22. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Ingrid Bétancourt - bývalá kandidátka na prezidentský úřad v  Kolumbii, foto AP
22. 11. 2004

Ingrid Bétancourt: 1000 dní v zajetí

Ingrid Bétancourt je bývalá kandidátka na prezidentský úřad v jihoamerické Kolumbii. Během své volební kampaně byla unesena 23.února 2002 marxistickou skupinou FARC - Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia - Ozbrojená revoluční armáda Kolumbie. V pátek uběhlo od únosu právě tisíc dní. Bývalá senátorka je známá zejména díky svému boji proti korupci a snahou zajistit dlouhodobý mír v občanskou válkou zmítané zemi. Spolu s ní byla unesena i její kamarádka a ředitelka předvolební kampaně Clara Rojas.

Tuto událost si připomněla většina francouzského tisku, protože Ingrid má jak francouzské tak i kolumbijské občanství. V Paříži žijí navíc i její děti Melánie a Lorenzo. Právě v městě nad Seinou se konalo několik demonstrací na podporu dvaačtyřicetileté Ingrid.

Její rodina nemá o Ingrid žádné bližší informace od května 2003, kdy FARC uveřejnil její poslední video nahrávku. Kromě Ingrid guerilla zadržuje asi šedesátku dalších osob, z nichž velkou část tvoří "političtí vězni".

První manžel a otec jejích dvou dětí Fabrice Delloye uvedl:"Únos je ten nejhanebnější způsob boje proti civilním osobám, které nejsou zapojeny do ozbrojeného konfliktu. FARC provozuje permanentní únosy, aby tak získala takzvané politické ústupky." Delloye se rovněž zlobí na současného kolumbijského prezidenta a obviňuje ho z nečinnosti: "Alvaro Uribe se snaží přesvědčit veřejné mínění, že podniká kroky nutné pro její osvobození, ale pokaždé dává únoscům nesplnitelné podmínky."

Co se týká posledního pokusu o vyjednání s pomocí apoštolského nuncia, bývalý manžel podotkl: "Všichni ví, že FARC se nikdy nevydá na jednání do Bogoty....Prezident se představuje jako tvrdý muž s velkým srdcem, měl by tedy pochopit, že osvobození rukojmí by ulehčilo jeho znovuzvolení.

Příbuzní požadují, aby se i Francie zapojila aktivněji do záchrany rukojmí. A Ingrid je právě mediálním symbolem celého dramatu. "Humanitární výměna" rukojmí za zajatce z FARC je však téměř na mrtvém bodě. Podle francouzského deníku Le Figaro, je většina kolumbijské populace nakloněna výměnám. Některé údaje dokonce ukazují, že někteří lidé jsou rukojmími FARC již šest let. Mezi hlavní příjmy této organizace patří obchod s drogami a vymáhání výkupného. Tato marxistická "guerrilla" patří i na seznam teroristických skupin EU a USA.

Uribe považuje FARC tedy pouze za "teroristickou skupinu" a dlouho s ní odmítal jednat. Někteří ministři z jeho vlády (u moci je od srpna 2002) poukázali na "nemorálnost výměny teroristů za čestné lidi".

Na konci roku 2002, vláda oznámila, že vězni z FARC by byli vyměněni za rukojmí, vězni by však mohli získat azyl ve Francii (pokud by kolumbijská vláda propustila zadržované členy z FARC, mohla by jim hrozit pomsta, proto tedy nabídka azylu).Tuto možnost ovšem vláda zveřejnila bez vědomí Paříže. Dokonce se objevila možnost vést dialog přes internet, ale tato možnost byla odmítnuta, protože FARC chce jednat v demilitarizované zóně v Kolumbii. Vláda se proti této alternativě postavila kvůli negativní zkušenosti z doby vyjednání o míru v letech 1998 až 2002, kdy FARC demilitarizovanou zónu zneužíval k výcviku sil. Do konfliktu se jako zprostředkovatel zapojil i biskup Luis Augusto Castro, prohlásil: "FARC používá únosy rukojmí jako válečnou strategii".

Na počest Ingrid lidé zasadili v parku v Bogotě na 1000 stromů, za každý den zajetí jeden. Matka Ingrid-Yolanda Pulecio prohlásila, že pro ní je to "..tisíc smutných dnů...ale dnešní den je také příležitost požádat o humanitární dohodu, která by umožnila osvobození všech rukojmí, ne pouze mé dcery." Ingrid byla prohlášena za čestnou občanku v již více než 1200 městech. Je také symbolem osobního neštěstí v podobě únosu, které ročně postihne na 3000 lidí. Akce "Tisíc stromů pro život a naději" se opakovala i dalších kolumbijských městech. Jinde ve světě se konaly demonstrace za její osvobození.

