8. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 3. 2004

Budoucnost ekonomiky i sociálních standardů

Globalizace pro lidi: Vize změny

Globalizace se se může a musí změnit, říká obsáhlá zpráva s názvem Spravedlivá globalizace: Vytváření příležitosti pro všechny, kterou vydala Mezinárodní organizace práce (ILO) a která nutí čtenáře chápat spravedlnost a globalizaci jako celosvětové priority. ILO volá po naléhavém promyšlení si běžných politik a institucí globálního vládnutí. Zpráva byla vydána Světovou komisí pro sociální dimenzi globalizace, která je spluřízena prezidentkou Tarja Halonennovou z Finska a prezidentem Benjaminem Williamem Mkapou z Tanzanie.

168 stránková zpráva přiznává globalizaci "ohromný potenciál pro dobro" a to, že "otevře dveře mnoha výhodám ..."nebo že "podpořila otevřenou občanskou společnost a otevřené ekonomiky a povzbudila volnější směnu zboží, myšlenek a znalostí ...". Zpráva tvrdí, že "opravdově globální myšlení začne být citlivé na nespravedlnost chudoby, genderovou diskriminaci, dětskou práci a environmentální degradaci, kdekoli tyto problémy mohou nastat ".

Juan Somavia, generální ředitel ILO, tvrdí, že zpráva Komise byla prvním systematickým pokusem zabývat se sociální dimenzí globalizace. Dodává, že Komise byla svolána ILO k hledání společné řeči a tvorbě návrhů v problematice, která je dnes "dialogem hluchých". "Vytvořit spravedlnivé podmínky globalizace je naléhavá celosvětová priorita ". Zprávu zpracovávalo 26 pověřených členů Komise - včetně laureátů Nobelovy ceny za ekonomiku, politiků, poslanců, sociálních a ekonomických odborníků, zástupců obchodu a nadnárodních společností, odborářů, představitelů akademického světa a institucí občanské společnosti.

Zpráva požaduje zlepšit koordinaci makroekonomických politik k dosažení více vyvážené strategie pro udržitelný globální růst a plnou zaměstnanost, včetně spravedlivého přerozdělování mezi zeměmi "odpovědnými za vysokou úroveň efektivní poptávky" (čti bohatými).


Globalizace pro lidi: Vize změny

překlad první kapitoly dokumentu

  • Současná cesta globalizace se musí změnit. Příliš málo lidí se podílí na jejích výhodách. Příliš mnoho lidí nemá žádný vliv na její vývoj ani na její průběh.
  • Výsledky globalizace jsou takové, jaké je z ní děláme. Závisejí na politice, pravidlech a institucích, které řídí její průběh; hodnotách, které inspirují její účastníky a jejich schopnosti tento proces ovlivňovat.
  • My, členové Světové komise, reprezentujeme velmi širokou různorodost mínění a zájmů, které jsou často ve veřejných diskuzích o globalizaci polarizovány. Ale došli jsme k dohodě o společném cíli: spravedlivé globalizaci, která vytváří příležitosti pro všechny. Přejeme si vytvořit z globalizace prostředek k expanzi lidského blahobytu a svobody, a přinést demokracii a rozvoj lokálním komunitám, kde lidé žijí. Naším cílem je vybudování konsensu o společných akcích k uskutečnění této vize, k podpoře procesu udržitelného zapojení do tohoto cíle samotných účastníků, včetně států, mezinárodních organizací, podnikatelské sféry, pracovních sil a občanské společnosti.
  • Vysíláme kritický, ale pozitivní vzkaz. Věříme, že výhody globalizace mohou být rozšířeny; na jejích výsledcích je možno lépe se podílet a mnoho jejích problémů může být vyřešeno. Naše návrhy jsou ambiciózní, ale proveditelné. Jsme si jisti, že lepší svět je možný.
  • Hledáme proces, který je spravedlivý a který přináší všem ženám a mužům práva, příležitosti a možnosti, které potřebují k provádějí vlastního výběru spravedlivějšího života.
  • Potvrzujeme význam hodnot a důležitost lidských práv při řízení globalizace a při definování odpovědností jejích účastníků.
  • Vyzýváme ke kohezivnějšímu řízení globalizace takovou politikou, která lépe spojí ekonomický růst se sociálním pokrokem a udržitelností životního prostředí.
  • Musíme být realističtí. Globalizace má mnoho aspektů, naším mandátem je však zaměřit se na její sociální dimenzi. Rovněž uznáváme mnoho různých dialogů a iniciativ, které probíhají, chceme je povzbuzovat a stavět na nich.
  • Globalizace je posuzována podle toho, co přináší. I když mnoho z neduhů dnešního světa -- chudoba, nedostatek spravedlivé práce, popírání lidských práv -- existovalo dlouho před tím, než začala současná fáze globalizace, v některých regionech světa roste vyřazování ze společnosti a deprivace. V mnohých oddělila globalizace tradiční životy a lokální komunity a ohrozila udržitelnost životního prostředí a kulturní diverzitu. Tak, jak nabírá rychlost stávající proces přeshraniční interakce a interkonektivity, rostou diskuse nejen o nerovnostech mezi zeměmi, ale rovněž o nerovnostech uvnitř zemí a jejich účincích na lidi, rodiny a komunity. Tyto obavy leží na srdci politiky. Debata o globalizaci se rychle stává debatou o demokracii a sociální spravedlnosti v globální ekonomice.
  • Uznáváme, že globalizace otevřela dveře mnoha výhodám. Podpořila otevřené společnosti a otevřené ekonomiky a povzbudila svobodnější výměnu zboží, myšlenek a znalostí. V mnoha částech světa se dobře daří inovacím, tvořivosti a podnikatelskému duchu. Ve východní Asii pomohl růst v jediném desetiletí více než 200 milionům lidí pozvednout se z chudoby. Dokonalejší komunikace zvýšily povědomí o právech a identitě, a umožnily sociálním hnutím mobilizovat mínění a posílit demokratickou odpovědnost. V důsledku toho se začíná objevovat skutečné globální povědomí, které je citlivé na nerovnosti v chudobě, genderovou diskriminaci, práci dětí a environmentální degradaci, kdekoliv se objeví.
  • Existují rovněž rostoucí obavy o směr, který se globalizace v současné době ubírá. Její výhody jsou příliš vzdálené pro mnoho lidí, přičemž její rizika jsou příliš reálná. Její nestabilnost ohrožuje jak bohaté, tak chudé. Jsou generována nesmírná bohatství. Ale základní problémy chudoby, vyřazení ze společnosti a nerovnost přetrvávají. Korupce je všude rozšířená. Otevřené společnosti jsou ohrožovány globálním terorismem a budoucnost otevřených trhů je stále více zpochybňována. Globální řízení je v krizi. Nacházíme se v kritickém bodě a potřebujeme naléhavě znovu promyslit naši současnou politiku a instituce.

Kde se nacházíme?

  • Existují hluboce zakořeněné a přetrvávající nerovnosti v současném fungování globální ekonomiky, které jsou eticky nepřijatelné a politicky neudržitelné. Vznikají z fundamentální nerovnosti mezi ekonomikou, společností a politikou. Ekonomika je stále globálnější, zatímco sociální a politické instituce zůstávají ve velké míře lokální, národní a regionální. Žádná z existujících globálních institucí neposkytuje adekvátní demokratický dohled na globální trhy ani neupravuje základní nerovnosti mezi zeměmi. Tyto nerovnosti poukazují na potřebu dokonalejších institucionálních rámců a politik, pokud mají být realizovány sliby globalizace.
  • Nerovnost mezi ekonomikou a společností podkopává sociální spravedlnost.
    • Ve většině společností existuje rostoucí rozdíl mezi formální globální ekonomikou a rozšiřováním neformální lokální ekonomiky. Většina lidí světa, kteří žijí a pracují v neformální ekonomice, je nadále vyloučena z přímé účasti na trzích a globalizaci na základě spravedlivosti a rovnosti. Nemají žádná vlastnická a jiná práva ani možnosti a prostředky, které potřebují k tomu, aby mohli vstoupit do produktivních ekonomických transakcí.
    • Výhody globalizace jsou nerovnoměrně rozděleny, jak uvnitř zemí, tak mezi nimi. Roste polarizace mezi vítězi a poraženými. Propast mezi bohatými a chudými zeměmi se rozšiřuje. V Subsaharské Africe a Latinské Americe žije na konci 90. let v chudobě více lidí než na jejich začátku.
    • Existuje nerovnováha v globálních pravidlech. Ekonomická pravidla a instituce převažují nad sociálními pravidly a sociálními institucemi, přičemž efektivita stávajících pravidel a institucí je testována stávajícími globálními skutečnostmi. Obchod průmyslovými výrobky je liberalizován, zatímco zemědělství zůstává chráněno. Zboží a kapitál se pohybují přes hranice mnohem volněji než lidé. V dobách krize mají rozvinuté země mnohem širší možnosti makroekonomické politiky, zatímco rozvojové země jsou omezeny požadavky na úpravy (by demands for adjustment). Mezinárodní politika je příliš často implementována bez ohledu na národní specifika. Nevyvážená globální pravidla posilují počáteční nerovnosti. Pravidla obchodního světa často protěžují bohaté a mocné a mohou pracovat proti chudým a slabým, ať už jde o země, společnosti nebo komunity.
    • Strukturální změny bez adekvátních sociálních a ekonomických opatření přinesly nejistotu pro dělníky a malé společnosti všude na světě, jak na severu, tak na jihu. Ženy, domorodci a pracující chudina bez znalostí a prostředků patří mezi nejzranitelnější. Nezaměstnanost a podzaměstnanost zůstávají tvrdošíjnou realitou pro většinu světové populace.
  • Nerovnováha mezi ekonomikou a politikou podkopává demokratickou zodpovědnost.
  • Instituce pro řízení v současné době, ať národní nebo mezinárodní -- nesplňují adekvátně nové požadavky lidí a zemí na representaci a vyjadřování mínění.
    • Globalizace vytvořila z veřejného mínění mocnou politickou sílu. Vytváří nyní soustavný tlak na všechny ustavené politické instituce -- od národních států a politických stran k mezinárodním organizacím --a vytváří nové tlaky mezi representativní a participativní demokracií. Mezinárodní organizace, zejména Spojené národy, Bretonwoodské instituce a Světová obchodní organizace jsou pod zvyšujícím se tlakem na spravedlivější rozhodování a větší veřejnou odpovědnost. Neexistuje dostatečná důvěra v globální rozhodování.
    • Na globálních trzích chybějí instituce pro veřejnou supervizi, která v mnoha zemích poskytuje národním trhům legitimitu a stabilitu. Současný proces globalizace nemá žádné prostředky k udržení rovnováhy mezi demokracií a trhy.
    • V mnoha zemích se považuje nátlak na mezinárodních trzích za zmenšování možností dostupných pro národní ekonomickou politiku. Mnoho lidí pociťuje, že to omezuje národní suverenitu a přesunuje moc od zvolených vlád k transnacionálním korporacím a mezinárodním finančním institucím.
  • Všude na světě očekávání předbíhají příležitostem a odpor zatemňuje naději. Současně lidé uznávají realitu globalizace a jen málo z nich si přeje zvrátit tento proces. Dávají přednost volnější přeshraniční výměně myšlenek, znalostí, zboží a služeb. To, co ženy a muži hledají je respekt k jejich důstojnosti a kulturní identitě. Hledají příležitost, aby si vydělali na spravedlivý život. Očekávají, že jim globalizace přinese hmatatelné výhody pro každodenní život a zajistí lepší budoucnost pro jejich děti. Přejí si vyjadřovat mínění pokud jde o řízení tohoto procesu, včetně rozsahu a podstaty integrace jejich ekonomik a komunit do globálního trhu a účastnit se spravedlivěji na jeho výsledcích.
  • Považujeme za důležité odpovědět na tyto aspirace. Potenciál globalizace musí být využit k vytvoření dokonalejšího světa.

Kam chceme dojít?

  • Naší vizí je takový proces globalizace, který dává člověka na první místo, který respektuje lidskou důstojnost a rovná práva každé lidské bytosti.
  • Hledáme komplexnější proces, který je spravedlivý a přináší výhody a skutečné příležitosti většímu počtu lidí i zemí; takový, který je řízen demokraticky.
  • Hledáme globalizaci se sociální dimenzí, která udržuje lidské hodnoty a zvyšuje blahobyt lidí pokud jde o jejich svobodu, prosperitu a bezpečnost. Na globalizaci se pohlíží očima žen a mužů jako na příležitost pro dobrou práci; na splnění jejich základních potřeb jídla, vody, zdraví, vzdělání a přístřeší a prostředí, ve kterém se dá žít. Bez takovéto sociální dimenze budou mnozí nadále považovat globalizaci za novou verzi dřívějších forem tyranie a vykořisťování.
  • Základními rysy této sociální dimenze jsou:
    • Proces globalizace založený na univerzálně sdílených hodnotách, který vyžaduje od všech zúčastněných -- včetně států, mezinárodních organizací, podnikatelské sféry, pracovních sil, občanské společností a médií -- převzetí individuální odpovědnosti. Je požadován respekt pro závazky a povinnosti v rámci mezinárodního práva. Požaduje se hospodářský rozvoj založený na respektu k lidským právům.
    • Mezinárodní závazky, které zajistí základní materiální a jiné požadavky na lidskou důstojnost pro všechny, obsažené ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Odstranění chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba považovat za první kroky směrem k socio-ekonomické základně pro globální ekonomiku.
    • Udržitelná cesta rozvoje, která poskytne příležitost pro všechny, rozšíří udržitelný život a zaměstnání, posílí rovnost pohlaví a sníží nerovnosti mezi zeměmi a lidmi. Vyzývá k větší koherenci mezi ekonomickou, sociální a environmentální politikou.
    • Demokratičtější řízení globalizace, které umožní větší vyjadřování mínění a účasti a zajistí zodpovědnost při plném respektování autority institucí zastupitelské demokracie a zákonů.
  • Je to uskutečnitelná vize. Existují zdroje k překonání nejpalčivější z problémů chudoby, nemocí a vzdělání. Mahatma Gandhi to řekl velmi prostě: "Na světě je dostatek pro potřeby každého, ale nemůže být dostatek pro nenasytnost každého".

Jak se tam dostaneme?

  • Naším největším aktivem je multilaterální systém ve Spojených národech, který je nezbytný pro globální akci. Nedávné události dramaticky poukázaly na jeho význam v měnícím se světě, ve kterém žijeme. Události 11. září a globální terorismus ukázaly na realitu naší společné zranitelnosti a potřebu jednotné akce. Eroze organizované společnosti způsobená nemocemi, občanskými nepokoji a kolapsem řízení v různých částech světa posílily potřebu multilaterální kooperace a kolektivní akce. Stále více je uznáváno, že řešení těchto problémů nelze hledat nezávisle na kontextu globalizujícího se a vzájemně závislého světa.

Příloha 1: Průvodce návrhy a doporučeními

Tato příloha shrnuje hlavní návrhy politiky a doporučení v této Zprávě a uvádí příslušná čísla odstavců.

K dosažení spravedlivé globalizace je zapotřebí dokonalejší řízení na všech úrovních: místní, národní, regionální i globální.

Národní řízení

Politika, instituce a akce uvnitř národů jsou základními determinanty toho, zda jednotlivé země a všichni jejich lidé, budou mít z globalizace výhody. Naše návrhy jsou proto zakotveny na národní a lokální úrovni. Uznáváme, že politika musí odpovídat potřebám a specifickým podmínkách v každé zemi. Mezi hlavní priority patří:

