23. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 1. 2004

Zpráva o hospodářských výsledcích roku 2003 a výhledu na rok 2004, předložená kubánskému parlamentu

Kuba, jak ji neznáte - v číslech

Většina informací o Kubě v Česku je poznamenána asertivním postojem americké "informační" skupiny Freedom House či aktivistů tzv. miamských zájmových skupin. O povaze těchto informací si není třeba dělat iluze, stejně jako o úplnosti informací, které o Kubě občan České republiky má. Pokusili jsme se tuto mezeru a neznalost španělštiny vyplnit jednak stručnými statistickými daty "bedekrového" typu, jednak zkrácenou zprávou o stavu země za rok 2003, předloženou kubánskému parlamentu. Úsudek si udělejte sami.

Domníváme se, že mnohé údaje o kubánské ekonomice - zvláště v oblasti sociální, ve školství a v jeho zaměření na informační technologie - by byly inspirativní i pro českou vládu a český parlament.

Kuba

Zakladní informace

Hlavní město Havana (La Habana)
Státní zřízení republika
Rozloha (km2) 110 860
Počet obyvatel 11 184 023
Měna 1 kubánské peso (CUP) = 100 centavů
Aktuální kurs 21 CUP / 1 USD
Časové pásmo (oproti SEČ) -6 (-5 hod. = letní čas)
Jazyk španělština
Národnostní složení mulati a mestici (51 %), kreolové (36 %), černoši
Víry řím. katolíci (41 %), protestanti (5 %)
 

Zakladní ekonomické ukazatele

HDP (hrubý domácí produkt): 8.276 mil. $
Inflace: 0,30 %
Růst HDP: 5,60 %
Národní product na obyvatele: 740 $  
Podíl zemědělství na tvorbě HDP: 7,00 %
Podíl průmyslu na tvorbě HDP: 37,00 %
Podíl služeb na tvorbě HDP: 56,00 %  
Práceschopné obyvatelstvo: 4.300.000
Zaměstnání: zemědělství 25 %,průmysl 24 %,služby 51 % (1998)
Nezaměstnanost: 5,50 %  
Příjmy státního rozpočtu: 13.500 mil. $
Výdaje státního rozpočtu: 14.300 mil. $  
Růst průmyslu: 5,00 %
Výroba elektřiny: 14.358 mil. kWh
Podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny: 94,20 %
Podíl vodních elektráren na výrobě elektřiny: 0,70 %
Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny: 0,00 %
Podíl ostatních zdrojů na výrobě elektřiny: 5,10 %
Spotřeba elektřiny: 13.353 mil. kWh
Vývoz elektřiny: 0 mil. kWh
Dovoz elektřiny: 0 mil. kWh  
Export: 1.800 mil. $
Partneři pro export: Rusko 23 %,Nizozemsko 23 %,Kanada 13 % (1999)
Import: 3.400 mil. $
Partneři pro import: Španělsko 18 %,Venezuela 13 %,Kanada 8 % (1999)
Externí zadlužení: 11.100 mil. $
Účetní rok: kalendářní rok

Základní informace o obyvatelstvu

Celkem obyvatel: 11.184.023
Hustota osídlení: 100,88 lidí/km2

Věková struktura obyvatelstva

Věk   Muži (tis.)ženy (tis.)
 0-5   
375 (15 %)   
 
 355 (14 %)
 5-10  
439 (17 %)   
 
 417 (16 %)
 10-15  
433 (17 %) 
 
 411 (16 %)
 15-20   
344 (13 %) 
 
 327 (13 %)
 20-45   
400 (15 %) 
 
 392 (15 %)
 45-65   
350 (14 %) 
 
 366 (14 %)
 65-80   
122 (5 %) 
 
 134 (5 %)
 80-   
122 (5 %) 
 
 153 (6 %)
 
