29. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 9. 2004

Po agresi v Iráku již OSN neexistuje, cíle Dekalrace millénia nebudou naplněny

My, rozvojové země, financujeme plýtvání zemí rozvinutých

Felipe Pérez Roque
Projev Felipe Péreze Roqueho, ministra zahraničních věcí Kubánské republiky na 59. řádném zasedání Valného shromáždění Spojených národů v New Yorku 24. září 2004

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme překlad plného znění projevu kubánského představitele, o kterém se v českém tisku nedozvíte nic - přesto, že byl pronesen v New Yorku...

Chci jasně vyslovit hluboké přesvědčení Kuby, že my, 6,4 miliard lidí, kteří dnes obýváme tuto planetu a podle Charty Spojených národů máme stejná práva, naléhavě potřebujeme nový pořádek, kde by svět nečekal v nejistotě, jako nyní, na výsledek voleb v novém Římě, jichž se zúčastní pouhá polovina voličů a bude na ně vynaloženo cca 1,5 miliardy dolarů.

Pane předsedo, každý rok naplňujeme ve Spojených národech týž rituál. Účastníme se všeobecné rozpravy a předem víme, že volání nás, rozvojových zemí, po spravedlnosti a míru nebude opětovně oslyšeno. Přesto jsme vytrvalí. Víme, že máme pravdu. Víme, že jednoho dne si sociální spravedlnost a rozvoj vydobudeme. Víme rovněž, že nám nebudou darovány. Víme, že naše národy je budou muset vyrvat těm, kteří nám dnes spravedlnost odpírají, protože jejich opulence a arogance plyne z pohrdání naší bolestí. Ale tak tomu nebude věčně. To říkáme dnes s větším přesvědčením, než kdy předtím.

Kuba a Fidel Castro TÉMA BL

Nyní, když bylo toto vyřčeno s vědomím -- my to víme -- že to znepokojí některé ze  zde přítomného mála mocných, a rovněž s vědomím, že mnozí tento názor sdílejí, Kuba předestře některá fakta:

Za prvé: Po agresi v Iráku již neexistuje Organizace spojených národů ve smyslu užitečného a mnohonázorového fóra, založeného na respektování práv všech a záruk i pro malé státy.

Prožívá nejhorší okamžik své již téměř 60-leté existence. Umdlévá, supí, budí zdání, avšak nefunguje.

Kdo svázal ruce Spojeným národům, jimž se dostalo pojmenování od presidenta Roosevelta? President Bush.

Za druhé: Americké jednotky musí být staženy z Iráku.

Poté, co byly zbytečně obětovány životy více než tisícovky mladých Američanů pro špinavé zájmy kamarily přítelíčků a společníků, a po smrti více než 12 000 Iráčanů, je jasné, že jediným východiskem okupanta tváří v tvář vzbouřenému národu je uznat, že ho nedokáže ovládnout, a stáhnout se. Přes informační monopol impéria, se národy vždy doberou pravdy. Viníci a jejich komplicové budou jednoho dne muset nést důsledky svých činů před národy a dějinami.

Za třetí: Prozatím nebude plnohodnotná, reálná a užitečná reforma Spojených národů

Vyžadovalo by to, aby se supervelmoc, jež zdědila obrovskou výsadu jako jediná těžit z řádu, jenž byl vytvořen pro bipolární svět, vzdala svých privilegií. A to neudělá.

Již nyní víme, že anachronické privilegium veta bude zachováno, že Rada bezpečnosti nebude moci být demokratizována, jak by bylo zapotřebí, ani rozšířena o země třetího světa, že Valné shromáždění bude nadále ignorováno a že Spojené národy budou nadále poháněny zájmy supervelmoci a jejích spojenců. My, nezúčastněné země, budeme muset úporně bránit Chartu Spojených národů, protože v opačném případě bude rovněž přepsána a bude z ní vymazána každá stopa principů, jako je svrchovaná rovnost států, nevměšování či nepoužívání síly ani hrozby použitím síly.

Za čtvrté: Mocní konspirují, aby nás rozdělili.

Více než 130 našich rozvojových zemí, musí vytvořit společnou frontu na obranu posvátných zájmů našich národů, našeho práva na rozvoj a mír. Oživme Hnutí nezúčastněných. Posilme Skupinu 77.

Za páté: Skromné cíle Miléniové deklarace nebudou naplněny. Pátého výročí Summitu se dožijeme v  horší situaci.

  • Kladli jsme si za cíl snížit do roku 2015 na polovinu počet 1,276 miliard lidí žijících v extrémní chudobě v roce 1990. To by vyžadovalo snížit počet chudých o více než 46 milionů ročně. Avšak, nepočítaje Čínu, rostl v letech 1990-2000 počet extrémně chudých lidí o 28 milionů. Chudoba se nezmenšuje, roste.
  • Chtěli jsme snížit do roku 2015 na polovinu počet 842 milionů hladovějících registrovaných ve světě. To by vyžadovalo roční snížení o 28 milionů. Avšak tento počet klesá ročně sotva o 2,1 milionu. Tímto tempem by bylo cíle dosaženo v roce 2215, o dvě stě let později, než se předpokládalo, pokud ovšem náš druh přežije ničení svého životního prostředí.
  • Proklamovali jsme touhu dosáhnout do roku 2015 celosvětového rozšíření prvního stupně základního vzdělání. Avšak přes 120 milionů dětí, každé páté dítě v příslušném věku první stupeň základní školy nenavštěvuje. Podle UNICEFu bude současným tempem cíle dosaženo po roce 2100.
  • Kladli jsme si za cíl snížit úmrtnost dětí do pěti let věku o dvě třetiny. Snížení je symbolické: Zatímco v roce 1998 umíralo 86 promile živě narozených dětí, nyní je to 82 promile. Stále umírá každoročně 11 milionů dětí na choroby, jimž lze předcházet nebo je léčit, a jejich rodiče se asi právem ptají, k čemu jsou naše jednání.
  • Řekli jsme, že budeme věnovat pozornost speciálním potřebám Afriky. Avšak učiněno bylo velmi málo. Africké národy nepotřebují cizí rady, ani cizí modely, nýbrž finanční prostředky, přístup na trhy a k technologiím. Pomoc Africe by nebyla aktem dobročinnosti, nýbrž spravedlnosti. Znamenala by splacení historického dluhu za staletí vykořisťování a rabování.
  • Zavázali jsme se do roku 2015 zastavit a zvrátit postup epidemie AIDS. Avšak v roce 2003 způsobila téměř 3 miliony úmrtí. Tímto tempem zemře v roce 2015 jen z tohoto důvodu 36 milionů lidí.

Za šesté: Věřitelské země a mezinárodní finanční instituce nebudou hledat spravedlivé a trvalé řešení zahraniční zadluženosti.

Dávají přednost tomu, abychom byli zadlužení, a tedy zranitelní. Proto přestože jsme zaplatili za posledních 13 let 4,1 biliony dolarů za dluhovou službu, náš dluh vzrostl o 1,4 biliony, na 2,6 bilionů. Zaplatili jsme tedy třikrát více, než jsme dlužili a náš dluh je přesto nyní dvojnásobný.

Za sedmé: My, rozvojové země, financujeme plýtvání a opulenci zemí rozvinutých.

Zatímco v roce 2003 nám dali jako oficiální pomoc rozvoji 68,4 miliard dolarů, my jsme jim odevzdali ve splátkách za dluh 436 miliard. Kdo pomáhá komu?

Za osmé: Boj proti terorismu může být vyhrán pouze na základě spolupráce mezi všemi národy a při respektování mezinárodního práva, nikoli masovým bombardováním či preventivními válkami proti "temným koutům světa".

Pokrytectví a užívání dvojího měřítka musí ustat. Poskytnout útočiště ve Spojených státech třem kubánským teroristům je aktem spřísahání s terorismem. Potrestat pět mladých kubánských bojovníků proti terorismu a jejich rodiny je zločinem.

Za deváté: Všeobecné a úplné odzbrojení, včetně jaderného, je dnes nemožné.

Je zodpovědností skupiny rozvinutých zemí, které zbraně nejvíce nakupují a prodávají. Avšak musíme o něj nadále usilovat . Musíme žádat, aby více než 900 miliard vynakládaných každoročně na vojenské výdaje bylo použito na rozvoj.

Za desáté: Existují finanční prostředky na zajištění udržitelnýho rozvoje pro všechny národy planety, avšak chybí politická vůle ze strany těch, kdo světu vládnou.

Daň pro rozvoj ve výši sotva 0,1 % z mezinárodních finančních transakcí by přinesla prostředky dosahující téměř 400 miliard dolarů ročně.

Prominutí zahraničního dluhu rozvojovým zemím by jim umožnilo disponovat pro potřeby svého rozvoje ročně nejméně 436 miliardami dolarů, které dnes vynakládají na placení dluhu.

Kdyby rozvinuté země splnily svůj slib věnovat 0,7 % svého hrubého domácího produktu na oficiální pomoc rozvoji, jejich příspěvek by vzrostl ze současných 68,4 miliard na 160 miliard dolarů ročně.

A konečně, Excelence, chci jasně vyslovit hluboké přesvědčení Kuby, že my, 6,4 miliard lidí, kteří dnes obýváme tuto planetu a podle Charty Spojených národů máme stejná práva, naléhavě potřebujeme nový pořádek, kde by svět nečekal v nejistotě, jako nyní, na výsledek voleb v novém Římě, jichž se zúčastní pouhá polovina voličů a bude na ně vynaloženo cca 1,5 miliardy dolarů.

V našich slovech není malomyslnost, to musím říci jasně. Jsme optimisty, neboť jsme revolucionáři. Máme víru v boj národů a jsme si jisti, že vydobudeme nový světový řád založený na respektování práva všech. Řád založený na solidaritě, spravedlnosti a míru, výsledek toho nejlepšího ze světové kultury, nikoli průměrnosti a brutální síly.

O Kubě, kterou nemohou svést z její cesty ani blokády, ani hrozby, ani uragány, ani sucha, ani lidská či přírodní síla - říkám: nic.

28. října bude toto Valné shromáždění diskutovat a hlasovat po třinácté o rezoluci o blokádě proti kubánskému lidu. Morálka a zásadovost znovu porazí aroganci a sílu.

V závěru připomínám slova, jež na stejném místě pronesl před 25 lety president Fidel Castro:

"Řinčení zbraní, výhrůžné výroky, nadřazování se nad jiné na mezinárodní scéně musí skončit. Dost již bylo iluze, že problémy světa lze vyřešit nukleárními zbraněmi. Pumy mohou zabít hladovějící, nemocné, nevědomé, avšak nemohou zabít hlad, nemoci, nevědomost. A také nemohou zabít oprávněný vzdor národů..."

                 
Obsah vydání       29. 9. 2004
29. 9. 2004 Mazat, či nemazat... Jan  Sýkora
29. 9. 2004 Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech Martin  Vaněk
29. 9. 2004 Blair se odmítl výslovně omluvit za Irák
29. 9. 2004 Bude BBC primitivizovat svůj nejvýznamnější publicistický pořad?
29. 9. 2004 Na kanadských lékařských fakultách se připravuje studium péče o umírající Miloš  Kaláb
29. 9. 2004 Lapeni v síti: otázka terorismu Martin  Škabraha
29. 9. 2004 O kanadských obavách ze Spojených států Jiří  Jírovec
28. 9. 2004 Jimmy Carter varoval před volebními problémy na Floridě
29. 9. 2004 Vůdcovský mindrák Karla Kobosila Radek  Batelka
29. 9. 2004 Nesouhlasím s vámi, ale... Pavel  Urban
29. 9. 2004 Vlakové nádraží patří do centra Brna i kraje Jiří  Löw
29. 9. 2004 Jde o "totalitní atak" na přesun nádraží?
28. 9. 2004 Filmový klub ČVUT
29. 9. 2004 Michael  Marčák
29. 9. 2004 Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl Petr  Sak
28. 9. 2004 V Praze se konalo České sociální fórum
28. 9. 2004 Sociální spravedlnost "není sen, ale možnost" Štěpán  Kotrba
26. 9. 2004 České sociální fórum začalo skromně, ale zřetelně - požadavkem na "jiný svět, který je možný" Štěpán  Kotrba
29. 9. 2004 Proč je česká levice sto let za opicemi? Ondřej  Slačálek
29. 9. 2004 Bez veřejného prostoru budou lidé pouze otroci a nikoliv občané Štěpán  Kotrba
29. 9. 2004 Keller: Evropu čeká vlna neofašismu
28. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 17. září 2004
27. 9. 2004 Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane Jan  Čulík
24. 9. 2004 Incident na letišti Jan  Čulík, Jan  Sýkora
29. 9. 2004 My, rozvojové země, financujeme plýtvání zemí rozvinutých Felipe Pérez Roque
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
29. 9. 2004 My, rozvojové země, financujeme plýtvání zemí rozvinutých Felipe Pérez Roque
24. 9. 2004 Bushova zpráva jasně vyjadřuje záměr zintenzívnit hospodářskou válku proti Kubě   
19. 8. 2004 Svět ruské zahraniční politiky Radek  Vogl
13. 8. 2004 Kubánští disidenti: Bushova vláda nerozumí Latinské Americe   
5. 8. 2004 Nenávist a zaslepenost přivedly americkou administrativu k nemorálnímu a hloupému činu Fidel Castro Ruz
7. 7. 2004 Impérium chce zničit kubánský národ a proklamuje to s neslýchanou arogancí   
18. 6. 2004 Národy třetího světa se začaly bouřit Fidel Castro Ruz
15. 6. 2004 Problém zahraniční zadluženosti musí být vyřešen jednou provždy Fidel Castro Ruz
21. 5. 2004 George W. Bush a Kuba Miloš  Kaláb
17. 5. 2004 Kuba: Až sto tisíc lidí ve vězení Simone  Radačičová
14. 5. 2004 Odpověď Kuby na nové embargo Spojených států   
11. 5. 2004 První máj s Fidelem: Lidstvo bude muset bojovat o víc než o ekonomickou spravedlnost Fidel Castro Ruz
11. 5. 2004 Kuba--USA: Svoboda za každou cenu Štěpán  Kotrba
11. 5. 2004 USA: dolary jen pro ty Kubánce, kteří nejsou v komunistické straně Štěpán  Kotrba
7. 5. 2004 Sankce proti Kubě a Pákistánu: Nejpitomější politika na této planetě