Wechsler záslužně znovu uvedl na anglosaskou literární scénu řadu děl Karla Čapka v nových překladech, některé Čapkovy knihy vydal v angličtině vůbec poprvé - Válku s mloky, Povídky z jedné a druhé kapsy, Hovory s TGM , Boží muka a trapné povídky, Knihu apokryfů, dále monografii o Karlu Čapkovi od Ivana Klímy a čítanku dalších textů Karla Čapka, včetně hry R.U.R., s předmluvou Arthura Millera. Průkopnicky vydal také romány Vladimíra Párala Katapult, Milence a vrahy a Profesionální ženu , výbor poezie Jaroslava Seiferta, dále Sestru od Jáchyma Topola, Poláčkův Dům na předměstí a antologii nejnovější české prózy. Sám přeložil Nudu v Čechách od Alexandra Klimenta, jak řekl: "nejkrásnější prózu, jakou kdy dělal". Kromě toho vydával také humoristické knihy a některé americké a britské autory.

"Jak může někdo zachytit lehkost, s níž psal Karel Čapek svou zvláštně hovorovou a zvláštně avantgardní prózu? První generace jeho překladatelů do angličtiny z něho prostě udělaly 'útulného' a viktoriánského spisovatele, s výjimkou případů, kdy ani to překladatelé neuměli, viz Hordubal a Povětroň. Překladatelé Norma Comrada a Ewald Osers z něho pak vytvořili v angličtině daleko modernějšího autora, a jím by taky měl být," vzpomíná Wechsler a pokračuje: "Měl jsem štěstí, že jsem začínal se zkušenými překladateli, jako byli William Harkins, Peter Kussi a o něco později Michael Heim. Je mi líto, že nebudu moci dál pomáhat nástupu nové generace překladatelů z češtiny do angličtiny, jak jsem doufal."

Wechsler začal vydávat knihy, protože chtěl obnovit v Americe povědomí o Karlu Čapkovi, a to se mu taky víceméně podařilo. Přesto říká: "zdá se, že Čapek není zrovna příliš vítaný v literárním akademickém světě (s výjimkou kursů literatury sci-fi a utopií) a ani není považován za spisovatele, kterého by měli znát intelektuálové. Směšoval přece žánry dávno předtím, než se to stalo módou (a dělal to vědomě!) a povrch jeho díla je tak lehce srozumitelný. Jeho životní příběh taky není dost zajímavý: asexuální workoholik, náruživý kuřák, novinář, který se nemohl rozhodnout, zda je dramatikem, romanopiscem, autorem cestopisů, kreslířem nebo zahradníkem. (Kafka na cestách? Hašek pro děti?) A měl v úmyslu napsat své mistrovské dílo proto, aby lidi řádně pochopili hodnotu pluralitní demokracie. Pluralitní demokracie? Jak naivní!"

Nakladatelé ani knihkupci podle Wechslera neprojevují zájem o českou literaturu, i když se jeho knihám často dostávalo velmi pozitivních recenzí. Nicméně, "v období od druhé světové války je pravděpodobně česká literatura nejpřekládanější cizí literaturou do angličtiny (na základě počtu knih na jednoho českého mluvčího)," usuzuje Wechsler. Jediná kniha, která není od Karla Čapka a dál se prodává, je sbírka Seifertových básní, kvůli Nobelově ceně. Nakladatel stále nabízí vydané knihy, nyní za drasticky snížené ceny.

Catbirdpress ZDE