27. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 7. 2004

Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo

Nedávno jsem se vrátil se z dovolené v Řecku. Právě tam končila vlna fotbalové horečky a začínala horečka olympijská. Jak známo, letošní olympijské hry se budou konat v kolébce her v Athénách. Celé Řecko je doslova zaplaveno olympijskými symboly -- kruhy, maskoty; jsou všude a z nejrůznějšího materiálu. Letní olympijské hry budou slavnostně zahájeny 13.8. Skončí 29.8. 2004 závěrečnou disciplínou, kterou v novodobých olympijských hrách je marathónský běh. Letos se poběží na historické trati. Jak víme z historie : po bitvě u Marathónu doběhl běžec do Athén, zvolal: "Nemikekamen - chairometha - Zvítězili jsme, radujte se" a poté zemřel.

V prestižním časopise Nature 19. 7. 2004 jsem narazil na článek s názvem "Battle of Marathon date revised", Victory messenger may have run in fatal August heat" autora Marka Peplowa , který se zabývá přesným určením data marathonské bitvy.

Co se u Marathonu vlastně stalo, a kdy?

V roce 490 př.n.l. se u městečka Marathónu vylodila perská vojska, kterých bylo obrovské množství. Antičtí historikové přehánějí -- někdy mluví až o milionu; v každém případě však byli v ohromné přesile oproti vojsku athénskému. Otec historie Hérodotos, nar. 485 př.n.l., ve své Historii píše, že Athéňané nejprve vyslali do Sparty posla, jménem Fidippides, s žádostí o pomoc. Během dvou dnů do Sparty a zpět uběhl 1 144 stádií. Hérodotos o této události píše -- cituji:
"Předstoupil před vládnoucí úředníky a pravil: ' Lakedaimonští, Athény vás žádají o pomoc a prosí, abyste nedopustili, aby upadlo do otroctví barbarů nejstarší řecké město. Nedávno byla zotročena Eretria a Řecko tak o významné město oslabeno.' Vyřídil jim, co mu bylo přikázáno, a oni sice byli nakloněni poskytnout Atnéňanům pomoc, ale nemohli tak učinit ihned, protože nechtěli porušit zákon. Byl totiž právě devátý den v měsíci a devátého prý nevyrazí, leda až bude kruh měsíce úplný".
překlad Jaroslav Šonka

Na základě tohoto popisu v 19.století učenec Augustin Boeckh stanovil datum bitvy na 12.9.490 př.n.l. Pozdější autoři pak přidali fakt, že Sparta právě pořádala bojové hry na počest Apollóna Karneia a v této době jim bylo zakázáno bojovat. Po návratu posla se athénské vojsko, po krátké úvodní hádce, zda bude bojovat či ne, rozhodlo pro boj. Do čela armády byl postaven Miltiades. Seřadil z vojáků šik, který byl stejně dlouhý jako perský. Protože však jich bylo méně, byl střed slabý. Průběh bitvy byl poměrně rychlý a přímočarý. Peršané prorazili ve středu; na křídlech však zvítězili mnohem lépe vycvičení Athéňané. Dostali Peršany do kleští a bitva skončila obrovskou porážkou perského vojska. Po bitvě běžec, jehož jméno se různí -- někteří uvádějí Feidippida, jiní Diomeda, přiběhl do Athén, zvolal: "Nemikekamen - chairometha - Zvítězili jsme, radujte se" a poté zemřel. Tuto příhodu Hérodotos nezná, doplnil ji až Plutarchos, který žil zhruba 500 let později. Jméno běžce však není podstatné, je to krásná historka a zdá se, že časem se o ní budeme dovídat více a více.

V článku z časopisu Nature 19. 7. 2004 je citován Donald Olson, astronom z texaské Státní univerzity v San Marco, který v časopisu "Sky & telescop" uvádí, že v době bitvy u Marathónu existovaly dva kalendáře. Jeden byl athénský, v němž nový rok začínal v prvním novoluní po letním slunovratu. Spartský kalendář naopak začínal v prvním novoluní po podzimní rovnodennosti. Donald Olson a jeho kolegové vypočítali, že v roce 490 -- 491 př.n.l. bylo o jedno novoluní mezi podzimní rovnodenností a letním slunovratem více než normálně. Je to proto, že solární rok se vždy nekryje s lunárním. Donald Olson uvádí, že spartský kalendář byl oproti athénskému posunut o jeden měsíc dopředu, takže podle Olsona se bitva u Marathónu udála 12.8.490 př.n.l, což by mohlo vysvětlit to, že běžec doběhl do Athén vyčerpán srpnovým horkem.

Jak je vidět, existují rozdílné názory na jméno běžce stejně jako i rozdílné názory na datum slavné bitvy. Někteří skeptičtí historikové, jako např. John Lazenby z Univerzity v Newcastlu, ve jmenovaném článku, říkají, že historie marathónských běžců je dokumentována velmi špatně. Kromě Plutarcha který psal o poslu, který doběhl, oznámil vítězství a zemřel neexistuje o této události žádná jiná zpráva. Není tedy jistá stejně jako není jisté ani datum bitvy.

Nicméně tento heroický příběh vnukl francouzskému filolofovi Michaelu Brélovi myšlenku věnovat pohár vítězi běžeckého závodu, který se běžel z Marathónu do Athén. Bylo určeno, že na prvních olympijských hrách v roce 1896 v Athénách se závod poběží právě na této legendární trati. Marathónský běh je vlastně vzdálenost od bojiště -- Marathónského mostu, do centra Athén.

V roce 1896 běželo závod 25 borců; vyhrál Spiridon Luis s časem 2 hodiny 50 sekund. Trať tenkrát měřila 40 kilometrů, ale její délka se vyvíjela. V roce 1908 se konaly olympijské hry v Londýně a trať byla prodloužena na 41 900 metrů. Důvod byl prostý -- cíl měl být před královskou lóží. Teprve v roce 1921 stanovila IAAF délku marathónského běhu na 42 195 metru. První marahónský běh o dnešní délce měl svoji premiéru v roce 1924 v Paříži, letos je tomu tedy již 80 let kdy se marathón běží v klasické délce t.j. 42 kilometrů a 195 metrů.

Místo, datum bitvy i jméno tehdejšího běžce - posla bude jistě objektem dalšího bádání historiků. Jméno letošního marathónského vítěze se dozvíme 29.8. 2004.

Říká se, že národní psychologii lze určit podle slova, s nímž se lidé vítají a loučí. Tak třeba Angličané říkají na rozloučenou "farewel" -- šťastnou cestu, Římané zdravili slovem "vale" -- buď zdráv, a Řekové říkali "chaire!" -- raduj se!

Tak tedy "CHAIRE !"

                 
Obsah vydání       27. 7. 2004
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
26. 7. 2004 Návrh koaliční smlouvy
27. 7. 2004 Andrej Zvjagincev: Mlčení nad traumatem pater absconditus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Britský "imperiální zájem" na Letní filmové škole Jan  Čulík
27. 7. 2004 Firmy v EU: Očakávanie zvýšenej spolupráce v programe americkej raketovej obrany
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
27. 7. 2004 Lidský život je neustálá konfrontace s měnící se realitou Bohumil  Kartous
27. 7. 2004 9. thermidor druhého roku první Francouzské republiky Jiří  Nezval
27. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2004
27. 7. 2004 Hrubý domácí produkt Josef  Vít
27. 7. 2004 Nookracia Ladislav  Kováč
27. 7. 2004 USA: Demokraté rozhodují o možném prezidentovi Radek  Vogl
27. 7. 2004 Vzorec palestinské odmítavosti Yossi Klein Halevi
27. 7. 2004 K soužití Izraele a Palestiny je potřeba nových, umírněných vůdčích osobností Jana  Malá
27. 7. 2004 Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo Jiří  Bakala
27. 7. 2004 Špidla: Nakupení nejrůznějších a spolu nesouvisejících myšlenek Richard  Vavřík
27. 7. 2004 Slovensko: Povinné náboženstvo porušuje ľudské práva Alexander  Rehák
27. 7. 2004 Kdo si na plánované stavbě Lidlu na Pražáku v Táboře vydělal?
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
26. 7. 2004 Jsou neexistující "zemanovci" vlivní nebo bezvýznamní ? Ivan  David
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
27. 7. 2004 Írán cení na Středním východě zuby Miloš  Kaláb
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 7. 2004 9. thermidor druhého roku první Francouzské republiky Jiří  Nezval
27. 7. 2004 Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo Jiří  Bakala
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Lidský život je neustálá konfrontace s měnící se realitou Bohumil  Kartous
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
26. 7. 2004 Jsou neexistující "zemanovci" vlivní nebo bezvýznamní ? Ivan  David
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
23. 7. 2004 USA a Kanada: Atmosféra strachu nás drží přikrčené při zemi Miloš  Kaláb
23. 7. 2004 Politika - nevstupovat Václav  Dušek