v době, kdy se pákistánský prezident Mušaraf rozhodl rozšířit pákistánský arzenál jaderných zbraní. Američané mu nebrání.

Americká vláda také spolupracuje, pod vedením Douglase Feithe, civilisty v Pentagonu, s izraelskými plánovači na přípravě útoků na íránská centra jaderného, chemického a raketového výzkumu.

Aktualizují se také nouzové plány Pentagonu na širší invazi do Íránu. To dává smysl, protože se za poslední tři roky geopolitická situace na Blízkém východě zcela změnila a dnes by se invaze do Íránu prováděla zcela jinak než dříve.

Jestřábi v americké vládě jsou podle Hershe přesvědčeni, že se brzo ukáže, že přístup Evropanů k Íránu nemůže být úspěšný, a pak příjde řada na Ameriku. Bezprostředním cílem je zlikvidovat, alespoň dočasně, schopnost Íránu získat jaderné zbraně. Soukromě jsou však jestřábi v Pentagonu přesvědčeni, že omezené útoky proti Íránu tam povedou k lidové revoluci a ke svržení náboženské vlády. Jakmile se ukáže, že kněží nejsou všemocní, íránský režim zkolabuje tak, jak zkolabovaly režimy v Rumunsku, v NDR a v Sovětském svazu. Rumsfeld a Wolfowitz jsou o tom přesvědčeni.

Avšak Flynt Leverett, odborník na Blízký východ, který pracoval v Národní bezpečnostní radě Bushovy vlády, varuje, že jsou takové úvahy nesmírně neinformované. Celé politické spektrum v Íránu totiž podle něho podporuje, aby Írák získal jaderné zbraně. Írán bude interpretovat americké útoky jako útoky na ambice této země stát se významnou regionální mocností a moderním, technologicky sofistikovaným národem. Leverett varuje, že se v důsledku útoků Íránci sjednotí na podporu režimu proti Spojeným státům.

Rumsfeldovi se po dvouletém úsilí podařilo přesvědčit prezidenta, aby mu poskytl pravomoc používat vojenská komanda pro tajné operace. V listopadu 2004 napsal New York Times, že Bush utvořil studijní skupinu, která měla zjistit, zda by měl dostat Pentagon kompletní kontrolu nad elitní polovojenskou jednotkou CIA. Prý se to stane. Americký prezident Bush také poskytl Pentagonu pravomoc "zasahovat jednostranně proti celé řadě zemí, pokud vznikne dojem, že existuje jasná a průkazná teroristická hrozba. Přitom celá řada těchto zemí se staví přátelsky vůči USA a jsou významnými obchodními partnery". Na seznamu jsou mj. Alžírsko, Súdán, jemen, Sýrie, Malajsko a Tunisko.

Existují varovné hlasy, že Pentagon bude řídit jednotky CIA neohrabaně a špatně.

Právní otázky, týkající se nových pravomocí Pentagonu řídit tajné operace, aniž by informoval Kongres, nebyly vyřešeny. Je to právně nejasná oblast. Pentagon se hájí, že operace, které bude řídit, nebudou výzvědnými operacemi, ale "nutnými vojenskými kroky k přípravě bojiště".

Podle Rumsfeldovy nové politiky budou američtí vojenští operativci v zahraničí předstírat, že jsou zkorumpovaní podnikatelé a budou se snažit nakupovat na černém trhu součástky pro jaderný program. V některých případech jim při tom mají pomáhat místní občané. To by potenciálně mohlo znamenat, že bude Pentagon organizovat bojové akce na cizím území, nebo dokonce teroristické akce. Některé tyto akce se mají konat v zemích, kde existují americké diplomatické mise s velvyslancem a místním důstojníkem CIA. Podle nových předpisů z Pentagonu o jeho akcích v této zemi by tamější americký velvyslanec či velitel CIA vůbec nemuseli vědět.

Podle nových předpisů vzniknou v cílových zemích "akční jednotky", jejichž cílem bude vyhledávat a eliminovat teroristické organizace, jako byly pravicové popravčí čety, které začátkem osmdesátých let páchaly zvěrstva v El Salvadoru. Ty fzaložily a financovaly podle přiznání výzvědného důstojníka Spojené státy. Cílem nyní bude verbovat rekruty kdekoliv. A Kongres o tom nebudeme muset informovat. Proti sítí totiž může být prý efektivní také zase jedině síť. Pak takových zkušebních protiteroristických operací bylo už loni provedeno s americkou pomocí proti jedné "teroristické buňce" v Alžírsku. Otázkou je, kdo bude k takovýmto akcím vydávat rozkazy. Jak se zajistí, že nebude porušován zákon.

Pentagon se pokusil obejít omezení na tajné akce už jednou, začátkem osmdesátých let, kdy byla vytvořena tajná armádní jednotka a dostala pravomoc fungovat v zahraničí v podstatě bez dohledu. Výsledky byly katastrofální. Za Reaganovy vlády byla tato jednotka použita proti sandinistické vládě v Nikarague. Silně podporovala tamější Contras. V polovině osmdesátých let byla jednotka zrušena a několik jejích vysokých vojenských představitelů bylo odsouzeno u vojenských soudů po celé řadě finančních skandálů, z nichž se některé týkaly prodeje a nákupu zbraní.

Čelný bývalý činitel CIA sdělil Hershovi, že převzetí CIA Pentagonem je v podstatě nevyhnutelné.

Kompletní článek v angličtině ZDE