  • Dobrá národní vláda, vybudovaná na demokratickém politickém systému, respektu k lidským právům a rovnosti pohlaví, sociální rovnosti a pravidel zákona. Měly by existovat instituce pro reprezentaci všech zájmů a pro sociální dialog. (238-245)
  • Efektivní role státu při poskytování základních veřejných statků a adekvátní sociální ochrany a při zvyšování možností a příležitostí pro všechny lidi a při podpoře ekonomické konkurenceschopnosti. (249-251, 255-259, 269-277)
  • Spolehlivé instituce k podpoře a dohledu nad trhy; moudré řízení procesu integrace do globální ekonomiky; makroekonomická politika k dosažení vysokého a stálého růstu. (247-248, 251-254)
  • Politika a institucionální reformy integrace neformální ekonomiky do hlavního ekonomického proudu prostřednictvím zvyšování produktivity, příjmů a ochrany a zajištění právního a institucionálního rámce pro vlastnická a pracovní práva a rozvoj podnikání. (261-268)
  • Spravedlivé budování základního cíle ekonomické politiky přidělováním priority tvorbě zaměstnanosti, ochraně základních práv při práci, posilováním sociální ochrany a podpoře sociálního dialogu. Politika by měla být genderově citlivá (gender-sensitive) a založena na nové sociální smlouvě, která reflektuje zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců. (278-289)
  • Položení základů pro udržitelný rozvoj podporou přijímání správných technologií v podnicích a řízením udržitelných přírodních zdrojů lokálními komunitami. (290-292)
  • Posilováním pravomocí lokálních komunit prostřednictvím postoupení pravomoci a zdrojů v souladu s principem subsidiarity; posilování lokálních ekonomických možností; a uznání potřeby respektovat kulturu a identitu stejně jako práv domorodých a kmenových národů. (293-312)
  • Využívat všech potenciálních výhod ze spolupráce na regionální úrovni, včetně přínosu regionálních institucí globálnímu řízení a zajišťování toho, aby se sociální cíle odrážely adekvátně v procesu regionální ekonomické a politické integrace. (313-334)
  • Koherence mezi národní politikou a globálními zájmy. Všechny státy musí být zodpovědnými účastníky v rámci globálního řízení a musí brát v úvahu přeshraniční dopad národní politiky. (243, 260, 541)

Globální řízení

Na globální úrovni je současný systém řízení založen na pravidlech a politice, která vytváří nerovnovážné a často nespravedlivé výsledky. Globální řízení je třeba reformovat v těchto klíčových oblastech:

Spravedlivá pravidla

Pravidla globální ekonomiky je třeba zaměřit na zlepšení práv, životů, bezpečnosti a příležitostí lidí, rodin a komunit na celém světě. To zahrnuje spravedlivá pravidla pro obchod, finance a investice, opatření k posílení respektování základních pracovních standardů a koherentní rámec pro přeshraniční pohyb lidí.

Multilaterální obchodní systém a mezinárodní finanční systém by měly umožnit více prostoru pro autonomii politiky v rozvojových zemích a akceleraci jejich rozvoje v otevřeném ekonomickém prostředí. (361-367)

Obchod

  • Nespravedlivé bariéry přístupu na trhy musejí být podstatně redukovány, zvláště u zboží, které pro rozvojové země znamená silnou komparativní výhodu. V zemědělství by měly být zakázány nové exportní úvěry a dotace, domácí opatření škodící obchodu a existující opatření postupně rušena. Je třeba zabývat se obchodními bariérami v obchodu textilním a oděvním zbožím. Současně musí vlády zodpovídat za uplatňování politiky bezpečnosti dělníků a průmyslové restrukturalizaci v rozvinutých i rozvojových zemích. (369-379)
  • Objektivním a participativním způsobem by měly být stanoveny technické standardy pro obchodované zboží a rozvojovým zemím by měla být poskytnuta pomoc při zvyšování standardů produktů. Je rovněž důležité zabránit zneužívání anti-dumpingových opatření a zajistit, aby se rozvojovým zemím dostávalo technické podpory při procedurálních záležitostech. (380-382)
  • Lepší přístup na trhy není všelék. Vyváženější strategie udržitelného globálního růstu a plné zaměstnanosti je to základní, založené na rovnoprávném sdílení odpovědnosti za udržení vysoké úrovně efektivní poptávky v globálním ekonomice mezi jednotlivými zeměmi. (372)
  • Spravedlivá pravidla pro intelektuální vlastnictví musí vyvážit zájmy výrobců i uživatelů technologií, zejména těch v nízkopříjmových zemích, pro které je přístup ke znalostem a technologiím omezený.
  • Globální pravidla musejí rovněž uznávat potřebu afirmativní akce ve prospěch zemí, které nemají stejné možnosti jako ty země, které se rozvinuly dříve a proto musejí být podstatně posílena ustanovení Světové obchodní organizace ohledně speciálního a diferencovaného řešení (provisions on Special and Differential Treatment). (369, 385-386)

Globální produkční systémy

Je třeba konsistentnější a koherentnější rámec pro přímé zahraniční investice a politiku konkurence, která balancuje všechny zájmy, práva a odpovědnosti.

  • Je třeba podpořit dialog a spolupráci při politice přeshraniční konkurence, aby byly globální trhy transparentnější a konkurenceschopnější. Mezi jinými výhodami to bude znamenat snadnější vstup ke globálním produkčním systémům pro firmy z rozvojových zemí. (390-393)
  • Je zapotřebí transparentnější, koherentnější a vyváženější rámec pro přímé zahraniční investice, který odráží všechny zájmy, snižuje problémy stimulující konkurence a posiluje příspěvek přímých zahraničních investic k rovnoměrnému rozvoji. Je třeba zaměřit úsilí k nalezení všeobecně odsouhlasenému multilaterálnímu foru k vypracování takového rámce. (394-399)

Mezinárodní finanční systém

Není možno dosáhnout plného přínosu ve sféře obchodu a přímých zahraničních investic, pokud nebude podstatně zdokonaleno fungování mezinárodních finančního systému. Tento systém by měl podporovat udržitelný globální růst a zlepšit podmínky integrace chudých zemí do globální ekonomiky.

  • Je zapotřebí odhodlaného úsilí k zajištění větší účasti rozvojových zemí v procesu reformy mezinárodního finančního systému. (405-407)
  • Je naléhavé urychlit postup směrem ke snížení problémů finanční nestability a nákazy (contagion) na nových trzích. Měly by být podniknuty rychlé kroky pro zajištění nabídky zvýšení krizového financování v dobách krize a jeho dostupnosti pro země, které čelí finanční nestabilitě. (411)
  • Globální finanční pravidla a politika by měly umožnit rozvojovým zemím a jejich nevyvinutým a špatně regulovaným finančním systémům přijmout obezřetný a postupný přístup k liberalizaci kapitálových účtů a větší prostor pro úpravy politiky, který minimalizuje sociální náklady (408-409, 413)
  • Je třeba zintenzivnit úsilí k navržení efektivnějších mechanizmů, které zajistí spravedlivější alokaci odpovědností a zatížení mezi dlužníky a věřiteli. (412)

Pracovní síla v globální ekonomice

Spravedlivější ekonomická pravidla hry je třeba doplnit o silnější respekt k základním pracovním standardům a spravedlivá pravidla pro přeshraniční pohyb lidí.

  • Musí být posílena kapacita Mezinárodní organizace práce ohledně respektování základních pracovních standardů. Všechny relevantní mezinárodní organizace by měly převzít odpovědnost za prosazování těchto standardů a zajištění toho, aby politika a programy nebránily jejich realizaci. (426)
  • Je třeba podniknout kroky k vybudování multilaterálního rámce, který poskytne spravedlivá transparentní pravidla pro přeshraniční pohyb lidí. Doporučujeme systematický přístup, který (a) rozšiřuje a revitalizuje stávající multilaterální závazky o takových otázkách jako jsou práva a ochrana migrujících dělníků a černý obchod zejména se ženami; (b) vytváří společný přístup k zásadním otázkám politiky prostřednictvím dialogu mezi zeměmi podle jejich původu i destinace a (c) snaží se vybudovat globální rámec pro řádný a řízený proces ve společném zájmu. (433-444)
  • Je třeba vytvořit globální fórum pro výměnu názorů a informací o přeshraničním pohybu lidí a měly by být posíleny multilaterální organizace zabývající se tímto problémem. (445-446)

Dokonalejší mezinárodní politika

Akce k dosažení spravedlivějšího obchodu musejí být doplněny koherentnější a rovnoprávnější mezinárodní politikou.

  • Základním požadavkem je větší úsilí o mobilizaci zdrojů na mezinárodní úrovni. V konečné fázi musí být respektován závazek cílových 0,7 % HDP pro ODA (oficiální rozvojovou pomoc). Musí se zlepšit efektivnost poskytování pomoci. (453-458)
  • Mělo by být urychleno a prohloubeno oddlužení. (459-462)
  • Mělo by se aktivně uvažovat o široké škále možností dodatečných zdrojů financování. Tyto zdroje je potřeba považovat za dodatečné a nikoliv jako náhrada za závazky k dosažení cíle 0,7 % pro oficiální rozvojovou pomoc. (463-470)
  • Ke globální solidaritě je třeba více využívat potenciálu dobrovolných soukromých příspěvků a filantropického úsilí. (471-472)
  • Je třeba více podporovat iniciativy sociálně odpovědných investic k získání zdrojů pro nízkopříjmové země. (474-475)
  • Je nutná mezinárodní akce ke zvýšení investic do vzdělání a technologických možností v rozvojových zemích. (482-487)
  • Rovněž je zapotřebí mezinárodní akce k podpoře národních systémů sociální ochrany, aby byla zajištěna minimální úroveň sociální ochrany v globální ekonomice. (488-491)
  • Je třeba vybudovat efektivnější mechanismus pro globální makroekonomické řízení. Vedle potřeby řízení finančních toků a kursových sazeb v krátkodobém horizontu by se koordinace makroekonomické politiky měla též zaměřit na dosažení plné zaměstnanosti v dlouhodobějším horizontu. (410, 494-497)
  • Je třeba důraznější akce a širší sociální dialog o podpoře spravedlivé práce v zemích EPZ (zóny zpracování exportu) a obecněji v globálních produkčních systémech a na požádání by Mezinárodní organizace práce měla poskytovat poradenství a pomoc těm, kdo se v takovém dialogu angažují. (498-501, 563-566)
  • Spravedlivá práce pro všechny by se měla stát globálním cílem sledovaným prostřednictvím koherentnější politiky v rámci multilaterálního systému. Všechny organizace v multilaterálním systému by se měly zabývat mezinárodní ekonomickou a pracovní politikou integrovanějším a konzistenčním způsobem. (502-510)
  • Prostřednictvím integrovaného přístupu k ekonomickým a sociálním cílům je třeba se zaměřit na vzdělání, zdraví, lidská práva, životní prostředí a rovnost pohlaví. (511-514)

Odpovědnější instituce

Účastníci multilaterálního systému a státy

Nejdůležitějším požadavkem dokonalejšího globálního řízení je reforma multilaterálního systému tak, aby byl demokratičtější, transparentnější, odpovědnější a koherentnější.

