9. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 6. 2004

Česká literatura v anglosaském světě

Skončilo americké nakladatelství, které vydávalo překlady českých knih

Teď, když už mé nakladatelství Catbird Press nevydává ani českou, ani žádnou jinou literaturu, editor časopisu Czech Language News Craig Cravens mě požádal, abych napsal o svých zkušenostech s vydáváním české literatury v překladu. Vzhledem k tomu, že jsem to nyní přestal dělat dlouho před odchodem do důchodu, je zjevné, že má celková zkušenost byla záporná. Ale to má jen částečně něco společného s mým rozhodnutím specializovat se na vydávání české literatury v anglických překladech.

O nadšeneckém nakladatelství české literatury v překladech, které udělalo pro českou literaturu velkou práci a které nyní končí svou existenci uprostřed nezájmu anglosaských čtenářů i domácích českých institucí na podporu kultury.

Konec konců, mnoho z těch humoristických knih, které jsem vydával, se prodávalo ještě méně než česká literatura.

U většiny knih bylo nejlepší, když jsem pracoval s texty a s překladateli. Všechna česká literatura, kterou jsem vydal, byla nesmírně dobře napsána a bylo skutečnou výzvou ji dobře přeložit. Není o nic lehčí nalézt ekvivalent v angličtině pro "jednoduchou" poezii Jaroslava Seiferta než pro obtížný jazyk Sestry Jáchyma Topola. Mnoho lidí tvrdilo, že se próza Karla Poláčka nedá překládat, ale Peter Kussi se o to pokusil a bylo zajímavé se toho účastnit.

Jak může někdo zachytit lehkost, s níž psal Karel Čapek svou zvláštně hovorovou a zvláštně avantgardní prózu? První generace jeho překladatelů do angličtiny z něho prostě udělaly "útulného" a viktoriánského spisovatele, s výjimkou případů, kdy ani to neuměli, viz Hordubal a Povětroň. Norma Comrada a Ewald Osers z něho pak vytvořili v angličtině daleko modernějšího autora, a jím by taky měl být.

Text, na němž jsem pracoval nejraději, byl ten, který jsem přeložil sám, Nuda v Čechách od Alexandra Klimenta. Je to nejkrásnější próza, jakou jsem kdy dělal, a mám pocit, že jsem měl velké štěstí, že žádní jiní nakladatelé neprojevili o Klimentovo dílo zájem.

Měl jsem také štěstí, že jsem začínal se zkušenými překladateli, jako byli William Harkins, Peter Kussi a o něco později Michael Heim. Na základě zkušeností od nich jsem pak mohl pracovat i s mladšími překladateli na antologii Daylight in Nightclub Inferno a na dalších věcech. Je mi líto, že nebudu moci dál pomáhat vzniku nové generace překladatelů z češtiny do angličtiny, jak jsem doufal. Velmi rád jsem spolupracoval s mladšími překladateli: Alexem Zuckerem, Neilem Bermelem a Craigem Cravensem.

Co se týče autorů, ti žijící projevovali jen o málo větší zájem o překladatelskou a vydavatelskou práci než ti mrtví. Avšak tohle nebylo nic záporného: autoři jednali pružně a byli ochotni odpovídat na otázky. Měli holt jen jiné věci na práci než do překladatelské práce zasahovat (kéž by byl Milan Kundera taky natolik zralý). Zjistil jsem, že mi byli Alexander Kliment a jeho dcera, která překládá z angličtiny do češtiny, nesmírně nápomocni s mnoha otázkami, které jsem měl ohledně jeho velmi obtížné prózy. Jiní čeští autoři mi také velmi rádi psali krátké informace na záložky. Když jsem dokonce požádal Ivana Klímu (než vypracoval pro Catbird Čapkův životopis), aby napsal na záložku informaci o Klimentově knize, poslal mi celou předmluvu. Některé informace na záložku byly příjemným překvapením: Chvála Josefa Škvoreckého pro Vladimíra Párala, kterého měl velmi rád v šedesátých letech (málo Čechů dostatečně Páralovi odpustilo na to, aby si byli schopni uvědomit, jak velký to byl spisovatel) a chvála Milana Kundery pro Karla Čapka, kterou mi dovolil, abych převzal z jednoho německého vydání. Kundera mi napsal, že teprve tehdy (v roce 1989) začal Karla Čapka řádně oceňovat.

Jak se rozhoduji, jaká díla z české literatury vydávat? Existují tři hlavní faktory: 1. znalosti 2. vkus a 3 zda se to bude prodávat.

Proti gustu žádný dišputát, tak otázku vkusu pominu.

Když nějakou knihu neznám, nemohu ji samozřejmě vydat, a čtu česky příliš pomalu a pracoval jsem příliš mnoho na to, abych měl dost času na čtení. Většina knih, které mi doporučili na bohemistiku orientovaní univerzitní učitelé, patřila ke klasikům: Vančura, Poláček, Olbracht. Většina těchto knih nemá žádný prodejní potenciál. Spisovatel, který je v anglosaském světě už známý, jako Čapek nebo Hašek nebo Seifert (protože dostal Nobelovu cenu) se prodává líp než většina současných autorů (a prodával by se ještě lépe, kdyby existovaly známé anglosaské zfilmované verze, viz Kundera). Ale pokud nejsou jejich knihy vyučovány v kursech, anebo nemají nějaký jiný atraktivní háček (například holocaust, viz Weil), nikdo o nich nenapíše recenzi a knihkupci si je neobjednají. To přesně se stalo s románem od Karla Poláčka, který jsem vydal v angličtině.

Současnou českou prózu mi většinou doporučovali neakademičtí překladatelé. Například Alex Zucker prosazoval Topola a tým matky a dcery Tatiana Firkušná a Veronique Firkušná-Callegari prosazoval romány Hodrové a Ajvaze. Poprvé jsem objevil Danielu Fischerovou, když jsem před mnoha lety viděl jednu z jejích her (přeložil ji Michael Heim), ale s vynikajícími povídkami Daniely Fischerové mě seznámila až Elena Lappin, editorka naší antologie Daylight in Nightclub Inferno: Czech Fiction from the Post-Kundera Generation. A Lappinová mě také seznámila s dílem Alexandra Klimenta, stejně jako s dalšími spisovateli, které jsem dosud nepublikoval, anebo jsem se s nimi dosud nespojil.

Částečnou výjimkou byl Bill Harkins, profesor - překladatel, který mě upozornil na dílo Vladimíra Párala. Ale to bylo náhodné. Byl jsem u něho na návštěvě a hovořili jsme o tom, zda by se dalo něco udělat ke stoletému výročí narození Karla Čapka a na zemi v jeho kanceláři ležel mezi papíry překlad Páralova Katapultu. Před lety tu knihu odmítli jiní nakladatelé, asi proto, že to byla ne právě současná kniha neznámého autora. Naštěstí se mi ten román nesmírně líbil, a tak jsem ho vydal začátkem roku 1989, takže to byla jediná nová česká literatura, která byla k dispozici, když došlo k sametové revoluci. I Katapult se strašně špatně prodával (knihkupcům stačil prodej paperbacků Kunderových knih), ale byl široce recenzován a dostalo se mu chvály, jaké si zaslouží.

A co Čapek? Jedním z důvodů, proč jsem založil nakladatelství Catbird Press, bylo, abych oživil jeho pověst v USA. To se mi do určité míry podařilo, ale přesto se zdá, že Čapek není zrovna příliš vítaný v literárním akademickém světě (s výjimkou kursů literatury sci-fi a utopií) a ani není považován za spisovatele, kterého by měli znát intelektuálové. Směšoval přece žánry dávno předtím, než se to stalo módou (a dělal to vědomě!) a povrch jeho díla je tak lehce srozumitelný. Jeho životní příběh taky není dost zajímavý: asexuální workaholik, náruživý kuřák novinář, který se nemohl rozhodnout, zda je dramatikem, romanopiscem, autorem cestopisů, kreslířem nebo zahradníkem. (Kafka na cestách? Hašek pro děti?) A měl v úmyslu napsat své mistrovské dílo proto, aby lidi řádně pochopili hodnotu pluralitní demokracie. Pluralitní demokracie? Jak naivní! Měl nám raději zanechat paranoidní scény života za totality anebo zábavné anekdoty o anarchismu.

V roce 1990, v roce stého výročí narození Karla Čapka a Borise Pasternaka, vyšly anglicky dva Pasternakovy životopisy, ale pokud vím, jen jedna významnější esej o Čapkovi, a to z pera bohemisticky orientovaného anglicky mluvícího univerzitního učitele, a to byl úvod k čapkovské čítance od Petra Kussiho.

Lidé v USA považují za automatické, že je Čapek alespoň k mání, ale ve Velké Británii a v ostatním anglicky mluvícím světě jsou od místních nakladatelů k dispozici (knihy nakladatelství Catbird Press nejsou skoro nikde k mání) nové překlady Anglických listů a Zahradníkova roku, starodávné oxfordské vydání her RUR a Ze života hmyzu a sbírka nových, průměrných překladů Čapkových her. Britští nakladatelé neprojevili absolutně žádný zájem o taková obskurní díla jako je Čapkova trilogie (v britském překladu), první kompletní překlad Povídek z jedné kapsy Knihy Apokryfů, Hovorů s TGM, o první anglický překlad Božích muk anebo o Klímův životopis Karla Čapka. Co se týče Války z mloky nejprodávanější knihy nakladatelství Catbird Press, Britové ztratili i o ni zájem. Ani recenze na titulní stránce věhlasného britského literárního akademického týdeníku Times Literary Supplement Čapkových Božích muk a Čapkova životopisu od Ivana Klímy nevedla žádného britského nakladatele k tomu, aby mi třeba poslal jediný email s dotazem na britská práva na tyto knihy.

O nic lepší to není ani se současnými českými autory. Žádný britský nakladatel, velký ani malý, nebyl ochoten vzít na sebe daleko menší riziko než Catbird Press (nemusejí platit překladatele, redigovat knihu, ani vyrobit sazbu) v případě Topola, Fischerové, Párala či antologie, kterou dala dohromady Lappinová.

A jak se s těmi knihami vede mně? Stále hůře. Topolovu románu se dostalo obrovského množství publicity, ale téměř všechny recenze byly smíšené ("je to příliš těžké") a většina recenzí vyšla pozdě, takže se knihkupci věnovali menším a méně významným věcem. Fischerovou prakticky úplně ignorovali a každý další román od Párala byl recenzován méně (i když recenze byly i nadále pozitivní) a knihkupectví projevovala stále menší zájem. To se také týká Čapkových knih. Je prostě stále obtížnější dostávat knihy do knihkupectví a není pravda, že by internetová knihkupectví situaci usnadňovala. Jediná kniha, která není od Karla Čapka a dál se prodává, je sbírka Seifertových básní. Je překvapivé, že dílo známých básníků se systematicky prodává lépe než dílo neznámých romanopisců.

Fascinuje mě, že přestože v období od druhé světové války je pravděpodobně česká literatura nejpřekládanější cizí literaturou do angličtiny (na základě počtu knih na jednoho českého mluvčího), přesto existuje ještě tolik vynikajících autorů a děl, kteří byli pominuti. Bohužel já už ale pro ně čtenáře nenajdu.

Budu dál prodávat většinu knih z nakladatelství Catbird, ale přetiskovat budu jen ty, od nichž se prodá více než jen několik výtisků ročně (Čapek a Seifert). Poláčkův román a antologie Daylight jsou vyprodané.

Výprodej nakladatelství Catbird Press!

Můžete si knihy objednávat telefonicky v USA (203) 230-2391 anebo emailem orders@catbirdpress.com, faxem (203) 286 1091 anebo poštou (Catbird Press, 16 Windsor Road, North Haven, CT 06472-3015, USA)

Další informace:

www.catbirdpress.com

Prodáváme tyto tituly:

Catapult - brožované (Páral/Harkins) 3 dolary

City Sister Silver - vázané/brožované (Topol/Zucker) 5 dolarů/3 dolary

Fingers Pointing Somewhere Else - vázané (Fischerová/Bermel) 3 dolary

The Four Sonyas - vázané (Páral/Harkins) - 3 dolary

Lovers and Murderers - vázané (Páral/Cravens) - 4 dolary

Z anglického originálu, který vyšel v Czech Language News časopisu, ktery vydává Mezinárodní asociace učitelů češtiny ZDE přeložil Jan Čulík

                 
Obsah vydání       9. 6. 2004
9. 6. 2004 Další záporná mezinárodní zpráva o lidských právech v České republice
9. 6. 2004 Třetí zpráva o České republice
9. 6. 2004 "Vladimír Pecha vyskočil z okna"
9. 6. 2004 Skončilo americké nakladatelství, které vydávalo překlady českých knih Robert  Wechsler
8. 6. 2004 Rada bezpečnosti OSN schválila novou rezoluci o Iráku
9. 6. 2004 Skončila včera pro Blaira a Bushe irácká válka?
9. 6. 2004 Co si o rezoluci OSN myslí Iráčané
9. 6. 2004 Česká republika poskytla Registru konvenčních zbraní OSN nekvalitní zprávu
9. 6. 2004 Děsivé dědictví Reaganových let
8. 6. 2004 Politická abstinence Britských listů
9. 6. 2004 Násilí v médiích je odrazem násilí ve společnosti Štěpán  Kotrba
8. 6. 2004 BBC se rozhodla poskytnout svým novinářům ozbrojenou ostrahu
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
9. 6. 2004 Aneb proč místo sečítání tu není závažné upozornění? Miloš  Dokulil
9. 6. 2004 Povrchní Hynek Hanke: lidé, kterými pohrdá, obdivují přírodu jinak
9. 6. 2004 Putin slubuje mocné Rusko Adrian Peter Pressburg
8. 6. 2004 Jařab o kritice výboru OSN: Nejsme přesvědčeni, že "oni" rozumějí dostatečně "naší" realitě Jan  Čulík
9. 6. 2004 V pozoru Antonín Jaroslav Liehm
9. 6. 2004 Masaker na Námestí nebeského pokoja Peter  Greguš
9. 6. 2004 Odmeny manažérov rastú, platy pracujúcich klesajú Jakub  Topol
9. 6. 2004 Drogy hýbou světem Jiří  Šimůnek
9. 6. 2004 Robert Capa: Tváře dějin Jindřich  Zíka
8. 6. 2004 Reagan: "Při krizi mě vzbuďte, i když budu na zasedání vlády"
8. 6. 2004 Ronald Reagan "nebyl velká osobnost"
8. 6. 2004 George Novotny: Soud má nejen moji adresu...
8. 6. 2004 Emil Hakl: Autentické svědectví o světě Jan  Čulík
8. 6. 2004 Blízká setkání Emil  Hakl
8. 6. 2004 Učit se lásce Václav  Dušek
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin  Brabec
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha
7. 6. 2004 Právo jako nástroj v rukou neschopných Jan  Sýkora
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
9. 6. 2004 Násilí v médiích je odrazem násilí ve společnosti Štěpán  Kotrba
9. 6. 2004 Děsivé dědictví Reaganových let   
9. 6. 2004 Skončilo americké nakladatelství, které vydávalo překlady českých knih Robert  Wechsler
9. 6. 2004 Třetí zpráva o České republice   
9. 6. 2004 "Vladimír Pecha vyskočil z okna"   
8. 6. 2004 Emil Hakl: Autentické svědectví o světě Jan  Čulík
8. 6. 2004 Učit se lásce Václav  Dušek
8. 6. 2004 Ronald Reagan "nebyl velká osobnost"   
8. 6. 2004 Reagan: "Při krizi mě vzbuďte, i když budu na zasedání vlády"   
8. 6. 2004 Blízká setkání Emil  Hakl
7. 6. 2004 Čína: Největší experiment v dějinách Oskar  Krejčí
7. 6. 2004 Nový světový řád a jeho neřádné zdroje Marek  Hrubec, Martin Brabec
7. 6. 2004 Třetí vlna mystifikace - nástup odložených Jiří  Bystřický
7. 6. 2004 Kdo se bojí Michaela Moora Martin  Škabraha