Špidlovi věřím, že je čistý. O žádném jiném současném politikovi to nedokáži říci s takovou mírou vnitřního přesvědčení. Češi, kteří lamentují v hospodě nad tím, že politika je svinstvo, ovšem snad paradoxně nepřičítají Špidlovi k dobru, že je jiný a že prosadil jiný politický styl. Pro ně totiž ve skutečnosti není vůbec důležitá otázka, zda by politika měla být čistá, jejich nadávání je pouhou psychologickou hrou na to, jak ničemu nevěřit, jak nic nepodniknout pro dobro věci... a naopak jak si zdůvodnit svou vlastní nečistou životní hru. Díky tomu je musí Vladimír Špidla iritovat ještě více než Klaus nebo Zeman. O Klausovi mohli říci, že je stejný jako oni, a prezident Klaus také pochopil, že cesta k popularitě vede pouze přes šaškovskou cestu připodobnit se lidu a pitvořit se na něj jeho grimasami. V Německu osobnost mnohem větší, než je Klaus, totiž Helmut Kohl, ztratil ihned poté, co vypukl skandál s financováním CDU, důvěru veřejnosti a musel z čela strany odejít. U nás se ale nadává na špínu těch nahoře jen proto, aby se nemuselo myslet na špínu těch dole.

Může se říci, že Špidla čistý není... ano, mnohé kroky jeho vlády a též jeho spolustraníků jsou dost podivné a smrdí. Stanislav Gross, z něhož se vyklubal pouhý pragmatik, měl vzhledem k úděsné situaci v jeho rezortu již dávno odejít, to jistě ano. Ale může mu Špidla dát padáka? A stejně tak ministerstvo průmyslu s jeho dinosauří energetickou politikou je čímsi velmi, velmi odpudivým. O ministerstvu zemědělství nemluvě. Ale co může premiér dělat? Jak se přece může bránit vydírání pana Hojdara, když má ve Sněmovně pouze 101 hlasů? Díky volebnímu systému se v Česku už od roku 1992 opakuje stále táž situace: vláda závisí na hrstce vyděračů -- nikdo si tu nemůže dovolit luxus, s jakým Blair prosazuje zákony proti velké části svých vlastních poslanců. Bude tomu tak i po příštích volbách, ať už vyhraje kdokoli, a též po těch volbách dalších a dalších, dokud nebude změněn samotný volební systém.

Špidla má můj obdiv, že i v tak obtížné situaci vyjednává a snaží se zlo aspoň oslabit. Bohužel je jasné, že výsledkem budou ušpiněné kompromisy, ale jinak to zatím asi nejde. Pro sebe si vůbec nic nenahrabal a žije stále stejně skromně a sympaticky jako kdysi. Kromě toho je člověkem koncepčním, dokáže měnit svůj názor nikoli populisticky, nýbrž věcně a s ohledem na to, aby zachoval kontinuitu v nejdůležitějším. Pokusím se ukázat, proč je pro mne politický program Vladimíra Špidly přijatelnější než program ODS.

Kdysi jsem jako většina Čechů volil ODS a velice jsem věřil optimistickým řečem o volném trhu, o prosperitě spojené s tím, že se vše co nejrychleji převede na soukromé vlastnictví. Do značné míry tomu věřím dodnes. Zůstal jsem však vždycky levičákem v tom, že základní cíl a smysl státu kladu do ochrany občanů před násilím, nefér hrou a před těžkými ranami osudu. To však může zajistit jen bohatý, prosperující stát, v němž bude silně omezena moc oligarchů a lobbistů a v němž se pod nálepkou "sociální" nebudou rozdávat peníze kdekomu, aby potom nebyly pro ty, kdo je opravdu potřebují. Pochopil jsem (a později při četbě Hayeka jsem se ujistil o tom, že je to věc již dlouho známá a teoreticky brilantně podložená), že vytvořit cosi jako "volný trh bez pravidel" nemá s liberalismem a s prosperitou nic společného -- naopak to znamená vydat občany napospas silným gaunerům, kteří všechno rozkradou a uchvátí (silnější zde vyhrává jako v džungli, silnější, nikoli dle pravidel lepší). ODS mne dosud nepřesvědčila o tom, že jí opravdu jde o liberální, hayekovský řád, její "liberalismus" je heslovitý, naprosto nekoncepční, populistický a bez pozitivní motivace. Kdykoli slyším řeči politiků z ODS o tom, že je třeba liberalizovat, rozumím tomu tak, že zase chtějí dát něco v plen dravcům. Svoboda je pro mne prvořadá hodnota, ale džungle nemá se svobodou nic společného.

Špidla je zřejmě mnohem větší levičák než já, myslí to však upřímně a díky tomu si musí, ano musí, přiznat, že "sociální stát" je v krizi a že je s tím třeba něco dělat. Velice mi imponuje, že s tímto svým poznáním přišel na veřejnost a nabídl ho k debatě. Domnívám se, že se stará západní socialistická mentalita v lecčems velice podobala té východní, reálsocialistické. Totiž v tom, že chápala slovo "sociální" jako "blahobyt bez rizika, bez dřiny a placený státem". Díky tomu, že demokratická západní Evropa připustila svobodu podnikání a konkurenční boj, nepoznala i se svým socialismem tak vážné problémy, jaké měly státy Východu, nicméně ten princip, který jí poskytl blahobyt, totiž konkurence, ji nyní z hlediska globalizovaného světa ohrožuje. K tomu lze připočíst nízkou porodnost, velkou byrokracii atd., aby se nám stále lépe ukazovalo, že socialismus klasického stylu je mrtev. Reakce levicových politiků v Evropě na tento trend jsou, až na Británii, neslané nemastné. Snaží se zavírat oči, snaží se bránit to, co nazývají "levicové hodnoty", ale co s ochranou slabých proti silným nemá nic co do činění. Je to spíše ochrana středních proti slabým a až pak proti silným.

Potřebujeme nikoli ideologický "sociální stát", nýbrž řešení konkrétních problémů. A to se neobejde bez přiznání si reality. Liberalizace, opravdová liberalizace, je jedinou cestou, jak v současné době a do budoucna udržet levicovou myšlenku pomoci slabým a bezbranným. Ty totiž není třeba chránit nějakými obrovskými daněmi a restrikcemi svobodného podnikání, ale je třeba pouze vytvořit taková pravidla hry, aby v ní byli rovnocennými, nebo pokud možnno rovnocennými hráči. Tím, že budeme dotovat střední třídu, dosáhneme možná jen její atrofie, vyplašenosti a závilosti na dávkách. Střední třída by ale naopak měla být sebevědomou, samostatnou, podnikavou (nikoli jen v oblasti ekonomické, nýbrž i v oblasti idejí, umění atd.) a liberální vrstvou společnosti, jež zaručuje její stabilitu. Myslím, že jediný politik, který pochopil potřebu změny a její směr, je Vladimír Špidla, a ten je také zřejmě nejschopnější ji uskutečnit tak, aby se co nejméně zvrtla v obohacení těch, kdo mají moc, a jejich kompliců... a aby skutečně co nejlépe sloužila nám všem, a zvláště těm slabým.

Je pravda, že v rámci ČSSD je Špidla příliš osamocený a oslabený, je pravda, že otázka, zda volit nebo nevolit ČSSD je pro mne stále a palčivě otevřená. Ale mohu říci s jistotou, že jestli budu volit ČSSD, pak kvůli panu Špidlovi a navzdory jeho socialistickým spolustraníkům.