Text dohody, i když vychází z návrhu předloženého dne 16. 7. 2004, je v některých aspektech v oblasti zemědělského obchodu a v oblasti zjednodušování celních procedur (tzv. usnadňování obchodu) značně odlišný především co do vlivu, který by v případě přijetí měl na další mnohostranná obchodní vyjednávání.

V návrhu rozhodnutí Generální rady je zvýrazněna rozvojová oblast, tj. zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země, technická pomoc, implementační otázky a zvláštní ustanovení pro nejméně rozvinuté země. Kromě toho jsou výjimky nebo zvláštní zacházení pro rozvojové země součástí i jednotlivých věcných témat. V rozhodnutí je také promítnuta problematika obchodu se službami (a je jim věnována také oddělená příloha, viz dále), stručně jsou zmíněna pravidla obchodování, vztah obchodu a životního prostředí, rozhodování sporů, vytvoření registru pro zeměpisná označení vín a lihovin a další elementy z deklarace ze IV. konference v Doha. Ze singapurských témat je uvedeno usnadňování obchodu (a je mu také věnována zvláštní příloha); ostatní témata jsou v zásadě vyloučena z dalších negociací.

Jedna ze žhavých problematik, bavlna, kterou se některé rozvojové země již v Cancúnu snažily prosadit jako naprosto samostatné téma a jako hlavní článek řetězu, se kterým další jednání padají, je i v novém návrhu zařazena jako významné, leč pouze podtéma obchodu se zemědělskými produkty. Rozvojové země nakonec s tímto předběžně souhlasily.

Zemědělství, obchodu s nezemědělskými výrobky, službám a usnadňování obchodu jsou věnovány samostatné přílohy, vymezující jejich rámec.

V obchodu se zemědělstvím došlo oproti minulému návrhu k oslabení paralelismu v oblasti exportní soutěže, tj. vazby mezi všemi formami exportního subvencování, především exportními podporami, exportními úvěry, státními podniky a potravinovou pomocí. Na druhou stranu by přijetí textu znamenalo kromě snížení exportních dotací v EU i snížení krátkodobých exportních úvěrů užívaných např. v USA.

V oblasti domácích podpor (ve vyspělých zemích) by mělo dojít k jednorázovému snížení (o 20%) všech podpor narušujících obchod s následujícím plynulým snižováním na hranici, dohodnutou v budoucnu. Pro podpory nejvíce narušující obchod by měl být využit tzv. pásmový přístup, tj. rozdělení podpor do skupin podle jejich výše a snižování podle principu "největší snížení u nejvyšších podpor". Podpory, které nejsou přímo škodlivé pro obchod, avšak mají na něj negativní vliv, by měly být sníženy až na 5% objemu produkce. Tyto podpory by měly být stejně jako podpory povolené, tj. podpory vážící se k ochraně životního prostředí, ke krajinotvorbě, atp., znovu a přísněji definovány. Snížení podpor by se mělo týkat také rozvojových zemí, kde by mělo dojít ke snížení hranice 5% z objemu produkce, která je nyní povolena pro výši podpor bez ohledu na jejich druh.

V oblasti přístupu na trh, tedy tarifních a netarifních překážek pro dovoz, je navržena liberalizace v pásmech, pro která bude stanoven vzorec pro snížení tarifů. Výjimku by měly tvořit tzv. citlivé výrobky, které by mohly země oproti minulému definovat volněji, bez ohledu na to, zda jako citlivé byly posuzovány již v minulosti a zda pro ně byly stanoveny dovozní kvóty. Rozvojovým zemím navíc návrh dohody ponechává možnost specifikovat speciální výrobky, jejichž tarify by vzhledem k jejich vlivu na potravinovou bezpečnost, zachování obživy a rozvoj venkova nebyly vůbec liberalizovány. Rozvojové země by také měly možnost použít tzv. záchrannou síť, tj. zastavit dovoz zemědělských výrobků v případě ohrožení své ekonomiky. Její pravidla by však byla předmětem dalších jednání. Dále je v textu zakotvena možnost odsouhlasit dočasnou finanční pomoc pro vývoz z rozvojových zemí v případech, kdy při zvláštních okolnostech nebude možno využít potravinovou pomoc, obchodní vývozní úvěry nebo preferenční mezinárodní financování.

Text vytvářející rámec pro obchod s nezemědělskými výrobky zachovává předpoklady liberalizace, které byly již na stole v průběhu V. konference, včetně ohledu na preference rozvojových zemí a obchod s komoditami. Aspekty tohoto textu jsou rozšířeny úvodem, který ponechává prostor pro další specifická jednání týkající se formule pro liberalizaci, liberalizace nezavázaných tarifů, flexibilitu rozvojových zemí, tarifů v rámci sektorů výrobků a nerecipročních preferencí.

Návrh dohody v oblasti obchodu se službami je oproti minulému návrhu nezměněn a ponechává pro členy termín pro předložení jejich nabídek na liberalizaci ve formulaci "co nejdříve".

Zjednodušování celních procedur bylo předmětem názorového rozdělení členů po relativně dlouhou dobu. Současný kompromisní návrh na budoucí negociace je nakonec zaměřen především na technickou pomoc a budování kapacit, aniž by v nejmenším zaručoval sjednání budoucí dohody.

V oblasti implementačních otázek, mezi které patří také problematika rozšíření zesílené ochrany zeměpisných označení pro všechny výrobky, jež je jedním z ofenzivních zájmů České republiky, nedošlo oproti minulému návrhu k významným změnám. Navržený text dohody by však neznamenal výrazný posun v jednáních, ponechává totiž problematiku pouze v konzultacích, byť na úrovni generálního ředitele. Otevřenými vrátky k nadějnému posunu v jednáních je sice navržená povinnost Generální rady najít do určitého data odpovídající postup, ale záleželo by velmi na výkladu tohoto ustanovení a především na shodě všech členů o pozitivním výkladu.

První reakce a hodnocení členů:

Neformální setkání členů proběhlo během dnešního dopoledne. V jeho úvodu jednotliví facilitátoři charakterizovali nový text ve svých částech. Ve velmi krátkém vystoupení generální ředitel vyzval členy, aby posuzovali návrh dohody jako celek, tj. jako průsečích zájmů a výhrad členů, a to v dlouhodobé perspektivě, na jejímž velmi vzdáleném cíli je úspěšné uzavření negociací. Pro přežití mnohostranného obchodního systému, zdůraznil, je nutné, aby každý člen posoudil eventuální negativní dopady na své zájmy ve světle těch pozitivních.

Poté se ovšem rozpoutala smršť převážně negativních reakcí rozvojových zemí. Podle některých nebylo dosaženo ani nejskromnějších očekávání. Textu chybí rovnováha mezi zájmy, nejsou v něm zohledněny výhrady rozvojových zemí, nedošlo ani v nejmenším ke konvergenci zájmů. V některých vystoupeních byla použita slova jako naprosté zklamání, nemorální návrh, vydírání rozvojových zemí. Představitelé nejvýznamnějších skupin těchto zemí (G 20, Africké skupiny, G 33) měli výhrady téměř ke všem oblastem návrhu.

V zemědělství rozvojové země zásadně nesouhlasí se snížením úrovně svých podpor, požadují však další snižování ze strany vyspělých zemí. V některých oblastech požadují -- v obavách z dalšího vývoje negociací, který by nemusely "uhlídat", precizní zakotvení výjimečného zacházení pro své citlivé a speciální výrobky a specifikaci "záchranné sítě". Předmětem výhrad je i návrh na odstranění vývozních cel, která pro rozvojové země představují především politický nástroj.

Ani návrh na liberalizaci obchodu s nezemědělskými výrobky nebyl většinou rozvojových zemí přijat kladně. Především byla kritizována právní nevyjasněnost dodatečného úvodu, který zařazuje do jednání další prvky. S věcnými připomínkami rozvojové země hodlají přijít později.

Nikoli překvapivě byla kritizována rozvojovými zeměmi i část zabývající se rozvojovou problematikou, která umožňuje rozvojovým zemím co nejvíce získat z nového kola jednání a využít různých výjimek, zvláštního zacházení a technické pomoci. Pro některé rozvojové země tato část není formulována dostatečně ve prospěch všech jejich zájmů a měla by být podle jejich představ dále výrazně prohloubena.

S textem k usnadňování obchodu byly rozvojové země relativně spokojeny, nebo spíše neméně nespokojeny, rozhodně ho necitovaly mezi svými hlavními výhradami. Stejně tak mezi pozitivní prvky návrhu byl zařazován text k obchodu ke službám.

Vyspělé země, pokud svá předběžná stanoviska vyjádřily, se snažily o konstruktivní přístup, i když samozřejmě plná podpora návrhu nemohla zaznít. Zemědělští producenti reprezentováni Austrálií přes některé drobnosti jsou s návrhem v zemědělství spokojeni. Pro Švýcarsko text v oblasti obchodu s nezemědělskými výrobky představuje dobrý základ pro další negociace, avšak s návrhem v zemědělském obchodě mají jejich zemědělští exportéři problémy, především v oblasti citlivých výrobků. Pro Norsko je naopak text pro obchod s nezemědělskými výrobky nedostatečně ambiciózní. Celkem pozitivně se k návrhu staví Japonsko. Za zaznamenání stojí, že se k textu nevyjádřila prozatím ani Evropská komise jménem členských států EU, ani USA.

Je nutno zdůraznit, že všechny reakce členů byly pouze předběžné. Někteří z nich neměli možnost z důvodu časového posunu za tři hodiny, které měli na studium textu, ani kontaktovat své experty v ústředí. Velká většina členů zdůrazňovala, že potřebuje odpovídající dobu pro posouzení nového návrhu a že od nich není možno v nejbližších hodinách očekávat závěrečné stanovisko. Nelze proto odhadnout, nakolik negativní reakce byly součástí vyjednávací taktiky, nakolik byly poznamenány obavou nebýt příliš pozitivní před získáním konečného stanoviska z hlavních měst nebo nakolik je pro rozvojové země text skutečně nevyhovující a bez zásadních úprav ho není možno přijmout.

V současných hodinách probíhají konzultace jednotlivých skupin členů mezi sebou k textu. Je možno předpokládat, že po jejich skončení bude informován o výsledku nejprve předseda Generální rady a generální ředitel WTO, poté by mohlo být -- za předpokladu konsensu k textu -- svoláno zasedání Generální rady přerušené 27. 7. Pokud ovšem ke konsensu nedojde -- a naplnit se mohou jakékoli prognózy učiněné v této chvíli -- může být otevřeno další kolo konzultací ke změnám návrhu dohody. Závěrečné výsledky -- ať už pozitivní nebo negativní - však není možno očekávat dříve než v průběhu neposlednějších hodin posledního letošního červencového dne.