24. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 3. 2004

Státní tajemství nemá definovat vláda, ale úředníci a podnikatelé?

Budoucí diktatura NBÚ

Podle nového zákona, který už více než půl roku připravuje NBÚ, by mělo být zrušeno nařízení vlády, které specifikuje zákonnou definici utajované skutečnosti pomocí seznamu těchto skutečností. Neděste se, zítra může být hůř. Nový návrh z paranoidní dílny NBÚ bude na světě za měsíc či dva.

Institut utajovaných skutečností, častěji nazývaný státní tajemství se v novodobé historii českého státu poprvé objevil v Zákoně na ochranu republiky z roku 1923. Úprava v tomto zákoně, byť zdůvodňovaná existencí úkladů o republiku, představovala výrazný zásah do demokratických práv občanů nové republiky, zejména co se týkalo svobody projevu a (ve znění novelizací z třicátých let) svobody tisku.

Platná právní úprava oproti úpravě ze sedmdesátých let rozšířila značně dopad institutu utajovaných skutečností resp. postaru státního tajemství, a to zejména v důsledku nového institutu bezpečnostních prověrek.

Zákon z roku 1998 nejenže poprvé vůbec stanoví požadavky na osoby a organizace, které se mohou seznamovat se státním tajemstvím, ale zároveň stanoví specifický režim - představující průlom do řady ústavně zaručených práv - prověřování splnění těchto podmínek. Jsme na tom lépe, než "za bolševika" nebo hůře? Jan Procházka v knize Politika pro každého už v roce 1968 říkal: Je potěšitelné, že namísto neschopných mužů nám začínají vládnout mu¨ži schopnější. Ještě potěšitelnější však bude, když i těm nejschopnějším budou i v Československu vládnout spolehlivé zákony. Změnilo se něco od té doby, nebo pouze žijeme v iluzi demokracie, kterýá se může mávnutím proutku změnit a změnit Českou republiku v policejní stát nebo "soft" diktaturu NBÚ ??

Sdružení právníků Iuridicum remedium uzavřelo koalici se sdružením Otevřená společnost a Transparency International pod názvem Koalice za utajování informací v demokratických mezích začalo aktivně upozorňovat na nesoulad zákona s principy demokracie. Souvislosti návrhu přesahují národní úroveň a proto sdružení chce spolupracovat se slovenskými a polskými partnery, u nichž se totožné legislativní návrhy objevily také. Odborná studie k návrhu zákona je k dispozici na webových stránkách všech organizací Koalice.

12. února 2004 vrátila Legislativní rada vlády utajovací zákon a rozhodla, že návrh musí Národní bezpečnostní úřad přepracovat. Legislativní proces se tak pozdrží o dva až tři měsíce. Podle zákulisních informací však NBÚ chce využít "protiteroristické" hysterie a vládnou návrh zákona "protlačit".

Koalice za utajování informací v demokratických mezích mimo jiné v analýze, která se vztahuje k poslední verzi návrhu z prosince 2003 - znění, v jakém bylo předloženo Legislativní radě vlády, tvrdí:

Ilustrací represivního potenciálu tohoto zákona je, že jeho verzi z doby první republiky téměř beze změny přijal "komunistický" zákon z roku 1948, který byl výrazně zaměřen na represi odpůrců nového režimu a rozhodnutí podle něj byla po roce 1989 otevřena rehabilitačnímu řízení. Situace vedla k absurdním situacím, avšak s citelnými dopady na práva osob těmito ustanoveními dotčených. Bylo možné odsoudit člověka za sbírání, sdělení či šíření informací, které byly definovány vágně. Vyhláška ministerstva vnitra z roku 1964 byla velmi stručná a obecná. Skutečnosti tvořící státní tajemství sice byly blíže vymezeny v rámci orgánů tehdejší politicko-hospodářské soustavy, avšak nebyly nikde publikovány. Nedostatek elementární právní jistoty z toho vyplývající byl dokonce označen za slabinu i tehdejším ministrem vnitra při přijímání zákonné úpravy státního tajemství ve Federálním shromáždění v roce 1971.

...

Ilustrujícím příkladem dopadu tohoto modelu úpravy je případ z roku 1964, kdy byl za vyzvědačství stíhán a odsouzen člověk, přičemž až soud měl pomocí znaleckých posudků zjišťovat, zda jsou informace, které tento muž sdělil generálnímu tajemníkovi OSN a jednomu americkému žurnalistovi, státním tajemstvím.

