19. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 8. 2004

Svět ruské zahraniční politiky

V parném srpnovém měsíci se v Moskvě setkali ruští politologové, aby se pokusili charakterizovat období vlády dnešního ruského prezidenta. Jeho 4 roky vládnutí zhodnotili jako posilování ekonomiky, soudružnosti a prestiže Ruska ve světě. Dědictví, které převzal od nemocemi oslabeného Borise Jelcina, bylo velmi těžké. Ruská federace, rusky Rossija, domov tisíce národů a národností, se nacházela ve stádii ekonomického rozkladu a postupného oslabování vlivu federálních orgánů. "Vezměte si tolik kompetencí, kolik unesete" - to byly slova jeho předchůdce ruským regionům.

Ty neváhaly využit tuto jedinečnou šanci "uvolnit se" od Moskvy. Obrovským úsilím se Vladimíru Putinovi a jeho výkonnému aparátu podařilo tento proces zastavit a zavedením pevných pravidel státní správy získat tolik potřebnou státní stabilitu a řízení pro rozvoj ekonomiky v celé Ruské federaci..

Rusko potřebuje mírovou spolupráci

Hlavním předpokladem však úspěšného rozvoje ruského hospodářství je nastolení rozvinuté mezinárodní spolupráce, která dává šanci lépe využít obrovský ruský surovinový a technologický potenciál země ve prospěch zvýšení výkonnosti ruské ekonomiky a zlepšení životní úrovně ruských občanů..

Z tohoto zásadního zaměření jsou i určovány hlavním cíle ruské zahraniční politiky, tj. realizace národních zájmů při dodržování norem mezinárodního práva, charty a úlohy OSN. Tato politika má i tyto ekonomické základy. Strategickou prioritou Ruska je rozvoj a zvýšení vývozu ropy a jejich produktů. To především znamená - urychlit výstavbu přístavního zařízení pro dopravu ropy v Baltickém a Černém moři. Počítá se s modernizací a výstavbou ropovodů, vytvářením nových plynových a naftových spojení s Čínou. Strategickým zájmem Ruska je i posílení jednotného energetického trhu Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Turkménii při aktivní spolupráci s Ázerbajdžánem a Tureckem.

Politika ruského ministerstva zahraničí tak má napomáhat především k integraci ruského ekonomiky do světového hospodářství a odstraňování všech překážek pro ruský vývoz.

Rusko a SNS

Hlavním směrem ruské zahraniční politiky jsou i vztahy s bývalými státy SSSR, které tvořily po staletí jednotný politický a ekonomický celek. Existují zde již dohody o Kolektivní bezpečnosti, jakož i rodící se postupně v mukách jednotný trh v rámci Organizace Evroasijské ekonomické spolupráce. Ožívá i samo uskupení Svaz nezávislých států (SNS). Avšak předpokladem pro úspěšnost této politiky je postupné zlepšování vztahů mezi dvěma největšími politickými aktéry v této oblasti, Ruskem a Ukrajinou, jejíchž vztahy zaznamenaly obrovské zlepšení zásluhou obou prezidentů.

Rusko a USA - strategické partnerství

Kdysi odepisované Rusko, právě velkou zásluhou V. Putina nachází s USA společnou řeč v řešení mnoha světových problémů. Rusko a USA se staly partnery v boji proti mezinárodnímu terorizmu, ve vytváření soustavy světové bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní.

Také velmi časté jednání mezi prezidenty USA a RF dokazují, že dnešní jejich vztahy se zakládají na chápaní zvláštní odpovědnosti obou těchto nukleárních velmocí za stabilitu mírového rozvoje ve světě. I když mezi USA a RF nebylo vždy jednotné stanovisko v oblastech jako při rozšíření NATO, Jugoslávie, Irák, tak to nepoškodilo jejich vzájemné vztahy přímé spolupráce, jež mohou svou povahou přispět k řešení všech světových problémů.

Rusko a EU

Rusko vkládá především velké naděje do ekonomické spolupráce a pomoci EU při řešení těžkého postavení ruských menšin v pobaltských zemích. Již dnes v Rusku probíhá harmonizace ruských zákonů s podmínkami EU, aby se ulehčila maximálně ekonomická výměna těmito státy. Navíc cílem ruské zahraniční politiky je i zavedení bezvízového styku s EU.

Významnou roli v zahraničních vztazích Ruska hraje i Čína.

Zajímavým barometrem rozvoje ruských zahraničních styků je i statistika telefonických rozhovorů prezidenta Ruska s cizími státníky:

Tak s například se státníky USA - 42, Francie -36, Ukrajina -34, VB -29, Kazachstán 27, SRN - 22, Izrael- 18, Ázerbajdžán - 17, Uzbekistán - 15, Turkmenistán - 13, Gruzie, Bělorusko - 12, Itálie, Čína - 11, Kirgizstán, Tádžikistán -10, Arménie, Španělsko - 8, Japonsko -6, Palestina -5, Venezuela Egypt, Kanada, Indie, Finsko - 4, Sýrie - 3, Korea, Turecko, Švédsko - 2, Kuba, Irák, Litva, Makedonie, Malajsie, Mexiko, Moldavsko, Mongolsko, Norsko, Jugoslávie - 1 (zdroj internetový deník Strana. ru).

Z analýzy vyplývá že V. Putin telefonoval se státníky SNS 156krát. V první trojici je Ukrajina (34), Kazachstán (27) a Ázerbajdžán (17). Z pobaltskými zeměmi netelefonoval ruský prezident ani jednou kromě jednoho telefonátu s litevským prezidentem.

Se státníky ze Západní Evropy telefonoval V. Putin 109krát. Nejvíce s Francii (36), VB (29) a samozřejmě také s SRN (22).

Do Číny (11) volal ruský prezident 4krát méně než do USA (42).

Celkově můžeme konstatovat, že Rusko se nachází dnes jako velmoc na vzestupu, o čemž svědčí i 7% roční růst HDP. Současně se stává čím dál tím více vážnějším ekonomickým faktorem světového hospodářství, a to nejen díky energetickému potenciálu.. Zároveň se rusko-americká spolupráce stává hlavním garantem světového míru. Pokud se Evropané chtějí zařadit do této skupiny, musejí společnými úsilím vybudovat efektivní společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, k čemuž by mělo rozšířené EU napomoci.

                 
Obsah vydání       19. 8. 2004
19. 8. 2004 Koalice se shodla na definitivním znění programového prohlášení
19. 8. 2004 Programové prohlášení vlády - poslední verze před jednáním K9
19. 8. 2004 Irácký premiér dává al-Sadrovi "poslední šanci"
19. 8. 2004 Útok na svatyni v Nadžafu "již začal"
19. 8. 2004 Laciná masáž nápodoby Václav  Dušek
19. 8. 2004 Přibyl není nebezpečný, nebezpečný je Gross Bohumil  Kartous
19. 8. 2004 Kauza Přibyl: Tak nám zase zahájili mediální kampaň, paní Müllerová Jan  Čulík
19. 8. 2004 Skandální cynismus Stanislava Grosse Martin  Mařák
19. 8. 2004 Mohl by se velitel roty SS stát šéfem Úřadu vlády?
18. 8. 2004 Utíkej, Viktore, utíkej! Jan  Sýkora
19. 8. 2004 Společenství Romů na Moravě Pavel  Pečínka
19. 8. 2004 Haló noviny nejsou jediné, které potlačují, "co 'nám' škodí" Jan  Čulík
19. 8. 2004 Kotrba se diví, jako se divili Slánský a Dubček Radko  Kubičko
19. 8. 2004 České silnice jako hřbitovy Jan  Čulík
19. 8. 2004 Dva iráčtí vězni usmrceni ve vězení Abu Ghraib
19. 8. 2004 Irácký delegát: "Al Sadr souhlasil, že složí zbraně"
19. 8. 2004 Svět ruské zahraniční politiky Radek  Vogl
19. 8. 2004 MPSV řeklo, co bylo třeba Ivan  Veselý
19. 8. 2004 USA: Více než polovina domácích uživatelů internetu má broadband
19. 8. 2004 Británie: Počet uživatelů broadbandu se za poslední rok zdvojnásobil
19. 8. 2004 ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! Ivan  Brezina
19. 8. 2004 Terminátoři národů Sergej  Chelemendik
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
18. 8. 2004 Václav Havel a Václav Malý protestují proti pronásledování knihovníků na Kubě
19. 8. 2004 Nový weblog o české a středoevropské literatuře v angličtině
18. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 11. srpna 2004
18. 8. 2004 Pehe a odsuny František  Nepil
18. 8. 2004 Nesmyslné vraždění?
18. 8. 2004 Některé války stojí za to vést
18. 8. 2004 Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie Milan  Rokytka
17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
19. 8. 2004 Svět ruské zahraniční politiky Radek  Vogl
13. 8. 2004 Kubánští disidenti: Bushova vláda nerozumí Latinské Americe   
5. 8. 2004 Nenávist a zaslepenost přivedly americkou administrativu k nemorálnímu a hloupému činu Fidel Castro Ruz
7. 7. 2004 Impérium chce zničit kubánský národ a proklamuje to s neslýchanou arogancí   
18. 6. 2004 Národy třetího světa se začaly bouřit Fidel Castro Ruz
15. 6. 2004 Problém zahraniční zadluženosti musí být vyřešen jednou provždy Fidel Castro Ruz
21. 5. 2004 George W. Bush a Kuba Miloš  Kaláb
17. 5. 2004 Kuba: Až sto tisíc lidí ve vězení Simone  Radačičová
14. 5. 2004 Odpověď Kuby na nové embargo Spojených států   
11. 5. 2004 První máj s Fidelem: Lidstvo bude muset bojovat o víc než o ekonomickou spravedlnost Fidel Castro Ruz
11. 5. 2004 Kuba--USA: Svoboda za každou cenu Štěpán  Kotrba
11. 5. 2004 USA: dolary jen pro ty Kubánce, kteří nejsou v komunistické straně Štěpán  Kotrba
7. 5. 2004 Sankce proti Kubě a Pákistánu: Nejpitomější politika na této planetě   
4. 5. 2004 Los disidentes   
3. 5. 2004 Kuba: Nový proces s disidenty Simone  Radačičová

Ukrajina RSS 2.0      Historie >
19. 8. 2004 Svět ruské zahraniční politiky Radek  Vogl
30. 6. 2004 Svědčíme o diskriminaci Boris  Chykulay
22. 11. 2003 22. listopad: 70. výročí hladomoru na Ukrajině 1932 - 1933   
8. 10. 2003 Veľká hra pokračuje Peter  Stupavský
1. 10. 2003 Zbieranie ruských zemí Juraj  Marušiak
26. 5. 2003 Politická reforma na Ukrajine: Neúplná skladačka