5. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 3. 2004

Za co vděčíme nacionalismu

Tento článek vychází k výročí narození T.G. Masaryka dne 7. března 1850.

Pojem nacionalismus má špatný zvuk. Stal se bezmála nadávkou, jejíž vyslovení je v politických diskusích nejednou používáno k diskreditaci oponenta. Tato skutečnost nacionalismu velmi křivdí, neboť mu za mnohé vděčíme.

Pro evropské dějiny od Francouzské revoluce do konce Druhé světové války byl nacionalismus určující silou. Dospěl sice k ničivým extrémům, to by nám ale nemělo zavírat oči nad jeho obrovským tvůrčím potenciálem. Nacionalismus byl svého času klíčovou platformou pro rozvíjení osvícenských a humanistických myšlenek evropské moderny. Dnes by jej mnozí rádi vyměnili za vlastenectví, které nemívá militantní sklony. Avšak nedejme se zmást. Velkolepý Smetanův cyklus se sice jmenuje Má vlast a prvky vlastenectví v něm určitě najdeme; svým celkovým charakterem je to však dílo ryze nacionalistické. Má totiž program a hovoří nejen o citech, ale také o poslání.

Není náhoda, že T. G. Masaryk formuloval svoji filosofii českých dějin ne na pojmu vlast, ale na pojmu národ. Vlast označuje rodnou krajinu (v přírodním i kulturním slova smyslu), cosi jako mateřský živel, která nás poutá především citově. Národ je oproti tomu společenství, které zavazuje morálně, politicky, občansky. Nacionalismus lze obecně definovat jako myšlenkový a politický koncept, který chápe lidskou bytost vždy skrze její příslušnost k národu; jednotlivec je svým národním příslušenstvím zásadně určen.

Přesně to lze říci i o Masarykově filosofii (českých) dějin. Národ je zde totiž nejen empiricky zjistitelným společenstvím lidí, spjatých jazykově a kulturně, ale také -- a to především -- morálně závaznou ideou, která jedince angažuje k plnění nadindividuálního dějinného poslání. Toto poslání je v druhém plánu vztaženo k celku lidstva. Což dále znamená, že národ slouží v takto chápaném nacionalismu jako činitel prostředkující naši příslušnost k lidstvu. Je-li lidstvo příliš abstraktní entitou na to, aby z náležení k němu vyplývaly jasné politické závazky, má nacionalismus onu příslušnost konkretizovat a dát jí prakticky realizovatelnou podobu. Důraz na mezinárodní rozměr lidské existence tak není protikladem, ale naopak rámcem, v němž bývá národní program formulován.

Propojení národních dějin s všeobecným dějinným posláním je samozřejmě oním místem nacionalismu, kde se jeho síla může stát východiskem militantní expanze a destrukce. Bohužel tohoto rizika nelze nacionalismus zcela zbavit. I Masarykova filosofie českých dějin se totiž dá shrnout -- s trochou nadsázky -- do této formule: všechny národy jsou stejně dobré, ale ten náš je nejlepší. Nesmějme se tomu -- ono to totiž už od Francouzské revoluce nelze říct jinak. Důležité je, že obě teoreticky se vylučující části uvedené formule v praxi koexistovaly a vzájemně se korigovaly. Masaryk vždycky věděl, kdy je čas zdůraznit, že český úděl (počínaje husitstvím) je zcela výjimečný a pro lidstvo nepostradatelný, a kdy je naopak čas trvat na tom, že tentýž úděl je myslitelný pouze jako součást světových dějin, boje demokracie s teokracií. Nesnažme se onen paradox zrušit, spíše je třeba jej pochopit právě v jeho rozpornosti: v integraci češství do "světové revoluce" na straně jedné a v koncentraci této revoluce do českého údělu na straně druhé.

Události druhé světové války, Norimberský tribunál a studená válka nacionalismem otřásly. Samotný boj proti nacismu byl sice ještě veden v nacionálních pojmech (proto mohl u nás vyústit v nešťastnou Národní frontu), zpochybnění principu státní suverenity, dané kategorií "zločinu proti lidskosti", však jednou provždy tradiční pojetí národa změnilo. Nejde ovšem o popření, spíše o transformaci. Lidskoprávní ideologie s nacionalismem nesoupeří, nýbrž snaží se s ním kooperovat, je to vlastně pokračování onoho masarykovského napojení národních dějin na "světovou revoluci".

Vyložená diskreditace nacionalismu, jaké jsme u nás dnes svědky, souvisí spíše s tím, že pro komunistický režim se tradiční národní schémata stala vítaným zdrojem vlastního ospravedlnění. Dědictví masarykovského nacionalismu, zkarikované třeba ve výroku "Republiku si rozvracet nedáme!", se stalo pouhým prostředkem k udržení moci. Dnes tato diskreditace vrcholí. Nacionalismus je připisován extrémistům nebo často jen euroskeptikům, "národní zájem" pak odkazuje k prachsprostému populismu, který s nacionalismem ve výše uvedeném slova smyslu nemá nic společného.

Otázka nyní zní: odmítáme-li nacionalismus, čím jej nahradíme? Nevyléváme s vaničkou i dítě? Síla nacionalismu, jak jsem se snažil ukázat, spočívala v propojení národní ideje s všeobecnou ideou lidství, která je sama o sobě příliš abstraktní. Dnes je třeba obdobnou otázku klást ve vztahu k evropanství. Tváří v tvář úspěšnému americkému nacionalismu (se všemi negativy i pozitivy) vyvstává problém: co ospravedlňuje Evropu jako ideu a program ve vztahu k soudobému lidstvu? Co je dnes celosvětově významným posláním Evropy, vycházejícím z nějakého smyslu evropských dějin? Co dělá z Evropy něco víc než jen soubor ekonomických institucí a bezpříkladné byrokracie?

Jistě, Evropané mají své (národní) zájmy. Ale budeme-li posuzovat tento svět měřítkem zájmů, bude vedle více než miliardové Číny Evropa trpaslíkem.

Zaslouží si to?

                 
Obsah vydání       5. 3. 2004
5. 3. 2004 Blair obhajoval doktrínu dalších preventivních vojenských útoků
6. 3. 2004 Purim mezi dobrem a zlem Štěpán  Kotrba
6. 3. 2004 Českého lva po zásluze získal vynikající film Nuda v Brně Jan  Čulík
5. 3. 2004 Bush terčem kritiky, že v předvolební reklamě zneužil 11. září
5. 3. 2004 Nová "Svobodná"... (televize)
5. 3. 2004 Muži podezřelému z přípravy 11. září se dostane nového soudního procesu
5. 3. 2004 Za co vděčíme nacionalismu Martin  Škabraha
4. 3. 2004 Jak se rozšířily nepravdy o iráckých ZHN?
5. 3. 2004 Nový úděl pro Vladimíra Špidlu? Štěpán  Kotrba
5. 3. 2004 Desáté jaro Karla Kryla Martin  Štumpf
5. 3. 2004 Zákonu musí být učiněno zadost
5. 3. 2004 Komunismus je zločinecká ideologie a tu šíří televize Prima Boris  Cvek
5. 3. 2004 Žádné "zločinecké ideologie" neexistují Jan  Čulík
5. 3. 2004 Aktualizovaná digitální koncepce v nejistotě Zdeněk  Duspiva
5. 3. 2004 Jde především o kvalitu vysokoškolského vzdělání Radim  Valenčík
5. 3. 2004 Haiti po převratu, prezident odtransportován do exilu Miloš  Kaláb
4. 3. 2004 Historické smíření musí být založeno na pravdě
4. 3. 2004 Beneš se zasloužil o komunistický stát Jaroslav  Hutka
4. 3. 2004 Zprovoznili jsme fotografie
4. 3. 2004 Nové členské země EU ohrozí odliv mozků
4. 3. 2004 Stop násilí na ženách
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
3. 3. 2004 Naše bedna a modrý pták Miroslav  Cingl
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Publikují česká média skutečně jen to, co lidé v ČR chtějí? Jan  Čulík
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
5. 3. 2004 Za co vděčíme nacionalismu Martin  Škabraha
5. 3. 2004 Desáté jaro Karla Kryla Martin  Štumpf
4. 3. 2004 Slovensko: Já su havíř, kdo je - míň? Lubomír  Sedláčik
4. 3. 2004 Jak přimět poslance k reakci?   
4. 3. 2004 Politika nanic Martin  Škabraha
3. 3. 2004 Východní bouře Romů a co dál? Ivan  David
3. 3. 2004 Rekviem za odvinuté zavináče Štěpán  Kotrba
3. 3. 2004 Zeměpisná označení: jsou čeští výrobci připraveni na zánik současné právní ochrany po vstupu do EU? Ludmila  Štěrbová
3. 3. 2004 Publikují česká média skutečně jen to, co lidé v ČR chtějí? Jan  Čulík
3. 3. 2004 Naše bedna a modrý pták Miroslav  Cingl
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Je vysílání "majora Zemana" trestný čin?:) Jan  Čulík
2. 3. 2004 Vyvažování spravedlnosti Štěpán  Kotrba
2. 3. 2004 Je infotainment nevinný? Martin  Škabraha
2. 3. 2004 Hyundai na Slovensku - vieme, čomu tlieskame ? Lubomír  Sedláčik

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
5. 3. 2004 Za co vděčíme nacionalismu Martin  Škabraha
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
2. 3. 2004 Je infotainment nevinný? Martin  Škabraha
27. 2. 2004 Lásky kdybych neměl, nic nejsem Zdeněk  Bárta
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Jak a hlavně proč vznikl rozhovor s lichtenštejnským knížetem Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Budou se v Česku měnit hranice? Jan  Čulík
26. 2. 2004 O lidské malosti Martin  Škabraha
24. 2. 2004 Nacionalismus je zločinný Boris  Cvek
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
21. 1. 2004 Pokora pred budúcnosťou a nemennosť histórie   
12. 1. 2004 Ve své zemi cizincem? Josef  Vít
9. 1. 2004 Smrt ministra Petr  Jánský
9. 1. 2004 Volá odkaz, anebo jenom symbol? Miloš  Dokulil
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner