Tato zpráva je podle informací amerických a iráckých zdrojů výsledkem nového postoje, vycházející se smluvního vztahu mezi iráckými vůdci a americkou správou z 15. listopadu, který předpokládá jako okamžik vrácení vlády do rukou Iráčanům datum 30. června tohoto roku. Tak krátká doba nedává čas ke změně autonomie a jednoty Kurdů na severu země, jak si mnozí původně představovali.

Připomeňme, jak jsme už psali např. ZDE, že před koncem roku přineslo vydání britského nedělníku Sunday Express s odvoláním na zpravodajskou službu MI6 informaci, že iráckého diktátora Saddáma Husajna zajali ve skutečnosti Kurdové, kteří ho zdrogovaného předali do rukou Američanů. Součástí vydání měl být údajně také příslib o speciálním statutu pro severní Irák, obydleného převážně Kurdy. Region si drží autonomii od roku 1991, když Spojen státy americké ukončily první válku v Perském zálivu zavedením tzv. bezletových zón, aby zabránili Saddámu Husajnovi tuto oblast napadnout.

"Jednou jsme uzavřeli smlouvu z 15. listopadu, v které jsme se dohodli, že nejlepší je nezasahovat příliš na status quo," řekl listu New York Times zástupce oficiální administrativy. "Velké téma federalismu v kurdském kontextu musí počkat na rozhodnutí Iráčanů. Pokusit se rozhodnout něco takového za měsíc nebo dva se od nás nedá jednoduše očekávat," dodal.

Američané, kteří mají v zemi 100 000 vojáků, se rozhodli v rámci americko-britské správy k předání moci do rukou Iráčanů koncem roku 2004 nebo počátkem roku následujícího. Záměrem Američanů, kteří dohlížejí na sepsání nové ústavy, není podle informací deníku velmi těžký problém federalismu, ale mnohem více důraz na témata jako je například "islámské právo".

Minulé léto ovšem americký administrátor Paul Bremer na ekonomickém fóru v Jordánsku uvedl, že mají v úmyslu privatizovat více 40 státních společností, zahrnující průmysl potravinářský, ocelářský a další. Nyní se rétorika změnila. Takové významné kroky musí údajně učinit až nová irácká vláda.