Na akci bude tématicky navazovat přednáška a promítání filmu.

V Mexiku byla neoliberální politika prosazována velmi drasticky. Západní politici a ekonomové Mexiko vychvalovali, hovořili o "mexickém zázraku" a o "laboratoři" nové volnotržní politiky, která bude jednou aplikována na celý svět. Za převratný úspěch byla prohlašována především Severoamerická zóna volného obchodu, vytvořená Kanadou, USA a Mexikem k 1. lednu 1994. Výsledkem toho všeho bylo ovšem zhroucení ekonomiky v ekonomické krizi v polovině devadesátých let a především drastická chudoba milionů mexických obyvatel.

Na protest proti této situaci povstali ti nejutlačovanější -- indiáni v mexickém státě Chiapas. Už deset let trvá jejich konflikt s mexickou vládou. Už deset let ale také trvá jejich pokus o svobodnější a spravedlivější život na osvobozených územích, o realizaci samosprávného uspořádání společnosti. V rámci samotného Mexika se jim podařilo významně přispět ke zlomení vlády polototalitní Revoluční institucionální strany. A jestliže je Mexiko z celosvětového hlediska "laboratoří" pro neoliberální postupy, které mají z lidí vytvořit "lidské zdroje," pak je zároven i laboratoří alternativ -- hledání nových cest pro život společnosti, ve které se lidé nesmíří s rolí pouhého kolečka v soukolí. Stali se také skutečnou inspirací pro statisíce lidí, kteří se účastní hnutí, nepřesně označovaného jako "antiglobalizační".

Právě zapatistická cesta se totiž ukazuje jako účinná. Teprve když jsou neprivilegovaní odhodlaní se za svá skutečně práva brát, je možné očekávat ústupky vládnoucích. Ponížené supliky je nepřesvědčí. Ukazuje se to názorně i u nás, kde Špidlova vláda prosazuje stále více opatření, které se dotknou širokých vrstev společnosti a podstatně zhorší jejich životní podmínky. Zapatisté a zapatistky nám pro náš odpor ukazují podstatně jinou cestu než například umírněné odbory, které svými poklidnými shromážděními vůbec ničeho nedosáhly.