O co jde?

V minulých letech získával Penzijní fond České spořitelny nové klienty tím, že jejich pozůstalým vyplatí v případě smrti pojištěného pojistné plnění ve výši 10 000 Kč a při úmrtí následkem úrazu se mělo se jednat dokonce o 50 000 Kč.

Podmínkou pro získání této částky bylo uzavření smlouvy, doba pojištění minimálně 12 měsíců a placení měsíčního příspěvku na penzijní připojištění ve výši minimálně 100 Kč.

Od počátku roku 2001 ale, jak na to poukazuje Sdružení na obranu spotřebitelů, pozměnil penzijní fond jednostranně svým klientům smluvní podmínky. Kromě výše zmíněných je zavázal ještě finančním zůstatkem na účtu ve výši 50 000 korun.

Je to jinak?

"Pokud jde o penzijní fond," uvádí ředitelka vnější komunikace spořitelny Klára Gajdůšková, "je to případ odlišný od studentských účtů. V citovaném případě Penzijního fondu České spořitelny (PFČS) šlo o ukončení věrnostního programu platného do posledního prosince 2000 a jeho nahrazení novým věrnostním programem platným od počátku roku 2001. O této změně PFČS všechny klienty informoval. Změna, které předchází řádné a včasné informování klientů, je podle PF ČS legitimní.

Dobrým důkazem toho, že klienti této změně porozuměli a přijali ji, je i fakt, že za celou dobu evidoval PFČS jen 4 dotazy klientů na toto téma. Všechny dotazy byly po vzájemné písemné komunikaci s vysvětlením uzavřeny. Finanční skupina České spořitelny řeší tyto záležitosti individuálně s jednotlivými klienty, nikoli prostřednictvím tiskových zpráv. Budeme rádi, pokud se klienti, kteří mají jakékoli dotazy, obrátí přímo na nás, na kancelář Ombudsmana, stejně jako to dělají v jiných případech."

Česká slibotechna?

"Klienti, kteří se pro tento fond rozhodli právě na základě možnosti získat pro své blízké finanční částku až 50 tisíc Kč, jsou touto změnou samozřejmě zaskočeni, protože byla provedena bez jejich souhlasu a až po uzavření smlouvy," míní František Lobovský, předseda Republikového výboru Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS).

V některých případech jsou tímto zjištěním překvapeni až pozůstalí, pro které je tato situace o to těžší, že trpí odchodem blízkých.

SOS se obrátilo na předsedu představenstva a generálního ředitele Penzijní fondu České spořitelny a zároveň na ombudsmana České spořitelny. Avšak stejně jako v případě příslibu mimořádné prémie k účtu Sporostudent tito představitelé uvádí, že podmínky, za kterých byla slibována částka 10 000 Kč, nebyly součástí smlouvy a je proto možné je jednostranně změnit.

"SOS považuje toto odůvodnění za nedostatečné a domnívá se, že veřejný příslib mimořádné výhody je pro jakoukoli společnost závazný," konstatovala Jana Luhanová, která se ve Sdružení obrany spotřebitelů České republiky případem zabývá.

Rychle se učí

Klienti České spořitelny krátce doufali ve zlepšení služeb i jednání bankovního ústavu pod novým majitelem z vyspělého západního světa. Opak se stal pravdou. Přišlo zdražení služeb, válka o poplatky za použití bankomatů s jinými peněžními ústavy a problémy se zneužitelnými převodními lístky klientů v hypermoderních dřevěných boxech.

"Velmi nám křivdíte," oponuje mluvčí Klára Gajdůšková "měl byste také zmínit, že banka vykazovala v roce 1999 ztrátu ve výši přes šest miliard Kč a že její budoucnost byla velmi nejistá. Erste Bank investovala do České spořitelny jen v prvních dvou letech od privatizace přes 12 miliard korun, aby zlepšila klientský servis, posílila IT, vyškolila zaměstnance, zavedla nové služby a učinila z ústavu banku evropského formátu.

Investice do posílení klientského komfortu pokračují i nadále: loni činily 2,8 miliardy Kč, letos 3,3 miliardy Kč. Zmizely fronty, zmizel nekompetentní personál."

Pravda, ale...

"Je to alarmující. Skoro vždycky když do něčeho u nás rýpneme, najdeme podobný obrázek. Pobočky zahraničních společností na českých klientech zkoušejí doma nemyslitelnou úroveň služeb. O cenách za tyto služby ani nemluvě." uvedl k těmto praktikám republikový předseda SOS František Lobovský.