16. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 11. 2004

Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 10. listopadu 2004

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

V ranních bojích v Nu'ajmíji bylo zabito 21 amerických vojáků, zničeny tři tanky Abrams a jedno Humvee. Vůdcové rady mudžáhidů ve Fallúdže oznámili, že bojovníci odporu ráno v průmyslové zóně obklíčili Američany ve třech tancích a třech Humvee a 36 jich zajali. Bylo mezi nimi i několik žen. Předseda rady mudžáhidů Abú Asad sdělil, že se zajatci byly pořízeny nahrávky a ty byly předány televizím al-Džazíra a al-Arabíja. Obě však odvysílání odmítly ze strachu před americkou represí.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Pondělí 8. listopadu 2004

Fallúdža

V noci na pondělí se Američanům podařilo přiblížit na vzdálenost 500 metrů ke čtvrti Šuhadá'. Když se pak pokoušeli prorazit do města, odpor je odrazil a donutil znovu ustoupit za dálnici. Zabita byla řada amerických vojáků. Při dalším pokusu o průlom přišlo o život 25 amerických vojáků a byly zničeny tři jejich tanky, čtyři Humvee a obrněná vozidla Bradley.

Američané ostřelovali městské nemocnice a mešity a úplně zničili mešitu al-Aqsá ve čtvrti Mu'allimín. Obsadili fallúdžskou hlavní nemocnici a zajali některé lékaře. Na střeše nemocnice se usadili američtí ostřelovači a stříleli do lidí na ulici.

Americká letadla shodila na město během noci 20 kontejnerových bomb, to znamená více než 40 000 tříštivých bomb. Zasaženy byly především čtvrti Džaghífí a Džawlan. Ani starší muži, kteří se účastnili války s Íránem a tažení do Kuvajtu, nikdy nezažili tak silné bombardování. Američané také použili různých dalších typů bomb a napalmu. Při ranním bombardování svrhli Američané dalších osm kontejnerových bomb na čtvrti Džawlan a 'Askarí.

Ráno obránci západně od města zničili tank Abrams s devítičlennou posádkou. Nad čtvrtí Džawlan sestřelili vrtulník Apache, nad okrskem Nu'ajmíja vrtulník Chinook. Kromě toho byl sestřelen jeden bezpilotní špionážní letoun.

V ranních bojích v Nu'ajmíji bylo zabito 21 amerických vojáků, zničeny tři tanky Abrams a jedno Humvee. Vůdcové rady mudžáhidů ve Fallúdže oznámili, že bojovníci odporu ráno v průmyslové zóně obklíčili Američany ve třech tancích a třech Humvee a 36 jich zajali. Bylo mezi nimi i několik žen. Předseda rady mudžáhidů Abú Asad sdělil, že se zajatci byly pořízeny nahrávky a ty byly předány televizím al-Džazíra a al-Arabíja. Obě však odvysílání odmítly ze strachu před americkou represí.

Na břehu Tigridu byla přepadena a zničena americká kolona cisteren s naftou směřující do Fallúdže. Dvacet amerických vojáků bylo přitom zabito.

Dvěma tankům s 10 vojáky se podařilo dostat se do čtvrti Šuhadá', ale obránci je zapálili a zničili.

Kolem poledne sestřelil odpor na severozápadě města tři americké vrtulníky. První byl zasažen nad obytnou čtvrtí Tharthar, druhý nad okrskem Azraqíja a třetí nad čtvrtí Džawlan. Ve všech třech strojích zahynuly jejich posádky. Nad okrskem Wahda byl v tutéž dobu sestřelen bezpilotní špionážní letoun.

V blízké Saqlawíji povstalci ostřelovali okupační základnu a zabili osm příslušníků námořní pěchoty. Padli i tři partyzáni. Na velitelském stanovišti v Saqlawíji bylo zničeno obrněné vozidlo.

Během neděle a pondělí se vzdalo silám odporu 101 členů tzv. irácké národní gardy. Tvrdili, že "byli přinuceni jít do války proti lidu Fallúdže", a že je američtí vojáci podvedli tvrzením, že jdou jen na běžné manévry.

Americkou základnu v zemědělské oblasti zasáhlo po západu slunce sedm silných raket Abábíl, které způsobily druhotné exploze munice, trvající několik hodin. Šest raket Abábíl vypálil odpor také na základnu Hadba v Habbáníji.

V pondělí v noci se američtí vojáci v doprovodu deseti tanků pokusili dostat do města, ale brigáda Asadalláh al-Ghálib je odrazila. Dva tanky byly přitom zapáleny a v nich zabito nejméně 12 okupačních vojáků.

Duchovní vyzývají k občanské neposlušnosti

Fallúdžští náboženští vůdcové se obávají, že kolaborantský režim vedený tzv. premiérem 'Álawím se pokouší vyprovokovat v zemi náboženskou občanskou válku. Skupina fallúdžských sunnitských duchovních vedená muftím šajchem Džamálem Šákirem an-Nazálem a šajchem Hamzou al-Muftím proto vydala výzvu k občanské neposlušnosti vůči loutkovému režimu na všech úrovních po celou dobu bombardování města. Tato výzva podpořila prohlášení šajcha Mahdího as-Sámidi'ího z hnutí salafíja, který prohlásil, že pro žádného muslima není přijatelné kolaborovat s Američany členstvím v tzv. národní gardě a vyzval všechny, kteří snad do gardy vstoupili, aby ji ihned opustili.

Obavy fallúdžských předáků z náboženské války mezi Iráčany jsou založeny na tom, že většina příslušníků tzv. národní gardy, kteří slouží Američanům u Fallúdže, jsou ší'ité. Právě ti již ostřelovali fallúdžský hřbitov a to navzdory tomu, že kolem nebyl žádný objekt, který by měl strategický význam. Cílem těchto kolaborantů bylo pravděpodobně pouze znesvětit místo posledního odpočinku sunnitů.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: V Ridwáníji bylo zničeno vozidlo přepravující americké vojáky k Fallúdže. Celá posádka -- 30 Američanů zahynula. Při útoku na další vozidlo přepravující vojáky k obleženému městu v Abú Ghurajb zemřelo 9 Američanů. Ostatní pak nekontrolovanou střelbou kolem sebe usmrtili devět civilistů. V Abú Ghurajb vybuchla bomba pod americkou hlídkou a v odvetu za to Američané zastřelili čtyři civilisty.

Oddíl asi 60 bojovníků odporu zaútočil severně od Tádží na konvoj amerických vojenských cisteren, zabil nejméně 26 amerických vojáků a zničil tahače 13 cisteren.

V bagdádské čtvrti 'Ámil zahynula řada příslušníků "národní gardy", když sebevrah s autem naloženým výbušninou zaútočil na jejich základnu.

Mimo tyto velké útoky došlo v hlavním městě a jeho okolí ke 12 bombovým a 8 jiným menším útokům. Ačkoli jde o relativně menší počet akcí, bylo při nich zabito 73 amerických vojáků a 4 příslušníci tzv. Irácké národní gardy. Zraněni byli čtyři američtí vojáci. Kromě toho bylo ve třech útocích usmrceno 21 agentů CIA. Odpor zničil 4 obrněná vozidla Bradley (a tři vyřadil z provozu), jedno malé obrněné vozidlo, deset Humvee (dvě vyřazena z provozu), jeden tank Abrams, dále obrněné vozidlo na přepravu vojáků, Nissan patřící národní gardě a tři auta GMC americké výzvědné služby.

Únosy: Kolem 11:00 byl v Bagdádu unesen úředník politického byra kolaborantské Strany národní dohody vedené Ijjádem 'Álawím. Z kulometného stanoviště ve čtvrti Mansúr ar-Ráfi byl v 15:00 unesen pákistánský kolaborant.

Ostřelování základen: Americká základna na bývalém Saddámově mezinárodním letišti byla poprvé od počátku okupace zasažena silnou střelou Sumúd. Jde o jednu z nejtěžších střel, které patřily do arzenálu irácké armády před rokem 2003.

Jako vždy byla nejčastěji ostřelovaným cílem americká základna Suqúr, na níž se přemístili britští vojáci přesunutí z jihu Iráku. Na základnu dopadlo 26 kaťuší.

Dalšími terči byly opět základny v Uwajrídži a Baládu, letecká základna Muthanna a britská základna v Mahmúdíji. V ranních hodinách byla dvakrát po sobě zasažena raketami Grad a minometnými střelami tzv. Zelená zóna.

DALŠÍ ÚTOKY

Latífíja Ve městě byly podniknuty dva útoky na okupanty, oba podle stejného schématu: nejprve byla odpálena bomba nastražená na cestě, kudy měla projíždět jejich hlídka, pak povstalci využili momentu překvapení a na nepřátele zaútočili. Při prvním útoku bylo zabito šest příslušníků americké námořní pěchoty a devět členů tzv. národní gardy, zničena byla dvě Humvee a pickup Nissan. Při druhém útoku bylo zabito několik britských vojáků a nejméně deset dalších zajato.

Basra Výbuchem bomby byli zabiti dva britští vojáci a jejich somálský tlumočník.

Qá'im V bojích mezi Iráčany a okupanty byl zničen jeden tank Abrams a zabito nejméně 16 příslušníků námořní pěchoty.

Úterý 9. listopadu 2004

Fallúdža

Ráno se obráncům města podařilo zničit čtyři americké tanky s 18 vojáky, dva ve čtvrti Šuhadá', po jednom ve čtvrtích 'Askarí a Mu'allimín. Povstalci pak ostřelovali okolí fallúdžské hlavní nemocnice, kde měli okupanti soustředěno velké množství vojáků.

Kolem poledne se Američanům podařilo prorazit do města ze severu mezi čtvrtěmi Džaghifí a Mu'allimín. Odpoledne se obráncům podařilo jejich postup zastavit. Na jihu měli povstalci situaci pod kontrolou a okupantům se nedařilo postupovat. Na východní a západní frontě bylo postavení obránců těžké, neboť americké výsadky z vrtulníků sem rozmístily ostřelovače na střechy domů. Ve čtvrti Džawlan se Američanům podařilo usadit více než deset ostřelovačů na mešitu Tawfíq a ti znemožňovali bojovníkům pohyb v této části města. Lidé se domnívali, že noc z úterý na středu bude rozhodující, neboť šlo lajlat al-qadr (Noc moci), noc 27. dne měsíce Ramadánu, v níž měl Prorok Muhammad první zjevení.

Večer shodili Američané na město kolem 90 kontejnerových bomb, v nichž bylo více než 200 000 tříštivých bomb. Podle prohlášení očitých svědků šlo o silnější bombardování, než jaké zažil Bagdád na jaře 2003. Nato američtí vojáci vtrhli do čtvrtí Mu'allimín, Džawlan, Džaghifi a Šurta. Použili stejné metody jako při dobývání Samarrá' - rozmístění ostřelovačů na střechách nejvyšších budov a poté vyslání tanků.

Po půlnoci se americké síly snažily proniknout do čtvrti 'Askarí. Povstalci mezitím ostřelovali více než 150 raketami americká postavení na různých úsecích fronty. Intenzívní boje probíhaly ve čtvrtích Šurta a Dubbat. Překvapivým útokem pak obránci donutili Američany k ústupu za železniční trať. Podle očitých svědků bylo možno pozorovat 26 ohnivých koulí, ve které se po zásazích raketami proměnily tanky Abrams a obrněná vozidla Bradley. Z Humvee a malých obrněných vozidel se staly podobné menší ohnivé koule.

Síly odporu se snaží rozšířit osvobozovací válku především po převážně sunnitských oblastech země. Jde o to, vpadat do týlu Američanů soustředěných kolem Fallúdže. Během noci z úterý na středu vypálil odpor s tímto cílem více než 200 raket. Díky pohyblivým odpalovacím zařízením se mohou síly odporu za noční tmy rychle přemisťovat a útočit na nepřítele tam, kde to vůbec neočekává.

Ve středu korespondent Mafkarat al-Islam shromáždil údaje o výsledcích úterních bojů: odpor zničil sedm amerických tanků, sestřelil vrtulník Apache a zabil 43 amerických vojáků. Na straně iráckého odporu padlo 19 bojovníků, ale řada dalších byla zraněna a někteří těžce, takže se počet ztrát zřejmě zvýší. Při útocích na americký týl bylo zničeno 25 vojenských vozidel.

Humanitární situace ve Fallúdže je zoufalá

Ačkoli byla morálka Fallúdžanů a jejich odhodlání k boji stále vysoké, humanitární situace ve městě se stala zoufalou. Protože Američané bombardovali nemocnice Hadar a Zajid, nebylo možno sehnat zraněným ošetření a léky.

Člen rady fallúdžské hlavní nemocnice dr. Muhammad Ismá'íl vyzval lékaře z celé země, aby přišli do Fallúdže pomoci zvládnout katastrofální situaci. Sdělil Mafkarat al-Islam, že počet zraněných prudce roste a i když nemocnice pracuje s maximálním nasazením, jaké je jen možné po škodách způsobených okupanty, není schopna poskytnout péči přívalu pacientů. Dodal, že američtí vojáci zajali řadu členů lékařského týmu a zablokovali sklady léčiv a zdravotnických potřeb. Chirurgické vynětí kusu šrapnelu ze zad dítěte musela proto včera operativně provést ošetřovatelka sama bez lékaře.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: Před polednem oddíl nejméně 35 bojovníků odporu zaútočil na americký vojenský konvoj v oblasti Duwajlíba jihozápadně od Bagdádu. Podařilo se jim zničit tři Humvee, dvě obrněná vozidla Bradley, obrněné vozidlo na přepravu vojáků a usmrtit 21 příslušníků americké námořní pěchoty. Čtyři bojovníci odporu padli a sedm dalších bylo zraněno.

Při útoku na policejní stanici v Durá bylo zabito devět loutkových policistů a 18 dalších zraněno.

Kromě toho bylo zachyceno dalších 11 bombových útoků (z toho jeden proveden autem s výbušninou) a 28 jiných útoků a bojových srážek. V nich bylo zabito 149 amerických vojáků, 13 agentů CIA (včetně jednoho vysokého důstojníka), 23 loutkových policistů a gardistů a jeden řidič kamionu, původem Syřan nebo Jordánec. Při sedmi akcích padlo 28 bojovníků a 18 jich bylo zraněno (z toho 17 v jedné akci). Zničeno bylo 13 obrněných vozidel Bradley (dvě další byla vyřazena z provozu), 20 Humvee, dvě vozidla na přepravu vojáků, sedm kamionů, jeden tank a čtyři Nissany loutkových sil. V tomto výčtu není zachyceno dění v Abú Ghurajb. V této oblasti došlo během dne k devíti akcím, v nichž bylo zabito 50 amerických vojáků (jeden zraněn) a dvě agenti CIA. Zničeno bylo osm Humvee (jedno vyřazeno z provozu) a čtyři obrněná vozidla Bradley, pět kamionů a jedno GMC. Padlo tu sem bojovníků odporu a tři utrpěli zranění.

Sestřelené letouny: Nad okrskem Húr Radžab sestřelil odpor americký vrtulník Black Hawk a zabil tři vojáky v něm. V části Rahmáníja čtvrti Karak sestřelil odpor bezpilotní špionážní letoun.

Ostřelování základen: V průběhu dne došlo ke třem útokům na americkou základnu Suqúr. Dvakrát byly raketami odporu zasaženy obě základny v prezidentských palácích v Tikrítu, po jednom útoku bylo provedeno na základny v Uwajrídži, Baládu, Tádží a na leteckou základnu Muthanna. Dvakrát byla ostřelována také bagdádská "Zelená zóna".

Odpor převzal kontrolu nad většinou území hlavního města

Ve zprávě odeslané v 2:05 po půlnoci oznámil bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam, že velký počet ozbrojených akcí iráckých partyzánů donutil americké i loutkové síly v okolí hlavního města stáhnout se do svých opevněných základen.

Zdroje potvrdily, že mudžáhidové po dni bezprecedentních bojů převzali kontrolu nad 60 ulicemi v jižním předměstí Durá, Húr Radžabu, Abú Ghurajbu, Suwajrá, Salmán Báku, Latífíji a Júsúfíji. Poprvé od okupace na jaře 2003 tak došlo k tomu, že odpor převzal kontrolu nad tak rozsáhlým územím.

Hlavní organizace iráckého odporu proti okupantům vydaly společné komuniké, v němž vyhlásily v hlavním městě a jeho okolí zákaz vycházení.

Komuniké podepsaly tyto skupiny:

Tawhíd wal-džihád (Jednota a džihád)

Ansar as-sunna (Stoupenci sunny)

Džajš al-islámí (Islámská armáda)

Džajš as-sirrí (Tajná armáda)

Raját as-sawda (Černé prapory)

Brigády Abú Bakr as-Siddíqa (pozn. překl.: Abú Bakr as-Siddík byl první arabský chalífa vládnoucí v letech 632 -- 634)

Lvové dvou řek (pozn. překl.: Země dvou řek = Irák)

Brigády

Toto je první případ, kdy všechny tyto organizace vydaly společné prohlášení. Prohlášení bylo rozšiřováno mezi iráckým lidem prostřednictvím mešit na územích osvobozených od okupantů.

DALŠÍ BOJE

Latífíja Ve dvou srážkách zabili bojovníci odporu 12 amerických vojáků, zničili jedno Humvee a dvě obrněná vozidla Bradley.

Ba'qúba Exploze bomby pod americkou hlídkou poblíž mostu Dijála zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky.

Kirkúk Auto naložené výbušninou explodovalo u základny tzv. Irácké národní gardy a zabilo nejméně dva loutkové vojáky a řadu dalších zranilo.

Basra Výbuch bomby pod hlídkou dánských okupačních vojáků na silnici k poloostrovu Fáw zabil čtyři dánské vojáky a zničil jejich Landrover.

Středa 10. listopadu 2004

Fallúdža

Přes den bylo město a jeho okolí bombardováno. Večer se obránci města stáhli ze dvou hlavních ulic - 17-20 metrů široké ulice 7. dubna a 15-18 metrů široké ulice Tharthar procházející od železnice čtvrtí Džaghifi, mezi čtvrtěmi Mu'allimín, Šurta, Muhándisín a Dubbat a končící v průmyslové zóně. Povstalcům se podařilo zlikvidovat výsledky předchozí americké ofenzívy a zůstala jim kontrola nad 70 % města.

Odporu se daří získávat převahu nad protivníkem v noci, kdy nemohou Američané používat v takové míře letounů. Ve dne se však odporu nedaří převahu udržet.

Po půlnoci se bojovníkům odporu podařilo zatlačit Američany a donutit je k ústupu z Fallúdže. Boje probíhaly na severu ve čtvrtích Džawlan, Džaghifi a Mu'allimín a v průmyslové zóně. Utichly naopak ve čtvrtích Džumhúríja a Dubbat. Mezinárodní televizní stanice vysílaly záběry amerických vojáků pohybujících se u města, aby působily klamným dojmem, že Američané neztrácejí iniciativu.

Po půlnoci zaútočily posily povstalců přišlé z Karmy a Saqlawíje na týl amerických jednotek. V průběhu tří hodin na ně vystřelily 55 raket a množství minometných střel.

TV al-Džazíra vysílala ve středu videokazetu odbojové skupiny označené jako Mudžáhidún al-Fallúdža, která ve městě zajala 20 členů tzv. národní gardy. Muži v iráckých uniformách byli na záběrech vidět zezadu. Maskovaný bojovník četl prohlášení, al-Džazíra však nahrávku pustila beze zvuku. Stanice pouze oznámila, že skupina odporu slíbila, že předvedené vězně nezabije, hrozila však zabitím gardistů, kteří budou zajati příště.

