30. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 9. 2004

POLEMIKA:

Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe

K článku "Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl" sociologa Petra Saka.

Osobní hodnoty výzkumníka jsou odvěkým problémem sociologického výzkumu. Jejich nepřiznání a nereflektování vede ke zkreslování zjištění a k prezentaci osobních tendencí a vkusu jako obecných pravd. Přesně toho se ve svém článku dopouští sociolog Petr Sak, mávaje kladivem na čarodějnice, které se převlékly do hávu počítačových technologií a masové kultury.

Hlavním sdělením jeho článku je, že klesá "kulturnost" české mládeže, což je způsobeno expanzí elektronických a informačních technologií a šířením masové kultury. Sak běduje nad poklesem četby literatury u mládeže a vůbec nad odklonem od "tradiční kultury a umění". Mladou generaci (15-30 let) Sak srovnává se střední a starší (31 a více let), která podle jeho údajů "celkově více zná umělecká díla" a "zná častěji díla vyšší umělecké hodnoty". Autor proto nepůsobí jako sociolog, ale venkovská babička stěžující si na vnuka, co to zas poslouchá za kravál místo pěkných melodických písní, které poslouchala zamlada ona.

Sakovo měření znalosti uměleckých děl a děl vyšší umělecké hodnoty je vůbec podivné. Vyjmenuje jedenáct filmů od Ramba po Markétu Lazarovou, šest skladeb od Lucie Bílé po Janáčka a pět knih od Nižnanského po Eca a zjišťuje, že starší generace více zná ty, které on sám (a "expertní hodnocení") považuje za umělecky kvalitnější. Zádrhel je však v tom, že za umělecky hodnotnější jsou zde považována díla starší a klasická. Kde se však poděla současná umělecká tvorba? Dá se mládež považovat za nekulturní, nemá-li v discmanu Janáčka a nečte-li Jméno růže? Kde se v Sakově zkoumání poděly nové progresivní hudební trendy, experimentální filmová tvorba a nová literatura? Zdá se, že vše nové a současné je v Sakově optice nekulturní a daleko plošší než kdy předtím bylo.

Sakovy hodnoty jsou poměrně dost zřetelné. Za hlavní zlo a nositele "primitivní masové kultury" považuje televizi, počítače a internet, dobrem je naopak četba knih, časopisů či novin. Protože četbu knih považuje za "kulturní" a práci s počítačem i internetem za "nekulturní", kulturnost mládeže pak logicky klesá s tím, jak se užívání počítačů a internetu rozšiřuje. Šíření zla proto označuje termínem "komputerizace". Vyvolává otázku, proč tak činí? Vidí snad jako jedinou funkci počítače hraní her a internetu jako zdroje porna, sexu a násilí?

Moderní elektronické a informační technologie Sak očividně nechápe jako platnou a plnohodnotnou součást kultury. Je pro něj cizorodým a nežádoucím prvkem, který "tradiční a vysoké" kultuře ubližuje. Jenže počítače a internet ve skutečnosti plnohodnotnou součástí kultury jsou. Poskytují obrovské možnosti práce s informacemi, jejich analýzu a sdílení, dovolují komunikaci na vysoké kvantitativní úrovni. Zároveň posouvají hranice kreativity, možnosti realizace nápadů a sebeexprese. Internet nepřináší jen bohatý archiv porna, sexu a mdlého popu ke stažení, ale je také rezervoárem informačních databází, zpravodajství, dat, textů a podobně. Navíc se bez něj dá dnes jen těžko obejít, pokud je člověk součástí jakékoli organizace. Možná i proto mládež pracuje s internetem víc a víc. Pokud Sak tuto realitu nepřijímá, ocitá se v pozici tzv. kulturní mezery, stavu, kdy není připraven akceptovat rozvoj materiální kultury v období kulturní a sociální změny.

Autor vidí v "primitivní masové kultuře" všemocného démona a to mu nedovoluje povšimnout si expanze alternativních proudů kultury. Píše například:

"primitivní masová kultura s masovým příjemcem a vysokým ziskem vytlačuje kvalitní umění a kulturu"- tváří tvář možnostem, které má umělecky náročný konzument k dispozici, ať už jsou jimi skvělé výstavy, nespočet artových filmů, tisíce koncertů a CD i velmi menšinových kapel, kulturní periodika a rychlost, kterou se o těchto tématech dá komunikovat, se toto tvrzení nezdá být namístě.

Anebo: "Technika a technologie jsou nezbytnou základnou umožňující s pomocí marketingu a reklamy masové šíření pokleslých artefaktů masové kultury"- ovšem, zároveň však umožňují i šíření nepokleslých artefaktů kultury, která je masová méně. Tuze zvláštní je pak toto tvrzení: "Snáze se však šíří primitivní masová kultura než díla autentických národních kultur". Nehledě na diskutabilnost konceptu autentické národní kultury se dá říct, že moderní technologie umožňují rychlý tok všeho, nejen masové kultury. I když se nemusí soudci kulturnosti zamlouvat celosvětový import soutěže Superstar, musí si všímat i toho, že technologie umožňují, aby Češi mohli poslouchat fúzi bulharské dechovky a experimentálního jazzu, aby Holanďané znali ghanskou etnickou hudbu a Angličané v britských magazínech četli o maďarských lidovkách. Sak nepostřehl klíčový rys moderních technologií, které svou rychlostí a lácí umožňují krom jiného také konzumaci menšinových a nemasových žánrů v míře, jako nikdy předtím. Vedle komerčních velkoproduktů má kulturní spotřebitel obrovskou možnost dobírat se hudebních, filmových či literárních lahůdek, které mu mainstreamová média nejsou schopna nabídnout.

Sociolog Sak proto působí jako náboženský tmář, který svého ďábla našel v moderních technologiích a je proto připraven upřít jim jakýkoli klad. Nevšiml si, že lidé nežijí jen "coca colou, hamburgry, akčními filmy a rodinnými seriály s namixovaným smíchem a potleskem", jak říká v úvodu svého článku. Okolní kultura není jen masová, plochá a primitivní. Kultura je daleko barvitější a komplikovanější a možná leckdo s hamburgerem od BurgerKinga v ruce poslouchá právě Janáčka. Sak přes svá empirická data daleko nedohlédl.

                 
Obsah vydání       30. 9. 2004
30. 9. 2004 Snaha poničit Prahu další magistrálou pokračuje Petr  Kužvart
30. 9. 2004 Figuríny z výkladu Bohumil  Kartous
30. 9. 2004 Slavné projevy
Neslavné konce
Václav  Dušek
30. 9. 2004 Británie: Ofcom navrhuje novou veřejnoprávní televizi
30. 9. 2004 Jsou česká média po roce 1989 svobodná?
30. 9. 2004 Brněnské podivnosti Jan  Lipšanský
30. 9. 2004 Uvnitř: Důkaz Bushova politického převratu Greg  Evans
30. 9. 2004 Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe Ivo  Bystřičan
29. 9. 2004 Mazat, či nemazat... Jan  Sýkora
30. 9. 2004 Co přinesly volby v Německu? Tomáš  Krček
30. 9. 2004 Všem mým návistníkům i nenávistníkům
1. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. a 23. září 2004
30. 9. 2004 Non Plus Ultras -- lepší už být nemůžou... Linda  Sokačová
30. 9. 2004 Osmnáct let vězení za pravdu
30. 9. 2004 Izraelská zeď a její cíle Noam  Chomsky
30. 9. 2004 Oživený záujem o OSN Adrian Peter Pressburg
30. 9. 2004 "Asociáli z centra von!" František  Kusý
30. 9. 2004 Jen zbytkem pozornosti... Michal  Rusek
29. 9. 2004 Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech Martin  Vaněk
26. 9. 2004 České sociální fórum začalo skromně, ale zřetelně - požadavkem na "jiný svět, který je možný" Štěpán  Kotrba
30. 9. 2004 Lidská práva bez hranic Jiří  Dolejš
28. 9. 2004 Sociální spravedlnost "není sen, ale možnost" Štěpán  Kotrba
29. 9. 2004 Proč je česká levice sto let za opicemi? Ondřej  Slačálek
28. 9. 2004 Filmový klub ČVUT
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004

Sociální vědy aplikované do života RSS 2.0      Historie >
30. 9. 2004 Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe Ivo  Bystřičan
29. 9. 2004 Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl Petr  Sak
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína Kolesárová-Saková
15. 12. 2003 Konečným cílem PR je důvěra Zdeněk  Verner
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
6. 1. 2003 Přesný součet nepřesných čísel Štěpán  Kotrba
5. 6. 2002 8.   Politika v nejisté společnosti Jan  Keller
22. 5. 2002 6.   Postmoderní politika Jan  Keller
1. 2. 2002 Pierre Bourdieu: sociální filozof bez kontextu? Josef  Brož