Rodiny zadržovaných se přes žádné nové zprávy snaží neztrácet naději. Od posledního videa nafilmovaného únosci se musí spokojit pouze s domněnkami. Poslední zpráva je od osoby, která se údajně sešla s lékařem z FARC. Podle něj, je Ingrid stále naživu, od svého zajetí držela již tři hladovky. Během jedné z nich "téměř zemřela".

Le Monde ZDE

Libération ZDE
Le Figaro ZDE
                 
Obsah vydání       22. 11. 2004
22. 11. 2004 Teroristé jako filmoví režiséři
21. 11. 2004 Levice je mrtva
22. 11. 2004 Podle posledních údajů vyhrál volby na Ukrajině s velmi těsným výsledkem dosavadní premiér
22. 11. 2004 Írán suspendoval svůj jaderný program
22. 11. 2004 The journey toward democracy continues Jan  Čulík
22. 11. 2004 Jak daleko může právník s drzostí dojít Robert  Kvacskai
22. 11. 2004 Deníky Josefa Mengeleho Fabiano  Golgo
22. 11. 2004 Michael  Marčák
22. 11. 2004 Nárazy vetra na Chopku dosiahli 173 km/h
22. 11. 2004 Slovenská katastrofa zamiešala karty aj politikom Lubomír  Sedláčik
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
22. 11. 2004 Michael  Marčák
22. 11. 2004 Opustil tento svět pokojně, na rozdíl od tisíců obětí, které poslal do hrobu předčasně
22. 11. 2004 ÚPV organizuje fórum o právech k vynálezům Hynek  Hanke
21. 11. 2004 Volby v Iráku se budou konat 30. ledna 2005
22. 11. 2004 A až se vzpamatují z krveprolévání........
22. 11. 2004 Špatné zboží se nestává prodejným ani v lepším obalu Radim  Valenčík
22. 11. 2004 Michael  Marčák
22. 11. 2004 Dekonstruktivismus: Veškeré citáty jsou čirou fikcí, mystifikací a satirou Petr  Svoboda
20. 11. 2004 Skrytá reklama v televizi Nova?
22. 11. 2004 Josef Lux Přemysl Mýša Pergler
22. 11. 2004 Smlouva pro hospodářskou a ekologickou spravedlnost
22. 11. 2004 V sázce je naše víra Marta  Pešková
21. 11. 2004 Jdi dál a už nehřeš Hana  Pfannová
22. 11. 2004 Ingrid Bétancourt: 1000 dní v zajetí Simone  Radačičová
22. 11. 2004 Zmírní EU sankce vůči Kubě? Simone  Radačičová
22. 11. 2004 Kuba, jiné země a lidská práva
22. 11. 2004 Václav Havel na Tchaj-wanu
22. 11. 2004 Môcť a mať možnosť Radovan  Geist
22. 11. 2004 Arafat Radovan  Geist
22. 11. 2004 Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? Miloslava  Kodoňová
22. 11. 2004 Eurostrany a hľadanie ich miesta Stephen  Day
22. 11. 2004 Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet Michal  Barnovský
19. 11. 2004 USA: Televizní propagandou k šíření ultrapravicového vlivu
19. 11. 2004 Ukázka marxistické dialektiky a demagogie Jiří  Drašnar
20. 11. 2004 Gödel a minulost
20. 11. 2004 Násilí se rozšířilo po celém Iráku
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Francie RSS 2.0      Historie >
22. 11. 2004 Ingrid Bétancourt: 1000 dní v zajetí Simone  Radačičová
18. 11. 2004 "Šátkový zákon": nová upřesnění Simone  Radačičová
18. 11. 2004 Jacques Chirac: Svět je po válce v Iráku nebezpečnějším místem   
4. 11. 2004 Francouzská nemocnice popřela izraelské zprávy, že je Arafat mrtev   
1. 11. 2004 Alsasko: Nové antisemitské útoky Simone  Radačičová
29. 10. 2004 Smutná Francie Simone  Radačičová
4. 10. 2004 Evropská levice musí mít odvahu vzdorovat ideologii soudobého kapitalismu René  Revol
4. 10. 2004 Francie: První stížnosti na "šátkový" zákon Simone  Radačičová
23. 9. 2004 Muslimský šátek a přetrvávající otazníky Milan  Valach
20. 9. 2004 Den bez aut: francouzská tradice je už i v Praze   
16. 9. 2004 Po tři dny vězněm Paříže Petr  Fiala
3. 9. 2004 Zákaz šátků ve Francii vstoupil v platnost bez protestů   
31. 8. 2004 Francouzští novináři žádají o zrušení zákazu nosit muslimské šátky   
6. 8. 2004 Chateaubriand: Fumaroliho itinerář poezie a teroru Josef  Brož
5. 8. 2004 Korupční galaxie Charlese Pasquy se rozpadá na kusy Josef  Brož