Na bezobsažnosti je postavena reklama, bezobsažnost slov vládne v médiích, v politice i v kultuře. Každé slovo si ale nezávisle na našem mínění nese svůj obsah v nějakém kontextu s kulturně-politicko-historickými skutečnostmi. Vůdce je, anebo ještě donedávna byl, v moderních dějinách führer, anebo Stalin, kdo oba byli, zatím JEŠTĚ někteří vědí. Pan Stýblo se mýlí, slovo vůdce nezní jinak, jinak mu prostě chce být politiky rozuměno.

Jazyk kterým se domlouváme, začíná být nesrozumitelný, respektive je srozumitelný pro ty, kteří mu chtějí rozumět po svém. Já ale ne. V nejbližších letech riskuji, že se pravděpodobně jen velmi obtížně domluvím.

Významy slov se "posouvají" - mění, souběžně s tím, jak se mění či "posouvají" hodnoty. Používání slov bez obsahu a kritického kontextu je mlácení prázdné slámy, současní politici jsou tlachající tlučhubové, nikoliv elita. Jsou nákladným odpadem bez užitku.

Bush prý vyhrál volby kvůli svému mravnímu kreditu, jako věřící prezentuje pro Ameriku tradiční hodnoty, co na tom, že v desateru je "nezabiješ".

Fragmenty obsahu slov jako pokora, morálka, víra, tedy to, co z nich ještě zbylo, bych uzavřel do sejfu pro případné nové zrekonstruování v nějaké jiné budoucnosti. V současnosti nemají pro representativní politickou lůzu světa smysl. Až se všichni posuneme, tak se vlastně odsuneme, ale kam?