  • BrettonWoodské instituce by měly ustavit spravedlivější systém volebních práv a poskytnout vyšší reprezentaci rozvojovým zemím. (521-525)
  • Pracovní metody a postupy vyjednávání ve Světové obchodní organizaci musí zajistit úplnou a efektivní účast všech členských států. (527)
  • Všechny orgány systému Spojených národů by měly posílit své útvary pro hodnocení, přijmout jasnou politiku zveřejňování a publikování jejich výsledků. Je třeba podporovat externí hodnocení a pravidelné zprávy o dalším postupu. (529)
  • Vyzýváme hlavy států a vlád k podpoře koherentní politiky na mezinárodních fórech, která se zaměřují na blahobyt a kvalitu života lidí. Je třeba zařadit do programu jednání světových politických vůdců otázku dosažení větší koherence mezinárodní socio-ekonomické politiky (532)
  • Je třeba se vší vážností posoudit existující návrhy na vytvoření rady ekonomického a sociálního zabezpečení a globální rady globálního řízení. (530-531)
  • Kapacitu ECOSOCu (Ekonomické a sociální rady při Spojených národech) koordinovat globální politiku v ekonomické a sociální oblasti je třeba posílit zvýšením úrovně reprezentace včetně výkonného výboru na ministerské úrovni a mezi-ministerskou interakcí o klíčových otázkách globální politiky a přijetím nových forem fungování. (533-534)
  • Finanční příspěvky pro multilaterální instituce je třeba zvýšit tak, aby mohly plnit vyšší odpovědnosti a to je třeba kombinovat se zvýšenou efektivitou a efektivností. (536)
  • Všechny organizace včetně organizací Spojených národů se musejí více zodpovídat veřejnosti z prováděné politiky. Národní vlády a parlamenty by k tomuto procesu měly přispívat hodnocením rozhodnutí přijatých jejich zástupci v těchto organizacích. (528, 539-540, 543)
  • Rovněž vyzýváme k postupnému rozšíření parlamentního dohledu na multilaterální systém na globální úrovni a vytvoření Globální parlamentní skupiny zaměřené na koherentnost a konzistentnost globální ekonomické a sociální politiky. (544-545)

Nestátní účastníci

Vedle multilaterálního systému, podnikání, organizované práce, CSO (Organizace občanské společnosti)a globální sítě všichni přispívají velkým dílem ke globálnímu řízení.

  • Dobrovolné iniciativy národních i transnacionálních společností musejí být posíleny, aby se zvýšil jejich příspěvek k sociální dimenzi globalizace. Mezinárodní organizace práce by měla svolat fórum k této otázce. (555-557)
  • V BretonWoodských institucích a Světové obchodní organizaci je třeba ustavit formální struktury pro konzultace s mezinárodním hnutím práce a podnikatelskou sférou. (562)
  • Je třeba poskytovat větší podporu posilování organizací a hnutí občanské společnosti a více respektovat práva a svobodu jednotlivců formovat asociace. Je třeba posílit reprezentaci organizací občanské společnosti z rozvojových zemí v globálních sítích občanské společnosti a větší interakci s multilaterálním systémem. (568, 570-572)
  • Organizace občanské společnosti musí být transparentní a odpovědnou, nesmí potlačovat práva občanů na organizování a vyjadřování mínění. Je třeba podporovat samoregulační iniciativy. (569)
  • Zodpovědná média hrají hlavní roli při usnadňování hnutí směrem k spravedlivější a komplexnější globalizaci. Všude na světě je třeba zdůraznit význam diverzity v informačních a komunikačních tocích. (577)
  • Je třeba lépe koordinovat mezinárodní organizace a globální sítě a partnerství angažované ve výměně informací, prosazování práv a mobilizaci zdrojů v ekonomické a sociální oblasti.

Mobilizace akcí pro změnu

Akce k dosažení těchto reforem budou vyžadovat mobilizaci mnoha účastníků. Vedle stávajících jednání a debat v existujících národních i multilaterálních fórech navrhujeme tyto akce a iniciativy:

  • Na národní úrovni vyzýváme vlády i nestátní účastníky k angažování se v rozsáhlých dialozích a hodnocení a formulování následných akcí na lokální, národní a regionální úrovni. (594-596)
  • Organizace multilaterálního systému by měly přezkoumat své vlastní postupy tak, aby byla zajištěna koherence akcí s ohledem na univerzální hodnoty a lidská práva, lépe je implementovat v praxi a zlepšit mezinárodní dialog. (513, 602)
  • Mezinárodní organizace by měly přijít s iniciativami koherentní politiky (Policy Coherence Initiatives), ve kterých budou spolupracovat na návrhu vyváženější a komplementárnější politiky k dosažení spravedlivé globalizace. Především je třeba zaměřit se na otázky růstu, investování a zaměstnanosti v globální ekonomice. (608-611)
  • Organizace mezinárodního systému s mandátem pro sociální otázky by měly provést národní hodnocení sociálních důsledků ekonomické, finanční a obchodní politiky. Národní vlastnictví je nezbytné. (606)
  • Mezinárodní organizace, kterých se tyto otázky nejvíce dotýkají, by měly zorganizovat řadu dialogů o rozvoji politiky zainteresovaných stran, aby bylo možno dále posuzovat a rozvíjet klíčové návrhy politiky obsažené v této Zprávě. (613-617)
  • Zainteresované mezinárodní organizace by měly zřídit Fórum politiky globalizace. Toto Fórum bude platformou pro pravidelný dialog mezi různými hledisky na sociální dopad rozvoje a politiky v globální ekonomice. Účastnické instituce by mohly vypracovávat pravidelnou Zprávu o stavu globalizace. (618-622)
  • Je třeba posílit výzkumné programy a shromažďování údajů o sociální dimenzi globalizace. (623-629)

Obsah

    Část I: Globalizace pro lidi: Vize změny
  • Kde se dnes nacházíme?
  • Kam chceme dojít?
  • Jak se tam dostaneme?
  • Silnější etický rámec
  • Směrem ke globální komunitě: Posílení dialogu a řízení
    Část II: Globalizace a její dopady
  • Názory a představy
    • Společný základ
    • Afrika
    • Arabský svět
    • Asie
    • Latinská Amerika a Karibská oblast
    • Země Evropy a Střední Asie v přechodném stadiu
    • Západní Evropa a Severní Amerika
    • Podnikatelská sféra, pracovní síly a občanská společnost
  • Globalizace: Její podstata a dopady
    • Úvod
    • Hlavní charakteristické znaky globalizace
      • Obchod
        • Přímé zahraniční investice
        • Finanční toky
        • Technologie
        • Vzájemné vztahy
        • Politika životního prostředí
      • Institucionální kontext
        • Multilaterální obchodní systém
        • Globální produkční systémy
        • Globální finanční systém
      • Dopady globalizace
        • Hlavní obavy
        • Dopady ekonomického růstu
        • Nerovnoměrné dopady na jednotlivé země
        • Dopady obchodu, investic a finanční liberalizace
        • Zaměstnanost, nerovnost a chudoba
        • Dopady na lidi
        • Širší účinky
    Část III: Řízení globalizace
  • Úvod
  • III.1 Začínáme doma
    • Národní schopnosti a politika
      • Řízení
      • Ekonomická liberalizace a stát
      • Posilování ekonomických schopností
      • Neformální ekonomika
      • Posilování schopností lidí -- prostřednictvím vzdělání
      • Práce a zaměstnanost
      • Udržitelný rozvoj a produktivita zdrojů
    • Posilování na lokální úrovní
      • Lokální vláda
      • Lokální ekonomická základna
      • Lokální hodnoty a kulturní dědictví
    • Regionální integrace jako odrazový můstek
      • Zkušenosti z regionální integrace
      • Sociální dimenze regionální integrace
      • Globalizování regionů
  • III.2 Reforma globálního řízení
    • III.2.1 Analytický rámec
      • Globalizace a řízení
      • Hlavní nedostatky v současném globálním řízení
      • Nevyvážené výsledky
    • III.2.2 Pravidla spravedlnosti/slušnosti
      • Úvod
      • Prostor pro národní rozvoj
      • Multilaterální pravidla obchodu
      • Pravidla pro globální produkční systémy
      • Reforma finanční architektury
      • Pracovní síla v globální ekonomice
        • Základní pracovní standardy
        • Přeshraniční pohyb lidí
    • III.2.3 Dokonalejší mezinárodní politika
      • Úvod
      • Zdroje pro globální cíle
        • Oficiální rozvojová pomoc
        • Oddlužení
        • Nové veřejné finanční zdroje na mezinárodní úrovni
        • Privátní toky kapitálu do zemí s nízkými příjmy
      • Dosahování hlavních cílů
        • Vzdělání, dovednosti a technologická kapacita
        • Uspořádání, zabezpečení a sociální ochrana
        • Stanovení spravedlivé/dobré/odpovídající (angl. decent) práce jako globální cíl
        • Koordinovaná makroekonomická politika plné zaměstnanosti
        • Podpora spravedlivé/dobré práce v globálních produkčních systémech
        • Koherence politiky dobré práce
      • Integrace ekonomických a sociálních cílů
    • III.2.4 Zodpovědnější instituce
      • Posilování multilaterálního systému
      • Demokratické zastoupení v řídicích výborech
      • Zvyšování odpovědnosti
      • Zvyšování zdrojů
      • Národní státy
      • Parlamenty
      • Podnikatelské sféra
        • Řízení korporací
        • Sociální zodpovědnost korporací
      • Organizovaná pracovní síla
      • Sociální dialog v globálních produkčních systémech
      • Občanská společnost
      • Komunikace a média
      • Síťové řízení
    Část IV: Mobilizace úsilí o změnu
    • Úvod
    • Další postup na národní úrovni
    • Multilaterální systém
      • Dosažení koherentní politiky
      • Dokonalejší rozvoj politiky
    • Podpora výzkumu
      • Dokonalejší monitorování a měření
      • Programy systematičtějších výzkumů
    • Institucionální podpora
    Příloha 1: Průvodce návrhy a doporučeními
    Příloha 2: Světová komise: Základní informace a složení
    Příloha 3: Zasedání komise, konzultace a výzkum
    Index
    Tabulky:
    1. Obchod a čisté toky přímých zahraničních investic jako procento HDP, 1970-2001
    2. Průměrné nevážené celní sazby podle regionů, 1980-1998 (v %)
    3. Rozdělení průmyslových vývozů rozvojových zemí, celkem za 90. léta (v %)
    4. Toky přímých zahraničních investic, rozvojové země 1985-2002 (v mld USD)
    5. Národní regulační změny směrem k přímým zahraničním investicím, 1991-2000
    6. Rozdělení toků přímých zahraničních investic do rozvojových zemí, celkem za 90. léta (v %)
    7. Nespacené mezinárodní dluhopisy, 1982-2002 (všechny rozvojové země, v mld. USD
    8. Odhady přístupu k Internetu, 1997-2002 (v milionech uživatelů Internetu)
    9. Ceny a objem mezinárodních telefonních hovorů z USA ,1960-2000 (ve stálých cenách r. 1995, USD za 3 minuty volání ve špičce)
    10. Růst světového HDP na hlavu, 1961-2003 (roční změna v %)
    11. HDP na hlavu v nejchudších a nejbohatších zemích, 1960-62 a 2000-02 (ve stálých cenách 1995, USD, prosté průměry)
    12. Průměrné zdanění společností v EU a zemích OECD, 1996-2003 (v %)
    13. Procento otevřené nezaměstnanosti u různých regionů světa, 1992-2000 (v %)
    14. Nezaměstnanost předkrizová a pokrizová ve vybraných zemích Latinské Ameriky a Asie (v %)
    15. Nezemědělská samozaměstnanost, l980-89 a 1990-2000 (v % z celkové nezemědělské zaměstnanosti)
    16. Poměr 10 % nejlépe placených a 10 % nejhůře placených zaměstnanců, polovina 80. a 90. let)
    17. Podíl nejvyššího 1 procenta v hrubých příjmech ve vybraných průmyslových zemích, 1975-2000 (v %)
    18. Změny nerovnosti v příjmech v 73 zemích, 60. až 90. léta
    19. Lidé žijící s méně než 1 USD na den, 1990 a 2000 (v milionech)
    20. Veřejné výdaje na vzdělání, 1992-2000 (v procentech HDP)
    21. Čistá oficiální rozvojová pomoc ze zemí DAC rozvojovým zemím a multilaterálním organizacím (1970-2002)

