Irácká vláda se obrací ke svým nepřátelům s výzvou o spolupráci

20. 7. 2004 / Miloš Kaláb

Není pochyb o tom, že si americký prezident George W. Bush ani v nejmenším nepřipustil, že by mohlo dojít po obsazení Iráku americkými vojsky k nějakým nesnázím při přechodu země na demokracii a svobodu amerického stylu. Byl opojen snadným vojenským vítězstvím nad slabou armádou, která neměla žádné z těch zbraní, jimiž odůvodňoval neodkladné zahájení války. Rekonstrukci - a to ani materiální ani politickou - Iráku nepřinesl, ba právě naopak. Americká vojska pokračují v bombardování iráckých měst a ani politickou situaci nedokázali uklidnit. Předání vlády Iráčanům nic na chaosu nezměnilo - až do nedávna, kdy se irácký ministerský předseda Ayad Allawi ujal iniciativy, obrátil se na své nepřátele a začal s nimi jednat.

Riskantní tajné rozhovory se považují podle Davida Ignatia, sloupkaře novin The Washington Post, za nejpozoruhodnější operaci v celé sérii úsilí o stabilizaci země. Ministerský předseda na toto téma poskytnul interview, během něhož veřejně vysvětlil, jak hodlá vycházet s vnitřní opozicí i se sousedními státy, Sýrií a Iránem, aby snížil chaos, který zatím vládne v Iráku.

Od chvíle, kdy se stal ministerským předsedou, pan Allawi se jeví jako bezprostřední člověk, bývalý člen strany Baath, který je dostatečně tvrdý, aby zavedl pořádek. Asi tucet Iráčanů, s nimiž pan Ignatius na toto téma mluvil, vyjádřilo naději, že se pan Allawi nedá nikým zastrašit.Ten prozradil, že tajně jednal i s extrémními křídly odporu proti své vládě a to na různých místech mimo chráněnou tak zvanou Zelenou zónu v Bagdádu a dokonce i ve svém vlastním domě. Jednal s několika dřívějšími důstojníky bývalých Speciálních republikánských gard, s některými tvrdošíjnými zastánci Saddáma Husajna i s nějakými islámskými radikály.

Když se stýkal se svými odpůrci, Allawi jim říkal: "Podívejte se - jestli chcete znova nastolit Saddáma Husajna, uvědomte si, že ten je už minulostí. Chcete-li přivést Osamu bin Ladena do Iráku, budu s vámi bezohledně bojovat na život a na smrt. Jestliže se ale chcete stát součástí politického vývoje, potom jste vítáni".

"Byly to velice otevřené a upřímné rozhovory. Řekl jsem jim, že to, co oni sledují, nebude mít úspěch, protože se obyvatelé Iráku rozhodli nastoupit cestu demokracie - a tedy k tomu dojde. Dodal jsem, že jsme součástí jich samotných a podobně jsou oni naší součástí".

Allawi uvedl, že při jednáních pozval ty členy opozice, kteří se neprovinili žádnými zločiny, aby se přidali na jeho stranu bez ohledu na to, zdali vyznávají islámské, nacionalistické nebo jiné teorie. Současně je upozornil, že Irák dosud stále potřebuje ke stabilizaci přítomnost amerických a koaličních vojsk. Jejich předčasný odchod by znamenal, že by v zemi došlo k zesílenému krveprolévání.

Tyto tajné rozhovory už začaly podle Allawiho přinášet ovoce zejména v tom ohledu, že došlo k rozkolu mezi iráckým odporem a zahraničními jihadisty, kteří proudí do země. Jako příklad uvedl město Falludža ležící západně od Bagdádu, které bylo střediskem odporu sunnitů. Když se setkal před týdnem s delegací z tohoto města, dověděl se, že v něm operuje 150 zahraničních bojovníků, ale město na ně naléhá, aby odešli.

Jiným příkladem toho, jak Allawi nabízí ruku ke spolupráci, bylo to, že odložil tento interview, aby mohl přijmout delegaci sunnitských kněží z města Samarra, ležícího severně od Bagdádu. Tito kněží se v nedávné minulosti vymkli jakékoliv kontrole. Nyní s nimi diskutoval o tom, jak se zbavit zahraničních teroristů, kteří se ve městě zdržují. Allawi řekl, že Iráčané si uvědomují, že by neměli být zneužíváni cizími živly.

Jestliže by se představitelé iráckého odporu dokázali rozejít s cizí podporou ve městěch jako je Falludža, znamenalo by to velký pokrok pro vládní úsilí, jenže zatím není možné potvrdit, že Allawi mluví pravdu.

Zmínil se i o dalším úsilí, jímž je zajistit hranice se sousedními státy. Syrský prezident Bashar Assad projevil ochotu diskutovat o nových způsobech, jak hranice kontrolovat a jak zabránit proti-iráckým živlům, aby neprováděly operace ze syrského území. V dopise, který Allawi poslal iránskému prezidentovi Mohammadu Chatamimu, žádal o pomoc tím, že bude stát na straně iráckých snah. Za to slíbil, že nedovolí, aby bylo Iráku zneužito proti íránským státním zájmům.

Aby získal větší regionální podporu, Allawi požádal ministry zahraničních věcí v sousedních státech, aby se v nejbližsí budoucnosti setkali a krátce na to, aby se sešli také ministři vnitra.

Jednání o stabilizaci Iráku se tedy čte jako seznam velkých přání, která se ale roztavila v kotli iráckého povstání. Ignatius, který navštívil Irák mnohokrát od začátku války, se domnívá, že Allawi nastoupil správnou cestu a bude mít úspěch.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.7. 2004