Před dvěmi týdny FARC odmítla "humanitární výměnu" unesených navrhovanou Francií a jinými evropskými zeměmi. Číslo dvě organizace FARC Raul Reyes "poděkoval prezidentu Chiracovi" za jeho iniciativu. Její neúspěch stále zmenšuje naději Ingrid na propuštění. Podle kolumbijské vlády je výměna zajatců spíše kontraproduktivní, jak tvrdí i více-prezident Francisco Santos: "Kolumbijská vláda v několika bodech ustoupila, ale je tu práh, za který nepůjdeme : nebudeme akceptovat, aby propuštění znovu páchali zločiny. Ti, kteří jsou uvěznění jsou zločinci. Pokud bychom je propustili, bylo by to katastrofa. Musíme chránit nejen dnešní oběti, ale i ty budoucí." Santos "zastánce tvrdé linie", dodává, že pokud by je opravdu propustili, pravděpodobně by je FARC unesla či zabila.

Prezident Alvaro Uribe, zvolený v roce 2002, tvrdí, že s jeho vstupem do úřadu se vrátila do země i autorita, podle svých slov "nesplnili jsme však všechny cíle, protože místní justice nefunguje, což může být nejslabší stránkou kolumbijské demokracie".Ani vládní příměří s další guerillovou (tentokrát krajně pravicovou)skupinou AUC nepřineslo žádné ovoce.

Podle guerilly je Ingrid Betancourt naživu, poslední videový záznam byl natočen 30.srpna minulého roku. Vlna solidarity s touto 42.letou ženou se vzedmula a byla jmenována čestnou občankou 1056 měst, jedním z nich je i Paříž, kde pobývá Ingridina dcera Mélanie. Francisco Santos tvrdí "Vím, že to, co říkám zní tvrdě, ale pokaždé, kdy je Ingrid oceněna, tak to zvyšuje její význam pro FARC. Postupně jak se tlak bude zvyšovat, tak FARC bude stále méně ji chtít propustit." Santos dodává: "Evropa se tak poprvé zajímala o Kolumbii. Prezident Uribe je nakloněn všem možnostem a intervencím všech prostředníků." Avšak 10.února před Evropským parlamentem Uribe prohlásil, že podmínky guerilly na výměnu 900 zajatců za 300 guerillových bojovníků zůstávají pro něj neakceptovatelné. Uribe není z principu proti této výměně, ale on i guerilla si kladou podmínky nepřijatelné pro druhou stranou. FARC by údajně propustila "politické" rukojmí, ale požaduje, aby jednání o jejich propuštění probíhala na jihu země v krajích Caqueta a Putumayo bez přítomnosti armády a policie.

Viceprezident Santos prohlašuje: "Často myslím na bolest rodin unesených lidí, na nejistotu, někdy i utrpení, kdy se každé ráno sami sebe ptají: dali jim najíst, starají se o ně?" Podle něj je únos blízkého člověka, který v Kolumbii potká až na 3000 rodin každý rok, horší než smrt.

Podle kolumbijského ministra obrany "narcotráfico" (obchod s drogami) a únosy tvoří největší podíl příjmů FARC. V březnu 2004, Spojené státy zapsaly na seznam osob podezřelých z obchodů s drogami i velitele obou guerillových skupin Manuela Marulanda a Carlose Castaña.

Matka Ingrid Yolanda Pulecio však postup vyjednávání současného prezidenta vytrvala kritizuje, její názor sdílí i manžel Ingrid, Juan Carlos Lecompte a vysvětluje: "Ingrid nebude svobodná, dokud bude Uribe u moci". Sám Lecompte se rozhodl ze země odejít kvůli "výhrůžkám smrtí". Zvrat v situaci by podle něj mohla přinést až jednání mezi církevními představiteli a vůdci FARC. Od listopadu se arcibiskup, biskup a kněz sešli už dvakrát s představiteli zmíněné guerilly. Podařilo se jim dojednat alespoň minimální základy dohody, kterou prezentovali i Uribemu. Podle nich by mohlo dojít k osvobození rukojmích již tento rok.

Ingrid Betancourt se v posledním video záznamu vyjádřila proti výměně rukojmích za vězně a vybídla Uribeho k vojenským operacím, které by je mohly osvobodit. Bývalá kandidátka na post kolumbijského prezidenta dodala: "Jsem přesvědčena, že nemůžeme po našich vojácích chtít, aby položili své životy za naše instituce a naše práva, když sami nejsme připraveni riskovat životy za vlastní svobodu." Své rodině vzkázala: "Vím, že to co vám říkám je tvrdé pro vás i pro mě, ale věřím, že chceme-li zasít mír v Kolumbii, musíme jednat na základě našich principů a ne našich zájmů. Nemůžeme se vzdát svobody, a to ani kvůli bezpečnosti.".

Latinreporters: ZDE a ZDE

Libération: ZDE a ZDE