16. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 3. 2004

Každodennost a orgiasmus:

Je technická civilizace teroristická, a proč?

Terorismus, kterému v současné době čelíme, se zásadním způsobem liší od terorismu, o kterém jsme se dozvídali v hodinách dějepisu. Soudobý teror nemá konkrétní politické požadavky, které by dovolily umístit jeho akce do sice extrémního, ale srozumitelného a vypočitatelného diskurzu. Jeho "filozofie" je úplně jiná. Zpravidla bývá spatřována ve snaze rozpoutat chaos, destabilizovat řád naší civilizace. Teroristé jsou tak líčeni jako něco cizorodého vůči systému, který napadají. Jsou absolutně oni. Jako by s námi neměli nic společného. Pokusme se ale uplatnit jiný úhel pohledu. Pokusme se myslet terorismus nikoliv vně systému, ale jako jeho součást - zdaleka ne tak cizorodou, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Jan Patočka ve své "kacířské" eseji Je technická civilizace úpadková, a proč? píše o tom, že moderní člověk upadá ztrácením se v ekonomice každodennosti. Oproti ní tu stojí (jako sakrální vedle profánního) orgiastické vytržení. I ono však může být únikem ze zodpovědného a svobodného života v pravdě, o který Patočkovi jde. Autenticky prožívat lidskou existenci znamená "překonat každodennost, aniž se sebezapomenutě zhroutíme do oblasti temna jakkoli lákavého". Patočka tím sakrální, orgiastický rozměr lidského bytí nechce diskvalifikovat (navzdory tomu, že jej nazývá démonickým); je si dobře vědom nepostradatelnosti onoho setkání, v němž zakoušíme něco vyššího, něco nad věcmi tohoto světa. Jde mu však o to, aby takový prožitek byl integrován do zodpovědného myšlení a konání, aby byl -- ať už prostředky náboženství, filosofie nebo umění -- zvnitřněn a aby se tak jeho energie stala utvářející silou lidského ducha.

Řečeno patočkovskými pojmy, je naše civilizace postavena na paradoxní, avšak pozoruhodně funkční slitině každodennosti s orgiasmem. Racionálně a kalkulativně organizovaná sféra všednodenní produkce je zasazena do rámce, který je naopak iracionální, orgiastický -- jde o sebezapomínavé šílenství konzumu. V připravovaném filmu Český sen jsou zaznamenány výpovědi lidí, kterým přináší pobyt v hypermarketu stěží nahraditelné duševní uspokojení: mezi regály naditými zbožím z nich padá všechna nervozita, stres, úzkost, najednou jsou šťastní, zbaveni starostí, jsou v pozemském ráji; doslova o tom "básní". Samozřejmě jim v tom okamžiku ani nepřijdou na mysl ožebračení malovýrobci, vydíraní zaměstnanci nebo zadušená zeleň. Zodpovědnost se v orgiastickém vytržení ztrácí a bezpáteřní spotřebitelé se zároveň stávají pracovní a kupní silou, kterou systém potřebuje na rovině každodennosti. Všednost a vytržení se slévají ve způsobu života, který je vzdálen své vlastní pravdě, duchovní projasněnosti lidského nitra.

Určujícím znakem technické civilizace je její výlučně vnější efekt. Co není objednatelné a medializovatelné, jako by neexistovalo. Tak jako dominantní ekonomický úhel pohledu redukuje vše živé na kalkulovatelnou položku, tak masmédia zbavují svět veškeré hloubky a nivelizují jej na úroveň toho, co je "atraktivní"; vidí jen povrch věcí. Analýza ekologické krize je zde něčím naprosto nezajímavým, pokud není doprovázena nějakou extrémně působivou katastrofou. Pozornost se pak ovšem soustřeďuje právě na tuto katastrofu a její spektakulární "řešení", přičemž skutečně významné souvislosti rychle zapadají. Mohutné záplavy sice vyvolají bezprostřední vlnu solidarity, otázku našeho přístupu ke krajině však zpravidla nenastolí; při havárii tankeru se prolijí mediální slzy nad zadušenými tvory, diskusi nad přebujelým automobilismem to však nevyvolá. Mediální svět tak ukazuje technickou civilizaci jako plnou hluku a předimenzovaných obrazů, ale právě proto jako hluchou a slepou. Významnost je tu totožná s mediální nápadností. To dobře ví i terorista. Nepřítomnost jakéhokoliv proč v jeho jednání jen podtrhuje podstatu věci: důvod a hlubší povaha problému jsou marginální, podstatné je kolik -- totiž to, jak velký bude ratingový efekt. Medializace jeho činu mu zajišťuje dokonalý účinek, neboť jej zmnožuje a prostřednictvím vždy znovu opakovatelných výjevů dál šíří strach.

