Vypadá to, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání hledá mocenské nástroje, kterými by si zajistila nepostradatelnost pro období, kdy digitalizace a liberalizace s ní spojená zmenší její vliv na mediální scénu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si totiž položila tutéž otázku, jako já při nedávné sérii článků analyzujících vysílání ČRo 6. Jak zajistit vypovídací schopnost analýzy v plném rozsahu a zohlednit přitom termíny jako vyváženost, objektivita či další ze zadání stávajícícho zákona?

Zatímco já si ve svých článcích mohl pomoci "hrubým sítem", zjednodušením, absencí kvalitativního posouzení a výsledek mi sloužil jako pomocný argument pro sérii článků, RRTV v roli správního orgánu chce z absence vyváženosti vyvozovat důsledky právní síly - pokuty. A v tom je jádro pudla. Pokutami ještě nikdo svět nezměnil. Zaznělo to i v rozsáhlé diskusi. Protože jedna věc je pomocná metoda pro sledování a manažerské rozhodování, druhá věc je právně čistá a objektivní metoda posuzování termínů, majících hodnotové či filosofické zázemí. Filosofie se nedá potrestat ani odměnit, aniž by se z ní stala prodejná děvka. Objektivita reportáží se nedá měřit nějakým objektivometerem jako sledovanost peoplemetrem. Shodnost s realitou - ono objektivum - se dá popsat řemeslně dobře a přitom manipulativně. Což dotvrzovali všichni šéfredaktoři zpravodajství na semináři zúčastnění. A nebo řemeslně špatně až nekoukatelně a přitom "právně" správně. Spojení řemesla a poctivosti je metou nejvyšší, které málokdo a málokdy dosáhne.

Vyvozovat správní řízení na základě sociologicky postavené metodiky povede buď k formalismu sledování "objektivních" kritérií v tabulkách bez ohledu na realitu, nebo k subjektivismu "fuzzy logic" rozhodovacích procesů, kterými je mnohé rozhodování Rady poznamenáno už teď. Konečné rozhodnutí bude mít stejně soud po několika stáních a odvoláních, neboť hloupý by byl ten, kdo by se neodvolal.

Past, do které se žene Rada, ve snaze nalézt bič na komerční média za jejich aktivní spoluúčasti pod falešnou záminkou "pomoci Radě" v těžkém úkolu tvorby výroční zprávy pro Sněmovnu, je neodvratná. Jediným řešením pro Radu je etický panel a vytvoření přijetí etického kodexu pro komerční média jako metodického a nikoho právně nezavazujícího textu. To vše na půdě Rady. Následovat pak může mimosprávní rozhodování členů etického panelu Rady o zveřejnění nesouhlasného stanoviska - veřejném napomenutí daného média. To je jediná moc, kterou Rada má. Moc daná autoritou. Radní mohou přihlédnout k porušení takto nastavených pravidel při žádostech o prodloužení licence či udělení licence. Protože pokud začne RRTV hledat drakonický bič Zákona s velkým z a ještě většími zuby na privátní média, může také nalézt sedmiocasou kočku sama na sebe. Správní akty orgánu do odborného, názorově různorodého a metodicky neujasnitelného posuzování tvůrčích činů nepatří. Stejně jako nepatří náboženský purismus do gynekologické ordiance. Cesta do pekla či na hranici je totiž vždy dlážděna dobrými a ctnostnými úmysly. Soudy s čarodějnicemi byly snad ale doménou minulosti.

Autor je členem Rady Českého rozhlasu

Zvukový záznam na serveru Česká média:

• 1. část: (1:13:49) - Download / 12 977kB
• 2. část: (0:58:15) - Download / 10 242kB
• 3. část: (0:39:12) - Download / 6 894kB