21. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Generální ředitel ČT Jiří Janeček v Parlamentu na kulturním podvýboru
21. 5. 2004

ČT potřebuje 6,5 miliard

Janeček: "Zvýšení poplatku na 100 Kč měsíčně se snížením reklamy na 0,8% nepokryje veškeré náklady na digitální vysílání"

Už dlouho se hovoří o zpravodajsko-publicistickém televizním okruhu – ČT3. Naposledy v souvislosti s očekávanou digitalizací. Z původní vládní Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se postupem času stala Mlynářova „aktualizace aktualizace aktualizace začátku“, vládou dlouhodobě odsunovaná… Vladimír Špidla prý chce na nátlak odborníků i přes několik dnů odkládaný podpis a rezervovaně souhlasné stanovisko vlády tuto otázku znovu otevřít. V samotné televizi ale digitálnímu infokanálu málokdo věří. Šéf zpravodajství zůstává skeptický. Ředitel si nemyslí, že by bylo zapotřebí přebírat celoevropské veřejnoprávní vysílání. Diváci to prý nepotřebují. Co teď? Kdy a jak začne nutná televizní digitalizace a jak bude přitom zacházeno s médii veřejné služby? Bude to podle "privatizačních" záměrů opozice, "liberálních" a "tržních" představ unionisty Mlynáře, nebo podle představ vlády o zachování veřejných služeb včetně mediálních? Představ vlády, v níž mají socialisté většinu hlasů? Čím televize naplní digitální okruhy?

Na otázky Britských listů odpovídá Jiří Janeček, generální ředitel České televize. Muž, kterému je vyčítáno pravicovou opozicí, že neví, co se v televizi děje. Muž, který televizi řídí. Muž, který si kdysi předsevzal vysoké cíle - tváří v tvář realitě.

Pane řediteli, jaké jsou plány České televize v oblasti digitalizace, když ministerstvo informatiky není schopno určit evropsky kompatibilní strategii přechodu na digitální vysílání a odladit ji ve spolupráci se všemi subjekty na trhu, včetně médií veřejné služby?
Česká televize je po technické stránce na pozemní digitální vysílání dobře připravena. Ve skutečnosti už signál ČT1 a ČT2 v digitální podobě distribuuje od roku 1997 přes družici a od jara 2000 se podílí na obou experimentech s DVB-T, které v České republice probíhají. Od listopadu 2001 existuje detailní projekt nových digitálních kanálů ČT3 a ČT4. Měly by být určené pro zpravodajství, publicistiku, sport, vzdělávání a dokumentaristiku. Kromě toho Česká televize v roce 2003 ve spolupráci s Českým rozhlasem zpracovala koncepci doprovodných datových služeb, zahrnující například praktický servis pro osoby, které se ocitly v tíživé životní situaci (úmrtí v rodině, dlouhodobé onemocnění, ztráta zaměstnání a pod.).
Spuštění celoplošného digitálního vysílání České televize v tomto rozsahu však naráží v podstatě na tři hlavní problémy. První je legislativní, neboť zákon o České televizi v této chvíli ukládá České televizi vysílat právě dva programy, ne více a ne méně. Druhý je finanční, neboť provozní náklady na dva nové kanály, i když jsou z pohledu plnoformátového televizního vysílání velmi nízké, představují asi půl miliardy Kč ročně. Ten třetí a nejdůležitější, tím je otázka vysílacích kmitočtů.
V současné době jsou pro Českou republiku zkoordinovány dvě sady kmitočtů pro pozemní televizní digitální vysílání a třetí by měla být k dispozici v dohledné době. Není však zřejmé, jakým způsobem budou obsazeny tyto sítě, z nichž na každé lze při dnešním stavu technologií vysílat čtyři až pět televizních programů v dobré kvalitě.
Jako první odstartovala v září 2001 polská zpravodajská televize TVN24, provozovaná mediálním holdingem ITI. TVN 24 je dostupná pro 3,9 milionu polských domácností a průměrně ji sleduje 2,5 milionu diváků. Několik dní po ní zahájila vysílání slovenská TA3, nyní vlastněná finanční skupinou J&T. V ní pracoval jako šéfredaktor Zdeněk Šámal, který je teď v České televizi. Už od počátku se TA3 potýkala s nízkou sledovaností, podle průzkumů její podíl na trhu zřídka přesahoval jedno procento...
V prosinci 2002 se dočkali i diváci v Maďarsku televize Hír Tv. Od počátku si Hír TV předplatilo 200 tisíc domácností s příjmem kabelové televize. Nyní se jejich počet podle slovenské tiskové agentury TASR rozrostl na 1,7 milionu. Podle šéfa televize Gábora Borókaie by tak měla být ještě v prvním pololetí letošního roku dostupná navíc pro 200 tisíc slovenských a 400 tisíc rumunských domácností.
Svým způsobem lze považovat za zpravodajskou také veřejnoprávní stanici Duna TV zaměřenou na vysílání pro Maďary žijící v zahraničí, která má asi dvouprocentní podíl na trhu. Na Kavčích horách o infokanálu uvažoval už Jiří Balvín.
Vy jste ale vždy podmiňoval realizaci záměru na infokanál finančními prostředky. Parlament nedávno svolil k dorovnání koncesionářského poplatku na 100 Kč. Z České televize se ozvalo, že to není navýšení, pouze dorovnání inflace – tedy že je to málo… Tvrdil jste, že nejste až tak stoprocentně šťastný, protože částka, kterou dostanete, už nebude stačit na digitalizaci a další rozvoj. Řekl jste, že sice naplníte úlohu, kterou musíte plnit ze zákona, ale na rozvoj už to nestačí.
Nyní se schyluje ve sněmovně k hlasování o koncesionářských poplatcích znovu, neboť Senát je vrátil s pozměňujícími návrhy. V případě, že by Senátem prošla taková podoba zákona, jak ho schválila sněmovna, myslíte, že se pak najdou peníze na rozvoj veřejné služby - nejen pro projekt digitální ČT3 - anebo zůstáváte skeptický stále?
Zvýšení poplatku na 100 Kč měsíčně se současným snížením reklamy na 0,8% vysílacího času nepokryje veškeré náklady na digitální vysílání. Nicméně plnohodnotný televizní zpravodajský kanál chceme budovat postupně; máme už rozpracovanou poměrně detailní představu, jak by měl začínat a jak by se měl rozšiřovat. Musíme ovšem i nadále velice intenzivně hledat úsporná opatření i vyšší výnosy, které by mohly vytvořit finanční zdroje právě pro digitalizaci vysílání.
Kolik potřebuje Česká televize na nové programy i na ten digitální rozvoj?
Na to není jednoduché odpovědět. Obecně však už lze bezpečně říci, že náklady na pozemní digitální vysílání ČT si letos rozhodně nevyžádají náklady vyšší než desítky milionů korun. Pro srovnání: za šíření signálu ČT1 a ČT2 v analogové podobě zaplatila Česká televize v loňském roce přes půl miliardy a tyto náklady bude muset ČT platit i po celou dobu digitalizace vysílání. Celkově by příjmy ČT musely dosáhnout na hranici 6,5 miliardy korun.
Kdy si začne Česká televize uvědomovat, že internet není jen nástroj komunikace s diváky a archiv pro PR zprávy a selfpromo, ale že je to svébytné „sdělovací“ médium, které umožní sestavovat experimentální program a testovat doprovodné služby – datové bloky - ke zpravodajství a publicistice? Podle mého názoru Česká televize zaspala oproti Českému rozhlasu o minimálně tři roky…
Znamená to ale investovat do rešeršního centra. Znamená to investovat do programátorů, grafiků i redaktorů. Znamená to utvořit naprosto samostatnou multimediální redakci a centrum rozvoje, nejen nějaký ocásek k PR oddělení…
Česká televize si úlohu a možnosti internetu jako svébytného média uvědomuje velmi dobře, bohužel ale právě z důvodů, které sám ve svém dotazu popisujete, není schopna v současné době tento náročný proces řešit. Kvůli nedostatku finančních prostředků není možné do rozvoje této oblasti v tuto chvíli investovat.
Ale i přesto divákům nabízíme rozhodně více než jen archiv PR zpráv či selfpromo, jakkoli považujeme tyto stránky za samozřejmou a potřebnou součást našeho webu: například rozšířené informace o pořadech. Jen namátkou: internetová „učebnice“ k pořadu Etiketa, informačně velmi obsáhlý speciál k pořadu Poprask, speciál k MS v hokeji - jako jediný v ČR obsahuje např. i videoukázky ze zápasů. Kromě toho pracujeme na zvláštních projektech (např. internetová databáze Bigbít) a vyrábíme pro mnohé české filmy informačně obsáhlé stránky, na které by patrně z rozpočtu filmů již nezbyly finanční prostředky (např. Mistři, Pupendo, Želary, Čert ví proč, Sentiment apod.).
O tom, že naše práce není zbytečná, svědčí stále stoupající návštěvnost webových stránek ČT, využívání internetových služeb diváky a také e-mailové ohlasy.
Před časem ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal tvrdil, že „s blížící se digitalizací je nejlogičtějším provozovatelem infokanálu televize veřejné služby.“ Sdílíte jeho stanovisko?
Ano.
Jak drahá bude „trojka“ podle posledních propočtů? Milan Šmíd odhaduje vícenáklady nepřesahující 50 milionů Kč – tedy cenu jednoho televizního seriálu. Má pravdu? Klesla do té míry investiční náročnost kvalitního zpravodajství? Nebo je Milan Šmíd snílkem, který nemá představu o nákladech vysílání?
Na tuto otázku neumím odpovědět, protože nevím, jaký zpravodajský kanál si pan Šmíd představuje. Pro zajímavost: kdybychom pro něj chtěli vybavit kompletní newsroom, vyšlo by nás to asi na 350 milionů korun, a to jsme hodně daleko od částky, kterou předpokládá pan Šmíd. Dokážeme být skromnější, a tak se chceme dostat někam mezi obě zmiňované částky. Dokud však nebudeme znát pravidla pro zahájení pozemního digitálního vysílání, bude velmi obtížné na Vaši otázku odpovědět přesněji.
Chybí víra, že zpravodajská televize může a bude v České republice fungovat, aniž by šlo o jednoznačně ztrátový podnik,“ tvrdil ale váš ředitel zpravodajství Šámal. Co vy na tuto skepsi?
Zdeněk Šámal je člověk na svém místě, ví, co říká…
Nebude se v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie pozměňovat koncepce jednoho z digitálních kanálů na celoevropský okruh? Třebas v rámci evropské vysílací unie EBU?
Zatím jsem podobné úvahy nezaznamenal, ale není to úplně od věci.
Česká televize již deklarovala zájem o provozování samostatného veřejnoprávního multiplexu, v němž by provozovala kromě nynějších dvou kanálů také zpravodajský program ČT3 a kanál ČT4. Ten měl být nejdříve „arte“, poté „vzdělávací“, pak se hovořilo o sportu.
Počítá se stále se čtvrtým programem? Jakou by měl mít náplň?
Zatím o přesné náplni ČT 4 mluvit nechci.
Je už jasnější, kdy se začne vysílat?
Závisí to na dořešení některých podstatných sporných otázek kolem vysílacích kmitočtů a na ochotě a schopnosti současných provozovatelů celoplošného televizního vysílání navzájem spolupracovat. Zatím se nám jeví jako optimální řešení spustit nejméně dva, ale ještě lépe tři multiplexy DVB-T současně.
Byl by to jasný signál pro diváky a dobrá motivace k tomu, aby si začali ve větší míře pořizovat nezbytné přijímače, v první fázi pravděpodobně především set-top boxy. Každá jiná cesta je dražší a přináší s sebou pomalejší návratnost vložených finančních prostředků.
Musel by se v souvislosti s digitalizací znovu měnit zákon o ČT? Ten současný totiž hovoří o tom, že Česká televize vysílá pouze na dvou celoplošných okruzích…
Ano, neboť – jak už jsem uvedl - zákon o České televizi v této chvíli ukládá České televizi vysílat právě dva programy, ne více a ne méně.
Do aktualizované koncepce je ale snaha včlenit princip „must carry“ do všech soukromých multiplexů a navíc vytvořit jeden celý multiplex veřejné služby. Alespoň vládní sociální demokracie to má ve svém programu… V případě schválení takové strategie nalezne Česká televize pro všechny tyto programy výrobní kapacity? Počítá s tím? A za jakých podmínek?
Především si myslím, že o normě, která ošetří institut „must carry“, v nejbližších týdnech a měsících ještě mnoho uslyšíme. V existujících koncepčních materiálech a návrzích zákonů zatím „must carry“ není vyřešen tak, aby to například uspokojovalo současné držitele licencí k celoplošnému televiznímu vysílání, kteří k této věci mají také co říci. Proto nepředbíhejme více než je třeba. Zatím je to opravdu předčasná otázka.
Mezi ČRo a ČT se vážně mluví o úzké spolupráci obou médií veřejné služby na doprovodných textových a dalších službách pro vysílání televizních a rozhlasových programů v multiplexu DVB-T. Není už na čase začít? Minimálně vážně uvažovat o spolupráci na multiplexu veřejné služby?
Ano, skutečně máme zájem o spolupráci s Českým rozhlasem. A první jednání v tomto směru už začala. Kromě toho, jak už jsem zmínil, Česká televize v roce 2003 ve spolupráci s Českým rozhlasem zpracovala koncepci doprovodných datových služeb.
Mluví se o tom, že výnosy z netelevizních činností multiplexu - e-business, doprovodné služby všeho druhu - mohou být jedním z dominantních zdrojů příjmů médií veřejné služby. Kdybyste byl účastníkem konsorcia veřejné služby, které by mělo šanci stát se provozovatelem digitálního vysílání, bral byste to jako strategický příjem? Měla by být média veřejné služby v nějaké podobě samostatným provozovatelem digitálního vysílání a vydělávat si například provozováním části multiplexu i pro privátní subjekty?
To záleží na mnoha okolnostech. Jedním z nosných pilířů evropské legislativy v této oblasti je důsledné oddělení provozovatelů elektronických telekomunikačních sítí a poskytovatelů obsahu. Pak je ovšem velmi důležité, jak bude definována vysílací síť. A kdo bude sestavovat výsledný datový tok. Na to zatím neumíme odpovědět a hodně na tom záleží. Za určitých podmínek by to mohl být jeden z dalších zdrojů financování veřejnoprávního vysílání.
Proč se více nevyužívá nabídky Euronews, kterou ČT jako člen EBU odebírá zdarma? Online překlady a doprovodná grafika přeci nejsou tak drahé…
Využíváme Euronews ve zpravodajství všude, kde je to možné a potřebné, a to včetně překladu při krizových situacích. Ale překlad a vysílání Euronews rozhodně zadarmo není. Zatím jsme nezaznamenali ani zvýšený divácký zájem o tuto službu.
Redakce zpravodajství, sportu a publicistiky za loňský rok vyrobily zhruba 50% veškerého premiérového vysílání, a přitom nezaměstnávají 50% zaměstnanců České televize a nespotřebují 50% jejího rozpočtu. Nevede v posílení těchto redakcí cesta ze začarovaného kruhu spíše než v drahých koprodukcích?
