12. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2004

Sociální věda jako děvečka na státním panství

Sociální vědci vystupují v médiích, jinak jejich práce nikoho kromě státu nezajímá

Slabá pozice sociálních věd ve výzkumu a vývoji mimo státní sféru

Někteří sociální vědci s oblibou označují sociální vědu jako královnu věd. Na trůn ji podle jejich názoru staví její široký záběr syntetizující poznatky mnoha jiných dalších, i velmi vzdálených oborů, schopnost analýzy rozličných společenských fenoménů a trendů a neustálý styk s tím, co se každý den děje kolem nás.

Sebevědomí sociálních vědců je poměrně vysoké.

Na rozdíl od vědců z jiných oborů jim média trvale poskytují velkou část svého prostoru a snaží se fragmenty sociálněvědného myšlení zprostředkovat široké mediální veřejnosti. Nastane-li v každodennosti společnosti mimořádná událost, vysílací minuty televizních stanic se plní sociology, politology a mnoha dalšími, aby z pozice své odbornosti naznačili, jak je dění radno chápat a interpretovat, případně jaké kroky je v daném ohledu vhodné činit.

Kolegové z jiných oborů jim v tomto směru mohou jen závidět. Kybernetika se nikdo neptá, jaký je jeho názor na pubescentní kriminalitu, stejně tak nebývá biochemik tázán na svou interpretaci antiglobalistických bouří. Jim jsou vyhrazeny odborné žurnály či maximálně vědecky populární sekce periodik. Jejich názory na věci kolem nich totiž nezdobí punc relevantní erudice.

Mimo obrazovku televizoru a stránky novin pozice sociální vědy již zdaleka není tak růžová. Ačkoli sociální vědci působí jako vlivná skupina, zejména v klíčové oblasti vědy, to znamená ve výzkumu a vývoji, zdaleka nejsou těmi, kdo se těší výsadní pozici. Přehled financí ročně vydaných na činnost vědních oborů ve výzkumu a vývoji vykresluje sociální vědu jako nepříliš atraktivní děvečku, o jejíž služby nikdo kromě státu nemá příliš záje m.

Data Českého statistického úřadu za rok 2002 ukazují, že v podnikatelském sektoru je výzkumná role sociálních a humanitních věd v porovnání s jinými obory naprosto marginální. Komerční sektor za sociálněvědnýá výzkum utratil 52 milionů korun, což je nejméně ze všech vědních oborů; v porovnání s přírodními vědami se zhruba třemi miliardami, technickými vědami, do jejichž výzkumu firmy vložily třináct miliard, lékařskými vědami se zhruba jednou miliardou nebo zemědělskými vědami s něco více než 400 miliony korun. Oproti roku 2001 sociálněvědný výzkum v podnikatelském sektoru navíc zaznamenal zhruba 30% pokles ve vynaložených penězích. Z osmnáctimiliardového obnosu, které firmy věnovaly na výzkum a vývoj, si sociální vědy ukously nepatrné sousto tvořící 0,003% celého koláče.

V oblasti výzkumu a vývoje se zdá, že dovednosti sociální a humanitní vědy jsou pro firmy zcela nepřínosné či jejich možný přínos zatím nedokázaly objevit. Příliš významnou úlohu nesehrál sociálně vědní výzkum ani pro neziskový sektor, který vynaložil 25 milionů a zaznamenal tak pokles oproti roku 2001 o více než čtyřicet procent. Na kom jsou tedy sociální výzkumníci životně závislí, je stát.

Pro stát je význam výzkumného úsilí sociálních vědců zřetelně důležitější než pro podnikatelský sektor. Ze zhruba osmi miliard, které stát na výzkum a vývoj v roce 2002 vynaložil, putovalo k sociálním vědcům téměř 850 milionů, to je cca 12% a to už je z koláče slušný kus. I zde však dominantní pozici tvoří přírodní vědy (3,5 mld.) a technické vědy (1,5 mld.).

Dalším sektorem, který využívá služeb společenských výzkumníků, je vyšší odborné a vysoké školství. Od státu je však v drtivé většině případů neoddělitelný, protože na výzkum přispívá zejména prostřednictvím svých grantových mechanismů. Zde je pozice sociálněvědných výzkumníků přibližně stejná jako v státním sektoru. Z celkové částky 4,5 miliardy korun, které tento sektor na výzkum vynaložil, putovalo k sociálním vědcům přes 600 milionů korun, což je 13% podíl.

Z celkového počtu 2760 pracovníků, kteří v sociálněvědném výzkumu v Čechách působí, pracuje pro podnikatelský sektor pouhých 120 lidí, pro neziskový sektor padesát. Hlavním zaměstnavatelem je stát (1350 výzkumníků) a vysoké a vyšší odborné školy (1240 badatelů). Z dat ČSÚ je zřejmé, že sociální a humanitní vědy se v oblasti výzkumu a vývoje nedokáží prosadit mimo náruč státu a škol a jejich význam pro komerční společnosti i neziskový sektor je velmi nízký. Sociální a humanitní vědy mají tedy na tomto poli velmi omezenou působnost. Zastávají pozici sektoru, který takřka výhradně slouží státu a vládním aktivitám a bez nich by patrně jen velmi těžko hledaly širší uplatnění.

Sociální vědy samy však, reprezentovány texty mnoha svých autorů, o své širší užitečnosti nepochybují a zdaleka se v definicích své potenciální výzkumné relevance neomezují jen na státní sféru. To však v Čechách zatím nenastává. Jedním z možných důvodů může být způsob výuky na vysokých školách, které studium neorientují směrem k větší uplatnitelnosti i mimo státní sektory. Aby se však ne-státní využitelnost sociálních a humanitních věd v Čechách mohla stát skutečností, mladí adepti sociálně vědního výzkumu by již během studia museli být vedeni k větší orientaci na praktickou upotřebitelnost poznatků svých oborů a reflexi požadavků trhu.

                 
Obsah vydání       12. 3. 2004
14. 3. 2004 Za masakry v Madridu "přijala odpovědnost al Kajda"
14. 3. 2004 Zpráva Výboru proti mučení potvrzuje problém policejního násilí
12. 3. 2004 Panenka a gorily Štěpán  Kotrba
12. 3. 2004 O evropském antisemitismu
12. 3. 2004 Vězni z Guantánama v Británii propuštěni
12. 3. 2004 Propuštěný Brit z Guantánama svědčí o tom, že byli vězni biti
11. 3. 2004 Španělsko: teroristické útoky si vyžádaly více než 190 životů
12. 3. 2004 Hrozba demokracii Jan  Čulík
12. 3. 2004 Sociální vědci vystupují v médiích, jinak jejich práce nikoho kromě státu nezajímá Ivo  Bystřičan
12. 3. 2004 Motol Jiří  Bakala
12. 3. 2004 Vzpomínka na světovou velmoc USA Roman  Weber-Pachola
12. 3. 2004 K čemu jsou babičky
12. 3. 2004 Píší novináři z MfD a z Lidovek na internet drby o politicích?
12. 3. 2004 Zaveďte mimořádnou daň na televizi Nova
12. 3. 2004 Čtenářem Labyrintu Jiří  Lněnička
12. 3. 2004 Pohádka Miroslava Šuty Ivan  Brezina
11. 3. 2004 Nesmysly pana Breziny Miroslav  Šuta
11. 3. 2004 Británie: Zákaz kouření na veřejných místech "by zachránil 5000 životů"
11. 3. 2004 Tomáš Koloc jako don Quijote Pavel  Urban
11. 3. 2004 Jak Spojené státy připravily jednoho Afghánce o živobytí
10. 3. 2004 Česká spořitelna: Zase neplní sliby? Radek  Mokrý
11. 3. 2004 Křesťané jsou v Česku už zase "tmáři" Pavel  Mareš
10. 3. 2004 Tmáři na Filosofické fakultě Ondřej  Slačálek
10. 3. 2004 Také každý měsíc menstruujete? Já ne, možná jsem divnej chlap a možná, že nejsem vůbec chlap... Jan  Paul
10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas
11. 3. 2004 Film Johna Simpsona o tom, jak Američané zaútočili na tým BBC v Iráku, dostal významnou cenu
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
14. 3. 2004 Zpráva Výboru proti mučení potvrzuje problém policejního násilí   
14. 3. 2004 Léky proti AIDS pro Afriku nebudou k dispozici   
12. 3. 2004 Motol Jiří  Bakala
12. 3. 2004 Vzpomínka na světovou velmoc USA Roman  Weber-Pachola
12. 3. 2004 Sociální vědci vystupují v médiích, jinak jejich práce nikoho kromě státu nezajímá Ivo  Bystřičan
12. 3. 2004 Čtenářem Labyrintu Jiří  Lněnička
12. 3. 2004 O evropském antisemitismu   
12. 3. 2004 Panenka a gorily Štěpán  Kotrba
12. 3. 2004 Hrozba demokracii Jan  Čulík
11. 3. 2004 Jak Spojené státy připravily jednoho Afghánce o živobytí   
11. 3. 2004 Film Johna Simpsona o tom, jak Američané zaútočili na tým BBC v Iráku, dostal významnou cenu   
11. 3. 2004 Tomáš Koloc jako don Quijote Pavel  Urban
10. 3. 2004 Také každý měsíc menstruujete? Já ne, možná jsem divnej chlap a možná, že nejsem vůbec chlap... Jan  Paul
10. 3. 2004 Třetí odboj Tomáš  Koloc
10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas