27. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 7. 2004

Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2004

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Předchozí zpravodajství iráckého odboje > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >

Neděle 11. července 2004

V Saqlawíji zabito devět Američanů

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v saqlavíjské čtvrti Chálidíja iráčtí partyzáni zničili raketou americký tank, přičemž zemřelo devět Američanů. Okupanti po útoku jako obvykle uzavřeli okolí. Pro relativně větší bezpečnost používají Američané pro přemisťování svých vojáků tanky, i ty jsou však předmětem neustálých útoků. Do tanku se vejde maximálně dvanáct lidí.

Odpoledne bojovníci odporu zaútočili v Saqlawíji palbou a raketami na americkou základnu Bajt ad-Dahhámí. Ze základny stoupal černý kouř, což značilo, že byla zasažena vozidla. Americká strana nevydala žádnou zprávu.

Odpor ostřeloval americkou základnu u Fallúdže

Korespondent Mafkarat al-Islam ve Fallúdže oznámil, že Iráčané ostřelovali americkou základnu v zemědělské oblasti východně od města. Bylo vypáleno 23 raket. Útok byl zaměřen na velitelství základny a zasáhl též předsunutou hlídku. Podle očitých svědků byl zahájen hned po východu slunce a pokračoval až asi do 10:30. Z tábora stoupal černý kouř, Američané o škodách či ztrátách přesto žádnou zprávu nevydali.

Když Američané zpozorovali, že rakety jsou odpalovány ze severofallúdžské čtvrti Sakkání, začali střelbu opětovat, ale ani o výsledku této akce nic nezveřejnili.

Útok na bagdádské letiště

Očití svědkové sdělili korespondentu Mafkarat al-Islam, že v 11:00 vypálil odpor z bagdádské čtvrti 'Ámiríja dvě rakety Grad na bývalé Saddámovo mezinárodní letiště, na němž je nyní americká základna. Američané nevydali ani v tomto případě žádnou zprávu.

Boje v Ramádí

Americké okupační velení v neděli ráno přiznalo, že čtyři příslušníci námořní pěchoty byli v sobotu zabiti v boji v Ramádí. Podle zprávy AP americká armáda prozatím nesdělila jejich jména, dokud neuvědomí jejich rodiny. Podle zprávy došlo v sobotu k boji mezi námořní pěchotou a silami odporu v ulicích Ramádí. Místní nemocnice oznámily, že při něm byli zabiti tři Iráčané a pět zraněno. Americká strana přiznala, že útoky odporu jsou v této oblasti "běžnou" záležitostí.

Podle zprávy egyptské agentury MENA Američané zabili šest Iráčanů a dalších šest zranili střelbou do davu v Ramádí. Došlo k tomu, když se americká kolona chtěla prodrat hustým provozem a začala střílet do vzduchu. Američtí vojáci na kontrolním stanovišti slyšeli střelbu a v domnění, že jde o útok na ně, odpověděli střelbou na vše kolem sebe. Kromě mrtvých a zraněných zůstala po jejich střelbě tři zničená vozidla. Téhož dne byli ve městě zastřeleni ještě další dva Iráčané.

V neděli ráno oznámila katarská agentura QANA, že bojovníci odporu zaútočili s RPG v centru Ramádí na americkou hlídku; po útoku následovala kulometná přestřelka. Bližší podrobnosti nebyly známy.

V pondělí sdělili očití svědkové, že američtí okupační vojáci v noci ze soboty na neděli zatkli ramádského šajcha Abd Muhsina al-Džannabího, imáma místní mešity Bilál al-Habbáší, protože vyzýval k podpoře iráckého odporu. Chalíl Abd Mahmúd, který žije ve stejné čtvrti jako šajch, sdělil AFP, že američtí vojáci obklíčili šajchův dům ve čtvrti Šadžaríja v centru města, pak vtrhli dovnitř a zajali ho.

Bombový útok v Bajdží

V neděli ráno explodovala na severním okraji Bajdží bomba. Výbuch zničil cisternu s pohonnými hmotami a jedno další vojenské vozidlo, zabil jednoho amerického vojáka a dalšího zranil.

Fallúdža znovu bombardována

Americké letectvo podniklo v noci ze soboty na neděli další nálety na město. Cílem náletů byla opět především čtvrť Šuhadá, na kterou Američané shodili čtyři hliníkové kontejnerové bomby, z nichž každá obsahovala 755 kilogramových bomb (osm stejných bomb bylo na čtvrť a na průmyslovou zónu města svrženo už počátkem července). Obyvatelé prchali před deštěm bomb.

Zdá se, že barbarské útoky Američanů na obydlené části Fallúdže mají být odplatou za nárůst útoků odporu v předchozích dnech, při nichž zemřelo velké množství Američanů.

Okupanti blokují čtvrť A'zamíja v Bagdádu

Mafkarat al-Islam oznámil, že americké okupační síly v neděli večer zahájily blokádu bagdádské čtvrti A'zamíja. Podle očitých svědectví se Američané v tancích a Humvee doprovázeni iráckými kolaboranty rozmístili po čtvrti a pro obyvatelstvo byl vyhlášen zákaz vycházení. Příčina vpádu do čtvrti nebyla prozatím známa. Přesto však v ulici 'Umara ibn Abd al-'Azíze vybuchla pod americkým obrněným vozidlem bomba. Okupační síly pak oblast útoku uzavřely, takže rozsah škod a ztrát nebyl znám.

Samarrá'

Americká armáda oznámila, že exploze bomby u silnice odpoledne zabila dva americké vojáky a tři zranila.

Mafkarat al-Islam oznámil, že v noci americké okupační síly obklíčily město Samarrá. Ve zprávě zaslané ve 23:30 mekkánského času korespondent agentury tlumočil svědectví obyvatel, že početné americké síly byly ještě podpořeny příchodem dalších posil. Iráčané byli v plné pohotovosti připraveni odrazit očekávaný útok nepřátel. Obcházeli domy obyvatel města a vyzývali je, aby po několik dní neopouštěli město, aby Samarrá' nebyla svědkem toho, co prožila Fallúdža přede dvěma měsíci.

Demonstrace na podporu Saddáma Husajna v Ba'qúbě

Obyvatelé Ba'qúby se sešli na demonstraci, žádající propuštění Saddáma Husajna. Požadovali návrat Saddáma Husajna k moci a odsuzovali kolaborantský "irácký" soud, který má krýt zločin americké agrese a okupace.

Západní média překroutila obsah komuniké vydaného odporem

Jihokorejská webová stránka Korea Herald v neděli uveřejnila zprávu, kterou pak převzala Associated Press a další média, prohlašující, že odbojová irácká skupina zvaná Islámská armáda Iráku pohrozila útokem na lodi přepravních společností na moři během jejich plavby do Iráku. Zpráva Korea Heraldu překroutila text poselství, vydaného organizací Islámská armáda Iráku a zároveň nařkla server Albasrah. net z napojení na organizaci al-Qá'ida.

Ve skutečnosti Albasrah. net podporuje všechny složky iráckého odporu proti americké okupaci, uveřejňuje zprávy ze zdrojů strany Baas, Komunistické strany Iráku, Islámské armády Iráku a dalších islámských, vlasteneckých a antiimperialistických organizací, zapojených do boje za svobodu iráckého lidu.

Následující text je přesným překladem prohlášení Islámské armády Iráku, uveřejněného na stránkách Albasrah. net.

Komuniké

5 džumáda al-ulá 1425 hidžry,

23. června 2004

Nechť je veleben Bůh a buď mír a požehnání nad Poslem Božím /Muhammadem/ a jeho rodinou a těmi, kdož ho následují.

Všem brigádám mudžáhidů:

Mír s Vámi a milost Boží a Jeho požehnání!

Na základě průzkumu, šetření a posouzení jsme se rozhodli vás informovat, že všechna vozidla a přepravní prostředky, které jsou označeny níže uvedenými značkami, patří společnostem, které dopravují zásoby americkým okupačním silám. Jsou proto považovány za vojenské cíle, vůči nimž je třeba postupovat vojenskými metodami, vhodnými pro mudžáhidy.

Bůh je nejvyšší cíl.

Sláva islámu a mudžáhidům!

Přehled komerčních značek: APL, Tex, Maersk, EXTRA International, CAI, STALCO, FLORENCE, CMA, Hangin, EVERGREEN

Hlavní velení Islámské armády Iráku

Pondělí 12. června 2004

Irácký odpor odrazil ofenzívu proti Fallúdže

Síly iráckého odporu odrazily americkou ofenzívu proti čtvrti Šuhadá na severu Fallúdže. Po americkém útoku následovalo intenzívní bombardování čtvrti. Navzdory prudkosti útoku se okupantským vojákům nepodařilo způsobit obráncům čtvrti újmu. Po boji Iráčané zpozorovali, že piloti amerických vrtulníků jsou nedočkaví, aby mohli shodit svůj náklad bomb a co nejrychleji zmizet z dostřelu raket.

Bombový útok v Bajdží

Plukovník Námis Sa'íd Talál večer oznámil, že v Bajdží explodovala pod nákladním autem z amerického vojenského bomba. Turecký řidič vozidla byl při explozi zabit. Zničena byla rovněž dvě vozidla, jedno americké a jedno turecké. Po útoku Američané opět zahájili palbu všemi směry kolem sebe a zabili jednoho iráckého civilistu, povoláním právníka, který procházel kolem, a zranili jeho ženu.

Bombový útok na tzv. "Zelenou zónu" v Bagdádu

Zpravodajství televize al-'Álam odpoledne uvedlo, že silná exploze otřásla tzv. "Zelenou zónou" v Bagdádu, kde sídlí okupační moc a loutková vláda. Žádné další informace nebyly k dispozici.

Zavražděn místní představitel SCIRI v Musajjibu

Zdroje iráckého loutkového režimu v pondělí oznámily, že v noci skupina maskovaných mužů v Musajjibu jižně od Bagdádu zavraždila Hasana Abd al-'Awna, šéfa místní úřadovny Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI).

Úterý 13. července 2004

Sebevražedný útok v Ramádí

Mafkarat al-Islam informoval, že irácký mladík kolem 8:00 ráno odpálil své auto s výbušninou uprostřed americké kolony v Ramádí. Výbuch zničil několik vojenských vozidel a zabil nejméně 13 Američanů a minimálně pět dalších zranil.