...

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností ve znění pozdějších předpisů, je základní obecnou normou správního práva, která upravuje vymezení utajovaných skutečností, režim nakládání s nimi, kompetence Národního bezpečnostního úřadu a dalších orgánů na tomto úseku, určitá procesní pravidla a sankční režim v této oblasti.

V rámci právního řádu ČR se zákon se musí, jako každý jiný, "vejít" do ústavních mantinelů daných zejména čl. 17 Listiny základních práv a svobod, který upravuje právo na informace a přípustné výjimky z něj: "Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny" (odst.1) a "Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti" (odst.5, ve kterém je zároveň stanoveno, že podrobnosti stanoví zákon). Existence zákona o utajovaných skutečnostech je pak umožněna díky výjimce v odstavci 4, která připouští omezení těchto práv "jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ....bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost...".

Neopominutelným korektivem pro zákonodárce je rovněž čl. 4 odst. 4 "Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena."

...

Soulad daného zákona s předpisy vyšší právní síly již zkoumal Ústavní soud - a došel k závěru, že původní podoba, přijatá parlamentem na návrh vlády, již zasahuje do základních práv a zákon změnil. Soud shledal, že pouze příkladmý výčet okolností, zakládajících bezpečnostní riziko u fyzické osoby připouští volnou úvahu Národního bezpečnostního úřadu. To v oblasti rozhodování o tzv. bezpečnostní prověrce, zakládá porušení práva na řádný proces, a vzhledem k důsledkům i porušení práva na svobodný výběr povolání.

Zákon o ochraně utajovaných informací se však střetává i s dalšími Úmluvou zaručenými právy, zejména právem na řádný proces (řízení a rozhodování o vydávání osvědčení seznamovat se s tajnými informacemi) a právem na ochranu soukromí (způsoby provádění tzv. bezpečnostních prověrek). Zákon č. 148/1998 Sb. tak představuje nárůst ochrany utajovaných skutečností spojený se zintenzivněním zásahů do základních práv a svobod. Od počátku projednávání návrhu zákona se proto vyskytovaly pochyby odborné veřejnosti, zda jsou tyto zásahy a jejich rozsah ústavně konformní (a samozřejmě konformní s mezinárodními smlouvami o lidských právech, které Česká republika podepsala). Pozdější rozhodnutí Ústavního soudu jim dala v mnohém (viz výše) za pravdu. Zákon prošel několika novelizacemi, přičemž zásadní význam má novela přijatá jako zákon č. 310/2002 Sb.

...

Systémovým problémem je -kromě samotného utajování dokumentů, podle kterých vyžaduje NATO postup národních vlád (a zákonodárců)-, že nelze vyloučit, že NATO utajuje i skutečnosti, které nesplňují znaky utajované skutečnosti podle tuzemského zákona (ať již materiální vymezení nebo zařazení na seznam v nařízení vlády). Možnost veřejnosti získat informace o politice "bezpečnosti informací" NATO a jejím přímém dopadu na legislativní požadavky jednotlivých států je však kromě skouposti důvodové zprávy tuzemských předkladatelů bohužel omezena i samotným faktem, že tato politika není veřejně přístupná (!). Je obsažena v několika dokumentech, především Bezpečnostních dohodách, což jsou smlouvy podle mezinárodního práva. Navzdory tomu, a faktu, že nejsou označeny za tajné, nejsou jako celek veřejnosti přístupné a žádosti na základě práva na informace jsou odmítány.

Pokud mezinárodní smlouva zavazuje utajovat i skutečnosti, které takto podle českého práva hodnoceny nejsou, otevírá se tím mnoho problémů. Hrozí tak účelové utajování v rozporu se zákonem. Dané ustanovení smlouvy nemají tzv. self-executive povahu, takže se nepoužijí namísto zákona podle čl. 10 Ústavy. Hrozí tak vznik rozporu se závazkem ČR vůči NATO a závazkem postupovat při klasifikaci utajovaných skutečností podle zákona, tj. dostávat závazku čl. 1 Ústavy (vázanost státu vlastním právem, tj. právní stát). Problematičnost je násobena "utajováním utajování" tj. diskrétním režimem v této oblasti, kdy je obtížné tento vysoce nežádoucí jev vůbec seznat.

...

Netransparentnost zde dokonce ani nemůže vyloučit použití trestněprávní koncovky ochrany utajovaných informací, které by nestálo na pevném právním základu.

A to vše jsou varující informace...

Výběr z textu odborné studie provedl autor

                 
Obsah vydání       24. 3. 2004
24. 3. 2004 Budoucí diktatura NBÚ Štěpán  Kotrba
24. 3. 2004 Utajeno může být téměř cokoliv Helena  Svatošová
24. 3. 2004 11. září: šokující důkazy o tajných ujednáních, promrhaných příležitostech a tragických chybách
24. 3. 2004 Privatizace povrchových dolů pod vedením levo-pravé koalice Petr  Švec
24. 3. 2004 Deníček sněmovní panny IX. Alexandra  Virgová
24. 3. 2004 Microsoft dostal pokutu 497.2 milionů euro
24. 3. 2004 O nás bez nás, aneb lidé s mentálním postižením nemají právo na změnu Jan  Paul
24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
24. 3. 2004 Soudci berou, zdá se, stížnosti proti diskriminaci vážně
24. 3. 2004 Rumsfeld a Powell: "Naše vláda nezanedbala hrozbu terorismu"
23. 3. 2004 Zabít Jassina nebylo zrovna bystré
24. 3. 2004 Ubohá oběť Šaronovy ubohé taktiky
24. 3. 2004 Želé "bude zřejmě ochraňovat před HIV"
24. 3. 2004 Šikanují vás obce, protože jste nezaměstnaní nebo málo vyděláváte? Jsme tu, abychom pomohli
24. 3. 2004 Einstein -- nejen geniální fyzik Tomáš  Horyna
24. 3. 2004 K hádkám o Palestincích a o potratech Jan  Hruška
24. 3. 2004 Write for the BCSA 2004 prize
24. 3. 2004 Válka nezmenšila nebezpečí terorismu, nýbrž je naopak zvětšila Milan  Opočenský
23. 3. 2004 Diskuse o broadbandovém internetu
24. 3. 2004 Balada o Narajamě?
23. 3. 2004 Izrael zavraždí všechny představitele organizace Hamas
22. 3. 2004 Ad Anděl 2003 aneb Utopte Žbirku Štefan  Švec
23. 3. 2004 Psychologie obyčejného člověka Ivo  Šaněk
23. 3. 2004 Svoboda nechat si zvětšovat penis Tomáš  Stýblo
23. 3. 2004 George Novotný: Je nepřípustné tiskovou reklamou ovlivňovat průběh neuzavřeného soudního řízení
22. 3. 2004 Penzijní fond České spořitelny pod nátlakem ustoupil Radek  Mokrý
22. 3. 2004 Stavební spořitelny asi tunelují státní podporu svým klientům Radek  Mokrý
23. 3. 2004 Pokud má rozhlas obstát v nastupující éře digitalizace... Jan  Punčochář
22. 3. 2004 Česká kvalita kremace Luboš  Kotek
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 3. 2004 O nás bez nás, aneb lidé s mentálním postižením nemají právo na změnu Jan  Paul
24. 3. 2004 Šikanují vás obce, protože jste nezaměstnaní nebo málo vyděláváte? Jsme tu, abychom pomohli   
24. 3. 2004 Budoucí diktatura NBÚ Štěpán  Kotrba
24. 3. 2004 Utajeno může být téměř cokoliv Helena  Svatošová
24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
24. 3. 2004 Privatizace povrchových dolů pod vedením levo-pravé koalice Petr  Švec
23. 3. 2004 Zamyšlení nad ženevskou iniciativou   
23. 3. 2004 Psychologie obyčejného člověka Ivo  Šaněk
23. 3. 2004 Pokud má rozhlas obstát v nastupující éře digitalizace... Jan  Punčochář
23. 3. 2004 George Novotný: Je nepřípustné tiskovou reklamou ovlivňovat průběh neuzavřeného soudního řízení   
23. 3. 2004 Svoboda nechat si zvětšovat penis Tomáš  Stýblo
23. 3. 2004 Kanaďani jsou zásadně proti poskytování genetických údajů pojišťovnám Miloš  Kaláb
22. 3. 2004 Hoří Manéž! Anna  Čurdová
22. 3. 2004 Proč se Král zlodějů neumístil na Oscarech Jan  Čulík
22. 3. 2004 Česká kvalita kremace Luboš  Kotek