Přírozený přírůstek obyvatelstva: 0,37 %
Počet narozených dětí (na 1000 obyvatel): 12,36
Počet úmrtí (na 1000 obyvatel): 7,33
Migrace obyvatelstva (na 1000 obyvatel): -1,36
Poměr mužů oproti ženám v populaci (při narození): 1,06
Poměr mužů oproti ženám v populaci (v 15 letech): 1,06
Poměr mužů oproti ženám v populaci (mezi 15 - 64 lety):    1,01
Poměr mužů oproti ženám v populaci (65 let a více): 0,86
Poměr mužů oproti ženám v populaci (celkem): 1,00
Dětská úmrtnost (na 1000 narozených): 7,39
Porodnost (počet dětí na 1 ženu): 1,60 dětí
Očekávaná délka života (celkem): 76,41 let
Očekávaná délka života (muži): 74,02 let
Očekávaná délka života (ženy): 78,94 let
Rozšíření viru HIV - AIDS: 0,03 %
Počet lidí nakažených virem HIV - AIDS: 1.950
Počet úmrtí na vir HIV - AIDS: 120
Analfabetismus: mezi nejstaršími - 4,30%
Počet lidí schopných číst a psát (celkem): 95,70 %
Počet lidí schopných číst a psát (muži): 96,20 %
Počet lidí schopných číst a psát (ženy): 95,30 %

Tolik suchá statistická data, převzatá z nikterak přesné české stránky bedekr.cz. Přeci jen údaje o "exotických" zemích mají poněkud vyšší toleranci. Už na první pohled zaujme "strom života" v údajích o věkové struktuře populace a průměrný věk. 5% obyvatel starších 80 let a očekávaná délka života 76 let svědčí o kvalitě zdravotní péče. Podíl služeb 56 % na tvorbě HDP také nesvědčí o zaostalosti země... Přitom zahraniční zadluženost Kuby, která má 11 miliónů obyvatel, je podle oficiálních údajů 11 mld. USD.

red


Kuba v roce 2003 přesto, že musela i nadále čelit agresivní kampani Spojených států a nepříznivé světové hospodářské situaci, úspěšně splnila a dokonce překročila hlavní ukazatele ekonomického plánu na tento rok. Byly splněny všechny úkoly spojené s kampaní nazvané "Boj idejí", v rámci kterého chce ukázat světu, že v socialistickém režimu, kdy má národ přístup ke všem stupňům školní a odborné výchovy, k bezplatnému zdravotnictví, ke kultuře a sportu, dokáže i v těch nejtěžších podmínkách z malých prostředků vytvořit víc, než národy žijící pod režimem neoliberalismu.

Potvrzují to i fakta ze srovnání Kuby s Latinskou Amerikou: V roce 2001 se růst HDP v Latinské Americe zastavil, v roce 2002 poklesl o 0,6% a v roce 2003 vzrostl o 1,5%. V přepočtu na hlavu je dnes nižší než byl v roce 1997. Na Kubě v roce 2001 vzrostl o 3,7%, v roce 2002 o 1,1% a v roce 2003 o 2,6% proti plánovaným 1,5%.

Zvláštností výpočtu HDP na Kubě je to, že nezahrnuje sociální výdaje a služby poskytované zdarma. Při zohlednění těchto položek by růst představoval 3,8%. Průměrná nezaměstnanost v Latinské Americe je 10,7%, na Kubě jsou to necelá 3%. Pod hranicí minimální životní úrovně žije v Latinské Americe 44% obyvatelstva. To jsou jen některé základní ukazatele, ke kterým by bylo možno připojit řadu dalších. Ale vraťme se do roku 2003.

Zvýšila se úroveň zabezpečení přídělů potravin jakož i dalších denních potřeb pro obyvatelstvo, bylo dosaženo rovnováhy zásobování pro základní spotřebu pohonných hmot, výrazně vzrostla výroba léků a zvýšila se kvalita sociálních služeb, školství a zdravotnictví.

Zvláštní pozornost byla věnována oblastem, o které se plán "Boje Idejí" opírá. Jde v prvé řadě o školství. Na 98 školách bylo postaveno 567 nových místností pro vyučování. V Havaně se postavilo 13 budov pro zajištění ubytování nových učitelů a profesorů a jejich rodin. Do základních škol bylo dodáno další technické vybavení, takže v současnosti má každá třída 1 barevný televizor a na každých 100 žáků připadá i 1 videorekordér. V základních školách je přes 24 000 počítačů. Celkový počet počítačů na školách prvního a druhého stupně překročil počet 45 000. Na základních školách nesmí být víc než 20 žáků na jednoho učitele, na středních 15. S cílem snížit nezaměstnanost a dát mladým lidem mezi 15 a 27 lety možnost získat vyšší až vysokoškolské vzdělání bylo zavedeno tzv. placené studium jako forma zaměstnání. Do tohoto programu je zapojeno 107 302 studentů, přes 8 000 učitelů a profesorů. Výuka se provádí v 508 školách v celé zemi. V současnosti 30 000 z těchto žáků studuje na vysokých školách, které v počtu 732 existují ve všech větších městech. Celkem je v nich zapsáno 146 913 posluchačů. Výdaje na školství představují 7,5% státního rozpočtu.

Neméně důležitá je oblast zdravotnictví. Zde byla věnována přednostní pozornost zvýšení kapacit pro léčení nejčastějších onemocnění, koordinací činnosti poliklinik a nemocnic, přiblížení zdravotnických služeb k obyvatelstvu, širokému programu zvyšování kvalifikace lékařů a zdravotního personálu a kontinuitě výzkumu a výroby léčiv. Modernizace farmaceutického průmyslu umožnila vyrábět 67% základních léků. Předpoklady pro výrobu léků vytváří odvětví biotechnologie, které má již 600 světově přihlášených patentů na špičkové léky, především očkovací látky, léky pro boj proti rakovině a testovací systémy na AIDS. Tyto produkty Kuba vyváží do 40 zemí.

Aby se zlepšila dostupnost obyvatelstva k ošetření, bylo v hlavním městě opraveno a rozšířeno 27 poliklinik. V dalších oblastech země tomu tak bylo u 36 poliklinik. Bylo opraveno a modernizováno 1927 lékáren. Do nich bylo dodáno 918 chladírenských zařízení, 600 telefonů a 541 počítačů. V těchto zařízeních a v centrálních skladech léčiv přibylo 6 100 kvalifikovaných pracovníků. V oblasti sociální asistence pro tělesně a duševně postižené je zaměstnáno 16 000 specializovaných pracovníků. Do oblasti zdravotnictví spadá i Latinskoamerická lékařská fakulta, kde mohou studovat jen posluchači z chudých rodin ze zemí Latinské Ameriky. V současné době je jich 7 000. Studium je bezplatné, stejně jako ubytování a stravování. V rámci pomoci rozvojovým zemím pracuje bezplatně v 64 státech Latinské Ameriky, Karibské oblasti, Afriky, Asie, Oceánie a Evropy 15 000 kubánských lékařů. Významnou pomoc poskytuje Kuba každoročně i lékařskou péčí a rekreačními pobyty ukrajinským dětem, postiženým jadernou katastrofou v Černobylu. Na výdaje ve zdravotnictví bylo v roce 2003 vynaloženo 7,4% státního rozpočtu.

Další důležitou oblastí je kultura, jako základní předpoklad pro celkový rozvoj osobnosti. V roce 2003 se připravovalo na vysokých školách 16.000 posluchačů na povolání uměleckého instruktora. Existuje Státní vysoká škola baletu a zájmové kroužky baletu. Opravuje se Státní škola umění a zřizují se na celém státním území Školy plastických umění. Jeden televizní kanál vysílá program "Univerzita pro všechny" s osmi kurzy a další kanál, určený na pomoc při školní výchově, vysílá 112 programů, všechny na vysoké pedagogické úrovni. V současnosti prožívá kultura konjunkturu ve všech oblastech. Na kulturní představení se nevybírá vstupné nebo je tak nízké, že je dostupné každému, a to díky vysokým státním dotacím do této oblasti.

V době, kdy stamiliony lidí především v rozvojových zemích trpí nedostatkem výživy, zaznamenala Kuba další růst v zemědělské výrobě. Stalo se tak krátce poté, kdy Kubu zasáhly 3 velmi silné uragány. Největší přírůstek, 72%, byl zaznamenán v produkci citrusů. Byly dosaženy přírůstky v produkci okopanin, zelenině, banánech, fazolích, vejcích a vepřovém mase. V rámci programu zakládání zahrádek ve městech a okolí bylo získáno 3,7 miliónů tun zemědělských produktů. Významných úspěchů bylo dosaženo při nahrazování naftových motorů u závlahových systémů elektrickými motory, které již pracují na 140 937 hektarech. Pro zvýšení produkce mléka byl zaveden systém selektivního krmení u vybraných dojnic. Pro zajištění pravidelných a cenově výhodných nákupů potravin ze zahraničí byl zaveden systém přísné kontroly včasných plateb.

V přídělovém systému s nízkými cenami potravin došlo ke zvýšení nabídky ryb, masných výrobků, jogurtů, těstovin a oleje. U některých druhů potravin však docházelo ke zpoždění dodávek. Stát rozšířil i zdarma poskytované stravování na školách o svačiny pro všechny žáky škol druhého stupně.

Za účelem snížení cen potravin, prodávaných na volném trhu, se začalo se zřizováním státních trhů se zemědělskými produkty s přijatelnými cenami.

V roce 2003 byla denní spotřeba občana 3 195 kilokalorií a 82,8 g proteinů.

Důležitým faktorem pro kubánské hospodářství je výroba elektřiny a těžba nafty a plynu. Těžba nafty vzrostla o 2,9%. Spolu s plynem bylo vytěženo 4,3 milióny tun nafty, tj. o 4% více než v roce 2002. Pokračovala modernizace elektráren a jejich přestavba na spalování domácí nafty s vysokým obsahem síry. Výroba elektřiny se zvýšila o 2,1%. Spotřeba nafty při její výrobě byla z 83,4% pokryta domácí surovinou. Přes vysoké ceny nafty na světovém trhu byly výpadky v dodávkách elektřiny minimální. Elektřina byla zavedena do dalších 50 000 domácností. Příděly petroleje pro domácnosti se zvýšily o 50%.

Tradiční kubánské odvětví, výroba cukru, zaznamenalo pokles proti předchozímu roku. Stalo se tak především v důsledku rozsáhlé reorganizace a restrukturalizace tohoto odvětví, v jejímž rámci byla zrušena téměř polovina cukrovarů a půda, na které se pro ně pěstovala cukrová třtina, byla převedena na jiné druhy zemědělské výroby. Zbylých 77 velkých cukrovarů má větší šanci čelit poklesu světových cen cukru a nevyrábět se ztrátami místo zisku. V kampani 2002 -- 2003 bylo vyrobeno 2 205 000 tun. (Pro srovnání -- v 80. letech se roční výroba cukru pohybovala mezi 5-6 milióny tun.) Pokud jde o uvolněné pracovníky, 112 tisíc z nich se přeškoluje, z toho 65 310 zapojením do studia jako zaměstnání.

Dalším, pro export významným odvětvím, je produkce niklu, kde Kubě patří 4. místo na světě. Pokud jde o zásoby suroviny, patří jí třetí místo. V roce 2003 poklesla produkce niklu o 4,7% proti roku 2002, ale příjmy z jeho vývozu vzhledem k růstu cen byly značně vyšší. Celková výroba niklu dosáhla 74 000 tun.

Ostatní průmyslová odvětví, kterých je 21, zaznamenala růst o 2,1%. Bylo to ovlivněno vysokými přírůstky v 10 z nich. Např. polygrafický průmysl vzrostl o 23,3%, potravinářský průmysl o 4,8% a výroba alkoholických nápojů a tabákových výrobků vzrostla o 3,4%.

V odvětví spojů byl přírůstek 5,1%, v obchodu 4,7% a ve službách 4%.

Pokud jde o zahraniční obchod, dovozy vzrostly o 13,4%. Bylo to ovlivněno hlavně tím, že stát si vytvořil v předchozích letech jisté finanční rezervy, které umožnily nakupovat v nejvýhodnějším období a za výhodné ceny. Platí to především při nákupu potravin. Pokračovalo se v nahrazování dováženého zboží domácími výrobky při zachování nejvyšších nároků na jejich kvalitu a vzhled. Turistický průmysl se zásobuje z 69% domácími produkty, dolarové obchody 49%.

Export vzrostl o 14,1%, což bylo značně ovlivněno růstem příjmů z vývozu niklu a kubánských doutníků. Podíl tzv. "netradičních" vývozů vzrostl na 23,6% z celého exportu.

Pokračoval rozvoj turistického průmyslu. V závěru roku bylo k dispozici 41 600 pokojů především ve čtyř a pěti hvězdičkových hotelech. V roce 1993 měla Kuba 12 900 pokojů, především ve dvou a tří hvězdičkových zařízeních. V roce 2003 přijelo na Kubu 1,9 miliónů turistů. Tento průmysl zajistil významné příjmy pro státní pokladnu. V roce 2003 se příjmy z turismu zvýšily o 16% a překročily 2 miliardy dolarů.

Objem investic se zvýšil o 11,6%. Přednost měly investice do těžby nafty a plynu, výroby elektřiny, těžby a zpracování niklu, elektrifikace zavlažovacích soustav a růstu některých druhů zemědělské produkce. Na potřebné úrovni zůstaly investice v oblasti turismu a při plnění sociálních programů. Nebyl splněn plán výstavby nových bytů, jelikož finance k tomu určené bylo potřeba použít na opravy 94 491 bytů, poškozených uragány Isidore a Lili.

