1. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 11. 2004

Havel i Klaus reagovali na komunistický režim podobně - nedostatečně

Pokud se místo gratulace ke státnímu vyznamenání generálu Fajtlovi omlouvám s tím, že byl letošního 28.října na Pražském hradu omylem, považuju to spíš za ironické, než za úlisné a blbé. Zároveň však nemohu chtít, aby to tak bylo i pochopeno. Proč bych se ale měl panu Vojtovi nebo snad všem ostatním omlouvat za to, že Václav Havel pověřil sestavením první polistopadové vlády Mariána Čalfu? To je zase poněkud nesrozumitelné mně, ale místo toho, abych nad takovou "blbostí" mávnul rukou, zkusím se zamyslet.

Z celé polemiky vyplynula zvláštní okolnost. Štěpán Kotrba i Alexandr Vojta velice tvrdě srovnávají jednání současného prezidenta s tím minulým. Není to v naší domovině nic neobvyklého, ale oni tím nijak nereagují na můj článek o záměrných souvislostech předávání státních vyznamenání (prezident udělal to, co předtím vyjádřil v projevu), ale automaticky a bez zjevné příčiny srovnávají uvažování a jednání Václava Klause s jeho předchůdcem. Mě ale není úplně jasné, proč? Já jsem se o Havlovi v nejmenším nezmínil a z mé poznámky o nepochopitelně dlouhém čekání generála Fajfka na státní vyznamenání jsem spíš Václava Havla obvinil z ignorace.

V reakcích obou pánů je ale patrné, že mě jakoby řadí k nějakému havlovskému křídlu a sami spíše inklinují ke Klausovu tlustočárismu. To je opravdu nepřijatelná redukce a nelogické směšování. Aniž bych k tomu byl jediný relevantní důvod, byl jsem jakoby přiřazen k jedné ze stran, protože mimo havlovsko-klausovskou opozici zřejmě neexistuje žádný prostor pro vyjádření politického mínění.

Lze se tomu divit, ale existuje pro to vysvětlení. Ten dojem, že existuje pouze dvojí pojetí politického procesu, tedy filosoficko etické podle Havla a pak ekonomicko pragmatické podle Klause, je díky jejich letitému sporu o reálnou nebo nominální podstatu politické existence živen v médiích, jako by šlo o jediná politická východiska. Může být, pro zjednodušené chápání politické teorie sdělované občanům se to docela dobře hodí, ale podíváme-li se na to, kam přivedla tato východiska oba české prezidenty ve vztahu k historické satisfakci, pak je "překvapivé", že jejich rozdílná cesta dospěla, alespoň na domácí scéně, k téměř stejným cílům.

Václav Havel a jeho politická existence vychází z jeho disidentství, odporu vůči komunistické diktatuře a z jeho vůdčí role v tomto hnutí, jakožto ve světě známého dramatika a nekomunistického komunikátora. Je teď mimo téma, jakým způsobem došlo ke zhroucení všestranně neefektivního komunistického systému, ale tím, že Václav Havel jako "prezident osvoboditel" ustavil prvním postkomunistickým předsedou vlády komunistu, naznačil, jakým směrem se bude vyrovnávání se s minulostí ubírat.

Že "nejsme jako oni", mělo být sice morálním apelem, ale pro budoucnost znamenala tato premisa v podstatě to, o čem dnes hovoří Václav Klaus, jako o našem současném cíli, tedy o vyrovnání se s minulostí jakýmsi "smířením s námi samými". Václav Havel tímto rádoby morálním postojem vlastně položil základy všeobecné apatie vůči špatnostem minulosti i vůči jejím protagonistům.

Důkazem může být např. absence jakéhokoli významnějšího justičního verdiktu nad komunistickými funkcionáři. O to překvapivější je Havlův nekompromisně souhlasný postoj k válečnému způsobu použitého k dosažení vítězství dobra nad zlem" v zahraničí, když u sebe doma odmítl jen právně progresivnější odsouzení. To, že s komunisty během svého prezidentování nekomunikoval, pak působí opravdu pokrytecky.

Václav Klaus není cynik, ale velice dobrý kalkulant. On totiž ví, v jaké atmosféře se současná společnost patnáct let po plynulém převratu nachází, a formuluje své záměry sice v kontextu vlastního způsobu uvažování, jenže na základech, které mu postavil jeho předchůdce v prezidentském úřadě. Využívá k tomu jednak zmiňovaného zjednodušení na havlovskou a klausovskou politiku, které mu dovoluje být svůj a zároveň stavět na svém oponentovi a také nechuti většiny intelektuálů stále dokola omílat protikomunistickou mantru.

Navíc, tady je vyslovováno přání až poté, co se už předmět tužby naplnil. Za patnáct let od změny režimu se vnímání nedávné minulosti změnilo tak, že všechna hlavní média přešla k promítání komunistů, jako oficiální politické autority, a to je podstatný indikátor toho, že společnost už si svým "vyrovnáním" dávno prošla. A proč to není vidět? Protože v politice se stále jedná o velice citlivé téma (naposled případ Pavla Přibyla a dalších ne moc významných předlistopadových policistů), které může stále sloužit jako záminka k útoku na opozici. A proto jsme zároveň skrz média svědky toho, že KSČM se už zbavila ze svého historického stigmatu, ale u jiných stran se zároveň předpokládá, že toto stigma budou stále nést alespoň před sebou samými.

Jenže to je politika, která je touto vlastní realitou od života veřejné většiny poněkud odtržena. Veřejnost se už dávno směje předlistopadovým seriálům a v rádiu vám hrozí nebezpečí, že jste se nějakým krutým žertem octli v nedávné minulosti, se kterou jste se ještě nedokázali smířit, což vás třeba z hlediska většinového názoru diskriminuje (čímž zdravím a propaguju Rádio 1).

Václav Klaus tedy jen popsal skutečnost, ale pro lepší rétorickou působivost tomu dal formu presidentského přání typu "novoročních", které taky jeden rok uzavírají jako dveře do toho druhého, samozřejmě úplně jiného. Za to se totiž dají v téhle atmosféře posbírat cenné body, protože společnost se sama se sebou už smířila, což je asi největší přednost nenásilného převratu.

A tak si výrok o smiřování se sama se sebou lze vysvětlit jako velký projev upřímnosti od prezidenta. Vzhledem k tomu, že nebyl disidentem, měl vždy problém s tím, že ho veřejnost může vidět jako neutrála vůči totalitě, a to bylo hlavně těsně po převratu jistě nepříjemné. On vlastně nikdy na komunisty kvůli jejich minulosti neútočil, protože jeho nestranictví se odehrávalo v tehdejším prognostickém ústavu. A možná je za společností v tomto pozadu.

Bezesporu je vidět, že vyrovnávání se s minulostí není u morálního Havla nijak moc rozdílné od pragmatického Klause. To co Václav Havel započal, Václav Klaus jen ukončí. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že plně respektuju nemožnost dlouhodobě ideologicky ostrakizovat nějakou skupinu lidí, jenže se to dalo udělat rychleji tak, že by byla komunistická strana zakázána a silně levicové proudy by splynuly s levicovým tokem. Je to sice pokrytecké, ale efektnější, než pokrytectví současné.

Tak takhle může taky vypadat interpretace nedávné historie. Já jsem samozřejmě kverulant, takže mám od pana Vojty povolení do ní nahlížet, ostatní nechť tak nečiní, neboť je okolo nich už velice slušná přítomnost a k ní mají všichni daleko větší odpovědnost. I při vší skepsi vůči historicismu, nejsem schopen si uvědomit, s čím by se ale měl člověk umět identifikovat. Já si nemyslím, že by již nastala doba, kdy se můžeme věnovat svým rozmanitým zálibám dneška, neboť genetika z nás učinila nesmrtelné a veškerou materiální produkci za nás odvádí umělá inteligence. Toť vše.

