26. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 8. 2004

My s nimi vyběhneme 15.

Naši oligarchové

Stačí se podívat na tváře našich "oligarchů", kteří si sami vymysleli tuto přezdívku, a zeptat se: nazval by se snad oligarchem nějaký Bill Gates, o jehož dětství se točí drahé filmy s Harry Pottrem v hlavní roli? Raději si ukousne jazyk, než by měl něco takového ze sebe vysoukat.

A naši soukají a ještě se u toho drze šklebí. Neboť jsou naši a není důležité, či jsou židé anebo či byly židovkami pouze jejich matky a babičky. Jen se podívejte na celý tento zástup našich nových magnátů s křiklavě židovskými příjmeními: abramovičové a rabiničové jsou noví šéfové na Čukotce s její hojností zlata a ryb a dočasným nedostatkem vězňů. Každý z nich se dostal ke svému Klondajku za hřmění kanonády objednaných vražd smolařů. Každý z našich oligarchů může s jejich romantickými dony Corleony točit, jak se jim zachce, a považovat je za nýmandy, a to zcela oprávněně.

Toto je patnáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

V boji o naleziště svého zlata se mohl každý z našich oligarchů stát tím smolařem a mohli ho zabít. Kolikrát zabíjeli oni sami, to se nedoví ani jejich děti, ba možná ani jejich vnoučata. Samozřejmě, neukrývali se v podchodech se stařičkou pistolí "makarov", ba dokonce nemuseli ani sami nikoho objednávat. Na to jsou jiné kapacity a o takové kapacity nebude u nás nikdy nouze. Podstata se ale nemění. V zápase o každé naleziště ropy, plynu anebo něčeho jiného, byli zabiti desítky a stovky chrabrých uchazečů, ale oni, oligarchové, nepadli. Zatím.

To ale neznamená, že jim někdo něco garantoval, třebas jen na zítřejší den. Jen si vzpomeňme, jak na žádost Berezovského nejprve "vysvlékli" Gusinského, a potom ještě na žádost kohosi "obnažili" Berezovského. Takto svlečená a na posměch vystavená velká esa se nejenom že cítí poníženě a ne zrovna ve své kůži, nýbrž hrozí jim všichni ostatní, kteří jsou teple oblečení a kterým je nepříjemné, že tito nazí stále žijí a tak mnoho vědí. Možná to nejlepší, co mohou udělat tito ještě včera všemohoucí, je vzít do hrsti zbylé peníze a zaklepat na dveře plastického chirurga. Poněvadž ti, co prohráli v našem ruském kasinu, nejenom že nikdy nezískají bývalou moc či bohatství, ale nenajdou ani obyčejný klid.

Ano, naši oligarchové mají často židovská jména. Ano, mnozí z nich se i vzhledem podobají na židy. A co dál? Všechno ostatní mají naši. Žijí, přežívají a umírají podle našich pravidel. A kdyby se na jejich místě ocitl, řekněme Bill Gates a připustíme-li, že je Žid anebo se mu alespoň podobá, za čtvrt hodiny by jej sežrali.

Jakkoliv to směšně zní, naši Židé nás, navzdory ustavičnému hryzání mezi sebou, naučili spolupracovat. Dynamika procesu tohoto učení byla přibližně takováto: Židé se "rozpouštěli" v našem ruském živlu, čímž ztráceli velkou část své slavné rodové soudržnosti a převzali naši krutou schopnost začít rozbroje se střelbou a s mrtvolami jen proto, že se někdo na někoho křivě podíval. Naši Židé vstřebávali naši nadměrnou drsnost, současně odevzdávali velké části Rusů svou schopnost konat společně, tedy spolupracovat. Byla to taková výměna. Oni nám -- návyky solidarity, my jim -- schopnost zabíjet.

Zda nás naučili spolupracovat, či ne, ukáže budoucnost. Zatím však zaručeně dokážeme konat společně pouze ve dvou případech: když se chceme napít, nebo dát někomu přes hubu. Mimochodem, to vůbec není tak málo. Na světe je mnoho národů, které se už nedokáží společně napít, a už vůbec ne se poprat.

Existuje optimistické podezření, že Židé, kteří se s námi smíchali, nám odevzdali část svého pradávného instinktu soudržnosti. Ovšemže ne všem z nás, ale mnohým. A přestože nám ještě dlouho potrvá, než si uvědomíme velikost sovětské epochy, už dnes je zřejmé, po čem se stýská bývalým sovětským lidem, respektive všem, co mají víc než třicet.

Stýská se nám po budíčku s pionýrskou jitřenkou v půl osmé ráno, po pionýrských táborech, po budovatelských mládežnických táborech, po bramborových brigádách a "subotnicích", po monotónním svátečním životě v nekonečných úřadech, kde hlavním úkolem bylo nezapomenout se složit na flašku vodky u zálohy a výplaty. Nic podobného nepoznala ani ruská šlechta, ani mužická Rus. Tuto obrácenou světlou stránku našich válek a gulagů jsme u sebe jen zlehka začali nahmatávat.

Náš sovětský kolektivismus nezahubí žádné tržní reformy a nechť mě proklejí všichni vlastenci, ale kořeny tohoto kolektivismu nejsou ani ruské, ani slovanské. Je to ojedinělý hybridní fenomén, ve kterém se zkřížila rozpadající se maloměstská semknutost našich Židů s platonickou touhou ruského mužika žít ve své občině spokojeně a se všemi vycházet za dobře.

                 
Obsah vydání       26. 8. 2004
26. 8. 2004 V Praze se zprovozňuje součást zhoubného dopravního řešení Petr  Kužvart
26. 8. 2004 V Nadžafu "dohodnut smír"
26. 8. 2004 Nikdo není dokonalý
26. 8. 2004 Jsou dnes Američané daleko konzervativnější než dříve?
26. 8. 2004 Šiitská mírová mise dospěla do Nadžafu
26. 8. 2004 Západní média budou protestovat proti policejnímu zadržení novinářů v Nadžafu
26. 8. 2004 Súdán: zastrašování, lži a útoky na svobodu slova v Darfúru
26. 8. 2004 Pokrytectví muslimského světa vůči Súdánu
26. 8. 2004 Britská média oslavují Milana Kunderu
26. 8. 2004 Británie: Univerzity budou studovat manipulaci médií za irácké války
26. 8. 2004 Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna
26. 8. 2004 Ve službách britského ministerského předsedy... Bohumil  Kartous
26. 8. 2004 Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... Radko  Kubičko, Jiří  Haussmann
26. 8. 2004 Šmeral a naše nynější orientace Miloslav  Ransdorf
26. 8. 2004 Tunel Mrázovka -- špatné řešení za deset miliard
26. 8. 2004 Bloggeři, novináři, citace a právo Štěpán  Kotrba
26. 8. 2004 Bohumínské Léto-kruhy 2004 začaly exkurzem do historie Jaroslav  Hlaváček
25. 8. 2004 Odluka politiky od státu Martin  Gřeš
26. 8. 2004 Naši oligarchové Sergej  Chelemendik
25. 8. 2004 Studenti žádají vypracování řádné koncepce pro správu budov a pozemků ČVUT
25. 8. 2004 Výzvy energetických potřeb pro 21. století František  Hezoučký
25. 8. 2004 Schlesinger: Jde nám o morální zdraví americké armády
25. 8. 2004 Daily Mirror nucen poskytnout propuštěnému šéfredaktorovi odškodné ve výši 1,7 milionů liber
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Sergej Chelemendik: My ... ich! RSS 2.0      Historie >
26. 8. 2004 Naši oligarchové Sergej  Chelemendik
25. 8. 2004 O tom, jak náš Isaič s nimi vyběhl Sergej  Chelemendik
24. 8. 2004 Kdo jsou naši židé Sergej  Chelemendik
23. 8. 2004 Netvoři versus my a naši bratři Sergej  Chelemendik
20. 8. 2004 Co chtějí netvoři Sergej  Chelemendik
19. 8. 2004 Terminátoři národů Sergej  Chelemendik
18. 8. 2004 Vyhlásit mat za státní jazyk Sergej  Chelemendik
17. 8. 2004 Rakušané poznají "našu mať" Sergej  Chelemendik
16. 8. 2004 Smyslná láska v městě Stryj Sergej  Chelemendik
13. 8. 2004 Svátek rusko-německého přátelství v Turecku Sergej  Chelemendik
11. 8. 2004 Černo-žlutý Frankfurt Sergej  Chelemendik
11. 8. 2004 Pochybné hodnoty ruského autora ze Slovenska Jan  Čulík
10. 8. 2004 O naší kletbě Sergej  Chelemendik
9. 8. 2004 Co děláme my -- jim Sergej  Chelemendik
6. 8. 2004 Kdo koho kdy ojebe či ojebal Štěpán  Kotrba