Přesto, že došlo k růstu obratu v maloobchodu o 12% a u podniků veřejného stravování o 15,7%, sektor služeb vinou celkového poklesu v oblasti služeb a ve veřejné dopravě nesplnil plánované úkoly.

Pozitivním jevem je pokles oběživa o 2,3% proti předchozímu roku. V bankách je uloženo na termínovaných vkladech až na 3 roky 15% oběživa. To působí na růst kupní síly kubánské měny.

Během roku bylo zřízeno 60 000 nových telefonních linek. Digitalizace dosáhla 79%. Mezi Havanou a Guantanámem byla položena linka z optických vláken.

Vzhledem k trvalému ohrožení země ze strany USA byly finančně pokryty všechny požadavky ozbrojených sil. Bylo dbáno na to, aby armádní prostředky mohly být využívány i při plnění úkolů v době míru.

Centrální banka upřesnila předpisy, které umožňují podnikům využívat část devizových prostředků, získaných z vývozu jejich produkce, dle vlastního uvážení. To vedlo k tomu, že se prováděly nákupy, které nebyly z pohledu celkových potřeb země nezbytné. Docházelo i k dolarovým platbám mezi domácími podniky. Nyní má centrální banka opět přehled o celkových devizových rezervách země.

Při sestavování hospodářského plánu na rok 2004 bylo nutno vzít v úvahu kromě pokračující americké blokády i nová diskriminační opatření, přijatá proti Kubě Evropskou unií, jakož i krizové jevy v ekonomice USA, EU i Japonska. Na ekonomiku rozvojových zemí negativně působí vysoké ceny pohonných hmot, zahraniční zadlužení a nerovnoprávná obchodní výměna. V této složité situaci si Kuba stanovila tyto priority: zajistit zvýšení obranyschopnosti země, zvýšit kvalitu přídělového zboží a veřejného stravování, zajistit nezbytné dodávky pohonných hmot, zajistit potřebné léky, finančně pokrýt akce, spojené s programem "Boj idejí", především v oblasti školství a zdravotnictví.

Počítá se se zvýšením těžby a výroby niklu o 7,4%, aby bylo dosaženo roční produkce 77.000 tun. V oblasti energetiky budou provedeny nové vrty pro získání nafty a plynu, jejichž těžba má vzrůst o 6,3%, což znamená roční těžbu 4,6 miliónů tun. To umožní zvýšit výrobu elektřiny o 1,6% při stoprocentním pokrytí palivy z domácích zdrojů.

Vzhledem k pokračujícímu procesu restrukturalizace nelze odhadnout výsledky cukrové kampaně 2003-2004. Předpokládá se růst necukrové zemědělské produkce na uvolněných polích o 15%, což se odrazí na zlepšení v dodávkách potravin. Celková zemědělská výroba bez sektoru cukru vzroste o 3,7%, především u banánů, okopanin, zeleniny, kávy a vepřového masa. Vzrostou dodávky mléka.

Počítá se s růstem průmyslové výroby o 2,5% s tím, že daleko rychleji má růst průmysl potravin. Výroba léčiv má vzrůst o 37%. Velká prosperita se očekává u turismu. Počet turistů má vzrůst o 10,5% a má dosáhnout 2,1 miliónů. To bude znamenat značné zvýšení příjmů státního rozpočtu.

V zahraničním obchodu se počítá s růstem exportu o 7,5%. Zároveň vzroste úsilí o snížení dovozů, aby tak bylo dosaženo příznivější celkové bilance.

Za účelem dalšího snížení stavu oběživa bude do maloobchodu dodáno o 5,5% více zboží a bude výrazně rozšířena síť veřejného stravování. (Pozn.: Ve školních a závodních jídelnách, jakož i v síti veřejného stravování neplatí přídělový systém. Na rozdíl od poválečné situace v ČSR se vše podává bez lístků.)

Bude vyvinuto maximální úsilí k tomu, aby tvorbou nových pracovních míst byla nezaměstnanost udržena alespoň na úrovni roku 2003, tj. okolo 3%.

Kuba je schopna všechny tyto stanovené cíle splnit a pokračovat tak v tendenci mírného, ale nepřetržitého hospodářského růstu. V roce 2004 by mělo být přes očekávaný růst potíží dosaženo nejméně stejných celkových výsledků jako v roce 2003.

Kráceno, zpracoval JUDr. Stanislav Svoboda, zvýraznění ŠOK

                 
Obsah vydání       23. 1. 2004
23. 1. 2004 USA: Hlavní expert na irácké zbraně hromadného ničení rezignoval
24. 1. 2004 Proč tvrdil Blair, že existují irácké zbraně hromadného ničení, když pro to neměl důkazy?
23. 1. 2004 "Zázračná" Atkinsova dieta: Jak to, že můžete jíst, co chcete, a přesto hubnete?
23. 1. 2004 Fukuyama: Spojené státy se musejí naučit, jak zavádět demokracii v jiných zemích
23. 1. 2004 BBC: Pochybnosti o davoském fóru
23. 1. 2004 PR agentury nejspíš vědí, co dělají Štěpán  Kotrba
23. 1. 2004 OSN neudělala dost Simone  Radačičová
23. 1. 2004 Cuba Libre? - Svobodná Kuba? Fabiano  Golgo
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
23. 1. 2004 Sociální fóra - historie, současnost, budoucnost Jan  Růžička
23. 1. 2004 Točení v kruhu Milan  Valach
23. 1. 2004 Pentagon chtěl prosadit svůj systém internetových voleb, neuspěl Štěpán  Kotrba
23. 1. 2004 Demokracia Tibor  Moravčík
23. 1. 2004 Hrozný sen demokracie Ivo  Šaněk
23. 1. 2004 Davos: Stretla sa "svetová vláda"
23. 1. 2004 Kto zaplatí reformy?
23. 1. 2004 Hromadné sdělovací prostředky a metody manipulace veřejným míněním Noam  Chomsky
23. 1. 2004 Baronka Uddin - muslimka ve sněmovně lordů
23. 1. 2004 Independent: Eko-farmy podléhají cenové válce velkých firem
23. 1. 2004 Parlamentní demokracie nebo monarchie? Michal  Rusek
22. 1. 2004 Líbí se mi multietnická tolerance v USA Ester  Crall
22. 1. 2004 Revolúcia elít Ryszard  Bugaj
22. 1. 2004 Kuba, jak ji neznáte - v číslech
23. 1. 2004 Neviem, prečo si s tým lámem hlavu Peter  Macsovszky
22. 1. 2004 ČRo 6 a česká sekce BBC: Kvalitní rozhlasové stanice by měly navzájem spolupracovat Jan  Čulík
22. 1. 2004 Případ dr. Kellyho: BBC udělala chyby, ale britská vláda zneužila výzvědné informace k politickým cílům
22. 1. 2004 BBC ve vysílání kritizovala svého generálního ředitele
22. 1. 2004 Co všechno je kulturním dědictvím Evropy? Miroslav Václav Steiner
22. 1. 2004 Raghu Rai "Éxposure" Miloš W. Mlčoch
21. 1. 2004 Finanční dary na nový server Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
23. 1. 2004 Hromadné sdělovací prostředky a metody manipulace veřejným míněním Noam  Chomsky
23. 1. 2004 Cuba Libre? - Svobodná Kuba? Fabiano  Golgo
22. 1. 2004 Kuba, jak ji neznáte - v číslech   
12. 1. 2004 Castro: Věřili jsme v právo na nezávislost a na vzpouru proti tyranii Štěpán  Kotrba
12. 1. 2004 Kuba se rozhodla omezit řadovým občanům přístup k internetu   
26. 11. 2003 Kuba: Kriminálne embargo Ivan  Štefunko
13. 11. 2003 Castrova zpráva pro OSN: Důsledky půlstoletí americké blokády Kuby   
13. 11. 2003 Kuba může být odbytištěm pro český průmysl Zdeněk  Jemelík
15. 10. 2003 Půjdete demonstrovat také proti americkému porušování lidských práv, Fabiano Golgo a Lidé v tísni?   
14. 10. 2003 Pozor, Kotrbo: protestovat proti Fidelovi je také veřejná služba Fabiano  Golgo
14. 10. 2003 Člověk v tísni: Měli by reportéři BBC také jít demonstrovat před vyslanectví Vatikánu? Jan  Čulík
13. 10. 2003 Stížnost Radě České televize na Člověka v tísni Štěpán  Kotrba
2. 10. 2003 Text petice Fidelu Castrovi: Propusťte vězněné   
29. 9. 2003 Kubánské velvyslanectví: "Policie selhala - záměrně?"   
29. 9. 2003 Jak se Praha rozloučila s básníkem Zdeněk  Jemelík