20. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 2. 2004

Výročí

O paní, která zachránila Toma Stopparda

Dne 28.2.2004 se dožije 101 let paní Marie Albertová, manželka prvního ředitele Baťovy nemocnice, který v BN působil v letech 1927-1942. Paní Albertová žije v Praze a jsem s ní v pravidelném písemném kontaktu. Její dopisy mají zvláštní atmosféru, která mi trochu připomíná dopisy mé babičky. Jsou květnaté, krásné po stránce stylistické, v žádném případě SMS. Na konci každého dopisu se omlouvá slovy: "Prosím odpusťte mi roztřesené písmo, neboť za to může můj věk a mé choroby". Podílela se na publikaci " Baťova nemocnice 1927 -- 2002 ", která byla vydána k 75.výročí založení Baťovy nemocnice.

Paní Albertová přišla se svým mužem do Zlína v roce 1927. Její manžel dr. Bohuslav Albert byl prvním ředitelem Baťovy nemocnice. Pocházel ze slavné rodiny Albertů - jeho strýc Eduard byl profesorem I.chirurgie na lékařské univerzitě ve Vídni, II. chirurgickou kliniku vedl profesor Theodor Billroth.

Otec Bohuslava Alberta byl praktickým lékařem v Kostelci nad Orlicí. Psal básně, překládal a věnoval se literatuře.

Dr.Albert jakoby byl předurčen svým vývojem k organizaci práce. Myslím si, že největší školy se mu dostalo během 1. balkánské války v letech 1912-13, kdy působil na srbské straně pod vedením profesora Jedličky, kterého vždy považoval za svůj veliký vzor. Viděl dokonalou organizaci Jedličky, který během 24 hodin zorganizoval přísun nemocných k operaci. Opačnou zkušenost dr. Albert nabyl za 1.světové války, kdy byl povolán do rakousko-uherské armády, v níž sloužil ve zdravotní službě. Zde byl svědkem byrokracie a chaosu.

Tenkrát si uvědomil, že funkčnost zdravotnického zařízení je v organizaci a jejím největším nepřítelem je chaos a ztráta komunikace. Toto vše jakoby se vepsalo do jeho budoucího života. Je znám jeho výrok, kterým vždy řešil problémy - " pojďme to tedy organizovat."

Do Baťovy nemocnice nastoupil v roce 1927. Spolu s F. L. Gahurou se podílel na vybudování moderní zlínské nemocnice. Nemocnice to byla skutečně moderní a výborně koncepčně řešená. Zadostiučiněním pro dr.Alberta bylo, že když se v roce 1929 zúčastnil I. Kongresu o nemocnicích v Atlantic City v USA; slyšel zde profesora Hartwela teoreticky přednášet to, co on již uskutečňoval v praxi. Dr.Bohuslav Albert byl chirurg a znamenitý organizátor.

V Baťově nemocnici působil do roku 1942, později na nátlak okupantů odešel. Po válce se už do BN nevrátil. Pracoval jako profesor na Lékařské fakultě UK. V jeho článcích, statích, knihách a přednáškách, které pravidelně publikoval a přednášel, často nalezneme slovo racionalizace. Považoval ji za samozřejmý předpoklad rozumného nakládání s prací lidí a majetkem.

Jeho zásluhou byla nemocniční organizace zavedena jako obor na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Po těžké nemoci v roce 1949 se již nepostavil za operační stůl, stále však byl konzultantem Červeného kříže, šéflékařem Léčebného fondu veřejných zaměstnanců a členem Zemské zdravotnické komise. Celý svůj život zasvětil organizaci a jeho poslední organizační prácí bylo, že se podílel na zákonu o sjednoceném zdravotnictví. Lze jen dodat, že Baťova nemocnice měla v té době vybudován nejlepší zdravotní a sociální systém.

V roce 1952 dr.Bohuslav Albert zemřel.

Paní Albertová byla po celý život manželovi velkou oporou. Jak jsem se z korespondence dozvěděl, byla svému muži dobrou vílou, rádcem i kritikem a dr. Albert se mnohokrát nechal svou ženou inspirovat. V roce 2002 o prázdninách jsem od ní obdržel celý archiv jejího muže, se všemi projekty uskutečněnými i neuskutečněnými.

Mimo jiné se manželé Albertovi zasloužili o to, že v roce 1939 mohl před německými okupanty do zahraniční odcestovat dr. Eugen Sträussler. Odjel s manželkou i se svými syny -- Petrem a Tomášem.; bohužel zahynul v Singapuru. Jeho paní se pak provdala za plukovníka britské armády Kennetha Stopparda, který chlapce přijal za vlastní. Hrou osudu se tedy největší současný britský dramatik, držitel Oskara za scénář k filmu " Zamilovaný Shakespeare " , narodil ve Zlíně a díky manželům Albertovým přežil válku. Je pravidelným gratulantem při jejích narozeninách.

Rodina Sträusslerova však není sama, kdo manželům Albertovým vděčí za život. Pomohli odcestovat i jiným, např. rodině dr. Gellérta, jimž v Budapešti patří vyhlášený hotel " Gellért". Potomci rodiny Gellértovy vloni navštívili Zlín, prohlédli si rodný dům i zdejší nemocnici.

Paní Albertová je duševně natolik čilá, že mi po svých posledních stých narozeninách, kdy jí blahopřáli lidé z celého světa, napsala, že už anglicky poněkud pozapomněla, takže s Tomem Stoppardem hovořila francouzsky.

                 
Obsah vydání       20. 2. 2004
20. 2. 2004 Premiér zkolaboval při jednání parlamentu, Nova hledá náhradníka Štěpán  Kotrba
22. 2. 2004 Británie: ministerstvo obrany čelí žalobám za zabité Iráčany
20. 2. 2004 Propouští americká armáda Brity z Guantánama, protože se bojí Nejvyššího soudu?
19. 2. 2004 5 z 9 britských občanů, vězněných v zálivu Guantánamo, má být propuštěno
20. 2. 2004 Britský soud: policie neprávem odvezla demonstranty z místa demonstrace
20. 2. 2004 Výročí Jiří  Bakala
18. 2. 2004 Noční můra ministerské byrokracie Luboš  Kotek
20. 2. 2004 Koľko ľudí imigruje do EÚ?
20. 2. 2004 Přistěhovalectví ze střední Evropy: Britská vláda ustoupila populismu Jan  Čulík
20. 2. 2004 Veľká výzva pre EÚ
20. 2. 2004 Má ještě pravolevé dělení politického spektra vypovídací schopnost? Štěpán  Kotrba
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?
23. 2. 2004 Deníček sněmovní panny II. Alexandra  Virgová
20. 2. 2004 Deníček sněmovní panny I. Alexandra  Virgová
20. 2. 2004 Brzo, Mičurine, brzo... Tomáš  Koloc
20. 2. 2004 Konferencia vo Versailles Peter  Greguš
20. 2. 2004 Volebný trik alebo vášnivý europarlamentarista? Robert  Žanony
20. 2. 2004 Neviditelný Bůh Zdeněk  Bárta
19. 2. 2004 Itálie: Euro jako nástroj ožebračení?
19. 2. 2004 Častý návrat k fundamentálním principům je absolutně nezbytný pro zachování požehnaných darů svobody Boris  Cvek
19. 2. 2004 Několik otázek na George Bushe
19. 2. 2004 Válečný prezident propadající se do bahna Immanuel  Wallerstein
19. 2. 2004 O italských politických atentátnících v komunistickém Československu Jan  Čulík
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce