4. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Fausto Bertinotti, předseda italské Strany komunistické obnovy (Rifondazione Comunista)  a  předseda Strany evropské levice
4. 10. 2004

ROZHOVOR

Bertinotti přinutil Grebeníčka smířit se s Ransdorfem

Ke konci týdne navštívil Prahu předseda italské Strany komunistické obnovy - Partito della Rifondazione Comunista a předseda Strany evropské levice Fausto Bertinotti. Tématem jeho jednání byla integrace KSČM do evropské radikálně levicové struktury a překonání rozporů, které vznikly před časem v rozdílnosti pohledů SEL a KSČM na období stalinismu a které se stalo překážkou pro přijetí KSČM mezi evropskou levici. O této kontroverzi Britské listy informovaly v článku Milana Neuberta "Pro KSČM má "stalinismus" stále zásadní význam" . V neděli 3. 10. se setkal Bertinotti na separátních jednáních s Neubertem, předsedou SDS, která je zakládajícím členem SEL a předsedou KSČM Grebeníčkem. Jak přiznali oba účastníci diskuzí Britským listům, rozpory s českou stranou zmizely a nyní je technickou otázkou, kdy se KSČM stane členem SEL.

"Přítomnost Fausta Bertinottiho, je pro nás výjimečná," řekl na úvod Miroslav Grebeníček. Bertinotti poté konstatoval, že je i zásluhou KSČM, že Strana demokratické levice mohla vzniknout. "První důvod vzniku je ten, že v Evropě mohl vzniknout subjekt, kerý bude pracovat na projektu "jiné Evropy", než kterou máme dnes. Což je v první řadě mírová Evropa. Další aspekt vniku SEL je sociální Evropa. Jsme velmi znepokojeni z toho, co se v Evropě odehrává. Evropa riskuje úpadek v této kapitalistické globalizaci. To, co bude jako první zasaženo tímto úpadkem, bude sociální stát.

Ve všech evropských zemích je sociální stát prvním cílem neoliberální politiky. Vytváří to element, který je mnohem hrozivější. Krizi sociálních vztahů - situace, kdy lidé zasaženi sociální nejistotou nemohou projektovat svoji budoucnost.

Třetím důvodem je demokratická Evropa. Riskujeme, že budeme mít Evropu bez národů. V posledních volbách jsme už viděli velký odstup občanů Evropy od evropského projektu. Z těchto problémů nečiníme závěr nacionalistický, činíme závěr, že jiná Evropa je nutná. .

V Evropě je mnoho sociálních, politických a kulturních sil, které uvažují tímto způsobem. Uvidíme to v tomto měsíci na zasedání Evropského sociálního fóra v Londýně a uvidíme to na manifestaci 18. října, které se Strana evropské levice zúčastní. Uvidíme šíři sil, které budou pracovat na projektu jiné Evropy. SEL by v sobě měla zahrnout všechny politické síly, které jsou ochotny jít tímto směrem. Komunisté, nekomunisté, mírové síly, všichni, kteří se ztotožňují s ideou sociální a ekonomické politiky alternativní vůči té neoliberální a ideou Evropy, založené na občanech na jeho právech a demokraciii. První zkouškou této politiky je agenda Smlouvy o Evropské ústavní smlouvě, " řekl Bertinotti.

SEL podle jeho informací připravuje na 24. - 25. října setkání v Římě . Toto setkání se účastní několik dní před podpisem ústavní smlouvy. SEL zde hodlá zformulovat "opoziční stanoviska proti Smlouvě o ústavě Evropy trhu a krizí, Evropy, který není schopna se postavit proti válce." "Mezi těmi, kteří vládnou Evropě a těmi, kteří jsou ovládaní, je propast," prohlásil Bertinotti. Domnívá se, že z opozice proti "Giscardově" Ústavní smlouvě se může zrodit nová politická síla v Evropě a SEL bude první evropskou politickou streanou, která se jednotně vyjádří negativně a předloží alternativní návrh Ústavní smlouvy.

Bertinotti zdůraznil,. že otázky sociálních práv, životního prostředí, lidských práv či imigrace jsou velkými otázkami "jiné" Evropy. Grebeníček poté prohlásil, že v základních otázkách byla mezi SEL a KSČM shoda, i když zůstaly ještě některé problémy k diskuzi. Předseda ÚV KSČM řekl, že SEL musí reprezentovat širší spektrum komunistických a dělnických stran, mimo jiné také ze zemí střední a východní Evropy. "Jsme přesvědčen, že objektivní analýza evropské Ústavní smlouvy a následné praktické kroky k referendům v jednotlivých zemích prokáží, že tady je alternativa k tomu, co se nyní v Evropě děje, alternativa ke kapitalismu, který se utrhl z řetězu sociálního státu", řekl předseda KSČM. "Jednoznačně jsme se shodli na tom, že v situaci, kdy socialistické a sociálně demokratické strany ustupují z orientace na udržení či prohlubování kvalit sociálního státu, je třeba tuto problematiku řešit."

"My, poučeni minulostí..."

BL: Mám dvě otázky - Které nedořešené problémy zůstaly ještě k diskuzi? Nastala už shoda KSČM a SEL na doposud rozdílném hodnocení období "stalinismu", pro které KSČM byla odmítnuta jako řádný člen?
Grebeníček: Jasně jsem se vyjádřil na 5. sjezdu KSČM. Zde připomenu definici profesora Šamalíka. (pozn. red.: Šamalík, František: Právní stát kontra stalinismus. Praha : Svoboda, 1991; Šamalík, František: Odpověď na stalinismus: evropeizace in Právník 8/1990, s. 690-697 Šamalík vyslovil ale též větu, že "komunisté přestanou být komunisty teprve tehdy, až se stanou demokraty". Je otázka, co z díla prof. Šamalíka měl předseda KSČM na mysli...:-) )
Jestli to, co považujeme za "stalinismus" - a to co má na mysli profesor Šamalík, tak to kategoricky odsuzuji. Stalinismus v podobě, jak ho prezentuje Šamalík, kategoricky odsuzuji. Mysím si, ež při ustavujícím sjezdu SEL byla ta diskuze plastičtější - někteří účastníci zužovali tento pojem na porážku fašismu a na úlohu Stalina při porážce fašismu... Já tvrdím, že justiční zločiny jsou justičními zločiny ať vzejdou ze zájmů kapitalismu, církve či zájmů komunistů. Kupodivu jsme to nebyli jen my nyní, ale i naši předchůdci komunistické straně v šedesátých letech, kteří dokázali rehabilitovat oběti této zvůle.
Faustu Bertinottimu jsem dnes řekl s plnou odpovědností, že od všech negativních jevů minulosti jsme se důsledně distancovali, ale v této společnosti to vlastně ani nikdo už nechce slyšet. Lidé mají tolik aktuálních problémů, že jsme nuceni reagovat na to, co je doopravdy tíží.
A ještě poznámku poslední: Já jsem neměl pocit ze vzájemných rozhovorů , že by nás toto téma zatěžovalo. My, poučeni minulostí, důkladně jsme analyzovali současnost a snažili se uvažovat o budoucích krocích. V hodnocení minulosti opravdu nevidíme problém naší budoucí spolupráce.

Bertinotti: To co jsem teď slyšel, mohl bych říci i já. Hodnocení minulosti v sobě neskrývá žádné problémy, ideologické problénmy jako překážku pro budoucí prí'áci. Chci říci, že SEl je pluralitní strana, v této straně nadále budou existovat kulturní odlišnosti. My se dokonce domníváme, že tyto odlišnosti jsou pozitivní. V posuzování a odsouzení stalinismu je jedna jediná věc, kterou bych chctěl vyzdvihnout. To co chceme ukázat, není ani hodnocení minulosti, ale určitý koncept moci. A protože chceme obnovit cestu k transormaci kapitalistické společnosti, musíme podrobit kritice určitý koncept moci, který s určitým zjednodušením můžeme nazvat stalinismem. Tento koncept moci nás nutí k tomu, abychom tím více dnes uvažovali o demokracii. O demokracii jako o faktoru, který přispěje k transormaci kapitalistické společnosti. Neexistují ideologické či politické důviody, ktaré by mohly bránit naší spolupráci. Z toho důvodu, i když respektujeme zcela autonomii KSČM, si dovolím veřejně vyjádřit přání, naději, že tato strana ze své pozice aktivního pozorovatele se stane plnoprávným členem SEL. Je to přání a naděje, které je v zájmu SEL.

BL: Přesto jste mi neodpověděl na otázku, které problémy zůstaly ještě k diskuzi?
Bertinotti: Žádné.
Pro Stranu evropské levice není žádný důvod pro nepřistoupení KSČM. Pro nás tu žádná překážka není.
Grebeníček: Ty problémy teď nejsou. Ale je evidentní, že budeme potřebovat sídlo. Jsou věci, které ještě nejsou dořešeny, ale to necháme na jiných. Začíná s rozbíhat týmová práce.
BL: Takže se už vyřešila i otázka členských příspěvků, které KSČM nechtěla platit ve výši, která by ji vzhledem k počtu členů zruinovala?
Grebeníček: Jak jde o peníze... Lidé, kteří se zabývají hospodřením, dostali pozvání na společné jednání . K těmto otázkám má byt v úterý porada v Bruselu. Politika je ale také o kompromisech. Ze vstřícnosti našich partnerů se domnívám, že řešení má společnou naději.
Bertinotti: To se týká i jiných zemí, ale je to na bilaterálním jednání.
Grebeníček: Jednal jsem o SEL i s reprezentací našich evropských poslaců v čele s Miroslavem Ransdorfem, který tuto skupinu vede a má velkou autoritu ve strukturách Evropského parlamentu. Našli jsme společné optimální stanovisko a nyní se mohu opírat i o rozhodnutí ústředního výboru v této věci. (pozn. red.: Miloslav Ransdorf se stal v sobotu 2. října 2004 na zasedání ÚV KSČM členem ÚV KSČM a členem VV ÚV KSČM)
Když jsem naznačoval, že se společně díváme do budoucnosti, byl jsem rád, že jsme se vrátili k minulosti a soudruh Bertinotti ocenil výsledky KSČM v evropských volbách. KSČM dnes má pevné základy na české politické scéně a profiluje se zřeteklně i v Evropě.
BL: Téma na titulek je v tuto chvíli: Bertinotti donutil Grebeníčka dohodnout se s Ransdorfem...
Grebeníček: Omyl...! Pokud jsem zmínil jméno Milolsava Ransdorfa, tak proto, že patnáct let spolupracujeme, patnáct let také soutěžíme v názorech na posuzování jednotlivých problémů a já si myslím, že tříbení názorů je ku prospěchu věci.
BL: Ale vždyť to tak je - Ransdorf se zrovna jako na potvoru až včera stal členem výkoného výboru KSČM...
BL: V současné obě je v Praze člen Národního výboru Socialistické strany Francie René Revol. Včera se vyjádřil obdobně jako vy k odmítnutí Ústavní smlouvě Evropské unie. Bude SEL iniciovat jednání s levou frakcí «Nový svět» Socialistické strany Francie či dalšími evropskými levicovými uskupeními z Evropské socialistické strany k ujednocení tohoto názoru na Ústavu EU? Ptám se proto, že se ukazuje, že by postoj k evropské ústavě mohl vážně rozdělit PES - na křídlo liberálně demokratické, které souhlasí s Ústavou a na křídlo socialistické, které by zaujalo levicový postoj a vyslovilo by se proti.
Bertinotti : Laurent Fabius, který je vůdcem fancouzských socialistů, se mnohokrát vyjádřil, pokud jde o liberální ekonomickou politiku, a nyní se vyjádřil proti evrospk ústavní smlouvě. Tato jeho pozice činí možnou představu, že celá Socialistická strana Francie se postaví proti Ústavní smlouvě.
BL: Já mám ale informaci, že odmítnutí Evrospké ústavy má nyní pouze padesátiprocentní podporu Národního výboru Socialistické strany Francie.
Bertinotti : Tudíž je možné, že většina se ve vnitrostranickém referendu Socialistické strany Francie vysloví proti. Aliance mezi levicí a Laurentem Fabiem by mohla vytvořit většinu. Myslím si, že se stane ještě mnoho věcí po setkání, které je velmi důležité - po Evropském sociálním fóru v Londýně. Vidím jako pozitivní, že se levicové pozice naše a socialistů mohou konfrontovat a že vytvoří možnost společného postupu.

Ptal se Štěpán Kotrba, z italštiny tlumočil Vladimír Klofáč

                 
Obsah vydání       4. 10. 2004
4. 10. 2004 Konec britské Konzervativní strany?
4. 10. 2004 Guantánamo "nezabránilo teroristickým útokům"
4. 10. 2004 Členka Rady BBC bude mít zisky z privátních vojenských kontraktů v Iráku
4. 10. 2004 Óda na jeden starostlivý a bdělý magistrát; taky rozpačité rekviem za problémové, z módy vyšlé a nadto památkově chráněné nádraží Miloš  Dokulil
4. 10. 2004 Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady
4. 10. 2004 Bertinotti přinutil Grebeníčka smířit se s Ransdorfem Štěpán  Kotrba
4. 10. 2004 Česká média lidem kážou
4. 10. 2004 "Proti všem" Josef  Provazník
4. 10. 2004 Pocit absolutní identifikace s národem je pastí Bohumil  Kartous
4. 10. 2004 O zrakových a čichových vjemech spoluobčanů Miloš  Kaláb
4. 10. 2004 Francie: První stížnosti na "šátkový" zákon Simone  Radačičová
4. 10. 2004 Prestaňme driemať a začnime myslieť Andrej  Sablič
4. 10. 2004 EU: Jak omezit imigraci Simone  Radačičová
4. 10. 2004 OBSE proti obchodu s lidmi Simone  Radačičová
1. 10. 2004 Kam vede tunel na Hutmance? Zbyněk  Fiala
2. 10. 2004 Britský občan byl "mučen v americkém zajetí"
4. 10. 2004 Lze sebemrskačství českého národa považovat za nenávist k českému národu?
4. 10. 2004 Rozhodnutí o šroubovácích
4. 10. 2004 Návštěva u zubaře Jaroslav  Hutka
4. 10. 2004 Ossis v domcích, Wessis ve vilách Igor  Záruba
4. 10. 2004 Kouzlo nechtěného... Ladislav  Žák
4. 10. 2004 Zítřek sociálního státu v globalizovaném světě Miloš  Pick
4. 10. 2004 Krize sociálního státu a globalizace Jan  Keller
4. 10. 2004 Evropská levice musí mít odvahu vzdorovat ideologii soudobého kapitalismu René  Revol
4. 10. 2004 ČSSD a sociální stát: sociální demokracie ve vleku neoliberalismu Rudolf  Převrátil
4. 10. 2004 Vnímání sociálního státu v politice KSČM a v jejím voličském a členském zázemí Josef  Heller
4. 10. 2004 Sociální stát a zaměstnanecká participace Zdeněk  Hába
4. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 24. a 25. září 2004
4. 10. 2004 Odešel Jan Filípek (1913 - 2004) Jiřina  Fuchsová
3. 10. 2004 Porodní báby a státní moc Tomáš  Trusina
1. 10. 2004 Graham Greene -- básník trapnosti Jan  Čulík
30. 9. 2004 Británie: Ofcom navrhuje novou veřejnoprávní televizi
2. 10. 2004 Svoboda slova v době terorismu
30. 9. 2004 Jsou česká média po roce 1989 svobodná?
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce