I mě letos na počátku zimy s příchodem mrazů opustila baterie v mém voze. To se konec konců stává pravidelně každému řidiči jednou za několik let. Dal jsem si sám pro sebe závazek - koupím baterii pouze tam, kde odeberou na zlikvidování tu starou. Samozřejmě byl víkend. Onen kutilský "market" nedaleko mého bydliště se jmenuje OBI.

Bohužel na mou otázku, zda třeba i za poplatek odeberu starou baterii, se tvářili, jako bych spadl z měsíce. Od paní na informacích, přes vedoucího oddělení až po jakéhosi vedoucího přes vedoucí. Jejich údiv byl opravdu nelíčený - s čím je to vlastně otravuji, jejich úkolem je přeci prodej.

Nakonec mi výše zmíněný vedoucí poradil, že pokud na tom trvám, ať si odvezu baterii do sběrny. Kde je sběrna nebezpečného odpadu, nevím a samozřejmě to netušil ani onen dobrý muž. Baterii jsem nekoupil. Ten víkend jsem stejně dobře neuspěl i v Makru a u benzínové pumpy Aral.

Ještě několik dní jsem proklínal sám sebe, parkoval na kopci a roztlačoval auto. Pak se mi povedlo najít malý specializovaný obchod. Baterie sice stála o několik stokorun více, ale ochotný prodavač mi baterii vyměnil a starou si bez jakéhokoliv poplatku nechal.

Otázka tedy zní: Kde asi skončily ty hory starých baterií, které byly nahrazeny novými zakoupenými v našich novodobých chrámech konzumu? Skončily vedle kontejnerů, nebo rovnou v nich, a tudíž na skládkách. Pokud mě mé školní vědomosti neklamou, tak pod každým plastovým obalem, který vydrží dlouhá desetiletí, tiká velmi nepříjemná ekologická bomba. Je to elektrolyt, tedy směsi kyseliny a jejich solí, a také olovo či jiný životu nebezpečný těžký kov. A budeme za několik desetiletí procházet skládky s minohledačkou, nebo je zahrneme a budeme na nich sázet stromy a těžit z nich olovo?

O jak velký ekologický problém se jedná, mohu ilustrovat na následujícím výpočtu. V naší zemi je v provozu zhruba 3,5 milionu automobilů. Pokud uvažujeme mírně optimistickou životnost autobaterie na pět let, je potřeba každý rok obměnit cca 700 000 baterií. Kdyby z nich jen 10% skončilo výše uvedeným způsobem, jedná se o 70 000 malých, ale o to nebezpečnějších bombiček každý rok! Také je možné bývalé skládky zatravnit a nechat na nich ekologicky popásat třeba ovce. Časem se nám to olovo jistě dostane pěkně do krve.

Není tomu tak dávno, co jsem v televizi sledoval "ekologický" pořad. Hodinu v něm členové "ekologických iniciativ" bojovali za záchranu 19 stromů u jakési sjezdovky. Nic proti tomu, ale pro stromy bohužel nevidí les. Je zde mnoho daleko větších ekologických problémů, které jsou jaksi pod jejich mediální rozlišovací schopnosti.

I když jim nelze upřít "zásadovost" - automobilismus je totiž zlo a jediný správný přístup je zrušit automobily. Tím jejich strany debaty na toto téma končí. Leč automobily jsou zde a státní rozpočet každé rozvinuté země stojí na velmi razantním zdaňování jejich provozu a tím i pohybu obyvatelstva. Kdyby se jen malá část z tohoto daňového výnosu věnovala na odstraňování ekologických škod, a to jakýchkoliv, měli bychom v naší zemi čisto jako v pokojíčku.

A co se týče autobaterií? Pro řešení není třeba chodit daleko. Třeba v Německu, pokud si zde kupujete novou autobaterii, při odevzdání staré dostanete na novou slevu až 20%. Jak prosté, milý Watsone. Tam asi opravdu nehrozí, že by baterie končily na skládce. Poučení z toho plyne a co víc si můžeme přát.

Volte proto pouze ty zelené, kteří vám vezmou vaši starou baterii zpět.