                 
Obsah vydání       1. 11. 2004
1. 11. 2004 Marešův Usáma: V České republice je zakázána satira Jan  Čulík
1. 11. 2004 Minima non curat praetor! Jan  Sýkora
1. 11. 2004 Rozhodne o výsledcích amerických voleb náboženské nadšení voličů?
31. 10. 2004 Bin Ladin pomohl Bushovi
31. 10. 2004 Washington Post: "Americké volby se nedají předpovědět, bin Ladinův projev neměl žádný vliv"
30. 10. 2004 Usáma bin Ladin: "Naše útoky na USA byly odplatou za nesnesitelné zlo"
30. 10. 2004 Co znamená bin Ladinův pokus ovlivnit americké volby?
1. 11. 2004 Police need to listen to calls for reform Jan  Čulík
1. 11. 2004 Kerryho poradce: "Zahraniční média jsou asi tak užitečná jako vši"
30. 10. 2004 Propálená obrazovka
30. 10. 2004 V Iráku bylo usmrceno 100 000 civilistů, konstatuje studie
30. 10. 2004 Úřad Tonyho Blaira zpochybňuje studii o iráckých mrtvých
1. 11. 2004 V Košiciach budú farbiť Rómov nazeleno Lubomír  Sedláčik
1. 11. 2004 Slovenský stát a Romové proti sobě navzájem vedou válku Jan  Čulík
1. 11. 2004 Michael  Marčák
1. 11. 2004 Pokoj jako řeka, jako životodárná síla, jistota, když se všechno kymácí větrem doby Pavel  Klinecký
1. 11. 2004 Ekolog a ekologista Boris  Cvek
1. 11. 2004 Havel i Klaus reagovali na komunistický režim podobně - nedostatečně Bohumil  Kartous
1. 11. 2004 Proč se perou Klaus a Gross Bohumil  Kartous
1. 11. 2004 Kdo je rozumnější? Bohumil  Kartous
1. 11. 2004 Existuje řádná kontrola silničních oprav? Michal  Rusek
1. 11. 2004 Nemusíte platit za telefon. Už nikdy NEMUSÍTE Ladislav  Kahoun
1. 11. 2004 Vezměte si třeba taxíka - zdraví především Jan  Stejskal
1. 11. 2004 Média citovala ministryni Emmerovou (schválně?) špatně Vít  Černý
1. 11. 2004 Kutilské chámství českých vládců proti mezinárodnímu právu Karel  Mašita
1. 11. 2004 Alsasko: Nové antisemitské útoky Simone  Radačičová
1. 11. 2004 Zvítězí-li George W. Bush, stěhuji se do Kanady Miloš  Kaláb
1. 11. 2004 Vedení východoněmeckých podniků odmítá zavedení minimální mzdy, vláda prý šíří nejistotu
1. 11. 2004 Hlavní nádraží v Brně je krajským dopravním uzlem a tím musí také zůstat Jiří  Löw
1. 11. 2004 Fakt teda kecy ! Miroslav  Prokeš
26. 10. 2004 III. Evropské sociální fórum - pohled zevnitř Zdeněk  Štefek
27. 10. 2004 Jak najít bez rizika v Británii zaměstnání Jan  Čulík
1. 11. 2004 Hledáte-li práci v zahraničí, základní informace poskytne EURES
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme
30. 10. 2004 Britské úřady vyšetřují Cheneyho firmu z podezření z úplatkářství
1. 11. 2004 Brain drain - Západ odsává z Afriky nejen suroviny, ale i mozky Miloš  Kaláb
1. 11. 2004 Zd. Nejedlý: duch božích bojovníků musí býti v českém člověku
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... RSS 2.0      Historie >
1. 11. 2004 Havel i Klaus reagovali na komunistický režim podobně - nedostatečně Bohumil  Kartous
30. 10. 2004 A co Čalfa u Havla?   
29. 10. 2004 Pane generálmajore, promiňte Bohumil  Kartous
29. 10. 2004 Národně stmelující gesto? Jan  Čulík
29. 10. 2004 Kulturní politika a politizace kultury Štěpán  Kotrba
29. 10. 2004 Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004   
29. 10. 2004 Vávra nebyl apolitický umělec Bohumil  Kartous
29. 10. 2004 Je Vávrovo vyznamenání absurdní?   
29. 10. 2004 O generálu Fajtlovi   
31. 8. 2004 Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova Andrej  Sablič
12. 8. 2004 Čulíkovy pohlady nie sú precítené Andrej  Sablič
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba