Tzv. Bratinkova zpráva o situaci romských komunit projednaná vládou v roce 1997 byla varovným signálem, ukazujícím, že dochází k dramatickému zhoršování ekonomické a sociální situace některých skupin Romů. Poukázala tehdy na nebezpečí vytváření nových ghett v souvislosti s rostoucí výstavbou tzv. "holobytů".

Situace Romů v České republice se v posledních letech v některých sférách zlepšuje (zajištění menšinových práv, rozvoj národnostní kultury, spoluúčast příslušníků romské menšiny na řešení problémů). Jinde již byly vytvořeny základní institucionální, právní i politické podmínky pro změnu, a lze tak očekávat nápravu situace v dlouhodobé perspektivě. To platí především pro vzdělávání, ochranu před diskriminací a jinými projevy xenofobie a rasismu. Zásluhu na tom nemají pouze veřejné orgány, ale také aktivity občanského sektoru, v rovině národní i nadnárodní. Došlo i ke zvyšování vědomí většinové veřejnosti o životě Romů. Zásluhou akademické obce, výzkumu i lidí pracujících v terénu, se zvýšilo odborné poznání problémů, postupně jsou také odhalovány často skryté mechanismy společenských jevů (např. migrace, lichva, procesy sociálního vylučování). Negativní trendy v sociální a ekonomické sféře, zejména zaměstnanosti a bydlení, se ale v celospolečenském měřítku nepodařilo zastavit, přestože na nápravu směřuje stále více finančních prostředků z veřejných zdrojů. Naopak, zřetelně dochází k zintenzivňování a stupňování tohoto vývoje. Nikoli ale celoplošně, nýbrž v určitých segmentech a ohniscích. Nejzřetelnějším projevem tohoto jevu, jež ve svých důsledcích přináší "rozevírání nůžek" mezi úspěšnými (většinovou populací i části Romů) a těmi, jimž nové podmínky přinesly další marginalizaci, je vznik a šíření vyloučených chudých romských enkláv koncentrovaných v průmyslových oblastech severozápadních Čech a severní Moravy

Ve zprávě o analýze soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci faktory podporující migraci.

Migrační potenciál obyvatel slovenských romských osad je vysoký (cca 130 000 osob) a absorpční schopnost českých měst a obcí a v nich žijících romských příbuzných případných slovenských emigrantů je malá. Pokud by došlo k hromadné migraci, zhoršila by se podstatně situace v cílových komunitách v České republice. Tyto prognózy se ale nenaplňují. Po přijetí České republiky a Slovenska do EU podstatně nestoupl počet Romů odcházejících do jiných zemí EU, nedošlo ani k hromadné migraci Romů ze slovenských osad do České republiky. V současné době větší počet romských emigrantů působí pouze místní problémy zejména v Moravskoslezském kraji, kde se ubytovávají u příbuzných a obživu hledají v šedé ekonomice.