Žádný cíl neobdržel v analýze více bodů než 4 z 10. Znamená to, že se ve světě dnes vyvíjí jen asi polovina úsilí k tomu, aby byly "cíle tisíciletí" splněny do navrhovaného data, tj. do roku 2015. V mnoha případech byly v roce 2003 podnikatelské aktivity zaměřeny přímo proti těmto cílům.

Například soukromé zbrojovky tvoří celosvětově průmyslové odvětví v hodnotě 100 miliard dolarů, avšak k dosažení míru a bezpečnosti nijak nepřispívají. V Indii se v brzké budoucnosti bude vydávat více finančních prostředků na nákup vody v lahvích, než kolik vydává vláda na zpřístupnění tohoto základního přírodního zdroje občanům. Je sporné, zda tam privatizace vodních zdrojů funguje ve prospěch chudých lidí.

Nezávislý panel, který se sešel k jednání jako součást Iniciativy pro správu světa na davoském Fóru, si vyhradil nejostřejší kritiku pro roli podnikatelského lobbování, které loni v září zablokovalo vyjednávání o globálním obchodu.

"Selhání rozhovorů Světové obchodní organizace v Cancúnu znamená, že zemědělská a obchodní politika bude i nadále ostře diskriminovat chudé lidi," praví se v analýze. Cíl snížit o polovinu počet lidí, kteří mají k životu denně méně než jeden dolar - je jich v současnosti na světě 1,2 miliardy - je tak stále iluzornější.

Avšak zpráva obsahuje i pozitivní informace. Některé korporace, konkrétně BP a Shell, přijaly dobrovolné plány na redukci emisí skleníkových plynů. Soukromý sektor také napomáhá světovým zdravotnickým iniciativám, jako jsou akce Světové zdravotnické organizace proti malárii.

Celkový závěr analýzy je však jasný. Korporace buď nejsou schopny, anebo nemají zájem řešit jakékoliv zásadnější otázky globálního veřejného zájmu. Je to podstatné vystřízlivění pro globální podnikatele, kteří se nyní znovu chystají sjet do Davosu, konstatoval komentátor deníku Guardian.