Odpor kontroluje centra měst Ramádí, Mósul, Hadítha, Hít, 'Aná a Rawá

Místní korespondenti Mafkarat al-Islam po půlnoci oznámili, že síly odporu vypudily americké okupanty z center Mósulu, Ramádí, Hadíthy, Hítu, 'Aná a Rawy a donutily je stáhnout se na své základny. Na těchto základnách jsou okupanti každou hodinu ostřelováni.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: Počet útoků odporu v Bagdádu je tentokrát poměrně malý proto, že předešlého dne větší část okupačních sil musela prostor města opustit a stáhnout se na své základny. Zaznamenáno bylo 9 bombových útoků, dva útoky pomocí aut s výbušninou a 13 dalších akcí a srážek. V nich bylo zabito 113 amerických vojáků, 8 loutkových iráckých vojáků, 6 loutkových policistů a jeden arabský řidič ve službách americké armády. Zraněno bylo dalších 34 amerických vojáků. Odpor zničil 5 obrněných vozidel Bradley (2 další vyřadil z provozu), 2 malá obrněná vozidla, 16 Humvee (2 vyřazena z provozu), 9 kamionů, 1 cisternu, 1 Nissan a 2 policejní Landcruisery. Ve dvou srážkách padlo pět bojovníků odporu a dva byli zraněni, v jednom z aut s výbušninou zahynul sebevražedný útočník. Američtí vojáci při bezhlavé střelbě po útocích zabili deset civilistů a 20 zranili. Centrem bojů bylo tentokrát předměstí Durá, v jehož obvodu došlo k dalším 8 akcím, v nichž bylo usmrceno 43 amerických vojáků a 10 zraněno, dále zemřeli 4 příslušníci tzv. národní gardy. V tomto okrsku bylo zničeno 7 Humvee, 2 obrněná vozidla Bradley a 1 malé obrněné vozidlo. Padli tu také tři bojovníci odporu a Američané při střelbě kolem sebe zabili 6 civilistů a zničili 5 osobních aut.

Sestřelené letouny: Kolem 14:00 sestřelil odpor nad Bagdádem americké vojenské letadlo, které spadlo na zem a shořelo.

Ostřelování základen: Během dne došlo ke třem minometným a raketovým útokům na americkou základnu Suqúr. Dalšími terči byly základny v Tádží, obě základny v Tikrítu a letecká základna Muthanna. Dva útoky byly namířeny na bagdádskou "Zelenou zónu". Devět minometných střel bylo určeno britské základně v Maháwílu.

Odpor zajal příbuzné Ijjáda 'Álawího

Bojovníci odporu vtrhli v 16:30 do domu bratrance tzv. premiéra Ijjáda 'Álawího. Zabili 9 členů jeho ochranky a 'Álawího příbuzného, jeho ženu a dalšího člena rodiny zajali. Podle mluvčího loutkového režimu odpor pohrozil, že zabije příbuzné "premiéra", pokud nebude do 48 hodin zastavena ofenzíva proti Fallúdži.

Basra

Výbuch několika bomb zničil v Basře dva Nissany tzv. národní gardy a zabil šest gardistů, tři další zranil. Večer odpálil odpor několik raket Kaťuša na sídlo loutkové národní gardy v okrsku Zubajr.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       16. 11. 2004
16. 11. 2004 Americký voják, který zabil bezbranného raněného, byl suspendován
17. 11. 2004 Jan Opletal jako symbol hrdého vzdoru
17. 11. 2004 Jak se Václav Havel snažil v roce 1989 stát prezidentem Jan  Čulík
17. 11. 2004 Proti absurditě nekontrolované moci Jan  Čulík
17. 11. 2004 Jak ČTK miluje genitivy Jan  Čulík
17. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
17. 11. 2004 Po 15 letech od Listopadu: Z deště pod okap! Nebo taky: Z bláta do louže Jaroslav  Čejka
17. 11. 2004 Nepripravení našli moc pohodenú na ulici, zdvihli ju, a tak trpí za to väčšina Andrej  Sablič
17. 11. 2004 Telefonujte zdarma přes internet pouze s novou verzí Skype
17. 11. 2004 Michael  Marčák
17. 11. 2004 Totalitní a jiné paralely Bohumil  Kartous
17. 11. 2004 Podle nezávislého auditu navštívilo Britské listy za říjen 79 450 unikátních návštěvníků
16. 11. 2004 K reálnému odkazu 17. listopadu 1989 Petr  Kužvart
17. 11. 2004 Je žumpou české žurnalistiky ČTK, nebo server Novinky?
17. 11. 2004 Politikové odsoudili pravděpodobnou vraždu Margaret Hassanové
16. 11. 2004 Condoleezza Ricová nominována americkým ministrem zahraničí
16. 11. 2004 Blair: Amerika a Evropa musejí po světě společně prosazovat demokracii
17. 11. 2004 Michael  Marčák
16. 11. 2004 Náhlý odchod Colina Powella
15. 11. 2004 Robin Cook o Colinu Powellovi
16. 11. 2004 Irák by se mohl stát Vietnamem pro Blaira, ne pro Bushe
16. 11. 2004 Pracovníci v médiích, udělejte revoluci! Jan  Paul
16. 11. 2004 Proč nevolím ODS Jan  Žižka
17. 11. 2004 Michael  Marčák
16. 11. 2004 Černý listopad pro českou levici Oskar  Krejčí
16. 11. 2004 Kam kráčíš, česká techniko?
16. 11. 2004 Hledání Boha ve světě bez Boha Petr  Fiala
16. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
16. 11. 2004 Zažít znovuzrození svobody Martin  Škabraha
16. 11. 2004 Školství politiky nezajímá Radek  Sárközi
16. 11. 2004 10. ročník pražského modelu Spojených národů
16. 11. 2004 Já ústnímu zkoušení naopak fandím Ignác  Pospíšil
16. 11. 2004 Sociální demokraté, co si myslíte o podpoře Jaromíra Štětiny od ČSSD v Praze 10 ?
16. 11. 2004 Česká televize v Americe k 15. výročí pádu komunismu
16. 11. 2004 Povolební kocovina Josef  Vít
15. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 10. listopadu 2004
15. 11. 2004 Český voliči, přitáhni uzdu! Josef  Provazník
16. 11. 2004 Po stopách Karla Hynka Máchy
15. 11. 2004 Ohlédnutí Jan  Čulík
15. 11. 2004 Levice v srpnu Milan  Valach
15. 11. 2004 Restaurace státotvorných mýtů Štěpán  Kotrba
15. 11. 2004 Jak se v listopadu 1989 rozkládal v Československu komunismus Jan  Čulík
15. 11. 2004 Vánoce v Praze roku 1988 Jan  Čulík
15. 11. 2004 Ludvík Vaculík: "Já vůbec neřeším ten Západ. Mně je to úplně jedno, jak je to tam" Jan  Čulík
15. 11. 2004 1988 - Československo na rozcestí? Jan  Čulík
15. 11. 2004 Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 Jan  Čulík
15. 11. 2004 S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu
15. 11. 2004 Jestliže chceme blahobyt, musíme umět dodržovat slovo Jan  Čulík
15. 11. 2004 Pýcha, arogance a ztráta soudnosti Jana Čulíka?
15. 11. 2004 Etická zahraniční politika "demokratických" zemí
15. 11. 2004 Média a veřejná služba v zemi zaslíbené multiplexové Ladislav  Žák
15. 11. 2004 Je ústní zkoušení v chemii a ve fyzice na gymnáziu nutné? Boris  Cvek
15. 11. 2004 Na zkoušení trvají jen ti učitelé, kteří neumějí učit Jan  Čulík
13. 11. 2004 Soudci zneuctili soud Zdeněk  Jemelík
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
15. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 10. listopadu 2004   
5. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 28. října 2004   
5. 11. 2004 Propustit Kubajsího !   
29. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za den 19. října 2004   
27. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 18. října 2004   
26. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 15. října 2004   
25. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 12. října 2004   
22. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 11. října 2004   
20. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 5. - 7. října 2004   
19. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. - 4. října 2004   
18. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 30. září -- 1. října 2004   
8. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 29. září 2004   
5. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 26. a 27. září 2004   
4. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 24. a 25. září 2004   
30. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 21. září 2004