Vybrala a z angličtiny přeložila Marta Taberyová

Bližší informace: International Labour Organization (ILO)
World Commission on the Social Dimension of Globalization
A FAIR GLOBALIZATION - Creating opportunities for all >

                 
Obsah vydání       8. 3. 2004
8. 3. 2004 Velitel britské armády: Právní ujištění, že je útok na Irák legální, přišlo teprve 5 dní před válkou
8. 3. 2004 USA: Většina konvenčních plodin kontaminována geneticky modifikovanými plodinami
8. 3. 2004 "Jaksi" obnovený a už bezobsažný stereotyp? Miloš  Dokulil
8. 3. 2004 Globalizace pro lidi: Vize změny
8. 3. 2004 Moravcovi se v ČT nepodařilo narušit Klausův krunýř Jan  Čulík
8. 3. 2004 Komu prodá Francie zbraně? Simone  Radačičová
8. 3. 2004 Hochhuth stále ještě aktuální Miroslav Václav Steiner
8. 3. 2004 Jen jeden den žen, prosím Anna  Čurdová
8. 3. 2004 Potraty a Karas: Když se řekne A mělo by se říci B Anna  Čurdová
6. 3. 2004 Českého lva po zásluze získal vynikající film Nuda v Brně Jan  Čulík
6. 3. 2004 Purim mezi dobrem a zlem Štěpán  Kotrba
8. 3. 2004 Prezidentova smrt ohrožuje stabilitu Makedonie Miloš  Kaláb
8. 3. 2004 Kráčíme k širokopásmovým zítřkům Miloslav  Sova, Pavel  Sviták
8. 3. 2004 Obhájce Zdeněk  Bárta
5. 3. 2004 Blair obhajoval doktrínu dalších preventivních vojenských útoků
5. 3. 2004 Za co vděčíme nacionalismu Martin  Škabraha
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 3. 2004 Jen jeden den žen, prosím Anna  Čurdová
8. 3. 2004 USA: Většina konvenčních plodin kontaminována geneticky modifikovanými plodinami   
8. 3. 2004 Velitel britské armády: Právní ujištění, že je útok na Irák legální, přišlo teprve 5 dní před válkou   
8. 3. 2004 Moravcovi se v ČT nepodařilo narušit Klausův krunýř Jan  Čulík
8. 3. 2004 Hochhuth stále ještě aktuální Miroslav Václav Steiner
8. 3. 2004 Globalizace pro lidi: Vize změny   
8. 3. 2004 "Jaksi" obnovený a už bezobsažný stereotyp? Miloš  Dokulil
5. 3. 2004 Za co vděčíme nacionalismu Martin  Škabraha
5. 3. 2004 Desáté jaro Karla Kryla Martin  Štumpf
4. 3. 2004 Slovensko: Já su havíř, kdo je - míň? Lubomír  Sedláčik
4. 3. 2004 Jak přimět poslance k reakci?   
4. 3. 2004 Politika nanic Martin  Škabraha
3. 3. 2004 Východní bouře Romů a co dál? Ivan  David
3. 3. 2004 Rekviem za odvinuté zavináče Štěpán  Kotrba
3. 3. 2004 Zeměpisná označení: jsou čeští výrobci připraveni na zánik současné právní ochrany po vstupu do EU? Ludmila  Štěrbová

Globalizace RSS 2.0      Historie >
8. 3. 2004 Globalizace pro lidi: Vize změny   
3. 2. 2004 Globální politika a úskalí africké obnovy Mesfin  Gedlu
20. 1. 2004 Informačná spoločnosť -- globálna výzva v novom miléniu   
16. 1. 2004 Protest proti neoliberalismu -- u nás i v Mexiku   
30. 12. 2003 Globalizace omezuje sobectví národních elit   
29. 12. 2003 Rozmetá globální příliv příležitostí monopol domácích elit? Jan  Čulík
6. 11. 2003 Bohaté státy se musí více snažit: zvýšit pomoc chudým zemím je nejen možné, ale i nutné   
29. 9. 2003 Koniec významu sociálnej demokracie: privatizácia sociálnych mechanizmov sa šíri rýchlosťou epidémie Egon  Matzner
25. 9. 2003 Cancún -- Rentabilita jednej mrkvy   
25. 9. 2003 Limity "Európy, a.s." : Zlyhanie obchodnej politiky únie v Cancúne Radovan  Geist
22. 9. 2003 Zklamání z nezdaru: průběh konference WTO v Cancúnu Ludmila  Štěrbová
22. 9. 2003 Cancún: to, že se rozhovory rozložily, je pozitivní   
20. 9. 2003 Philips v České republice vyrábí televizní obrazovky nelegálně   
19. 9. 2003 Od Cancúnu ke spravedlivému obchodu   
17. 9. 2003 Globalizace: přísliby i hrozby