Boje v Chálidíji; velké ztráty okupantů

Podle zprávy Mafkarat al-Islam podnikly časně ráno síly odporu tři silné útoky proti americkým okupačním silám ve městě Chálidíja. Byly při nich zabity nebo zraněny desítky amerických vojáků. K prvnímu útoku došlo v 1:00 místního času; Iráčané zasáhli 120mm minometnými střelami americké vojenské velitelství ve čtvrti Hadbá. K dalšímu útoku došlo přesně v 7:00 na totéž místo, jenže s použitím raket; podle stoupajícího černého kouře bylo možno soudit, že v objektu byla zasažena vozidla nebo podobné terče. Na nebi se objevila řada vrtulníků Apache, které se snažily odpovídat na kulometnou palbu odporu, ale nakonec byly přinuceny nebe nad oblastí opustit. Američané u útocích nevydali žádné zprávy. Ke třetímu útoku došlo ve stejné době a odehrál se ve čtvrti Šuhadá. Okupanti rozmístili obojživelná obrněná vozidla jako návnadu, na kterou doufali nachytat bojovníky odporu. Iráčané na obrněná vozidla zaútočili, ale ne tak, jak to Američané očekávali a soustředěnou palbou na vozidla zabili 16 amerických vojáků. Dva obrněnce se snažily podle plánu zaútočit, ale Iráčanům se podařilo je zničit. Osádky vozidel se pokusily z nich dostat, ale iráčtí ostřelovači je ze střech okolních domů postříleli, takže celkové americké ztráty dosáhly počtu 35 vojáků.

Útok na základnu v Qá'imu

Mafkarat al-Islam oznámil, že v Qá'imu u hranic se Sýrií síly iráckého odporu vypálily v 17:00 120mm minometné střely na americkou okupační základnu, která slouží zároveň za celní kontrolní stanoviště. Američané tu převzali ostrahu hranic "svobodného" Iráku, neboť se obávají, že Arabové nebo jiní dobrovolníci mohou proklouznout přes hranici, aby pomáhali iráckému odporu v osvobozovacím boji proti americkým agresorům.

Série explozí v Bagdádu

AP informovala, že ráno otřásla centrem Bagdádu série silných explozí. Z místa explozí stoupal černý kouř, přesnější zprávy však nebyly k dispozici.

Boj v Samarrá'

Libanonská TV LBC oznámila, že Iráčané zaútočili ráno ve městě Samarrá' s RPG na americkou vojenskou hlídku. Korespondentu televize sdělili očití svědkové, že útok zničil americký tank a zabil nebo zranil několik okupačních vojáků. Americké pozemní síly kryty letectvem pak zahájily útok na město. Po kulometné přestřelce trvající skoro 2 hodiny Samařané americký útok odrazili.

Útok odporu na kolaboranty v Mósulu

Irácké loutkové bezpečnostní síly v Mósulu v úterý oznámily, že došlo k přestřelce mezi dvěma příslušníky iráckého odporu a příslušníky kolaborantských milicí z tzv. "národní gardy". Důstojník loutkových sil oznámil, že dva partyzáni čekali ukryti v průjezdu a zahájili nečekaně palbu, když je míjela "bezpečnostní hlídka" gardistů. Podle jeho sdělení byl jeden z bojovníků odporu usmrcen a druhý zraněn. Podle Lajtha Ibráhíma, mluvčího nemocnice al-Džumhúrí, byl jeden příslušník "irácké národní gardy" zabit a devět dalších zraněno.

Atentát na ředitele "ministerstva průmyslu a nerostného bohatstvíů

Úředník loutkového tzv. ministerstva průmyslu a nerostného bohatství sdělil americké televizi CNN, že ředitel ministerstva Sábir Karím byl v úterý před svým domem zastřelen pistolí s tlumičem. Další podrobnosti neuvedl.

Pokus o atentát na činitele Kurdské demokratické strany

TV al-'Álam večer oznámila, že irácký odpor zaútočil západně od Bagdádu na činitele kolaborantské Kurdské demokratické strany, vedené agentem CIA Mas'údem Barzáním. Korespondent TV uvedl, že při útoku byli zabiti nejméně dva lidé.

Irácká "vláda" nařídila rozpuštění Unie právníků

Bahrajnský list Achbár al-Chalídž přinesl zprávy o pohnutém osudu irácké Unie právníků. 8. července na zvláštním zasedání Rady pro obranu práv na legální obhajobu unie jednala o poskytnutí obhajoby Saddámu Husajnovi. Irácká loutková vláda vydala záhy na to rozkaz o rozpuštění unie. Zatímco vláda za hlavní důvod k rozpuštění této legální organizace udávala nutnost volby nového předsedy, podle sdělení jednoho člena unie pro tisk však bylo hlavním důvodem to, že se vládě nedařilo zabránit velkému počtu právníků nabídnout své služby Saddámu Husajnovi. 12. července Achbár al-Chalídž informoval, že unie rozpuštění odmítla a nepotvrdila ani převzetí takového nařízení. 13. července bylo oznámeno, že se asi 90 iráckých právníků přihlásilo do týmu obhájců Saddáma Husajna, obviněného z různých zločinů samozvaným soudem, sestaveným kolaboratnty pod vedením Sálima Šalabího, synovce agenta CIA Ahmada Šalabího.

Okupační režim se navíc uchýlil k hrozbám fyzického násilí a smrti všem právníkům z arabských zemí, kteří by se opovážili zastupovat Saddáma Husajna před samozvaným soudem. Řada zpráv o takových hrozbách obhájcům pobídla před časem 150 šajchů kmenů v provincii Anbar a ve Fallúdže, aby prohlásili, že oni a členové jejich kmenů jsou připraveni poskytnout ochranu arabským obhájcům, kdykoli přijdou do Iráku, aby mohli vykonávat svou práci.

Masové zatýkání v Bagdádu

Irácká loutková policie provedla v Bagdádu razie a prohlídky, během nichž zatkla 527 lidí. Vlna zatýkání začala v ranních hodinách ve čtvrti Rusafá na východním břehu Tigridu a pokračovala až do večera. Zdroj z "ministerstva vnitra" uvedl, že počet zatčených byl "větší, než se očekávalo". Zatčení byli zapleteni do různé kriminální činnosti, byli mezi nimi údajně i překupníci drog a zbraní; očekávalo se, že razie budou pokračovat a přenesou se i do dalších čtvrtí.

Sionistické kriminální gangy operují v Iráku

Zástupce tzv. ministra vnitra pro výzvědnou činnost Husajn Alí Kamál pro jordánský týdeník as-Sabíl oznámil, že v okupovaném Iráku operuje široká síť sionistického gangu, pašujícího a prodávajícího drogy, především kokain a morfin. Kamál řekl, že gang se dostal do Iráku před devíti měsíci a podařilo se mu vytvořit síť filiálek v několika částech hlavního města, zvláště v okrscích al-Batáwin a Šajch 'Umar. Zatčení a výslechy několika členů gangu odhalily, že sionistická síť získala pro práci při distribuci drog desítky iráckých mladých.

Podle zprávy listu další úředník téhož ministerstva potvrdil, že sionistické gangy jsou vedle obchodu s drogami zapleteny do řady kriminálních činů včetně padělání peněz a distribuce pornografických časopisů a kazet.

Itálie zaplatila 200 000 dolarů za mrtvolu rukojmího

Mafkarat al-Islam v úterý oznámil, že odbojová organizace Zelená brigáda prodala tělo popraveného italského rukojmího Italům v souladu s dohodou o propuštění ostatních tří rukojmích za 200 000 amerických dolarů. Italská vláda za ně původně nabízela 20 000 dolarů, což však Zelená brigáda odmítla a žádala nejméně desetkrát tolik. Podle korespondenta Řím na tento obchod přistoupil.

Středa 14. července 2004

Sebevražedný útok na "Zelenou zónu" v Bagdádu

AP oznámila, že sebevražedný bojovník iráckého odporu odpálil kolem 9:15 své auto se 450 kg výbušniny u britské ambasády a sídla tzv. prozatímní vlády v "Zelené zóně" v Bagdádu. Exploze otřásla budovami celého centra města. Podle TV al-Džazíra byl snad útok namířen na budovu tzv. vlády, ale k explozi došlo dříve. "Všichni jsme padli na zem. Viděl jsem kolem plno mrtvých lidí," řekl jeden ze svědků 'Alá' Hasan. Po explozi zůstal na ulici kráter dva metry široký a jeden metr hluboký, z místa stoupal šedý a černý kouř. U ochranné zdi, která byla zčásti zničena, zůstaly ohořelé zbytky pěti aut. Opodál doutnaly další vozy. Na místo spěchaly vozy loutkové policie a sanitky, americké vrtulníky pročesávaly nebe. Zabito bylo jedenáct lidí a 40 dalších zraněno, mezi nimi jeden americký voják. Íránská televize al-'Álam oznámila, že podle zpráv i bagdádských nemocnic bylo zraněno 90 osob.

Atentát na loutkového guvernéra Mósulu

Ve středu večer důstojník iráckých bezpečnostních sil oznámil agentuře Reuters, že irácký odpor provedl atentát na loutkového guvernéra Mósulu Usámu Júsúfa Kašmulu. Kašmulá projížděl Bajdží k Bagdádu, když do jeho auta hodili bojovníci ruční granát a zasypali auto střelbou z automatů. Podle TV al-Džazíra byli Kašmulá a jeho dva strážci ihned mrtví a dopraveni do márnice v Bajdží.

Útok odporu na americkou základnu v Qá'imu

Agentura Mafkarat al-Islam oznámila, že síly iráckého odporu podnikly ve středu sérii útoků na americkou základnu v celní oblasti Qá'imu na irácké hranici se Sýrií. Odpor zahájil útok časně ráno minometnou střelbou, která zasáhla americkou předsunutou hlídku. Střelba trvala asi čtvrt hodiny a skončila ve 4:00 místního času. V 6:00 následoval podle místních svědků raketový útok na základnu. Bylo slyšet asi 14 raketových explozí. Po tomto útoku se na obloze objevily americké letouny a až do 10:00 bez ustání kontrolovaly území v očekávání dalšího útoku. Byl patrné, že střelba odporu způsobila materiální škody, ale informace o škodách či ztrátách vydány nebyly.

Beznadějné pokusy o zvýšení exportu ropy

Zdroje z loutkové správy ropného průmyslu ve středu přiznaly, že irácký export ze dvou jižních iráckých terminálů zůstává omezený následkem neustálých sabotáží na síti ropovodů a celé infrastruktuře ropného exportu a zatím "není naděje na jeho obnovení ze severního ropovodu přes Turecko". Přední inženýr severního ropovodu řekl TV al-Džazíra, že tento ropovod nelze užívat bez přerušení, protože partyzáni znají každý jeho kousek a zasáhnou, kde se jim zlíbí, zatímco zaměstnanci nestačí přecházet z jednoho zasaženého místa na další. Američtí kolonizátoři doufali, že se zvýší bezpečnost v zemi a bude možné obnovit poměrně vysoký export a rozkrádat irácké národní bohatství. Ale následkem trvajících útoků odporu nebude možno překročit směšně nízký denní export 1,9 miliónu barelů.

Tanker Jižní Koreje odmítl naložit ropu v Basře

Další důkaz efektivnosti útoků odporu na ropnou síť se ukázal, když jihokorejský supertanker Sea Champion odmítl naložit v přístavu Basra iráckou ropu z obav o bezpečnost. Své místo postoupil tankeru patřícímu společnosti Tankers International, který se nakládat nezdráhal.

Již předtím v týdnu odmítl u terminálu Basra zakotvit supertanker registrovaný v Hongkongu s odůvodněním, že přístav je nebezpečný.

Filipíny souhlasí s dřívějším odchodem

V patrném úsilí dodržet dohodu s odbojovou skupinou Irácká islámská armáda - oddíly Chálida ibn al-Wálida, která drží jako rukojmího filipínského občana Angela de la Cruze, slíbily Filipíny začít se stahováním svých vojáků z Iráku. Tato skupina vyhrožuje, že rukojmího zabije, nebude-li stahování dokončeno do 20. července. Skupina prohlásila, že bude s Angelem de la Cruz zacházet jako s válečným zajatcem, pokud Manila učiní gesto dobré vůle, a propustí ho, jestliže stažení všech 51 vojáků bude provedeno do 20. července. Středeční prohlášení vlády bylo nejasné a mlhavé, snažilo se jak chránit de la Cruze, tak čelit nátlaku.

Filipínská vláda již předtím rozhodla o odchodu svých vojáků k 20. srpnu. Stažení před tímto termínem by mohlo být další ranou pro okupační jednotky v Iráku. Jako satelitní země USA budou Filipíny v případě jasného souhlasu s požadavky odporu vystaveny rozhořčení Washingtonu.

Muhammad Bahr al-'Ulúm: Bremer ukradl v Iráku 250 biliónů dolarů

Dr. Muhammad Bahr al-'Ulúm, bývalý ministr ropného průmyslu v loutkové tzv. prozatímní vládní rady, obvinil v interview pro irácký list al-Bajjiná, které 14. července citoval londýnský arabsky psaný deník al-Quds al-'Arabí, bývalého amerického správce L. P. Bremera z masivního rozkrádání iráckého národního bohatství. Řekl, že většina bohatství Iráku byla pod Bremerovým vedením rozkradena různými legálními i nelegálními způsoby. Bremer tak ukradl více než 250 biliónů dolarů v podobě peněžních fondů, zboží a jiných zdrojů. Bremer uplatňoval nad členy tzv. vládní rady své pravomoci tak, že "byl mnohem diktátorštější než Saddám" a zemi opustil na pokraji bankrotu. Bahr al-'Ulúm dodal: "Kdyby nám Bremer mohl zakázat pít vodu, byl by to udělal."

Bahr al-'Ulúm přišel se svými připomínkami po vytvoření irácké prozatímní vlády. Při jejím tvoření byl pominut a nyní nehraje žádnou oficiální roli. Iráčané se ptají, zda by učinil tato odhalení, kdyby se i nadále podílel na loutkovém režimu. Proč nic o tomto rozkrádání neřekl, dokud byl členem tzv. prozatímní vládní rady, nebo se o tom dozvěděl až potom? A jestliže Bahr al-'Ulúm odhalil tato tajemství předchozího režimu, jaká tajemství asi skrývají současní loutkoví vládcové Ijjád 'Álawí, Ghází al-Džáwúr a další?

Čtvrtek 15. července 2004

Událostí v Ramádí; velké ztráty okupantů

Mafkarat al-Islam oznámil, že v Ramádí došlo k rozsáhlým bojům. K útoku odporu došlo ve 14:30 místního času nedaleko štábu americké armády u koleje al-Ma'arif za budovou obchodní komory. U americké základny explodovala bomba odporu. To Američany donutilo vyjít ze základny. Jakmile první skupina vojáků v plné zbroji vyjela ze základny a vyskákala z vozidel, bylo vedle nich na dálku odpáleno zaparkované auto naložené výbušninou. Exploze rozhodila těla vojáků po celém bojišti. Američané utrpěli těžké ztráty.

Poté ze základny okamžitě vyrazila druhá skupina Američanů v autech a snažila se převzít nad situací kontrolu. Na to však nedaleko čekali tři řidiči aut naložených výbušninami. Podle svědků šlo o auta Opel, a Daiwoo, značkou třetího si nebyli jisti. Všechna tři auta vyrazila vstříc americkým vojenským vozidlům a odpálila se. Exploze zničily tři americká vozidla a způsobily Američanům těžké ztráty. Bezprostředně poté došlo v oblasti od obchodní komory po zemědělskou komoru k boji mezi Iráčany a Američany. V něm byl zničen jeden americký tank a jedno Humvee.

Později se síly odporu stáhly do parku vzdáleného asi 1 500 metrů od místa počátečního útoku. Američané je pronásledovali a v parku došlo k prudkým bojům, v nichž byl zničen jeden tank a čtyři Humvee. Boje trvaly až do 1:00 v noci a rozsah amerických ztrát v nich není znám. Podle jednoho důstojníka irácké policie, který hovořil s korespondentem Mafkarat al-Islam, bylo při bombových útocích zabito nejméně 45 Američanů.

Útok na pohraniční kontrolní středisko u Qá'imu

Zdroj z loutkových bezpečnostních sil sdělil korespondentu Mafkarat al-Islam, že večer došlo k útoku odporu na americké kontrolní středisko v okrsku al-'Aná mezi městy Hadítha a Qá'im u syrské hranice. Partyzáni obklíčili velící středisko ze všech stran, zaútočili na ně kalašnikovy a RPG, zničili pět Humvee a zabili 16 amerických vojáků. Podle výše uvedeného zdroje byl počet útočících partyzánů menší než počet zabitých Američanů.

Pátek 16. července 2004

Boje v Saqlawíji

Mafgkarat al-Islam oznámil, že fallúdžtí bojovníci iráckého odporu provedli překvapivý útok na americké ubikace v Saqlawíji. Tyto ubikace si Američané vystavěli z přenosných obytných buněk poté, co jejich předchozí stavby byly minulý týden zničeny útokem odporu, při němž bylo zabito 33 amerických vojáků. Boje trvaly od 6:00 až do 10:00 a místní lidé odhadovali, že se útoku zúčastnilo 100-150 bojovníků odporu. Korespondent citoval očité svědky, podle nichž vedli bojovníci současně útoky z východu i západu a pak dokonce zaútočili na americké ubikace ze všech čtyř stran. Řada obytných buněk byla zničena. Na střeše jednoho z baráků bylo zabito sedm amerických ostřelovačů, kteří soužili obyvatele východní části Saqlawíje a barák byl pak zničen i se všemi, kdož byli v něm. Odpor zasáhl přesnými a silnými útoky také ostatní stavby. Americké vrtulníky pak zahájily střelbu na civilisty a zranili šest lidí včetně dítěte. Všechna jejich zranění byla podle sdělení dr. Kamála Džámila z fallúdžské hlavní nemocnice vážná. Tři ze zraněných byli dopraveni do Bagdádu, mezi nimi i dítě, které utrpělo vážná poranění hlavy a prsou. Zdroj z místních loutkových policejních sil řekl korespondentovi, že počet mrtvých Američanů dosáhl čísla 24. Zničena byla tři Humvee a bagr, kterým Američané dělali zátarasy z hlíny a písku.

V pátek bombardovaly americké bombardéry F-18 čtvrť Fallahat na jihozápadě Saqlawíje. Útočily na obytné domy v zahradách. Bombardování trvalo půl hodiny, ztráty na lidských životech nebyly zatím známy.

Boje v Ramádí

Mafkarat al-Islam podal zprávy o bojích, které v Ramádí po včerejším dni pokračovaly. Ve 14:30 zaútočili Iráčané na americkou hlídku, která střežila místa, na nichž došlo předchozího dne k bojům. Byl zničen jeden americký tank a dvě Humvee. Po boji odvezly z místa americké vrtulníky Chinook dvanáct mrtvých těl vojáků a zahladily veškeré stopy boje.

Počty bojovníků odporu se zvyšují

V posledních týdnech lze pozorovat značný nárůst počtu vlastenců, kteří se chápou zbraně, aby pomohli vyrvat svou vlast z rukou uchvatitelů a jeho slouhů. Větší počet bojovníkům odporu umožňuje obklíčit nečekaně Američany ze všech stran, prudce zaútočit a útok dokončit dříve, než Američanům dorazí posily. Tento nový typ boje lze zvláště pozorovat v provincii Anbar západně od Bagdádu - ve městech Hadítha, Fallúdža, Ramádí, Saqlawíja, Chálidíja aj. Výsledkem nové taktiky jsou značné americké ztráty, i když zákaz vysílání, uložený americkým médiím, brání většině západních agentur uvádět o tom zprávy.

Útoky odporu v Bagdádu

Saúdská tisková agentura přinesla americké prohlášení, že v centru Bagdádu do americké kolony vjelo auto naložené výbušninou a explodovalo. Byl zraněn jeden americký voják a pět Iráčanů, označovaných za civilisty.

Útoky v Qá'imu

Mafkarat al-Islam oznámil, že oddíl bojovníků iráckého odporu v Qá'imu zasáhl minometnými střelami dvě vysoké věže, postavené americkými okupačními vojáky s cílem monitorovat dění v oblasti. Věže byly takřka před dokončením, ale minometný zásah je zničil a zabil všechny, kdo u nich byli. Téhož dne podle očitých svědků odpor vypálil devět minometných střel na americkou základnu na celním kontrolním stanovišti u města. Rozsah amerických škod a ztrát nebyl v době zprávy znám.

Večer zaútočil odpor ve vesnici Džazíra u Qá'imu na vojenskou hlídku, tvořenou posádkami dvou Humvee. Pozemní miny tentokrát zabily pět amerických vojáků a řadu dalších zranily.

Sobota 17. července 2004

Útoky odporu v Bagdádu a okolí

Mafkarat al-Islam informoval o bombovém útoku, k němuž došlo kolem 10:00 místního času u silnice v univerzitním areálu iráckého hlavního města. Očití svědkové korespondentovi sdělili, že výbuch zničil jedno Humvee a zabil tři a zranil dva muže.

"Ministerstvo zdravotnictví" oznámilo, že ráno před budovou štábu loutkové tzv. národní gardy v Mahmúdíji v jižním Bagdádu explodovalo auto s výbušninou, zabilo dva členy gardy a zranilo 25 dalších.

Mafkarat al-Islam oznámil, že ve 12:15 místního času bojovníci iráckého odporu zaútočili na hlavní silnici do Fallúdže asi 30 km západně od Bagdádu na malý americký konvoj několika cisteren a asi šesti Humvee. Odpor vypálil odpor několik raket na cisterny s pohonnými hmotami, což způsobilo obrovskou explozi a cisterny byly úplně zničeny. Ve vozidlech bylo zabito šest členů posádek, neznámo, zda Američanů či jiných národností. Exploze jedné z cisteren zničila také Humvee jedoucí za ním a zabila čtyři americké vojáky v něm jedoucí. Očití svědkové z řad místních usedlíků sdělili, že po raketovém útoku nastala kulometná přestřelka mezi zbytky kolony a bojovníky odporu. Houževnatost Iráčanů donutila okupační vojáky ustoupit do Bagdádu. Okupační síly o půl hodiny později oblast útoku uzavřely.

Večer otřásly tři silné exploze tzv. "Zelenou zónou" v Bagdádu, kde sídli britská a americká ambasáda a irácká "prozatímní vláda". Událost oznámila TV al-Arabíja, neměla však k dispozici další podrobnosti. Uvedla nicméně, že sobota byla pro okupanty jedním z nejkrvavějších dní od ustavení loutkového režimu Ijjáda 'Álawího 28. června. Exploze otřásaly podle ní Bagdádem od časného rána až do pozdní noci.

Útoky odporu v Qá'imu

Korespondent Mafkarat al-Islam ve městě Qá'im na syrské hranici oznámil, že pozemní mina ve městě zabila asi ve 13:30 místního času pět amerických vojáků na pěší hlídce. Po explozi američtí vojáci jako obvykle oblast výbuchu uzavřeli a rozmístili po hlavní ulici Qá'imu velký počet vojáků, kteří střežili ulice vedoucí k místu exploze.

Útok odporu v Bajdží

Síly iráckého odporu odpálily v 7:00 v Bajdží u silnice bombu pod americkým vojenským konvojem. Jeden Američan byl zabit, další zraněn. Podle oficiálního amerického sdělení vojáci patřili ke komandu Olympia, které má v USA základnu ve Fort Lewis ve státě Washington.

Američané bombardovali policejní stanici ve městě Hadítha

Mafkarat al-Islam oznámil, že americké bombardéry F-18 bombardovaly policejní stanici v Hadíthě kvůli podezření, že tamní policie tajně spolupracuje s bojovníky za svobodu.

Říká se, že policejní síly v provincii Anbar, ležící na západ od Bagdádu, ačkoli byly vybrány, vycvičeny a vyzbrojeny americkými okupanty, jim působí nemalé starosti proto, že jsou na straně iráckého odporu. Jejich sympatie se jasně projevily během neúspěšné americké ofenzívy proti Fallúdže v dubnu 2004. Američtí vojáci všeobecně obviňují policii, že předává zprávy o pohybech jejich armády a jejích akcích odporu, čímž se Američané stávají snadným terčem útoků odporu.

Zabit předák INC

Hamíd Sabrí, přední činitel kolaborantské strany Irácký národní kongres (INC), v jehož čele stojí odsouzený tunelář a agent CIA Ahmad Šalabí, byl v sobotu večer zavražděn. Síly odporu zaútočily minometnou palbou na dům ve čtvrti Qatúl v centru města Samarrá', zabily ho a způsobily velké hmotné škody na domě.

Loutkový ministr spravedlnosti přežil pokus o atentát

Korespondentka TV al-Arabíja oznámila, že auto naložené výbušninou explodovalo ráno blízko domu tzv. ministra spravedlnosti Málika Duhána al-Hasana ve čtvrti 'Adl v západním Bagdádu. Auto s výbušninou narazilo do jeho kolony a následná exploze zabila jednoho z ministrových strážců a druhého zranila. "Ministrovo" auto nebylo zasaženo a on sám vyvázl bez úhony. Z místa exploze stoupal černý kouř.

Australský novinář získal svědectví o střílení zajatců Ijjádem 'Álawím

Australský list The Sydney Morning Herald oznámil 17. července 2004, že existují očití svědkové, kteří tvrdí, že kolaborant Ijjád 'Álawí asi třetí týden v červnu, tj. krátce předtím, než se stal "premiérem", osobně zastřelil šest zajatců podezřelých z účasti na akcích odporu. Každého ze zajatých mladíků střelil do hlavy před očima tuctu iráckých policistů a čtyř Američanů z bezpečnostního týmu. Stalo se to na bagdádské policejní stanici na dvoře vedle pečlivě střeženého bloku vězeňských cel v bezpečnostním centru 'Amáríja. Podle nich 'Álawí řekl okolostojícím, že každý ze zastřelených zabil alespoň 50 Iráčanů a že "si zasloužili něco horšího než smrt". Jeden svědek mimoto řekl iráckému korespondentu australského listu Paulu McGeoughovi, že předtím, než zajatce zastřelil, řekl 'Álawí lidem okolo, že chce vyslat policistům jasný signál, jak zacházet s povstalci. Irácký tzv. ministr vnitra Faláh al-Naqíb 'Álawímu údajně po dokončení "práce" blahopřál, úřady obou ovšem tato tvrzení odmítly a prohlásily, že dr. 'Alawí nikdy nenavštívil zmíněné centrum a nenosí zbraň.

