Mimořádné zasedání Aznarovy vlády 13. března pověřilo ministra vnitra Acebese, aby navštívil krále s požadavkem vyhlášení vyjímečného stavu a odložení voleb z 14. března alespoň o dva měsíce, ale raději o šest. Král Juan Carlos odmítl.

Postup vládnoucí strany byl považován za neodpovídající situaci a hraničící s pučem.

V pozadí měl svoji roli generál Blas Pinar Gutierrez, syn bývalého fašistického představitele. Blas Pinar si již v osmdesátých letech jako kapitán odseděl dva měsíce ve vězení za pokus o puč (23. února 1981). Jednalo se o pokus pravicových důstojníků. (manifest 100 důstojníků).

Okolnosti výměny pravicové vlády a hlavního podporovatele amerického válečného úsilí, nebyly tak jednoduché, jak nakonec volební výsledky ukazují. Rodriguez Zapatero, jehož děd byl jako důstojník republikánské armády v době občanské války zastřelen, pokládá válku v Iráku za "pohromu". Zvláště - jak uvedl - pokud byla vedena na základě "jednostranného rozhodnutí".

Důsledky postupu nové španělské vlády jsou proto jenom zákonité. V souladu s přístupem stran Socialistické internacionály pokládá za povinnost odvolat své vojenské jednotky z Iráku. Nová vláda chce důsledně respektovat mezinárodně právní závazky, které vycházejí z Charty OSN. Tento postup je v souladu nejen s mezinárodním právem, ale i s většinovým názorem španělských občanů. Zde má souladný názor i občan České republiky. U české vlády tomu tak není.

V mezinárodně politických otázkách svým neodůvodnitelným přístupem pracuje vláda ke stejnému výsledku, jako pravice ve Španělsku. Sociálně demokratičtí představitelé v Česku odmítají rezoluci své mezinárodní organizace, svého vlastního sjezdu a vyjadřují postoje, které mají jinou motivaci než tu, která již nyní obráží jednoznačný přístup svých obyvatel a mezinárodního společenství. Dle špidlovy vlády se nejedná pravděpodobně o otázku zásadní - jenom o válku. Proto považuje vláda za možný ústupek či kompromis.

Nesnadno k pochopení...