Soudobý terorismus je koncentrát efektivity, protože nemusí dosahovat žádného pozitivního cíle. Je orgiastickým vytržením z veškeré zodpovědnosti, a zároveň je naprosto všední, banální. Zatímco vrah "raskolnikovského" typu musí pohlédnout své oběti do tváře a tím dostává jeho akt autentický existenciální rozměr (jenž se projeví např. v trýznivých výčitkách svědomí), terorista pouze provádí technologický úkon. Rozlišení vinných a nevinných ztrácí smysl, neboť vztah k oběti je naprosto ne-etický, tj. mimo dobro a zlo, mimo sféru zodpovědného posouzení vlastního jednání.

Zodpovědnost vždy zvyšuje náklady. Výkon a zisk proto stoupá tam, kde minimalizujeme svoji zodpovědnost. Ta se naopak zvyšuje tehdy, když pronikáme pod povrch věcí a snažíme se nalézt jejich hlubší pravdu. Skutečné poznání vždy zdůvěrňuje a zavazuje, nastoluje vztah. Naproti tomu čím povrchnější je naše znalost světa, tím menší zodpovědnost k němu cítíme a nedělá nám potíž chovat se k němu zcela bez skrupulí. Terorismus je z tohoto hlediska extrémní formou bezohledné výkonnosti, která setřásá všechny zábrany.

Stejně povrchní jsou ale ty podoby "války proti terorismu", které nám nabízejí "zodpovědní" političtí činitelé. Obraz světového četníka s neomezenými pravomocemi sice vychází z prakticky zdůvodnitelných pohnutek, kráčí však stejnou cestou jako jeho protivník. Orgiasmus teroristického aktu získává protějšek v orgiasmu protiteroristické kampaně, jež se ráda mění v reklamu na nejnovější produkty vojenského průmyslu. Oba protivníci jsou si někdy až zarážejícím způsobem podobní: nezajímají je "vedlejší škody" a usilují o stav, v němž "vše je dovoleno". Jejich vzájemné vytržení příznačně splývá s banální každodenností, když se podmínky faktické války vydávají za něco normálního.

Úplně nejpodobnější jsou si však soudobý terorismus a civilizace, na kterou útočí, v tom, jak se technologie stává něčím autonomním, něčím substanciálním ve smyslu sui generis -- tedy tím, co je příčinou sebe sama a nemusí už být založeno v něčem dalším, vyšším nebo hlubším, v nějakém garantu smyslu. "Tradiční" terorismus volil cíle, uměl odlišovat. Extrémním, avšak srozumitelným způsobem ospravedlňoval své násilí nějakým účelem, jehož dosažením měla doba teroru ustat. Koneckonců, i atentát na Heydricha byl teroristickým aktem, a přesto jej většina z nás schvaluje: vražda na tyranovi není zločinem. Terorismus, který vešel do našeho povědomí zejména s 11. zářím, se z této logiky vymyká. Škoda už není nutnou daní, ale samotným účelem, bez ohledu na to, koho zasáhne. Škoda je však pouze formou zisku jako klíčového hybného momentu celého systému. Zisk v naší civilizaci ničemu neslouží, má cíl v sobě samém.

Výkon, efekt, technologická dynamika, charakterizující soudobou západní civilizaci, se neptá po žádném proč. "Proč" implikuje zodpovědnost, nutí nás zodpovídat otázky po smyslu toho či onoho jednání. Bushe a bin Ládina, velký kapitál a terorismus spojuje hluchota vůči všem proč. Otázky po smyslu jen zdržují, zvyšují náklady. Místo důvodů padají hesla jako Osa zla, Říše Satana, Dobro a Zlo; prázdná slova redukovatelná na My a Oni, jejichž smyslem je toliko mobilizace mas a požadavek bezpodmínečné poslušnosti.

Problémem není existence terorismu jako takového. Problémem je existence nezodpovědného terorismu. Terorismu, který nemá žádné proč, na které bychom se jej mohli zeptat. Právě taková otázka je ale tím, bez čeho nelze terorismus překonávat. "Válka proti terorismu" terorismus nezničí, naopak mu paradoxně dodá smyslu. Navíc: čím větší je míra naší "bezpečnosti", tím větší je také efekt strachu při sebemenším úspěšném ataku nebo jeho náznaku; a nemusí jít ani o atak vojenský, stačí vhodně napadnout počítačovou síť nebo vydat mediální prohlášení.

Jedinou cestou je přesvědčit ty, které považujeme za potenciální teroristy, že nepřítomnost onoho proč v každém lidském jednání je ničivější než tuny trhavin. Přesvědčit je, že kultura, ke které se hlásí a která má v sobě zakódovánu otázku smyslu, je zavazuje k zodpovědnosti. Nemůžeme hledat jen spojence v bezpečnostní politice, "přátele" na jedno použití. Potřebujeme opravdové přátele nebo aspoň partnery v dialogu, o nichž budeme vědět, že si kladou otázku, proč jsou na této Zemi. Nejprve si tu otázku ale musíme položit sami, musíme přesvědčit sami sebe, že je významná.

Svět je místo, které je vždy "právě zde". Globalizace, kterou prožíváme, vytváří zdání, že slovo "zde" je nahraditelné slovem "kdekoliv". Otázku proč však nelze pronášet kdykoliv a kdekoliv. Musí mít svůj kontext, svůj jazyk, svoji tradici, v níž je zprostředkována a která se nedá jen tak "objednat". Absolutně bezohlední teroristé jsou souputníky absolutně bezohledné technické civilizace, která všechny tradice popírá. Jsou pro ni nesrozumitelné a učit se jejich jazykům je zdlouhavé a nákladné.

Vytlačili jsme otázky po smyslu za obzor našeho každodenního konzumního vytržení. Výrazy jako "zodpovědný život v pravdě" jsou buď k smíchu, nebo se jich zmocnili moralisté, kteří sice hovoří o "duchovní krizi lidstva", ale zároveň zůstávají servilní vůči mocným tohoto světa. Lidstvo je v duchovní krizi už od počátku. Přesto přežilo. Duchovní krize totiž nezabíjí. Co zabíjí, je hluchota vůči hlasům, jež se na ni ptají. Vědomí vlastní krize je tím, z čeho pramení ona klíčová otázka jako původ vší kultury. Jestliže ji neumíme uspokojivě zodpovědět, je to o důvod víc, proč bychom na ni neměli zapomínat. Zodpovědnost se rodí ze zodpovídání, které nikdy nekončí, protože neumí umlčet otázku. Neumí "držet hubu a krok", makat a přisluhovat bez reptání, bez věčného proč.

Terorismus je největším nepřítelem civilizace, ale v jiném smyslu, než v jakém hovoří jeho potíratelé. Je naším nepřítelem v tom, že "držet hubu a krok" nás bezpečně naučí. Svět terorismu a války proti němu je světem bez otázek. Světem přízraků, strachu a strašidel obcházejících globalizovaný svět. Terorismus, tichý zabiják, který místo sebe nechává křičet své oběti, povstal z reptavého ducha otázek, kterým jsme my vyrvali jazyk.

POZN.: Tento text vznikl v sobotu 13. března. Při jeho psaní jsem měl jakési tušení, které jsem si vzápětí potvrdil, když jsem otevřel biografii jednoho českého filosofa: 13. březen je výročním dnem smrti Jana Patočky. Zvláštní náhoda. Chvíli jsem si pak pohrával s myšlenkou, že esej připíšu právě Patočkově památce. Nakonec mi to ale přišlo příliš troufalé...

                 
Obsah vydání       16. 3. 2004
16. 3. 2004 Z madridských útoků podezříváno šest Marokánců
16. 3. 2004 Samuel Huntington: "Hispánci zničí Spojené státy"
16. 3. 2004 Vyšetřování smrti dr. Davida Kellyho "nebude obnoveno"
16. 3. 2004 Španělsko stáhne své jednotky z Iráku
16. 3. 2004 Je technická civilizace teroristická, a proč? Martin  Škabraha
16. 3. 2004 Stažení vojáků je možná dobrým krokem pro Španělsko, ne však pro Irák Tomáš  Gawron
16. 3. 2004 Spořitelna neplní veřejný příslib klientům Radek  Mokrý
16. 3. 2004 Regulace, deregulace a pan ministr Stanislav  Křeček
16. 3. 2004 Volební procedury v Rusku terčem kritiky
16. 3. 2004 Co na novou demokracii říká internet Antonín  Slejška
16. 3. 2004 EU se chystá zasáhnout proti Microsoftu
16. 3. 2004 Kam kráčíte, česká média Jitka  Macháčková
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva
15. 3. 2004 Ta ostuda - americký demokratický kandidát John Kerry umí francouzsky
15. 3. 2004 Bizetova Carmen a tak trošku Troškova "Prodaná nevěsta"? Jan  Paul
15. 3. 2004 "Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN Martin  Hekrdla
14. 3. 2004 Zpráva Výboru proti mučení potvrzuje problém policejního násilí
14. 3. 2004 Léky proti AIDS pro Afriku nebudou k dispozici
15. 3. 2004 Se starostmi do Štrasburku Zdeněk  Jemelík
15. 3. 2004 "Žiji již v deváté desítce svého života" Jan  Čulík
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2004 Regulace, deregulace a pan ministr Stanislav  Křeček
16. 3. 2004 Spořitelna neplní veřejný příslib klientům Radek  Mokrý
16. 3. 2004 Je technická civilizace teroristická, a proč? Martin  Škabraha
16. 3. 2004 Stažení vojáků je možná dobrým krokem pro Španělsko, ne však pro Irák Tomáš  Gawron
16. 3. 2004 EU se chystá zasáhnout proti Microsoftu   
16. 3. 2004 Samuel Huntington: "Hispánci zničí Spojené státy"   
15. 3. 2004 Se starostmi do Štrasburku Zdeněk  Jemelík
15. 3. 2004 "Žiji již v deváté desítce svého života" Jan  Čulík
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva   
15. 3. 2004 "Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN Martin  Hekrdla
15. 3. 2004 Bizetova Carmen a tak trošku Troškova "Prodaná nevěsta"? Jan  Paul
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
15. 3. 2004 Opravdu divnej chlap Štěpánka  Matúšková
15. 3. 2004 Opravdu sprostá výstava Jan  Čulík
15. 3. 2004 Ta ostuda - americký demokratický kandidát John Kerry umí francouzsky   

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2004 Je technická civilizace teroristická, a proč? Martin  Škabraha
15. 3. 2004 Nejen ke čtvrtečním masakrům v Madridu Petr  Kužvart
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva   
15. 3. 2004 Teroristický útok a volby v Madridu Josef  Vít
12. 3. 2004 Hrozba demokracii Jan  Čulík
11. 3. 2004 Španělsko: teroristické útoky si vyžádaly více než 190 životů   
16. 2. 2004 Tajná zpráva OLAFu: Evropská unie financuje palestinský terorismus   
6. 2. 2004 Teroristický útok v Moskvě   
2. 2. 2004 Päť vojen premiéra Blaira Charles  Grant
28. 1. 2004 Trinidad jako hrozba terorismu Miloš  Kaláb
15. 1. 2004 Do Londýna přiletěl z Washingtonu muž "podezřelý z terorismu"   
7. 1. 2004 Američané nemají teroristy v databázi otisků prstů   
7. 1. 2004 Colin Powell přiznává, že Amerika udělala ve "válce proti terorismu" chyby   
6. 1. 2004 Co si lidé myslí o novém americkém "bezpečnostním opatření"   
3. 1. 2004 British Airways ruší některé lety z Londýna z bezpečnostních důvodů