Rozsah použití zpravodajské techniky, rozsah monitorování veřejných zdrojů, komplexnost krmení analytických programů ekonomickými, personálními a dalšími daty včetně monitoru provozu telefoních hovorů, úniky informací z tohoto programu mezi ekonomické subjekty, řízené úniky informací zpravodajského a bezpečnostního charakteru do médií, zjišťování minulosti prezidenta Clintona v České republice, průval britského rezidenta Christophera Hurrana, neschopnost odhalit dezinformaci irácké emigrace v Čechách s vazbou na Londýn v případě údajného setkání údajného teroristy Mohammeda Atty s pracovníkem irácké ambasády .... a řada dalších nešťastných událostí, včetně války BIS, NBÚ a vojenských služeb, to vše učinilo kontrarozvědku naprosto nespolehlivým zdrojem informací, neprůhlednou a demokracii nebezpečnou organizací.

Pokusy rozšířit oprávnění k odposlechům v novelách zákonů, pokusy zavést informační povinnost pro pracovníky veřejné správy - to je důvod k neuróze nejen politiků, ale všech občanů a lidskoprávních aktivistů.

Za jiné trapasy bych chtěl z poměrně nedávné minulosti připomenout panu Šubrtovi odštěničovávání sálu zámku Štiřín na několik etap. Tuto ostudu ve zpravodajské komunitě zemí NATO nesmaže BIS ani za deset let. Nábor spolupracovníků na půdě katedry knihovnictví Karlovy univerzity, o kterém svého času psaly i Britské listy, "semináře" mezi mladými bohoslovci na další fakultě, o kterém už Britské listy ani nepsaly, či nedávný průval úkolování novinářky agenturou, ze kterého se pak vyznávala v médiích, to je jen několik perel činnosti, která stojí daňové poplatníky docela dost peněz.

Trestuhodná neinformovanost a diletantismus na jedné straně, manipulativní závěry na základě zpráv pochybných informačních zdrojů na straně druhé. Není třeba ani říkat, že BIS zaměstnávala osoby ne nenepodobné Vladimíru Hučínovi dost dlouho na to, aby si vytvořily v agentuře své vlastní agentury. Informační kvalita výstupů takovýchto kmenových pracovníků služby svědčí dodnes o systému práce uvnitř služby víc, než by si chtěl její mluvčí přiznat. Olomoucká válka policajtů vyzněla do ztracena.

Stačí se podívat do Zprávy o extremismu, což by měla být veřejná vizitka kvality práce mimo jiné i tajné služby. Kapitola o pravicovém extremismu nepostihuje realitu ani z poloviny (bagatelizace problému v Brně, neznalost specifických odlišností jednotlivých subkultur, neschopnost efektivního průniku do neonacistických struktur a rozrušení jejich operačních možností), kapitola o levicovém extremismu je ještě tristnější. Začlenění parlamentní strany - KSČM - do této zprávy je jen vrcholem ledovce. Manipulace, která v médiích vznikla při čtení Zprávy o extremismu a o které se zmiňuje ve své glose Darius Nosreti, nebyla způsobena pouze neschopností novinářů číst zveřejněný text, tkvěla v samotném textu zprávy...

Zbytek této kapitoly opsali pracovníci služby z anarchistických tiskovin, které si za dvacet korun koupili na demonstraci či si je dodatečně stáhli z internetu zadarmo. Některé informace jsou z těchto tiskovin přepsány doslova - i s věcnými chybami. O analýze nemůže být řeč. Pouze o kamuflování nevědomosti. Kvalitu práce služby v prostředí policie, soudců, právníků a státních zástupců lze také dohledat z veřejných zdrojů až tehdy, když se stane do nebe volající katastrofa. Do té doby všichni tvrdí, že se nic neděje a spravedlnost je slepá. O vyřizování účtů exponentů ruské tajné služby s pracovníky ruské ambasády v Praze a ruskými podnikateli se dozvíme z reportáže v Blesku.

Malou ukázkou kvality práce služby je její pohyb po internetu z domény, která se identifikuje IP adresou, registrovanou přímo BIS... Takže pane Šubrte, nežli dementi, tak raději pryč s dementy.