1. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 6. 2004

120. výročí od narození Edvarda Beneše

Dámy a pánové, vážení poslanci a senátoři, přátelé,

dnes si připomínáme 120. výročí narození Edvarda Beneše, politika a státníka, o němž jeden český historik řekl, že dokud se Češi budou zajímat o minulost, povedou diskusi o Edvardu Benešovi. Možná nám spor o Edvarda Beneše v něčem pomáhá ujasňovat si vlastní totožnost. Otázka je, jestli tento dlouholetý spor a diskuse nejsou zatíženy také jistými stereotypy, které ve skutečnosti brání pohybu a pochopení.

Při četbě dnešních otázek a odpovědí na Edvarda Beneše v dnešním tisku jsem si uvědomil, jak často vše redukujeme na otázky kolem toho, jak se choval prezident Beneš v krizových situacích. Opakujeme stále úvahy na téma co odhadl a co neodhadl, co pochopil a co nepochopil a všechno se zužuje pouze na polohu kritika versus obhajoba, kritika či apologetika Edvarda Beneše.

Jako bychom chtěli věčně vést ten starý spor, jestli se mělo bojovat nebo nemělo bojovat, jestli jsme se měli více postavit fašistům nebo komunistům, jestli Edvard Beneš mohl nebo nemohl udělat víc. Ale je tohle opravdu dnes to hlavní a nejdůležitější?

Edvard Beneš je přece součástí daleko širšího sporu. Chtěl bych připomenout, že se stal terčem kritiky již za svého života. Už od roku 1918 mu řada politiků zemí poražených po první světové válce měla za zlé jeho diplomatickou činnost na evropském jevišti ve prospěch vítězných mocností. Byla řada těch, kteří mu měli za zlé, že se podílel na vytváření nového státního pořádku ve střední a jihovýchodní Evropě. Beneš byl jedním z nejčastějších terčů útoků nacionalistického prostředí Výmarské republiky, ale především se stal v letech 1933-45 objektem těžké nenávisti nacistického režimu. Je politováníhodné, že tento obraz Edvarda Beneše jako údajného lháře z mírových konferencí po první světové válce a válečného zločince z let druhé světové války v některých vystoupeních, článcích a knihách v našem sousedství znovu oživuje.

Pokud se dnes Benešovo jméno objevuje často v některých německých či rakouských médiích, není to bohužel důvod k velké radosti. Erika Steinbachová například varuje, že "zloduch Edvard Beneš vrhá na Evropu svůj dlouhý stín". Mluví o Edvardu Benešovi jako o nacionalistickém extremistovi, který je zodpovědný za založení národního státu pod čistě českým vedením v roce 1918 stejně jako je zodpovědný za masakry nevinných po druhé světové válce a měl by být podle dnešních kritérií lidských práv postaven před mezinárodní soud.

Historička Eva Hahnová uvádí, že v německém vyhnaneckém tisku je Edvard Beneš označován nejčastěji výrazy zloduch, démon, monstrum. Ale i prominentní komentátoři a známí historici jsou schopni psát o Benešovi jako o válečném zločinci, líčí ho jako démonickou, všemocnou a psychicky nalomenou osobnost. Příliš se nezmýlíme, když řekneme, že spojení "Edvard Beneš a zločiny vyhnání" je dnes stejně známé jako spojení "Adolf Hitler a nacistické zločiny".

To je důvod, proč říkám, že bychom se měli zvednout od naší čistě národní debaty a uvědomit si, že dnes jsme vyzýváni k daleko širšímu a zásadnějšímu rozhovoru, který se netýká jen České republiky, ale celých evropských dějin. Nemělo by nám uniknout, že se tu odehrává také jiná debata, v níž se může Edvard Beneš stát obětním beránkem. Edvard Beneš hraje velkou roli v německém historickém diskursu. Německé historické vědomí prošlo velkým vývojem, v jeho současném pohybu je také jistá tendence, která by se dala nazvat: "od vědomí viny, k vědomí oběti." Mluví se o právu na truchlení nad vlastními oběťmi bombardování, poválečného znásilňování a také "vyhnání". Říká se, že je více těch, kdo prošli utrpením, že jsou tu další, kdo nárokují pro své oběti soucit a empatii.

Nic proti tomu. Nic proti právu na truchlení. Každý lidský život, každá ztráta si zaslouží soucit. Je nesmyslné a záhubné jakékoli nepřátelství až za hrob. Ale za jednoho předpokladu, že nesmí dojít k revizi historické pravdy. Nesmí být setřeny hranice, které vykrystalizovaly v monumentálním konfliktu západu s nacistickým barbarstvím. S tím barbarstvím, o němž bylo řečeno, že změnilo psychiku národů. Jinými slovy: že budeme čelit prostoduchému názoru, podle něhož byli všechny národy tak trochu kati a tak trochu oběti. Naprosto nelze přijmout, aby v rámci tohoto přehodnocování dějin se bývalý český prezident Edvard Beneš ocitl v těsném sousedství se Slobodanem Miloševičem, ba i Hitlerem a Stalinem.

To je to nejvážnější, co zde chci sdělit: Nevyvrátíme-li totiž hodnocení Edvarda Beneše jako typického "národního homogenizátora" dvacátého století, to znamená: přijmeme-li hodnocení Beneše jako jakéhosi slovanského předchůdce Miloševiče, který je dnes souzen za válečné zločiny, vypadne Beneš z řady velkých demokratických politiků Evropského kontinentu z epochy zápasu s fašismem a hitlerismem. Edvard Beneš pak nebude stát vedle De Gaulla, královny Wilhelminy nebo Churchilla, ale bude stát vedle válečných zločinců.

Po všech krizích, kterými Edvard Beneš prošel ve svém politickém životě je třeba s ním dnes podstoupit tento poslední zápas o jeho místa v evropských dějinách. Historik Robert Kvaček řekl, že potřebuje 5, 8 monografií o Edvardu Benešovi. Potřebujeme aktivně a intenzivně vstoupit do debaty s našimi sousedy. Musíme postavit Edvarda Beneše vedle všech ostatních středoevropských politiků a státníků jako byl Hodža, Hlinka, Beck, Sikorski, Nikolajčik, Renner, Karl Gruber, Ferenc Nagy, Titulescu a dalších. Všech těch, kteří stáli zde ve střední Evropě většinou na ztracené vartě a byli různým způsobem všichni konfrontováni s volbou menšího či většího zla. Z nich ze všech je v literatuře našich sousedů nejfrekventovanější právě Beneš. Jsem přesvědčen, že z tohoto srovnání určitě nevyjde Beneš špatně. Je třeba zkoumat, jaký byl vliv těchto osobností na události, které se kolem nich valily.

Měli bychom vzít v potaz, že i v naší národní debatě o Benešovi vsugerujeme dojem, že osobnosti Benešova typu jsou to nejpodstatnější v dějinách druhé světové války. Možná zapomínáme, co říká Robert Kvaček, že ve válce je nejdůležitější sama válka a že je důležité věnovat pozornost jejímu průběhu, etapám, porozumět tomu, kdo ji nesl, kdo ji rozhodoval, že její výsledek nebyl samozřejmost, že její výsledek nebyl dán předem. Představy Beneše o spolupráci po válce mezi východem a západem nebyly daleko představám například Churchilla a Roosevelta. Musíme velmi přesně a na širším horizontu uchopit osobnost Edvarda Beneše, abychom o něm mohli s jistotou a zasvěceně mluvit, abychom dokázali zítra přesně a jasně říci každému, proč Beneš zasluhuje úctu. Beneš není nekritizovatelný. Ztělesňuje svou dobu i svůj národ se všemi omezeními. Stojí uprostřed jeho tragických konfliktů. Ale nikdy nepřestal být prezidentem země, která otevřela Československo tisícům Němců a Rakušanů hledajících útočiště před Hitlerem. Zůstal symbolem boje proti Hitlerovi, symbolem boje za demokracii a sociální spravedlnost. Je třeba udělat vše pro to, aby jím byl nejen pro nás.

                 
Obsah vydání       1. 6. 2004
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
29. 5. 2004 Výbor OSN proti mučení kritizuje Českou republiku
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
1. 6. 2004 Mitrofanov viděl sjezd jen z té horší stránky Vojtěch  Filip
1. 6. 2004 BL píší o Iráku příliš jednostranně
1. 6. 2004 348 mladistvých zajatců, mezi nimi je 30 nemocných a 24 bez obvinění
1. 6. 2004 Palestinské děti jsou snadným cílem kulek
1. 6. 2004 Návštěva tibetského představitele v Paříži Simone  Radačičová
1. 6. 2004 Hranice normálu překročeny na stránkách Deníků Bohemia?
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
31. 5. 2004 Czech made: Arogance, ignorance a patronizace jako společenská strategie a kulturní kód? Jan  Matonoha
31. 5. 2004 Umění jako nástroj komunikace Jan  Čulík
31. 5. 2004 O Finech, slonech a švédském jazyce Kari  Senius
31. 5. 2004 Trpaslíci tančí v opojení, že se jednou stanou obry Václav  Dušek
31. 5. 2004 Jak ČR ignorovala slavné francouzské inscenace románu Ladislava Fukse Jiří  Tušl
31. 5. 2004 Americká armáda: nejen brutalita, ale i nekompetence
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora
30. 5. 2004 Lidské žvanění a Boží Slovo Zdeněk  Bárta
30. 5. 2004 Pro strach uděláno Zdeněk  Bárta
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?   
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Městská policie Praha: V metru se nesmí sedět na dvou místech najednou! Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
31. 5. 2004 Setkání sudetských Němců: Uznat odsun jako křivdu   
26. 5. 2004 Češi a Němci: sporná minulost Jan  Baláč
26. 4. 2004 Forcible deportation of the Sudeten Germans   
10. 3. 2004 Kdyby Beneš viděl, jak to válčíte vy, asi by mu bylo špatně   
9. 3. 2004 Jak se zasloužit o stát Martin  Škabraha
9. 3. 2004 Lex Beneš Josef  Klas
9. 3. 2004 Beneš se zasloužil o přežití československého státu Martin D. Brown
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Jak a hlavně proč vznikl rozhovor s lichtenštejnským knížetem Ladislav  Kahoun
24. 2. 2004 O zneužívání propagandy Martin D. Brown
24. 2. 2004 The misuses of propaganda Martin D. Brown
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
26. 5. 2004 Češi a Němci: sporná minulost Jan  Baláč
26. 5. 2004 Edvard Beneš - chycen v pasti mezinárodních vztahů Ondřej  Slačálek
11. 5. 2004 Odvážně a suverénně, ale také v tragickém smutku? Miloš  Dokulil
10. 5. 2004 Český chřestýš Efraim  Israel
9. 4. 2004 Národ, který nechce být svůj Efraim  Israel
2. 4. 2004 Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? Miloš  Dokulil
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
10. 3. 2004 Třetí odboj Tomáš  Koloc
10. 3. 2004 Kdyby Beneš viděl, jak to válčíte vy, asi by mu bylo špatně   
9. 3. 2004 Nese Edvard Beneš vinu za všechno? Martin D. Brown
9. 3. 2004 Beneš se zasloužil o přežití československého státu Martin D. Brown
8. 3. 2004 "Jaksi" obnovený a už bezobsažný stereotyp? Miloš  Dokulil
8. 3. 2004 Můj článek o Benešovi nebyl pro historiky, pane Browne! Ladislav  Kahoun
8. 3. 2004 "Prezident Edvard Beneš se..." ... nám trochu pos(trašil)! Ladislav  Kahoun