15. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 6. 2004

Churchill pro pitomce

"Nechápu, proč se tak štítíme užívání plynu. Velmi silně podporuji užívání jedovatých plynů proti necivilizovaným kmenům."

Winston Churchill je hrdinou pro George Bushe a americké neokonzervativce. Avšak, napsal v britském konzervativním týdeníku The Spectator Michael Lind, tito lidé vědí o Churchillovi velmi málo. Kdyby věděli víc, byli by zděšeni.

Od příchodu George W. Bushe k moci věděli američtí občané, že mají nového Otce zakladatele: Winstona Churchilla. George Bush si dal do pracovny v Bílém domě Churchillovu bustu, kterou dostal od tatínka. Po 11. září začaly být Bushovy projevy "výrazně churchillovské". Letos při jedné příležitosti Bush poznamenal, že Winston Churchill nebyl jen "jednotícím hlasem za druhé světové války", ale i "prorokem studené války".

Ohniskem neokonzervativního zbožňování Winstona Churchilla je týdeník The Weekly Standard, který financuje tiskový magnát Rupert Murdoch a šéfredaktorem je William Kristol. Za posledních pět let publikoval tento časopis 122 článků, které se zmiňují o Churchillovi. Typickým je například článek Larryho Arna z března 1999 s názvem "Jak nás Churchil může - znovu - zachránit".

10. ledna 2000 prohlásil Weekly Standard Churchilla za "muže století" - "Poté, co Churchil jako samojediný zachránil západní civilizaci před nacistickým barbarstvím, pak okamžitě povstal a varoval proti jinému, příbuznému barbarství, sovětskému komunismu." Autor David Frum pak kritizoval Billa Clintona za to, že prohlásil za "muže století" F. D. Roosevelta. Někteří Rooseveltovi poradci totiž podle Fruma pomáhali Mao Ce Tungovi a Roosevelt se nechal naivně podvést Stalinem a vůči Hitlerovi projevoval váhavý postoj.

Jen Kanaďan jako Frum může napsat, že Roosevelt ve srovnání s Churchillem daleko víc ustupoval Hitlerovi, míní autor. Právě Churchill napsal v roce 1937 ve své knize Great Contemporaries (Velcí současníci): "Člověku se nemusí Hitlerův systém líbit, přitom však bude obdivovat jeho vlastenecké úspěchy. Kdyby byla naše země poražena, doufám, že najdeme tak nezdolného vůdce, aby obnovil naši odvahu a přivedl nás zpět na naše místo mezi národy."

Jiným neokonzervativním mýtem je nynější představa, že Churchill vždycky vystupoval vůči Sovětskému svazu nekompromisně. Ano, Churchillův projev o "železné oponě" z roku 1946 považovala vláda prezidenta Trumana a většina americké veřejnosti za příliš křiklavý. Ale během druhé světové války to nebyl Roosevelt, ale právě Churchill, který se handrkoval se Stalinem o procenta vlivu ve východní Evropě a na Balkáně. A v padaesátých letech zastával Churchill názor, že je Eisenhower na Sověty příliš tvrdý, a prosazoval naivní představu, že by studenou válku mohl ukončit summit velmocí. Neokonzervativci nikdy necitují Churchillův výrok z roku 1954: "Vyjednávat je vždycky lepší než válčit." Cíl neokonzervativců prosazovat po celém světě demokracii sdíleli Roosevelt a Woodrow Wilson, nikoliv však Winston Churchill, který označil Gandhího za "fakíra" a oznámil, že on rozklad britského impéria nedopustí.

Churchill na rozdíl dnešních amerických neokonzervativců byl nadšeným stoupencem eugeniky a v roce 1910 řekl Asquithovi: "Nepřirozený a stále rychlejší růst slaboduchých a šílených tříd, který jde ruku v ruce se systematickým omezováním podnikavých, energických a nadřazených plemen, zosobňuje národní a rasové nebezpečí, které je nesmírně vážné... Jsem přesvědčen, že onen zdroj, který živí tento proud šílenství, musí být zastaven a ucpán, než uplyne další rok." Hitlerův genocidní program "rasové hygieny" začal právě takovou povinnou sterilizací "slaboduchých a šílených tříd", jakou vnucoval Churchil britské vládě (a jaká byla prováděna v mnoha amerických státech začátkem dvacátého století).

Dalšími dvěma faktory, které ovlivňují neokonzervativní churchillovskou mánii, je "anglosféra" a Izrael. Jako Churchill i neokonzervativci nadšeně zastávají názor, že světu by měla vládnout "anglosféra".

Co se týče Izraele, Churchill podporoval celý život sionismus. Byl sociálním darwinistou, který dával přednost židům před Araby. Jednou psal o tom, že bylo naprosto legitimní nahradit bělochy "Indiány v Americe a černé národy v Austrálii. Nemyslím si, že se těmto lidem jakkoliv uškodilo tím, že přišla silnější rasa, kvalitnější rasa a zaujala jejich místo." Churchill se ale zároveň obával, že židé, kteří jsou bez domova, budou ve světě dělat problémy. V roce 1920 v eseji nazvané "Sionismus kontra bolševismus", kterou neokonzervativci nikdy necitují, si Churchill rozhořčeně stěžoval, že židé všude organizují revoluce: "Toto hnutí mezi židy není nové. Ode dnů hnutí Spartakus-Weishaupt až po Karla Marxe, k Trockému (Rusko), Bélovi Kúnovi (Maďarsko), Rose Luxemburgové (Německo) a Emmě Goldmanové (USA) ... toto celosvětové spiknutí, jehož cílem je svržení civilizace a znovuvybudování společnosti na základě potlačeného rozvoje, na základě závistivé zlé vůle a nemožné rovnosti neustále roste." Kdyby mohli židé, které Churchill charakterizoval jako starousedlíky "v podsvětí velkých evropských i amerických měst" mít svůj stát, možná by přestali vytvářet spiknutí "za účelem svržení civilizace".

Američtí neokonzervativci také často citují příklad Winstona Churchilla v případě války proti Iráku. Kdyby podle nich svět odmítl následovat ony churchillovské politiky, Bushe a Blaira, pak by došlo k sňatku z rozumu mezi teroristickými silami z al Kajdy a arzenálem chemických, biologických a jaderných zbraní, které vlastní Saddám Husajn.

To je zvlášť ironické vzhledem k tomu, jaký postoj zaujímal sám Churchill vůči užívání zbraní hromadného ničení v Iráku. Jako koloniální tajemník v roce 1919 chtěl Churchill používat v Iráku proti "Arabům, kteří nechtějí spolupracovat", smrtící plyn. Vysvětlil: "Nechápu, proč se tak štítíme užívání plynu. Velmi silně podporuji užívání jedovatých plynů proti necivilizovaným kmenům."

Kompletní článek v angličtině ZDE
                 
Obsah vydání       15. 6. 2004
15. 6. 2004 "Boj proti terorismu" jako marketingový tah - malá, česká verze Petr  Šafařík
15. 6. 2004 Není pravda, že MPSV nechce klecová lůžka zakázat
15. 6. 2004 Navzdory výsledkům eurovoleb, Tony Blair svou politiku nezmění
14. 6. 2004 Když rodiče neporadí... Bohumil  Kartous
15. 6. 2004 V jako Victory Oldřich  Průša
14. 6. 2004 Po volbách-nevolbách, volky-nevolky, kdepak teď jsme? Miloš  Dokulil
15. 6. 2004 Bushova zahraniční politika terčem ostré kritiky
15. 6. 2004 Euroskeptikové z Britské strany za nezávislost chtějí Evropský parlament zničit
15. 6. 2004 Na protestní hlasování v eurovolbách chtějí reagovat politici vysvětlováním
15. 6. 2004 O našem čase, aneb o prostoru mezi medicínou a uměním Jan  Paul
15. 6. 2004 Čtyři britští vojáci budou postaveni před vojenský soud
15. 6. 2004 Zdravý rozum Ronalda Reagana Boris  Cvek
15. 6. 2004 Churchill pro pitomce
14. 6. 2004 Středověké mučení českých dětí
15. 6. 2004 Nebe a peklo se potřebují -- stejně jako křesťanská demokracie a mafie Ondřej  Slačálek
15. 6. 2004 Psychologie Romů? David  Halatka
15. 6. 2004 Buďme si vědomi zábavnosti světa! Efraim  Israel
15. 6. 2004 V Chicagu začala vysílat česko-americká televize
15. 6. 2004 Tramvaje zpět na Václavské náměstí?
11. 6. 2004 Zemřel Karel Brušák Jan  Čulík
14. 6. 2004 Jana Bobošíková a Vladimír Železný vás vítají v euro-mediokracii Štěpán  Kotrba
15. 6. 2004 KSČM nevolil každý pátý
15. 6. 2004 Srbsko a Černá Hora -- informace pro turisty
15. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje ze dne 6.-8. června 2004
14. 6. 2004 Lze věřit ve změnu poměrů? Miloš  Dokulil
15. 6. 2004 Problém zahraniční zadluženosti musí být vyřešen jednou provždy Fidel Castro Ruz
14. 6. 2004 Volby do EP - trapné selhání sociologického výzkumu Petr  Baubín
15. 6. 2004 Když přejde generace a s ní zmizí voliči Jan  Samohýl
14. 6. 2004 Zelení na další křižovatce Klára  Kněžková
15. 6. 2004 Firma LUNA LEDER se omluvila
14. 6. 2004 Strkáš-li hlavu do písku, můžeš si být jist tím, že někdo přijde a kopne tě do zadku
14. 6. 2004 Desatero božích přikázání v reklamní praxi
14. 6. 2004 Americký gulag: Mučení za účelem získávání informací
14. 6. 2004 Strach za komunismu, strach za kapitalismu! Strach navždy? Milan  Valach
14. 6. 2004 Argumentace proti softwarovým patentům Jan  Samohýl
14. 6. 2004 V následujících 20 letech se ztrojnásobí onemocnění rakovinou
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 6. 2004 "Boj proti terorismu" jako marketingový tah - malá, česká verze Petr  Šafařík
15. 6. 2004 Psychologie Romů? David  Halatka
15. 6. 2004 O našem čase, aneb o prostoru mezi medicínou a uměním Jan  Paul
15. 6. 2004 Churchill pro pitomce   
14. 6. 2004 Niall Ferguson: Američané by se měli chovat jako imperialisté   
14. 6. 2004 Zelení na další křižovatce Klára  Kněžková
14. 6. 2004 Středověké mučení českých dětí   
14. 6. 2004 Protestní hlas českých voličů Jan  Čulík
14. 6. 2004 Když rodiče neporadí... Bohumil  Kartous
14. 6. 2004 Po volbách-nevolbách, volky-nevolky, kdepak teď jsme? Miloš  Dokulil
14. 6. 2004 Strkáš-li hlavu do písku, můžeš si být jist tím, že někdo přijde a kopne tě do zadku   
14. 6. 2004 Železný, Sládek a Česká televize: Bizarní sen o volbách Bohumil  Kartous
14. 6. 2004 Strach za komunismu, strach za kapitalismu! Strach navždy? Milan  Valach
14. 6. 2004 Americký gulag: Mučení za účelem získávání informací   
12. 6. 2004 Psovodi z vězení Abu Ghraib: "Bylo nám nařízeno zastrašovat vězně psy"