Zřejmě ano, ale objektivně vzato bychom rozšířením zpravodajství a publicistiky včetně sportu asi neoslovili diváckou většinu. Navíc výroba například kvalitního televizního seriálu bude vždy dražší než zpravodajství.
Jak lépe využít potenciál regionálních zpravodajů, jejichž příspěvky se toulají v málo sledovaných časech? A jak lépe využít rychlejšího a jednoduššího odbavení zvukového zpravodajství, které „vyrábí“ třebas Radiožurnál? Není na čase spojit síly s Českým rozhlasem, když „nepřítelem“ není rozhlas veřejné služby, ale privátní televize? Lze překonat vzdálenost mezi Kavčími horami a Vinohradskou třídou?
Toulání v méně sledovaných časech je mýtus. Příspěvky se nám nikdy netoulají - jsou koncentrovány v druhém - po Událostech - nejsledovanějším pořadu redakce zpravodajství Večerník a ty nejlepší a nejaktuálnější pak mají stabilní místo a rozsah v ostatním zpravodajském proudu ČT. Podíl regionální rubriky je ve vysílání celostátních relací více než čtvrtinový a odpovídající podíl v něm mají i ostatní rubriky. Zvukový charakter zpravodajství využíváme zejména v relacích aktuálních, jakou jsou polední Zprávy. Ona "vzdálenost" je poněkud vyumělkovaný problém, který v zásadě neexistuje. S rozhlasem umíme spolupracovat, když to jde a má to smysl.
Hodlá se Česká televize vrátit k v minulosti oblíbeným formátům studiových televizních inscenací, které by přitom nebyly tupými sitcomy, ale kvalitními tevizními dramatizacemi divadelních her či svébytným formátem?
Česká televize jejich výrobu nezastavila. V poslední době jsme natočili například inscenace Stará láska nerezaví (režie Ondřej Kepka), Talár a ptačí zob (režie Milan Lasica) nebo Tajné sny (režie Juraj Herz). Dokončujeme inscenaci Revizor (režie Viktor Polesný) a připravujeme Tři dámy s pistolí (režie František Filip).
V rozhovoru pro BBC jste se distancoval od schváleného parlamentního návrhu, který předpokládá platbu i za to, když člověk přijímač nemá žádný televizní, ani třeba rozhlasový. Čili trváte stále na platbě „za přijímač“, i když „přijímačem“ může být v době konvergence digitálních technologií každý notebook či PC, nemluvě o mobilním telefonu? Nebyl to tehdy krátkozraký a politicky unáhlený postoj? Proč zavrhujete koncept „rovné daně“, kdy se platí za „možnost příjmu programu veřejné služby“ a nikoliv za „rádio“ či „televizi“?
Musím říci, že návrh na placení poplatku všemi domácnostmi nepocházel z České televize. Princip solidárnosti uplatněný při platbě fyzických osob však považujeme za rozumné řešení současné situace, kdy odhadem až 400 tisíc domácností televizor vlastní, ale placení poplatku se vyhýbá. Podle nám dostupných statistických údajů je televizorem vybaveno 97,5% domácností z 3 900 000, které v ČR jsou. Televizní poplatek mají platit všechny domácnosti kromě nevidomých, neslyšících a těch, jejichž příjmy nedosáhnou na 1,4 násobek životního minima. Sociálně slabší rodiny, které si televizor nemohou ze svých příjmů pořídit, by tedy na princip solidárnosti doplatit neměly. S největší pravděpodobností jich většina bude z placení poplatku díky nízkým příjmům ze zákona osvobozena. Při posledním sčítání lidu šlo o 13% domácností. Televizor nemá také úzká skupina domácností, které z hlediska životní filozofie televizní obrazovku doma nechtějí. To ale neznamená, že ji členové těchto domácností nepustí do svého života. Můj osobní názor nehraje v této věci roli.
Poradce prezidenta Klause Ladislav Jakl na semináři v Českém Krumlově řekl, že hlavním důvodem existence veřejnoprávní televize je to, že jsme ji zdědili. Když pohlédnete do skleněné koule budoucnosti v době globalizace a konvergence telekomunikačních a informačních technologií vy, věříte, že duální systém, tedy systém nucené koexistence veřejnoprávních a komerčních médií na jednom trhu bude muset existovat i nadále?
Nevím, jestli „bude muset“, ale „měl by“. Veřejnoprávní vysílání má svůj smysl a nabízí divákům to, co na komerčních stanicích nenajdou. Je to služba pro každého, nejen pro většinového diváka jako v případě komerčních televizí.
Někteří lidé, včetně mne se domnívají, že mezi médii veřejné a komerční služby se zbytečně bojuje o diváka, o reklamu, o územní pokrytí, tedy hlavně a jedině o peníze. Peníze z reklamy, což je vlastní médiím komerčním. Tvrdím, že média veřejné služby mají mít peníze přiděleny zákonem a mají „sloužit“, ne se chovat ziskuchtivě. Jejich budoucnost není a neměla by být v rukou trhu, ale v plnění veřejné služby divákům a posluchačům. Tvrdím, že na kapitalistickém hřišti reklamy se hra na veřejnou službu hrát nedá – vždy z toho vyjde poměřování oněch „koláčů sledovanosti“, hra víceméně kompromisnická, falešná. Naposledy už mi dal zapravdu i ministr Dostál, který byl zuřivým obhájcem navýšení reklamy… Jaký je názor Váš?
Pro Českou televizi je podstatné, aby získala dostatek finančních prostředků pro zajištění kvalitní veřejnoprávní služby v souladu se zákonem o ČT a pro přípravu digitalizace vysílání. Česká televize přitom samozřejmě ctí právo poslanců a senátorů najít nejvhodnější způsob, jak toho docílit. Je na zákonodárcích, zda kombinací poplatků a reklamy, což je standardní způsob pro veřejnoprávní televize v rámci Evropské unie, anebo jen prostřednictvím poplatků. Osobně si ale myslím, že Česká televize si díky zkušenostem, know-how a odborníkům, které zaměstnává, umí část svých příjmů vydělat sama, a tak nevidím důvod k tomu, aby divák ze své peněženky platil více než musí.
Nedojde logicky časem k situaci, kdy pochybnosti nad smyslem médií veřejné služby vyústí v privatizační procesy, přesunu části funkcí a povinností na privátní média grantovým způsobem a případné transformaci „zbytkových“ veřejnoprávních médií v subjekty třeba mnohem minoritnější a daleko více „zbytkové“? Nebojíte se tohoto liberalizačního trendu, který zaznívá ponejvíce od pravicových politických stran?
Nebojím. Toto řešení, o němž se mnoho let diskutuje, se zatím nikde v Evropě neprosadilo, a to z jednoho prostého důvodu: v přepočtu na hodinu vysílání je mnohem dražší než současná podoba televizního vysílání veřejné služby a přitom zajišťuje mnohem menší komfort divákům. Navíc je takový systém mnohem zranitelnější a hrozí jeho selhání například v době živelných pohrom nebo jiných mimořádných událostí. Jsem přesvědčen, že úkoly televizního vysílání veřejné služby se v čase budou proměňovat, to jistě, ale podobně koncipované řešení podle mého soudu opravdu nepřipadá v úvahu.
Nevede cesta spíše merchandisingem, vydavatelstvím, nakladatelstvím, půjčováním záznamů a prodejem produktů na nosičích?
Samozřejmě, že je to jedna z možností, jak může každá televize zvýšit své výnosy. A pro nás to rozhodně není nic nového, je to standardní způsob práce Telexportu České televize.
Vašemu řediteli zpravodajství Šámalovi i řediteli zpravodajství ČRo Píchovi je ale sympatický americký model, kde trh jednoznačně ovládají televize soukromé, ale existuje tam televize PBS, která splňuje ony „minoritní“ funkce veřejné služby…
Letošní rozpočet České televize je sestaven jako vyrovnaný a znamená oproti roku 2003 úspory 150 milionů korun. V porovnání s rokem 2002 to představuje snížení o více než 600 milionů korun, stejně jako s rokem 2001 o více než 520 milionů korun. Co budete dělat, jestli se rozpočet nebude navyšovat, neb nebude z čeho? Přežije veřejná služba v nebo budete dále omezovat své programy a investice – třeba do onoho nenasytného digitálního vysílání?
Máme připraveno několik variant a rozhodně nebudeme zaskočeni. Ale opravdu nechci polemizovat nad teoretickými možnostmi dalšího vývoje. Variant, které zazněly kupříkladu v Poslanecké sněmovně, už bylo tolik, že by nám na ně nestačil prostor vymezený pro toto interview. Vyčkejme, jak zákon o poplatcích dopadne.
Jak jste na tento katastrofický scénář připraveni?
Jsme na něj připraveni velmi zodpovědně. Ale opravdu vyčkejme, jak to dopadne. Dá se pak ještě hovořit o veřejném zájmu a veřejné službě?
Samozřejmě. Záleží jen na její kvalitě. Česká televize chce nabízet takový program, aby si v něm každý našel to, co se mu hodí, co potřebuje, co se mu líbí. Chce být podporovatelem české národní kultury v rámci Evropské unie, do které jsme vstoupili. Chce být institucí s vysokou společenskou prestiží, jejímž hlavním posláním je všestranná služba veřejnému zájmu zohledňující co nejširší a nejrozmanitější spektrum potřeb diváků. A jsem přesvědčen o tom, že k tomuto cíli už minimálně 9 posledních měsíců směřuje. Na tom se nic nezmění, ať rozhodování o zákonu o poplatcích dopadne jakkoli.
Oznámil jste, že budete nezávisle na situaci s poplatky tvrdě pokračovat v restrukturalizačních opatřeních, budete hledat úspory a snažit se o zvýšení výnosů. Nechtěl jste dát nikam do výroby, do programu, do zpravodajství ani korunu navíc, dokud se nepřesvědčíte, že je tam nutná. Jak dopadlo přesvědčení? Jak vypadají avizované úspory v praxi? Dokázali jste snížit vysoké provozní náklady ?
Podívejme se na to v kontextu údajů o hospodaření ČT.
Kumulovaná ztráta ČT za období 2001-2003 činí cca 955 mil. korun, rezervní fond byl zcela vyčerpán a finanční prostředky ČT byly výrazně omezeny. Areál televize na Kavčích horách musí být udržován za nemalé finanční náklady a vedení ČT navrhlo Radě ještě letos jednu z jeho budov odprodat. Celkovou finanční situaci ČT lze zlepšit a snad to ukazují i výsledky hospodaření za minulý rok.

Výnosy České televize klesly v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 o 206 milionů korun, z 4,560 mld. korun v roce 2002 na 4,354 mld. korun v roce 2003. Na tomto poklesu se podílel především pokles příjmů z vysílání reklamy o 108 milionů korun, a to z 973 milionů korun v roce 2002 na 865 milionů korun v roce 2003. Pokles výnosů z televizních poplatků činil meziročně 36 milionů korun, z 2,939 mld. korun v roce 2002 na 2,903 mld. korun v roce 2003. Výnosy České televize se v letech 2000 – 2003 vyvíjely takto:

  • 2000: 4.858,7 milionů Kč
  • 2001: 4.544,8 milionů Kč
  • 2002: 4.560,1 milionů Kč
  • 2003: 4.353,9 milionů Kč (předběžný výsledek)

Náklady České televize klesly v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 o 429 milionů korun, z 4,959 mld. korun v roce 2002 na 4,530 mld. korun v roce 2003. Náklady na vysílání stoupají v položkách, které jen velmi těžko ze dne na den ovlivníme – jedná se například o náklady na šíření našeho signálu, o ceny vysílacích práv k přenosům, k převzatým pořadům a o ceny autorských práv. Náklady České televize se v letech 2000 – 2003 vyvíjely takto:

  • 2000: 4.876,8 milionů Kč
  • 2001: 4.931,8 milionů Kč
  • 2002: 4.958,9 milionů Kč
  • 2003: 4.530,0 milionů Kč (předběžný výsledek)
  • Ve srovnání s rokem 2002 se roční ztráta snížila o 222 milionů korun. Hospodaření České televize v roce 2002 skončilo záporným hospodářským výsledkem – 399 milionů korun. Po nástupu nového vedení jsme ve druhém pololetí 2003 nastartovali razantní úsporný program. Už do konce roku (za pouhých 5 měsíců) se nám podařilo ušetřit 150 milionů korun. Původně očekávaná ztráta hospodaření za rok 2003 byla 270 milionů korun a dozorčí komise Rady ČT ji odhadovala ještě o 100 milionů korun výš. My jsme ji stáhli na cca 67 milionů korun (při započtení daně z příjmů na cca 137 milionů korun), a to zejména úsporami ve výrobních a režijních nákladech.
    Odejde ještě letos těch ohlášených dvě stě lidí ?
    V ČT bude letos o 40,3% zaměstnanců méně než v roce 1993, kdy Česká televize vznikla. Od mého nástupu do funkce už odešlo 100 zaměstnanců a do pololetí letošního roku je bude následovat oněch dalších 200. Během dvanáctiměsíčního působení nového vedení tak bude televize mít o 300 lidí méně. Došlo také k řadě personálních změn na vedoucích pozicích ČT. Externí výrobu jsme přitom omezili a klademe důraz na vlastní špičkové pracovníky, se kterými chceme nadále spolupracovat. Ti budou motivováni novým mzdovým systémem na principu ohodnocení podle konkrétních výsledků své práce, a to od poloviny letošního roku.
    Co na to vaši trockističtí revolucionáři – pánové Dub a Dekoj? Smíří se televizní odbory s propouštěním nebo je v garážích budou brát opět jako útok na demokracii?
    Nebudu komentovat přívlastky, kterými jste oba pány charakterizoval. Pro mě jsou velmi korektními partnery, kteří reprezentují nezávislé odborové organizace. Na počátku tohoto roku jsem s nimi uzavřel za ČT kolektivní smlouvu na tento a příští rok, která upravuje pracovní podmínky zaměstnanců. A projednáváme s nimi i všechny odchody zaměstnanců.
    Pro Mladou frontu Dnes jste ale řekl, že se naskýtá otázka, zda právě úsporami lze opatřit pro veřejnoprávní televizi dostatek peněz bez dalšího zvyšování příjmů. Tvrdil jste, že to nejde. Důvody jsou podle vás doložitelné: Náklady na vysílání stoupají v položkách, které jen velmi těžko ze dne na den ovlivníme - jedná se například o náklady na šíření našeho signálu, o ceny vysílacích práv k přenosům, k převzatým pořadům a o ceny autorských práv.
    A stojím si zatím…
    Na Radě ČT jste hovořil o tom, že ČT má v úmyslu některé objekty komplexu Kavčí hory prodat. Mrzena potvrdil, že RČT obdržela žádost o odprodej objektu EKO, který obývá velká část ekonomicko - administrativních pracovníků ČT. Jak je tento prodej daleko a které další objekty chcete prodávat?
    Návrh na odprodej budovy EKO projednalo Kolegium generálního ředitele ČT v únoru t.r. Radě ČT jsem návrh předal 19. března t.r. Návrh vychází z probíhajících organizačních a restrukturalizačních opatření. Prodej objektu EKO přinese České televizi zvýšení výnosů a snížení nákladů. Znalecký posudek o ceně nebyl dosud vypracován. Rada návrh projednala v dubnu, ale před rozhodnutím si vyžádala další informace o investicích do této budovy v roce 2003 a o možnostech jejího pronájmu a prodeje. V tuto chvíli je tato budova jediným objektem, který navrhujeme odprodat.
    Kateřina Dostálová tvrdí, že ani vy nevíte, co se na Kavčích horách děje. Má pravdu?
    Opravdu tuto otázku myslíte vážně?! Pavel Dostál ve sněmovní obhajovací řeči ke zvýšení poplatků řekl, že „bychom si měli všichni poctivě přiznat, že důvody proti zvyšování rozhlasového a televizního poplatku nejsou mnohdy motivovány věcnými argumenty, že jsou motivovány tím, kterak - a to se teď týče hlavně televize - vypadá televizní zpravodajství a televizní publicistika. Já neříkám, že tyto argumenty nejsou pravdivé, neříkám, že Česká televize, pokud se týká televizního zpravodajství, postupuje v souladu se zákonem, že informuje všestranně a vyváženě, např. o práci tohoto parlamentu.
    Zlepšil už se Dostálem kritizovaný stav? Informuje už televizní zpravodajství a publicistika lépe a kvalifikovaněji, kontextuálněji, přemýšlivěji - a nebo vyhledává neustále senzace, banality a primitivity, aby posilovala odpor veřejnosti k parlamentu, politice i politikům? Termín „termiti“ se totiž díky České televizi docela vžil, stejně jako se upevnila představa žen slavících MDŽ jako „kabrhelek“…
    Na to se musíte zeptat diváků. Osobně mám pocit, že jsem udělali řadu změn, nejen ve zpravodajství. Diváci České televize jsou právem nároční a nechceme je zklamat. Vývoj sledovanosti ČT za poslední měsíce ukázal, že jejich přáním rozumíme – zavedli jsme nové programové schéma s pevnými časovými osami, zpravodajství jsme rozšířili a nově koncipovali investigativní publicistiku. Zaměřili jsme se také na regiony a rozšiřujeme zpravodajství z českých i moravských krajů díky posílení regionálních redakcí.
    Kde ještě vidíte ve zpravodajství a publicistice rezervy?
    Určitě v regionálním zpravodajství.
    Napsal jste 17. července 2003 ve svých programových tezích, že směrem k veřejnosti - tedy k lidem - chcete reflektovat jejich potřeby, zájmy i problémy. Napsal jste, že ČT by měla být jakýmsi etalonem na české mediální scéně. Přiznal jste zároveň, že ne vždy byl tento aspekt reflektován. Naopak za pojmem veřejnoprávnost se mnohdy skrývala šeď, nuda či elitářství. Už se neskrývá? Jak se Česká televize například vyrovnala s různými aspekty letošního 1. máje – tedy i s jeho historicky podmíněnou, mnohdy zkreslovanou a přitom stále aktuální podobou, se kterou se slaví i dnes jako státní svátek – Svátek práce?
    Doufám, že neskrývá. A stále budu usilovat o to, aby tomu tak nebylo. Konkrétně ke svátku práce – jako vždy jsme se objektivně věnovali politickým mítinkům ve zpravodajství. Naše pozornost se ale letos soustředila na 1. květen trochu jiným pohledem, který podle našich průzkumů diváky zajímal více než svátek práce – šlo totiž o první den Čechů v Evropské unii.
    Vrátím se i k vámi kdysi vzývanému Tolkienovi. Řekl jste: „Kdybych si nedával laťku vysoko, tak ničeho nedosáhnu.“ Ušel jste už kus cesty za svým snem? Jak velký kus ještě zbývá?
    Onu pomyslnou laťku jsem ještě nepřeskočil.
                     
    Obsah vydání       21. 5. 2004
    23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes
    21. 5. 2004 Další videozáznamy ještě horšího týrání
    21. 5. 2004 V Iráku byl usmrcen další novinář z televize al Džazíra
    21. 5. 2004 Šéf kulturní komerční stanice Channel Four jmenován generálním ředitelem BBC
    21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
    21. 5. 2004 Británie: jedná se o datu zrušení analogového vysílání
    21. 5. 2004 Británie: Rekordní sledovanost televizních okruhů
    21. 5. 2004 O žebrání Romů na české ambasádě v Londýně Karel  Mašita
    20. 5. 2004 Nové fotografie týrání z Abu Ghraib
    19. 5. 2004 Iráčané pohřbili svatebčany, které Američané "nezabili"
    20. 5. 2004 Američané "provedli razii v rezidenci Ahmada Čalabího"
    20. 5. 2004 Tisková kancelář Reuters zaútočila na americkou armádu
    21. 5. 2004 Dopis z Iráku Bohumil  Kartous
    21. 5. 2004 Historický okamžik Jan  Čulík
    21. 5. 2004 Dotaz
    21. 5. 2004 George W. Bush a Kuba Miloš  Kaláb
    21. 5. 2004 Mládež na křižovatce - spojení světovosti s češstvím
    21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína  Kolesárová-Saková
    20. 5. 2004 Nálepkování se nevyplácí Jan  Čulík
    21. 5. 2004 Komunista morálně pokleslou osobou zůstane Petr  Jánský
    21. 5. 2004 I mladí lidé mohou být antikomunisty Boris  Cvek
    21. 5. 2004 Co je nemorální? Jan  Baláč
    21. 5. 2004 Bylo to v komunismu skutečně "stejné jako na Západě"? Jan  Čulík
    21. 5. 2004 Jak nám může prospět snižování daní Dalibor  Šrámek
    19. 5. 2004 Moc a arogance
    20. 5. 2004 Environmentální demokracie, prevence rizik a ekonomické nástroje ekologické politiky Miroslav  Šuta
    20. 5. 2004 USA a Evropa – od roku 1945 dodnes Immanuel  Wallerstein
    19. 5. 2004 Jsou reportéři al-Džazíry teroristé s rukama potřísněnýma americkou krví? Fabiano  Golgo
    19. 5. 2004 Výborný moderátor, špatná dramaturgie Jan  Čulík
    19. 5. 2004 Argumentace "ve prospěch komunistické totality"
    5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
    22. 11. 2003 Adresy redakce

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes   
    21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína Kolesárová-Saková
    21. 5. 2004 Mládež na křižovatce - spojení světovosti s češstvím   
    21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
    20. 5. 2004 Nálepkování se nevyplácí Jan  Čulík
    20. 5. 2004 Jak vyloudit ze studentů interaktivitu Bohuslav  Blažek
    20. 5. 2004 Mučitelé mezi námi Miloš  Kaláb
    20. 5. 2004 ÚOHS se všemi stavebními spořitelnami zahájil správní řízení Radek  Mokrý
    19. 5. 2004 Moc a arogance   
    19. 5. 2004 Výborný moderátor, špatná dramaturgie Jan  Čulík
    19. 5. 2004 Jak pracovat, aby se nepracovalo Boris  Cvek
    19. 5. 2004 Telefonování: Omezený výběr a dvakrát vyšší ceny než v Německu Radek  Mokrý
    19. 5. 2004 ČSSD si vykopala hrob – zbývá si jen lehnout Petr  Baubín
    19. 5. 2004 Jsou reportéři al-Džazíry teroristé s rukama potřísněnýma americkou krví? Fabiano  Golgo

    Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
    21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
    21. 5. 2004 Šéf kulturní komerční stanice Channel Four jmenován generálním ředitelem BBC   
    12. 5. 2004 ČTK a pivní mistrovství světa Štěpán  Kotrba
    10. 5. 2004 Šéfové BBC neudělali v případě Andrewa Gilligana žádné chyby   
    8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
    5. 5. 2004 Předsedkyně Rady italské televize rezignovala na protest proti státním zásahům   
    29. 4. 2004 Astrologické zpravodajství ČTK Štěpán  Kotrba
    22. 4. 2004 Bandit na stránkách Českého rozhlasu!   
    22. 4. 2004 Ofcom kritizuje BBC, že se "honí za sledovaností"   
    19. 4. 2004 Menší zlo? Ne, mediální realita Štěpán  Kotrba
    12. 4. 2004 Prásk: Jaká byla spotřeba německých zajíců nejen v České tiskové kanceláři Štěpán  Kotrba
    9. 4. 2004 ZPRÁVA: Německý zajíček české tiskové kanceláře Štěpán  Kotrba
    4. 4. 2004 ČeRT Vlastimil  Ježek
    4. 4. 2004 Čert na druhou aneb jak propojit média veřejné služby tak, aby přežila budoucnost Štěpán  Kotrba
    1. 4. 2004 Stane se novým šéfem Rady BBC Blairova pravá ruka, Peter Mandelson?   

    Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
    21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
    21. 5. 2004 Británie: jedná se o datu zrušení analogového vysílání   
    23. 3. 2004 Pokud má rozhlas obstát v nastupující éře digitalizace... Jan  Punčochář
    5. 3. 2004 Aktualizovaná digitální koncepce v nejistotě Zdeněk  Duspiva
    10. 2. 2004 Vytiskněte si plastický obraz Štěpán  Kotrba
    10. 2. 2004 Telefon s fotoaparátem velký jako kreditka   
    10. 2. 2004 Špičkové grafické karty pro mobily? Realita.   
    9. 2. 2004 Televize, která vás pozná Štěpán  Kotrba
    9. 2. 2004 Reality TV: Nejjasnější obraz, nejčistší zvuk - ale kudy k vám? Štěpán  Kotrba
    9. 2. 2004 Kancelářský dozorce nejlepšího výkonu Štěpán  Kotrba
    9. 2. 2004 Dívka jménem Hertz   
    7. 2. 2004 Obrázky z Marsu jsou komprimovány novou technologií Štěpán  Kotrba
    6. 2. 2004 Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? Štěpán  Kotrba
    6. 2. 2004 ČT i digitalizace ve Sněmovně Zdeněk  Duspiva
    4. 2. 2004 3D halucinace místo monitoru Štěpán  Kotrba