28. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Pascale Casanova: The World Republic of Letters
28. 12. 2004

Periferie a centrum

Jak prosazuje světová kultura svou nadvládu nad malými kulturními celky

Pascale Casanova: The World Republic of Letters (Světová republika literatury), Harvard University Press, 440 stran, ISBN 0-674-01345-X $35.00

V této knize nám autorka ukazuje svět literatury, který je relativně nezávislý na hospodářských a politických vládnoucích systémech a v němž bojují navzájem o nadvládu jazykové systémy, estetické pořádky a žánry. Autorka odhaluje v globálním "světě literatury" vznikající režim nerovnosti, kdy se "malé" jazyky a literatury se stávají obětí neviditelného, avšak nemilosrdného násilí ze strany velkých jazyků a literatur.

Tato ambiciózní kniha prezentuje první systematický model jak porozumět vzniku, šíření a celosvětovému hodnocení literatury. Casanovová ukázala, jak celosvětově hodnotíme ve světě literatury "originalitu" a "modernost". Argumentuje, že je nesmírně důležitý tzv. "literární kapitál", který poskytuje hodnotu a legitimitu jednotlivým kulturám v jejich neustálém úsilí získat mezinárodně moc. Casanovová definuje tři hlavní éry geneze světové literatury - latinskou, francouzskou a německou - a podrobně zkoumá tři obry v říši světové republiky literatury - Kafku, Joyce a Faulknera.

Potud charakteristika knihy z internetového knihkupectví amazon.com. Avšak jaké tedy musí mít (české) literární dílo vlastnosti, aby proniklo do světové literatury a kultury? Knihu Casanovové recenzoval v americkém časopise The Nation William Deresiewicz, viz níže. Vznesl celou řadu zásadních otázek. Nejsem si jist, zda se všemi souhlasím. Je pravda, že to, co se z české kultury kdy mezinárodně prosadilo, bývá často poněkud náhodné. Je také pravda, že dnešní mezinárodní pojetí české kultury je velmi zkreslené. Tato kniha by měla být pobídkou k analýze, co způsobuje, že (česká) "kultura na periferii" občas proniká do kultury mezinárodní a většinou nikoliv, poznamenává Jan Čulík:

Perry Anderson v London Review of Books označil Světovou republiku literatury za knihu, která bude mít stejný osvobozující vliv jako Saidovo dílo Orientalismus. Protože to napsal známý kritik Perry Anderson a protože to vyšlo v London Review of Books, už se to, svým způsobem, stalo. Už čtením pozitivní recenze v renomovaném literárním časopise se sám čtenář stává součástí procesu legitimizace nového díla.

Proč je tato kniha od Pascaly Casanovové originální a brilantní? Normálně uvažujeme vždycky jen v intencích jednotlivých národních literatur. Avšak napadlo někdy někoho, jakým způsobem vstupují do našeho prostoru národní literatury literární díla odjinud? Zejména zvláštní je to v případě literárních děl, vstupujících do anglicky mluvícího literárního okruhu. Napadlo anglicky mluvící čtenáře někdy, proč se některá literární díla k nám dostanou a proč některá nikoliv? Odkud pocházejí spisovatelé, kteří se překládají do cizích jazyků? Jsou to prostě nejslavnější spisovatelé ve svých rodných zemích? (Ve skutečnosti tomu tak většinou vůbec není.) Pokud se vůbec nad těmito otázkami zamýšlíme, prostě předpokládáme, že se dovídáme o těch spisovatelích, kteří jsou prostě lepší než ti, o nichž se nedovídáme. (Avšak "lepší" podle jakých měřítek, vynucovaných kým?) Jinými slovy, stáváme se obětí mýtu mezinárodní literární meritokracie, jak píše Casanovová, "mýtu začarovaného světa, kde vládnou univerzální hodnoty prostřednictvím svobody a rovnosti, kde vládne představa literatury jako něčeho čistého, svobodného a všeobecně platného."

Casanovová tuto báji radikálně podvrací. Vychází z teorie světových systémů, z myšlenky, kterou rozvinuli Fernand Braudel a Immanuel Wallerstein, totiž že kapitalistickou ekonomiku, která vznikla asi od roku 1500, je nutno analyzovat jako jednotný globální systém provázaných národních ekonomik. Některé tyto ekonomiky patří k vládnoucímu "jádru", jiné jsou na závislé "periferii", žádnou z nich však nelze studovat jako samostatnou entitu.

Casanovová argumentuje přesvědčivě, že také asi od roku 1500 vznikl analogický svět literatury, "světová republika písemnictví". Podle její analýzy si "základní skupina národů" - Francie, Anglie a zakladatelé dalších "velkých" evropských literatur za posledních několik staletí vytvořili velké rezervy "literárního kapitálu", a jeho prostřednictvím ovládají prostředky kulturní legitimizace pro země, které se nacházejí na globální literární periferii. Tato periferie je region, který se vznikem evropského nacionalismu za poslední dvě staletí a v důsledku procesu dekolonizace výrazně rozšířil. Spisovatelé z této periferie usilují o mezinárodní legitimitu. A hlavním městem světové republiky literatury, místem, před nímž se musejí sklánět, mají-li získat konečné uznání, všechny ostatní země, je Paříž.

Je ostudné, pokračuje autor v časopise The Nation, že nejvýznamnější díla i anglosaské literatury získala slávu v Paříži, zatímco byla v Londýně i v New Yorku doslova neznámá. Faulkner, který byl v USA ještě tři roky před tím, než v roce 1949 dostal Nobelovu cenu, zcela neznámý, dosáhl ve Francii věhlasu už od roku 1931. Joyce, i když ho už uznávala avantgarda, nenašel nakladatele pro své dílo Odysseus, dokud knihu nepřeložil do francouzštiny Valéry Larbaud. Většina velké moderní anglické literatury také našla mezinárodní publikum prostřednictvím Francie. Casanovová se zmiňuje o Shakespearovi, Scottovi, Poeovi a Byronovi, všechno jsou to autoři, jejichž sláva se rozšířila po světě prostřednictvím překladů do francouzštiny. Borges i Kundera jsou dalšími autory, kteří se proslavili v anglosaském světě - a pak v celém světě - teprve poté, když jejich slávu posvětila Paříž.

Jak tato situace vznikla? Casanovová nalézá kořeny vzniku mezinárodní literatury v eseji Joachima du Bellaye z roku 1549 "Obrana a ilustrace francouzského jazyka" - tato esej byla vyhlášením války proti nadvládě latiny. Během následujících sta let si Francie vytvořila svůj "literární kapitál" především překládáním a napodobováním klasických starořeckých a římských vzorů. Takže do vlády Ludvíka XIV., do věku Pascalova, Molierova a Racinova nahradila francouzština latinu jako jazyk literárního klasicismu. V důsledku toho, argumentuje Casanovová, anglická literární totožnost a další národní literární identity vznikly v konkurenci s francouzskou literární totožností. Když se pak probudilo národní vědomí národů, jako bylo Německo - vznikl nový způsob akumulace literárního kapitálu. Jako první ho definoval Herder - německý filozof z osmnáctého století. Literární kapitál podle něho už neměl pocházet od klasických vzorů, vznikal nyní z jedinečné národní "duše", z "génia" národa, který vyjadřovala jeho tradiční orální kultura.

Vznik mezinárodního literárního prostoru je důsledkem soupeření mezi národními literaturami. Právě v důsledku tohoto boje se paradoxně prosadily literární hodnoty nezávisle na národních politických a morálních agendách. Tím, že spisovatelé vytvořili nadnárodní sféru literatury, vytvořili prostor, kde mohla být literatura posuzována vlastními měřítky, a tak autoři mohli ignorovat své národní publikum, které bylo většinou nesmírně konzervativní. Jinými slovy, vznik nadnárodního literárního prostoru umožnil vznik literární avantgardy. A protože byla Paříž vůči avantgardě nesmírně vstřícná, stala se světovým ohniskem literatury.

Republika literatury má svá vlastní pravidla, dodržuje svůj vlastní historický čas, rozděluje svět podle své vlastní mapy a má svou vlastní ekonomiku, svou vlastní nerovnost a své vlastní formy násilí.

V druhé části své knihy ukazuje Casanovová, jakými prostředky se spisovatelé z literární periferie snaží proniknout do centra. Dokazuje, že hlavním prostředkem, osvobozujícím spisovatele ze samoty bezvýznamnosti na literární periferii je motor literárních inovací. Literární inovace vznikají téměř výlučně jen v důsledku touhy marginalizovaných spisovatelů po mezinárodním přijetí. Ibsen, Joyce, Faulkner, Beckett, Borges, García Márquez, Rushdie: všichni se učinili modernějšími než Paříž a přetvořili ohnisko světového literárního vývoje k obrazu svému. A za druhé, motor literárních inovací a mezinárodního uznání osvobozuje periferní spisovatele od nadvlády kultury jejich vlastní země a od jejích domácích morálních a estetických předsudků.

Navzdory jistému frankocentrismu, hlavní argument Casanovové, který se týká literárního vývoje posledních asi 150 let, je nenapadnutelný, píše recenzent v americkém časopise The Nation. Casanovová vytvořila mapu globální literární moci a vznesla celou řadu dalších otázek. Jaké přesně jsou mechanismy a instituce legitimizace literárních děl? Jak důležití jsou recenzenti a čtenáři recenzí? Jak aplikovatelný je její model na mocenské vztahy mezi jednotlivými zeměmi? Jak relevantní je její model pro ostatní umění, mimo literaturu? (Zcela zjevně relevantní je.) A jak relevantní je vůbec pro dnešní svět? Casanovová totiž uznává, že systém literární internacionalizace, ovládaný z Paříže, se možná už rozpadá a ustupuje komerční globalizaci, ovládané především americkými nakladatelskými koncerny. Vzniká-li nyní masově produkovaná, globálně marketingově zpracovávaná "literatura", která imituje styl modernismu ("světovou prózu", jakou píší lidé jako Umberto Eco či David Lodge) - je možné, že skutečná, autentická literatura, je nyní už nahrazována jen chytrou, falešnou imitací sebe samé.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       28. 12. 2004
28. 12. 2004 Jak prosazuje světová kultura svou nadvládu nad malými kulturními celky
28. 12. 2004 Katastrofa v jihovýchodní Asii si už vyžádala 50 000 obětí
28. 12. 2004 Spisovatelka Susan Sontagová je mrtvá
28. 12. 2004 Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb
28. 12. 2004 Sověti "téměř vyhráli válku v Afghánistánu"
27. 12. 2004 Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení Štěpán  Kotrba
28. 12. 2004 Michael  Marčák
28. 12. 2004 Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům
27. 12. 2004 Bin Ladin apeluje na Iráčany, aby bojkotovali lednové volby
27. 12. 2004 Janukovyč odmítá výsledky ukrajinských voleb
26. 12. 2004 Michael  Marčák
28. 12. 2004 Proč má smysl číst většinu prací Bořivoje Čelovského David  Tichý
28. 12. 2004 Doživotní imunita aneb drzost na pokračování Milan  Valach
28. 12. 2004 Dálnici D8 ve Středohoří mohou ohrozit sesuvy
27. 12. 2004 Michael  Marčák
27. 12. 2004 Jižní Asie: Ke katastrofě došlo, protože vlády nevytvořily výstražný systém
28. 12. 2004 Co se stane, až vyhraje ODS? Jaroslav  Zvěřina
26. 12. 2004 Ukrajina: Juščenko vítězem
27. 12. 2004 UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem
27. 12. 2004 Michael  Marčák
28. 12. 2004 SRN: I v příštím roce pokles růstu ?
28. 12. 2004 SRN: Odbory varují před dobrovolným zkracováním dovolené
27. 12. 2004 Rusko nemá právo na impérium
23. 12. 2004 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
27. 12. 2004 Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání"
27. 12. 2004 Čínský komunista v Pekingu postavil francouzský zámek za 50 milionů dolarů
27. 12. 2004 Další svědectví o týrání vězňů v zálivu Guantánamo
27. 12. 2004 Kde je problém v českém školství? Jan  Sládek
23. 12. 2004 Čas vánoční Jan  Paul
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004
28. 12. 2004 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
28. 12. 2004 Jak prosazuje světová kultura svou nadvládu nad malými kulturními celky   
28. 12. 2004 Proč má smysl číst většinu prací Bořivoje Čelovského David  Tichý
28. 12. 2004 Doživotní imunita aneb drzost na pokračování Milan  Valach
23. 12. 2004 OSN: Sexuální skandál v Kongu novým Abu Ghraib?   
23. 12. 2004 Jak republikánští dárci vydělávají na pornografii   
23. 12. 2004 Nač Češi doplácejí Miloš  Kaláb
21. 12. 2004 Gayové a nedorozumění Milan  Valach
21. 12. 2004 Líbivé obrázky Václav  Dušek
20. 12. 2004 Kdo je Noam Chomsky Martin  Mrzena
20. 12. 2004 Boj se šedou ekonomikou a registrační pokladny Petr  Baubín
20. 12. 2004 Vědění světa bude k dispozici na internetu   
20. 12. 2004 Sarabanda: Bergmanova filmová meditace na téma mlčení Josef  Brož
20. 12. 2004 Potřebná kniha s velikými otazníky Petr  Šafařík
20. 12. 2004 Bible jsou "lži a propaganda"   
20. 12. 2004 Noam Chomsky: O stavu národa, o Iráku a volbách Amy  Goodman