13. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 9. 2004

POLEMIKA

Gromanova iracionální kritika knihy Exil a politika

Martin Groman nenechal ve své recenzi skoro ani řádek knihy "Exil a politika" bez kritického komentáře. Kritizuje i fakt, že rozhovory nezachytil profesionální žurnalista, jakoby úroveň českého tisku byla určujícím měřítkem. Rád bych připojil několik oprav a vysvětlení ke Gromanově recenzi, protože recenzent čtenáře v několika případech zcela mystifikuje.

Groman v recenzi píše, že "Radomír Luža popravil vrahy svého táty". V knize je však položena Lužovi otázka jasně: zastřelil jste otcovy vrahy? A Luža odpovídá na straně 120 zcela jednoznačně - "Ne." Nejde však o jediný přehmat, který Groman v recenzi udělal. Groman čtenáře mystifikuje, že Bořivoj Čelovský napsal knihu Krize českého tisku. V recenzované knize je přitom uvedena v příloze bibliografie všech autorů, kteří napsali celkem na dvě stovky knih. Jde o detail, který uvozuje další mystifikaci. Podle recenzenta je Čelovský "v oblasti česko-německých vztahů ideologem a ne historikem."

Čelovský ukončil studia v Heidelbergu dizertací, která vyšla v roce 1958 v Německu a roku 1998 česky pod názvem Mnichovská dohoda, 1938. Tato kniha se stala na dlouhá léta hojně citovaným pramenem a dosud je uznávána jako standardní práce. Narozdíl od prorežimních komunistických historiků, kteří se tématem zabývali ve stejné době, Čelovský napsal kvalitní monografii, jež má trvalou hodnotu, a nazývat ho pouhým ideologem je neuvážené. Na konci 80. let vydal Čelovský knihu o Stephanie von Hohenlohe, která vyšla jak v Německu, tak v České republice. Pokud i tato díla považuje Groman za ideologická, dopouští se mystifikace před těmi, kdo Čelovského celoživotní dílo neznají. Konečně i v 90. letech vydal Čelovský práci, kterou nelze jednoduše označit za ideologickou - edici materiálů k řešení české otázky pod názvem So oder So. Gromanovo pojetí Čelovského díla je přinejmenším redukcionistické.

Snad nejzajímavější Gromanův výpad spočívá v kritice způsobu, jak autor knihy hovoří se všemi exulanty: Alicí Teichovou (*1920) a jejím mužem Mikulášem (1918), Karlem Kaplanem (*1928), Čelovským (1923), Igorem Lukešem (*1950), Lužou (*1922) a Jaroslavem Krejčím (*1916). Průměrný věk těchto lidí je 79 let. Groman se domnívá, že jsem jako autor vůči nim příliš měkký a že nekladu otázky, které si klade on sám. Naznačuje, že rozhovory měly být vedeny způsoby investigativní žurnalistiky. Existuje velký rozdíl mezi recenzentovým očekáváním a mezi sebereflexí historiků, kteří poskytli rozhovor. Například jeden z nich nechtěl, aby rozhovor vyšel, protože se domníval, že ho očerňuji. Podobně jiní na některé otázky odmítli odpovídat. Mým záměrem ale nebylo pokládat starce na lopatky. Chtěl jsem, aby sami vyprávěli o svém životě. To se myslím povedlo. Kniha obsahuje jen ověřená fakta ze životů sedmi historiků, kteří rozhovor poskytli.Všichni ho přepečlivě autorizovali a nevyskytují se v nich nesmysly, které se tu a tam objeví v novinách.

Groman říká, že se v knize rozhovorů promílá "dávno propláchnuté bahno." Má pravdu v tom, že bahno v české historické komunitě skutečně je. Vzniká, jak teče čas, podle toho, kdo co řekne, co kdo ví na druhé. Právě kniha rozhovorů s některými českými historiky, kteří se často nemají jak bránit proti výpadům ve své vlasti, měla přispět k vyčištění tohoto bahna. Groman kritizuje mé pojetí a přitom píše, že práce Igora Lukeše "jsou v Čechách nepopulární". Co se za takovým označením skrývá? V knize rozhovorů o tom není ani slovo. Proč taková narážka zůstává v Gromanově recenzi bez vysvětlení?

Krom dvou autorů, kteří vydali v České republice své paměti, nevydal žádný z ostatních pěti exulantů žádné vzpomínky podobného rozsahu. Kniha rozhovorů umožnila konfrontovat zcela odlišné životní osudy a názory historiků. Její hodnota spočívá v tom, že ukazuje názory těch, kteří utvářeli -ať už jako aktivisté či jako historici- dějiny 20. století. Právě proto, že dosud nikdo podobné rozhovory nevydal, pomohly zaplnit část niky v dějinách naší historiografie.

Za nedůstojný považuji Gromanův výpad: "Paleček Kaplanovu vytáčku neprohlédne nebo prohlédnout nechce." Groman tak kritizuje, že Kaplan neodpověděl na otázku, jak se dostal do Ideologického oddělení ÚV KSČ. K tomu dodávám, že pokud někdo odpovědět nechce, nemůžeme ho k tomu donutit. Pokud Groman naznačuje, že jsem zaujatý, mýlí se. V rozhovoru se mimo jiné říká, že Kaplan hlasoval pro popravu Rudolfa Slánského (s. 44), jaká byla jeho role v únoru 1948 (s. 35) a další věci, o kterých v jiném rozhovoru dosud nemluvil. Naznačovat, že autor nechce prohlédnout Kaplanovy vytáčky, je od Gromana nefér tvrzení. Kaplan o sobě řekl bez vytáček dost nepříjemných věcí. Groman v recenzi také říká, že "profesionální nedostatky by ovšem ještě nebyly největším hříchem knihy". Jaké profesionální nedostatky tím měl na mysli? Jaké jsou podle něj ty hříchy, které jsou větší než profesionální?

Groman považuje knihu za zbytečnou, protože zná příběhy těchto lidí asi z ústního podání. Po písemném zpracování však osudy našich exilových historiků dlouho volaly. Českých intelektuálů žije po světě mnoho. Jistě neméně zajímavé by byly rozhovory s americkým historikem Vojtěchem Mastným, kanadským historikem a indologem Viktorem Ficem, belgickým profesorem Rubešem, Zbyňkem Zemanem či britským historikem J. Bradleym a dalšími. Jen málo historiků zná podrobně jejich životní osudy a politické a občanské názory, které nepatří do jejich knih a odborných článků. Jejich životní příběhy jsou často stejně dramatické jako události, které v naší zemi od roku 1918 do roku 1989 proběhly. Jistě by bylo zajímavé je zachytit. Nejen jejich odborné práce, ale i jejich osobní názory se mohou stát součástí naší historie.

Pavel Paleček je autor knihy Exil a politika. Historici o nejnovějších dějinách a o sobě: Alice Teichová, Bořivoj Čelovský, Karel Kaplan, Jaroslav Krejčí, Igor Lukeš, Radomír Luža, Mikuláš Teich, edice České osudy, Sursum, Tišnov 2004, 187 stran

                 
Obsah vydání       13. 9. 2004
13. 9. 2004 Neffovské "vývody": Hloupý komentář, ale obstojný hollywoodský scénář Bohumil  Kartous
13. 9. 2004 České MZV provozuje oddělení pro podvracení autoritářských režimů
13. 9. 2004 Americké vojenské vrtulníky střílely do davu civilistů
13. 9. 2004 Bush "věděl o týrání vězňů" v Guantánamu
12. 9. 2004 Colin Powell "nazval neokonzervativce 'zasraní šílenci'"
13. 9. 2004 Radikáli Radovan  Geist
13. 9. 2004 Policie a starosta zakázali pražskou techno party
11. 9. 2004 Gross: "Napomůžu k získání prostoru pro akce jako Czechtek" Jan  Čulík
13. 9. 2004 Zákaz prodávat útočné střelné zbraně v USA skončil 13. září Miloš  Kaláb
13. 9. 2004 Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory Jindřich  Lacina
13. 9. 2004 Co se snaží sdělit Grossovy reklamní slogany? Ivo  Bystřičan
12. 9. 2004 Reakce na "účelový a nepravdivý text na BL" Zdeněk  Duspiva
10. 9. 2004 Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka Štěpán  Kotrba
13. 9. 2004 Filozofové v jeskyni Pavel  Urban
13. 9. 2004 Jak je to se Zifčákovými "komunisty" Štěpán  Kotrba
13. 9. 2004 Čeština pro malé cizince
13. 9. 2004 V zámku a v podzámčí Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
13. 9. 2004 S růžencem pro olympijskou medaili Mirko  Daník
13. 9. 2004 Gromanova iracionální kritika knihy Exil a politika Pavel  Paleček
13. 9. 2004 Masaryk: "První světová válka zdemokratizovala Evropu" Alois  Paul
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
13. 9. 2004 Co máte proti patentování počítačových programů?
13. 9. 2004 Problém čiernych pasažierov Matúš  Holý
13. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 3. září 2004
10. 9. 2004 George Robertson vyhrál soud o pomluvu na internetovém fóru
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 9. 2004 Jak je to se Zifčákovými "komunisty" Štěpán  Kotrba
13. 9. 2004 V zámku a v podzámčí Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
13. 9. 2004 Neffovské "vývody": Hloupý komentář, ale obstojný hollywoodský scénář Bohumil  Kartous
13. 9. 2004 Zákaz prodávat útočné střelné zbraně v USA skončil 13. září Miloš  Kaláb
13. 9. 2004 Gromanova iracionální kritika knihy Exil a politika Pavel  Paleček
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
12. 9. 2004 Reakce na "účelový a nepravdivý text na BL" Zdeněk  Duspiva
12. 9. 2004 Colin Powell "nazval neokonzervativce 'zasraní šílenci'"   
11. 9. 2004 Gross: "Napomůžu k získání prostoru pro akce jako Czechtek" Jan  Čulík
10. 9. 2004 NE patentovatelnosti počítačových programů jako vynálezů   
10. 9. 2004 George Robertson vyhrál soud o pomluvu na internetovém fóru   
10. 9. 2004 Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka Štěpán  Kotrba
10. 9. 2004 Amerika v zrcadlovém bludišti terorismu - 3 roky poté Josef  Brož
9. 9. 2004 John Gray: Víra v pokrok je základním omylem našeho věku