Podle australského listu byli svědkové událostí nadšeni a jeden z nich řekl o popravených bojovnících: "Tito kriminálníci byli teroristé. To oni kladou bomby." Řekl, že 58letý premiér "chtěl vyslat k policistům a vojákům poselství, aby se nebáli zabít kohokoli a nedělali si starosti s kmenovou pomstou". Dva ze zastřelených, Ahmad Abdalláh Ahsamej a 'Ámer Lutfi Muhammad Ahmad al-Kutsia, byli arabští dobrovolníci. Třetí, Walíd Mahdí Ahmad as-Samarrá'í, pocházel patrně ze Samarrá', kde povstalci 19. června vpadli do domu Faláha al-Naqíba a zabili čtyři z jeho strážců. Další čtyři oběti svědkové popsali jako wahhábity, tedy fundamentalisty.

Neděle 18. července 2004

Situace ve Fallúdže

Mafkarat al-Islam informoval, že v neděli krátce po půlnoci propukl prudký boj mezi iráckým odporem a americkými okupačními vojáky v oblasti Džubajl na jihu statečného města Fallúdže. Američané v něm nasadili tanky a letectvo, odporu se přesto podařilo jeden tank zničit. Boj trval asi půl hodiny a kolem 1:00 ustal. Kolem 2:00 odpálil americký letoun raketu na dům ve Fallúdže, v němž zabil podle sdělení tzv. ministra zdravotnictví Sa'da al-'Ámilího 14 lidí. Američany dosazený tzv. premiér Ijjád 'Álawí dal útoku podle sdělení svého úřadu i americké armády zelenou. TV al-Džazíra citovala činitele, který si přál zůstat anonymní, podle nějž si tzv. mnohonárodní okupační síly souhlas 'Álawího vyžádaly. Místní obyvatelé tvrdili, že dům byl plný civilistů. Na místo zásahu se seběhli lidé, prohrabávali trosky a hledali, zda někdo přežil. Podle jednoho z místních svědků dům patřil "velmi chudé rodině". Velice rozhořčeni se lidé shromáždili kolem trosek s voláním "Alláhu akbar!". Kousky těl byly rozházeny kolem trosek, část z nich byla snesena a přikryta šedou dekou.

Útok na dům byl opět objasněn záminkou, že se v něm nalézá jordánský islamista známý jako Abú Mus'ab az-Zarqáwí. Irácký odpor se od něho opakovaně distancoval a prohlásil, že az-Zarqáwí vůbec není v Iráku.

Poláci hodlají zůstat v Iráku nejméně do konce roku 2005

Aby zdůraznil svou loajalitu k USA, navštívil polský premiér Marek Belka polské okupační vojáky v Babylónu a řekl jim, že je chce ponechat v Iráku nejméně do konce roku 2005. Naznačil ovšem, že příští rok může být jejich počet redukován. Řekl: "Požádali nás, abychom ponechali své vojáky v zemi do konce roku 2005." Přiznal, že pokud irácké loutkové síly budou schopny bojovat za zájmy USA místo sil Polska či jiných lokajských zemí, bude Varšava "nanejvýš šťastná, že jim může předat část své zodpovědnosti."

Zatčen velitel bývalé republikánské gardy

Vojáci loutkové tzv. národní gardy společně se svými americkými bossy v pátek u Tikrítu zajali generálmajora republikánské gardy Súfjána Máhira Hasana. 1. jízdní divize americké armády ho obvinila z "přípravy a provádění útoků" proti okupačním vojákům a jejich sluhům.

Zdroj ZDE

                 
Obsah vydání       27. 7. 2004
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
26. 7. 2004 Návrh koaliční smlouvy
27. 7. 2004 Andrej Zvjagincev: Mlčení nad traumatem pater absconditus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Britský "imperiální zájem" na Letní filmové škole Jan  Čulík
27. 7. 2004 Firmy v EU: Očakávanie zvýšenej spolupráce v programe americkej raketovej obrany
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
27. 7. 2004 Lidský život je neustálá konfrontace s měnící se realitou Bohumil  Kartous
27. 7. 2004 9. thermidor druhého roku první Francouzské republiky Jiří  Nezval
27. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2004
27. 7. 2004 Hrubý domácí produkt Josef  Vít
27. 7. 2004 Nookracia Ladislav  Kováč
27. 7. 2004 USA: Demokraté rozhodují o možném prezidentovi Radek  Vogl
27. 7. 2004 Vzorec palestinské odmítavosti Yossi Klein Halevi
27. 7. 2004 K soužití Izraele a Palestiny je potřeba nových, umírněných vůdčích osobností Jana  Malá
27. 7. 2004 Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo Jiří  Bakala
27. 7. 2004 Špidla: Nakupení nejrůznějších a spolu nesouvisejících myšlenek Richard  Vavřík
27. 7. 2004 Slovensko: Povinné náboženstvo porušuje ľudské práva Alexander  Rehák
27. 7. 2004 Kdo si na plánované stavbě Lidlu na Pražáku v Táboře vydělal?
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
26. 7. 2004 Jsou neexistující "zemanovci" vlivní nebo bezvýznamní ? Ivan  David
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
27. 7. 2004 Írán cení na Středním východě zuby Miloš  Kaláb
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík