23. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 2. 2004

Návraty domů: Odvrácená strana války

Když slyšíme slovo „válka“ můžeme si vybavit pojmy jako hrdinství, odvaha, čest a slavné vítězství. Válka však má i svou druhou, odvrácenou tvář – smrt, utrpení, zranění, nekonečné noční můry… A na to si Amerika musí znovu zvykat. Stále více vojáků se totiž vrací domů jako trosky, fyzicky a psychicky na dně.

Příběhy několika válečných invalidů přinesl minulý týden magazín amerického deníku The New York Times. Jedním z nich je Robert Schrode. Nemůže spát – kdysi, to bylo před válkou, si mohl dát šest piv a usnul jako dítě. Dnes ho pití také uspává, ale ve spánku ho pronásledují noční můry.

S ženou si už nemá co říct, jediný s kým si rozumí, je jeho kamarád z jednotky, Brent Bricklin. Je to už více než půl roku, co se oba vrátili z Iráku – Schrode přišel o část pravé ruky, Bricklin má od stehna po krk hluboké jizvy po šrapnelech. Oba skoro neslyší, trápí je bolesti hlavy a částečná ztráta paměti.

Shrode i Bricklin jsou dva z celkového počtu 2600 oficiálně uváděných zraněných vojáků v Iráku. Jejich příběh se nijak neliší od těch, o kterých denně slyšíme v televizi. Jednou v červnu zasáhla jejich vozidlo Humvee raketa. „Jeden voják zabit, pět zraněno“, to bylo celé.

Následky však u obou budou doživotní – nejde jen o jizvy na těle, ale hlavně o jizvy na duši. Proto se Schrode každých čtrnáct dní schází s podobně postiženými. V budově psychiatrie ve Fort Cambell se koná setkání skupiny podporující zraněné vojáky. Většinou je jich mezi pěti až patnácti. Mnozí mají popáleniny. Je tu bývalý pilot vrtulníku Apache, který nemůže udržet rovnováhu nebo také seržantka Jenni Mckinley, která si při nehodě džípu pochroumala ruku, v nemocnici viděla umírajícího a ten ji teď pronásleduje ve snech. A také apatický medik, který nemůže překonat své vzpomínky na to, jak pečoval o své těžce zraněné a umírající kamarády.

Baví se o svých problémech, o lécích co berou, ukazují si jizvy, stěžují na nedostatek míst na parkování.

Na každého účastníka však připadají stovky dalších, kteří jsou upoutáni na lůžka v nemocnicích po celých státech nebo ti, kteří se se svými psychickými problémy k lékaři dosud neodvážili. To však může být nebezpečné. Neléčené deprese u navrátilců často vedou k alkoholismu, k narkomanii a domácímu násilí. Před dvěma lety šokoval Fort Bragg případ tří vojáků, kteří po návratu z mise z Afghánistánů zabili své ženy a pak sebe.

Právě nadprůměrně vyšší úroveň sebevražd zaznamenaná u vojáků sloužících na Blízkém východě představuje jisté tabu. Jen v minulém roce se dvaadvacet amerických vojáků dobrovolně rozhodlo ukončit svůj život. To jsou oficiální čísla, neoficiální však mohou být mnohem vyšší neboť se do tohoto počtu nedostali ti, kteří se zabili krátce po návratu do USA.

Sebevraždy však rozhodně nejsou jedním z oblíbených témat Ministerstva obrany, které tyto případy na úmrtní oznámení označuje eufemismem „(střelná) zranění nezpůsobená nepřítelem“. Narůst počtu sebevražd však donutil i Pentagon vyslat do Iráku expertní tým, který má prověřit duševní stav vojska o který jinak pečují psychologové a vojenští kaplani.

Proč si tedy vojáci stále častěji sahají na život? Washington Post se zeptal psychiatra Ronalda W. Maris z University of South Carolina, který současnou situaci přirovnal k vietnamské válce. Vojáci jsou do pozemních akcí nasazeni dlouhodobě, smysl války je stejně jako tehdy doma zpochybňován.

Riziko sebevražd značně roste v období po ukončení vojenských operací. Podle mluvčí Pentagonu Marthy Rudd mají vojáci více času na to, aby dumali o svých problémech. Ve válečné zóně mají i neustálý přístup ke zbraním. Problémem je i to, že doba nasazení vojáků není přesně ohraničena. Nikdo tedy neví, kdy se přesně vrátí domů. Podle Ricky Maloneho, bývalého šéfa oddělení psychiatrie vojenské nemocnice v Bagdádu se někdy vojáci dostávají do stavu, kdy chtějí za každou cenu pryč, a pokud to nepůjde, volí raději smrt.

Příští měsíc se do USA vrátí na sto tisíc vojáků sloužících v Iráku. Dojde tak k největší rotaci vojsk od doby druhé světové války. Podle průzkumu, který na místě provedl vojenský časopis Stars and Stripes (Hvězdy a pruhy) se téměř polovina respondentů rozhodla po návratu z nasazení z armády vystoupit.

Návrat domů, do normálního života však nebude pro mnohé vojáky snadný. Z války si sebou přinesou i svoje zážitky. Budou trpět stejnými pocity odcizení, úzkosti a depresemi jako kdysi navrátilci z Vietnamu? Podle klinického psychologa Alfonso Batrese ano, neboť guerrilový způsob boje, kterému teď americká armáda v Iráku čelí, má na psychiku vojáků mnohem hlubší dopad než klasická konvenční válka. S následky irácké války se tedy bude Amerika pravděpodobně vyrovnávat ještě dlouho. Opravdu to stálo za to ?

Podrobnosti :

The New York Times Magazine: The Permanent Scars of Iraq >
Der Spiegel: Selbstmorde unter Besatzungssoldaten - Was geschah mit Suellboy? >

                 
Obsah vydání       23. 2. 2004
23. 2. 2004 Britská vláda odebrala Středoevropanům právo na sociální podporu - ale je to legální?
23. 2. 2004 Ministr práce a důchodového zabezpečení: "Je to tvrdé, ale spravedlivé"
22. 2. 2004 Pentagon: radikální podnebné změny zničí civilizaci už do 20 let
23. 2. 2004 Pákistán popřel, že se chystá zatčení Osamy bin Ladina
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
23. 2. 2004 Potvrdila ČR svým "kužvartovským kolečkem" jen západoevropské stereotypy? Jan  Čulík
23. 2. 2004 Kde to žijem? K argumentům Tomáše Koloce Jan  Čulík
23. 2. 2004 BBC TV News 24: O "vlně středoevropských přistěhovalců"
23. 2. 2004 Modlím se, aby je nechytili Radek  Mokrý
23. 2. 2004 Deníček sněmovní panny II. Alexandra  Virgová
23. 2. 2004 Ceny elektřiny Jan  Čulík
23. 2. 2004 Február 1948 - mýty a realita Andrej  Sablič
23. 2. 2004 Vinu nemá Kužvart, ale Špidla Petr  Jánský
23. 2. 2004 Marxova filozofie dějin Milan  Valach
22. 2. 2004 Británie: ministerstvo obrany čelí žalobám za zabité Iráčany
23. 2. 2004 Chudé Německo? Marino  Radačič
23. 2. 2004 Vyrobeno v Texasu Greg  Evans
23. 2. 2004 Bude Le Pen kandidovat? Simone  Radačičová
23. 2. 2004 Návraty domů: Odvrácená strana války Marino  Radačič
23. 2. 2004 Slovenskí Rómovia : Už otvorený teror Lubomír  Sedláčik
20. 2. 2004 Propouští americká armáda Brity z Guantánama, protože se bojí Nejvyššího soudu?
20. 2. 2004 Přistěhovalectví ze střední Evropy: Britská vláda ustoupila populismu Jan  Čulík
20. 2. 2004 Výročí Jiří  Bakala
20. 2. 2004 Neviditelný Bůh Zdeněk  Bárta
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech