Podstatné (otázkou ale zůstává, jak přesné) informace se dají shrnout takto: konaly(jí) se ukrajinské volby, v nichž proti sobě stojí bývalý premiér Viktor Juščenko, zástupce prozápadně orientované "opozice" a současný premiér Viktor Janukovyč , proruský vyslanec uhlomafie z Donbasu a bývalý krminálník. Na jedné straně snaha o vstup do EU a NATO a z toho vyplývající tlak na Rusko, na straně druhé částečná fúze s Ruskem a výhody pro rusky mluvící obyvatelstvo. K tomu pochopitelně, zdali má větší charisma USA s Evropskou unií či jeden a druhý zvlášť nebo jestli snad se širá Ukrajina opět přivine medvědovi na hruď. No a průběžné změny statutu voleb, jinak nic.

Ovšem to nejsou krátké zprávy na osmé straně vpravo dole, to jsou hlavní titulky na čelní straně, které říkají, že se nic podstatnějšího neobjevilo. Česká televize dokonce používá "akční znělku", kterou odděluje informace o událostech na Ukrajině od těch ostatních, a to je ohlášení stavu pohotovosti třetího stupně.

Volby prezidenta na Ukrajině jsou předním mediálním tématem, ve světě i ČR. Kdyby se takové volby konaly za současné genocidy v obdobně velké zemi někde v oblasti tropické Afriky, obešlo by se to telegrafní zprávou, jenže tady jde (alespoň v mediálním světě) o velký kus chutného mocenského boršče. Už z toho důvodu by měly být tyto informace opatřeny relevantními souvislostmi, zobrazením nejen politických a ekonomických, ale i kulturních reálií.

Na Ukrajině je to jako ve Vařečkách a Hrncích. Proti sobě stojí oranžová opozice (na prvním místě) a modrobílá vládní koalice, jen mezi nimi není most, ale pomyslné dělítko na západní a východní část. Kdyby si někdo všiml přímo se nabízejícího Dněpru, bylo by to úplně přesné.

Na straně jedné jsou "zapadnici", kteří by už chtěli přestat nechat se za dost drsných podmínek ponižovat v západoevropských zemích a chtěli by se k nim raději v rámci "osvobození" přidat, a na straně druhé východ ovládaný průmyslovou oligarchií a Vladimirem Putinem.

Kvůli volbám mezi nimi najednou vznikl spor a z ničeho nic se tam dějí občanské neposlušnosti. Alespoň takhle předkládají ukrajinské události teoreticky relevantní média - ČT v hlavním zpravodajství a internetová ega LN, Práva a HN.

Čirou náhodou je západní část země z historického hlediska "prozápadně" katolická a východ je "prorusky" pravoslavný. To nemusí přesně vystihovat současné politické rozložení, ale z dlouhodobého hlediska je to určující faktor. Takové sdělení ale zřejmě není dostatečně související.

Daleko více se toho člověk dozví o tom, jaké zahraniční vlivy zrovna na Ukrajině řádí, což může vést i k závěru, že na Ukrajině se prostě svobodné volby konat nemohou, protože vůle obyvatelstva je manipulována zvenčí, skrze opozici a vládní koalici. To je také vesměs všechno co se člověk dozví o politické scéně. Juščenko rovná se opozice a Janukovyč znamená současná vláda.

Na tom se samozřejmě lépe staví určitá tendence "navrhovat" ve zpravodajství hodnotící soudy. Pravda je, že kriminální minulost jednoho z kandidátů je trochu odlišná od u nás známé a ceněné politické kriminálnosti, ale na druhou stranu jen sem tam nenápadně prosákne, že opoziční kandidát byl spolupracovníkem současného prezidenta.

Na úkor vládní kliky jsou připisovány také volební podvody, jenže předvolební obviňování bylo oboustranné a volební komise zaznamenala také oboustranné stížnosti.

Tvář opozičního kandidáta působí mučednicky, ale těžko kdy zjistíme, jak došlo k jejímu zjizvení. Jenže vznesené obvinění vždycky převáží misku pravděpodobnosti.

Dlouhé záběry a většina fotografií jsou věnovány demonstracím v Kyjevě, kde jasně převažují voliči opozice. Mluví se nejčastěji o desetitisících. O protestech modrobílého tábora se začalo nahlas mluvit až ve chvíli, kdy se objevila neopomenutelná informace o možném požadavku autonomie průmyslové oblasti, která má na svědomí třetinu HDP.

Opoziční kandidát je také daleko častěji citován, než současný premiér. To by mu ale přes všechny výroky o svobodě mohlo uškodit. Ačkoli volební výsledky byly dočasně postaveny do karantény, neváhal V.Juščenko složit presidentský slib a "oranžoví" ho prohlašují za vítěze. Šedá eminence opozice Julie Tymošenková zase říká, že Juščenko musí být prohlášen za vítěze nebo se jim v opakovaných volbách musí(!) stát.

Jenže ani když Nejvyšší soud Ukrajiny podle všeobecného mínění prohlásí výsledky za neplatné, Juščenko se tak v demokracii nemůže stát prezidentem. Tím ho může pasovat jen opakování voleb a tam se nejvíce osvědčí současná občanská hyperaktivita.

Jenže je téměř nemožné, aby opakování voleb proběhlo regulérně, když je situace taková, že politické názory jsou shodné s geografickým rozdělením. Situace je prostě daleko složitější, než média podávají.

Nelze určitě házet všechna média do jedné skartovačky. V ČT nejspíš vládne nálada "permanentní revoluce". Záběry se převážně věnují rozesmátým oranžovým demokratům, kdežto modrobílá kombinace je tentokráte v opozici. Zvláštní zpravodaj mluví hlavně o touze demonstrantů dosáhnou spravedlivých výsledků voleb, což ale znamená vítězství jejich kandidáta. Teprve dnes zazní výrok soudu (který navíc těžko určí viníka), ale ČT už vyhlásila podporu opozici. Přejme Ukrajincům, aby jim revoluční nálada vydržela tak dlouho jako ČT, neboť střízlivění je velice nepříjemné.

Server Lidovky.cz zase nabízí články (Promrzlí a ochraptělí zůstávají lidé dál v centru Kyjeva, 25.11., Vesnice v okolí Kyjeva podporují opozici, ale žijí dál svůj život, 27.11.), které jsou založeny na sdělení prožitků opozičních demonstrantů. Jenže v Doněcku lidé také mrznou a okolní vesnice jistě jsou na straně proruského kandidáta, ale žijí svým životem, jak jinak. Objevil se také ze západního tisku převzatý komentář hovořící o tom, že nejde o voliče, ale o strategie Západu a Ruska (Malá studená válka, 26.11.) nebo z podobných zdrojů pocházející analýza o podobném průběhu voleb v Jugoslávii a v Gruzii.

Novinky. cz zase uvádějí rešerši ze zahraničního tisku na téma důvěryhodnosti ruského prezidenta Putina (Tisk:Evropa ztrácí své iluze o Putinovi). A měla Evropa o Putinovi někdy nějaké iluze? A o USA také ztrácí iluze nebo už je ztratila dříve? Zejména by nebylo dobré dělat si iluze o opozičním kandidátovi, protože on nebyl v disentu, ale do roku 2001 ve vládě. A opět již notně rozvinutá a podobná teorie o soupeření mocenských vlivů, tentokrát z pera komentáře Práva (Hra nervů kolem Ukrajiny, 25.11.).

Snad jen internetová verze HN Ihned.cz nabídla článek, který trošku poodkrývá, co vlastně obsahuje ukrajinská verze opozice (Tymošenková je duší Juščenkova týmu, 25.11.). Článek je prioritně zaměřen na popsání vztahu mezi jmenovanými, ale dává také alespoň určitou výpověď o ukrajinské politické scéně. Je určitě důležité vědět, že součástí opozice je Socialistická strana Ukrajiny, která Juščenka podporuje nebo komunisté, kteří odmítají oba kandidáty. Jistě bychom také byli rádi, aby se o současné české politické opozici nemluvilo v zahraničí v jednotném čísle.

Navíc by bylo ještě dobré přidat, že ve vládní koalici je naproti tomu ukrajinská sociální demokracie, Národnědemokratická nebo třeba Agrární strana. Nebo že napětí trvá minimálně od parlamentních voleb roku 2002, kdy se vláda utvořila jen díky nevhodnému politickému systému a oportunistickému politickému kupčení s výsledky voleb.

V případě amerických voleb jsme znali jméno každého poradce pro make-up, tak na Ukrajině by mohla být alespoň nastíněna celková politická situace, protože pak se může stát, že prezident na základě mediálních informací chce někoho podpořit a nakonec to udělá asi jen z náklonnosti ke kolegovi ekonomovi. Oč důstojněji se v tomto světle jeví jindy posmívaná "zdrženlivost" české vlády a parlamentu.