3. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 3. 2004

Dnes dvakrát o začátku a konci...

Pochopit Hitlera a Beneše

Martin Groman
Muriel Blaive, Georges Mink (eds.): Benešovy dekrety, Budoucnost Evropy a vyrovnání se s minulostí. CeFReS a Dokořán, Praha 2003, cena 149 Kč, náklad neuveden.

Antonín Klimek: 30. 1. 1933 Nástup Hitlera k moci, Začátek konce Československa. Havran, Praha 2003, vydání první, náklad a cena neuvedeny.

Když jsem před časem mohl několik dní sledovat britský satelitní televizní kanál UK History, pozoroval jsem, že se v zásadě stále střídají tři druhy dokumentů: britští panovníci, Stalin a Hitler. Zvláště posledně jmenovaný diktátor je od dvacátých let minulého století jakýmsi Pop Idolem. Člověk zajímající se o moderní dějiny dokonce může pociťovat určitou jistotu, když na něj muž s typickým knírkem znovu a znovu zírá z titulních stránek časopisů, televizní obrazovky, přebalů knih -- je stále přítomen, je s námi jakoby doma, patří hlavně do euroamerické každodennosti.

A tak jsem sáhl po knižní novince, z jejíhož přebalu se Adolf Hitler na mne už z dálky mračil.

Historik Antonín Klimek pro zdařilou edici nakladatelství Havran "Dny, které tvořily české dějiny" připravil studii nazvanou 30. 1. 1933 Nástup Hitlera k moci, začátek konce Československa. Antonín Klimek je, podobně třeba Robert Kvaček, nepřehlédnutelná postava mezi dnes už staršími českými historiky, tak trochu drsňák bez předpojatého posuzování.

A tak není divu, že téma své zatím poslední práce nevymezil podle tradičního "potýkání" Čechů s Němci, podle modelu osvobozování od nadvlády, ale podle výroku F. Gregoryho Campbella: "Navzdory rivalitě Češi a Němci měli daleko více společného, než si většina z nich uvědomovala. Mysleli obdobně, a jejich konflikty byly proto daleko zaťatější."

Jakoby tato slova, mnohem zjednodušeněji, potvrzoval také sám Hitler, když o Češích mluvil jako o asiatech mezi Slovany (pro jejich kolektivnost a pracovitost, tedy vlastnosti tradičně spojované také s německou národní společností).

Klimek bere nástup Hitlera a jeho důsledky pro Masarykovu republiku pěkně z gruntu -- analyzuje Hitlerovu osobnost, ale i soužití obou národů v Rakousku-Uhersku, vyústění první světové války, sudetský problém, růst totalitních hnutí v meziválečné periodě, charakterizuje poválečné Německo, budování národního socialismu v obou společnostech, rysy nacismu, cestu NSDAP k moci, vztahy ČSR k třetí říši i politiku Anglie a Francie vůči rostoucímu nebezpečí. Klimek nešetří ve svém realismu ani jednu ze stran konfliktu, a tak (když mluví o fenoménu antisemitismu) připomíná nejen protižidovské články K. H. Borovského nebo Jana Nerudy či názory F. Palackého a J. Pekaře, ale také třeba výrok poslance Masaryka, jak mu bylo nepříjemné dotknout se žida.

Když na jiném místě analyzuje československou zahraniční politiku vůči Hitlerovu Německu, kromě připomínky Benešova nemístného optimismu a důvěry v pomoc velmocí, které ve stejné době jasně hlásily, že vůle k této pomoci je u nich oslabena, neušetří ani prezidenta Masaryka.

Ten v nástupu Hitlera viděl v březnu 1933 projevy lidové demokracie (sám se někdy považoval za demokratického diktátora) a dál viděl hlavní nebezpečí pro republiku v monarchismu. V rozhovoru tehdy dokonce řekl: "Noví vůdcové potřebují oporu národů a všichni vycházejí z lidu: Hitler, Mussolini i Stalin nutně pocházejí z lidu. Také to je určitý druh demokracie." Nad jeho dalšími výroky se dokonce žurnalista A. B. Austin neudržel a přirovnal Masarykovy názory k názorům Mussoliniho.

Klimkova studie mapuje vlivy, které umožnily nástup Hitlera, nahlíží je z české perspektivy, ale hodnocení se přísně vyhýbá. Soudobé české politiky za jejich omyly nepeskuje, současnému čtenáři nabízí jen materiál k uvažování nad tím, zda a jak mohli čeští i evropští politici chápat Hitlera. Slůvko "jen" ale v tomto případě asi není právě na místě.

Pochopit Beneše

Z titulu, který se zabývá koncem -- tedy důsledky druhé světové války, se na mě na pultu zase nesmál nemračil Hitlerův soupeř Edvard Beneš. Útlý sborník Benešovy dekrety, Budoucnost Evropy a vyrovnávání se s minulostí je sestaven z příspěvků loňského setkání českých, německých a rakouských historiků, politologů, právníků a politiků nad problematikou Benešových dekretů. Má čitelnou ambici řadit uměle živené aktuální spory mezi některými českými, rakouskými a německými politiky do kontextu diskusí o vyrovnávání se s minulostí a možnostech budoucího soužití těchto společností v jednotné Evropě.

Například historička Eva Hahnová ve svém příspěvku o obrazu požadavku části sudetských Němců na zrušení "Benešových dekretů" konstatuje, že nejen čeští politici, ale třeba také německá média ne vždy pomáhají uklidnění česko-německých vztahů. "Představa, že v Česku platí protiněmecké diskriminační zákony, protože si v této zemi žádný Němec nemůže být jist majetkem, či dokonce životem," shrnuje Hahnová, "je totiž to jediné, co si němečtí televizní diváci či povrchní čtenáři novin zapamatovali."

Českou národní společnost obdobně kriticky analyzuje politolog a sociolog Georges Mink: "Dá se říci, že smířlivý postoj politiků, kteří byli disidenty, v prvé řadě Václava Havla, se nesetkal s příznivým přijetím u české veřejnosti. Zdá se naopak, že tvrdší rétorika ODS padá na úrodnou půdu..."

Kromě uvedených editorů a autorů zde dále najdeme příspěvky Güntera Verheugena o cílech evropské integrace, které leží v budoucnosti, ne v revizi minulosti. Muriel Blaive vysvětluje, oč vlastně v dekretech jde. Anne Bazin píše o dědictví sudetské války v přístupu k sudetské otázce v Německu a České republice. Nekompromisní český historik Jan Kuklík hodnotí Benešovy dekrety z právně-historické perspektivy. Tobias Weger dává nahlédnout do paměti a symbolů sudetských Němců, Oliver Rathkolb přispěl textem "Potlačování a instrumentalizace vyhnání sudetských Němců a jeho opožděná recepce v Rakousku." Václav Havel napsal epilog o dilematech evropského politika Beneše.

Sborník rozhodně patří k realistické části dlouholeté česko-německo-rakouské diskuse (snad vůbec poprvé se zde na malém prostoru protínají pohledy na všechny tři regiony poválečných sporů). Jak podotýká editorka Muriel Blaive, historička zabývající se československou politikou druhé poloviny minulého století, příspěvky tohoto sborníku považují, každý ze své perspektivy, požadavek zrušení dekretů za zbytečný. Z příspěvků se dá vyčíst jednotící představa, že spory kolem minulosti mají šanci na řešení ve společné Evropě. Především ale v přijetí faktu, že letité a stěží rozsouditelné spory založené leckdy na křivdách etnických čistek jsou také součástí evropské identity, té identity, která je společná všem třem protivníkům.

Původně vyšlo v časopise Dobrá adresa

                 
Obsah vydání       3. 3. 2004
3. 3. 2004 Publikují česká média skutečně jen to, co lidé v ČR chtějí? Jan  Čulík
3. 3. 2004 Východní bouře Romů a co dál? Ivan  David
3. 3. 2004 Rekviem za odvinuté zavináče Štěpán  Kotrba
3. 3. 2004 Občianske nepokoje na Slovensku Martin  Muránsky
3. 3. 2004 Zeměpisná označení: jsou čeští výrobci připraveni na zánik současné právní ochrany po vstupu do EU? Ludmila  Štěrbová
3. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VII. Alexandra  Virgová
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
3. 3. 2004 Je vysílání "majora Zemana" trestný čin?:) Jan  Čulík
2. 3. 2004 Irsko odepře sociální dávky všem občanům EU kromě Britů
3. 3. 2004 Naše bedna a modrý pták Miroslav  Cingl
2. 3. 2004 Čulík pohlédl do zrcadla Ivan  Jemelka
3. 3. 2004 Do důchodu odešel po 58 letech vysílání britsko-americký "Ferdinand Peroutka"
3. 3. 2004 Funguje mobilní připojení GPRS firmy Eurotel jen ve velkých městech? Jan  Čulík
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Slovensko: Školné na vysokých školách Jaroslav  Hrenák
3. 3. 2004 Usilovali sme sa prežiť Radovan  Geist
3. 3. 2004 Sedem statočných
3. 3. 2004 Aká súdržná je EÚ?
3. 3. 2004 Predvolebná rošáda prezidenta Putina Adrian Peter Pressburg
3. 3. 2004 Na východe nič nové? Peter  Takáč
2. 3. 2004 Je infotainment nevinný? Martin  Škabraha
2. 3. 2004 Česká televize neuvažuje o bankovním úvěru
2. 3. 2004 143 osob usmrceno při explozích v Iráku
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Jak a hlavně proč vznikl rozhovor s lichtenštejnským knížetem Ladislav  Kahoun
24. 2. 2004 O zneužívání propagandy Martin D. Brown
24. 2. 2004 The misuses of propaganda Martin D. Brown
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
29. 10. 2003 Nacionalismus navždy? Milan  Valach
29. 9. 2003 K širšímu smyslu pěstování českého "sudetoněmeckého komplexu" Jiří  Černý
29. 9. 2003 Český rozhlas 3 Vltava k česko-(sudeto)německému tématu Jiří  Černý
26. 9. 2003 Nelitovat Němce   
4. 9. 2003 "Centrum proti vyhánění": Změna myšlení je naléhavě nutná   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
29. 8. 2003 České postoje k odsunu sudetských Němců jsou motivovány ideologicky   
3. 7. 2003 Miliardové restituce možná i na základě falešných razítek národních výborů František  Hanzlík

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
3. 3. 2004 Pochopit Hitlera a Beneše Martin  Groman
2. 3. 2004 Je infotainment nevinný? Martin  Škabraha
27. 2. 2004 Lásky kdybych neměl, nic nejsem Zdeněk  Bárta
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Jak a hlavně proč vznikl rozhovor s lichtenštejnským knížetem Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Budou se v Česku měnit hranice? Jan  Čulík
26. 2. 2004 O lidské malosti Martin  Škabraha
24. 2. 2004 Nacionalismus je zločinný Boris  Cvek
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
21. 1. 2004 Pokora pred budúcnosťou a nemennosť histórie   
12. 1. 2004 Ve své zemi cizincem? Josef  Vít
9. 1. 2004 Smrt ministra Petr  Jánský
9. 1. 2004 Volá odkaz, anebo jenom symbol? Miloš  Dokulil
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
23. 12. 2003 Čapek a Beneš - boj za svobodu ducha a srdce Věra  Olivová