30. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 12. 2003

Není přípustné užívat ve vězeňství udavače

Podle zjištění Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, byla zavedena tzv. vnitřní ochrana v čsl. vězeňství teprve po roce 1948. Příčinu lze spatřovat v uplatňování totalitní moci, projevující se snahou totálně kontrolovat zejména osoby ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Obdobnou kontrolu uplatňovalo gestapo v nacistických věznicích a táborech, prostřednictvím svých informátorů. Z tohoto hlediska nešlo na našem území o nový prvek, neboť věznice v období tzv. protektorátu sloužily zcela nebo zčásti účelům gestapa.

Tento příspěvek publikujeme ze závažných důvodů pod pseudonymem. Autorova totožnost je redakci známa.

Rovněž v nacistických pracovních táborech a pobočkách koncentračních táborů které existovaly na území protektorátu bylo využíváno informátorů z řad vězňů. Lze říci že vedle subjektivní příčiny, která spočívá v samotných základech totalitního státu, (totální kontrola občanů) existovaly v obou případech i objektivní příčiny, zejména vysoký stav vězňů, ubytovávání velkého počtu vězňů na společných ložnicích, množství pracovišť mimo vězeňská zařízení a možnost styku s civilními osobami. Tyto okolnosti znesnadňovaly přímou kontrolu vězňů vězeňským personálem, a proto se využívala nepřímá kontrola prostřednictvím tzv. vězeňských samospráv, jejichž členové, které jmenovalo vedení vězeňského zařízení, působili zároveň jako informátoři.

Vedle nich ještě existovali nasazení agenti gestapa a po roce 1948 agenti STB z řad vězněných osob. Tito mohli sledovat i chování vězeňského personálu. Prioritní byly informace týkající se politické loajality (nesmiřitelný a tvrdý přístup k politickým vězňům) a teprve druhořadé informace k plnění služebních povinností. Svědčí o tom skutečnost, že za protektorátu gestapo postupně zatklo několik desítek českých dozorců, kteří byli podezřelí z poskytování pomoci vězněným českým vlastencům. I když v roce 1948 došlo k masivní obměně personálu okresních a krajských soudních věznic a trestních ústavů, vyskytli se dozorci, kteří rovněž pomáhali politickým vězňům. Využitím agenturně operativních prostředků a provokací byl vykonstruován tzv. Borský případ. (věznice Plzeň -- Bory) V důsledku tohoto případu byl v roce 1950 popraven plzeňský dozorce Čeněk Petelík a dalších 6. dozorců odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody. Toto jsou nejzávažnější důsledky uplatňování agenturně operativní činnosti proti vězeňskému personálu za protektorátu a po roce 1948.

Do konce roku 1952 bylo čsl. vězeňství v působnosti tří resortních ministerstev: ministeria vnitra, (věznice SNB) spravedlnosti (okresní a krajské soudní věznice a trestní ústavy) a ministerstva národní obrany (vojenské vyšetřovací věznice a trestnice). Průniku agenturně operativní činnosti do vězeňských zařízení odolával resort ministerstva spravedlnosti až do roku 1951, kdy byly zrušeny předpisy z první republiky a nahrazeny vězeňským řádem s třídním přístupem k vězňům. V témže roce byla uzavřena dohoda mezi velitelem SVS pplk. Dr. Milanem Klossem a velitelem 6. sektoru STB, kpt. Miroslavem Pichem -- Tůmou, která umožnila provádět v soudních věznicích a trestních ústavech agenturně operativní činnost řízenou důstojníky STB. Počátkem roku 1953 přešlo vězeňství jako celek do působnosti ministerstva národní bezpečnosti (koncem roku 1953 zaniklo a převzalo jeho úkoly ministerstvo vnitra) a tato organizační změna vytvořila optimální podmínky pro nasazení agenturně operativních prostředků v maximální míře a podle sovětských zkušeností. Za tímto účelem působil na Správě nápravných zařízení ministerstva vnitra sovětský poradce Ponomarenko. Není náhodou, že prvním odborem se stal odbor operativy.

V souvislosti s politickými změnami v roce 1968 a v souladu s tzv. akčním plánem bylo vězeňství vyčleněno z resortu ministerstva vnitra a převedeno do působnosti ministerstva spravedlnosti české socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti slovenské socialistické republiky. Tím zanikla i agenturně operativní činnost ve vězeňství. K 31. 12. 1968 bylo různým součástem MV předáno 4 538 osobních svazků tajných spolupracovníků zejména z řad vězňů k dalšímu využití. Na počátku sedmdesátých let se začala agenturně operativní činnost obnovovat se zdůvodňováním, že jde o účinný prostředek k předcházení nedovolené činnosti vězňů a vzniku mimořádných událostí. (napadení vězeňské stráže, útěku vězně, vzpoury, atd.) Za tímto účelem bylo v roce 1974 ustaveno oddělení vnitřní ochrany v rámci odboru ochrany na Správě sboru nápravné výchovy ČSR v Praze a obdobně v ZNV SSR v Bratislavě. Byly zakládány osobní svazky agentů a důvěrníků jejichž počet k 13. 11. 1989 činí celkem 4301 svazků. (1602 agentů, 2699 důvěrníků) tedy přibližně stejný počet jako v době zániku vnitřní ochrany ve vězeňství v roce 1968. Dále byly zakládány objektové svazky jako svazky prověřovaných osob (PO) a signální svazky (S) jejichž počet ke stejnému datu dosáhl 239 svazků. Na všech 29 útvarů Sboru nápravné výchovy ČSR byl založeny objektové svazky.

V 1978 vzniklo na správě SNV samostatné oddělení vnitřní ochrany a agenturně operativní činnost byla rámcově upravena rozkazem ministra spravedlnosti. (RMS č.8/1978 o vnitřní ochraně SNV ČSR). Činnost vnitřní ochrany už nebyla soustředěna jen na prevenci nedovolené činnosti vězňů a předcházení mimořádným událostem ve věznicích a nápravně výchovných ústavech (NVU), ale zaměřovala se též na spolupráci s kriminální službou SNB za účelem šetření neobjasněné nebo zamlčené trestné činnosti a rovněž se státní bezpečností k potírání tzv. vnitřních nepřátel definovaných jako protisocialistické a protisovětské živly.

Tímto nabyla vnitřní ochrana ve vězeňství rozsahu činnosti jako před rokem 1968. O důležitosti která ji byla přikládána svědčí skutečnost, že v roce 1983 bylo samostatné oddělení vnitřní ochrany povýšeno na odbor vnitřní ochrany. Z tohoto výsostného postavení byla vnitřní ochrana sesazena teprve v důsledku sametové revoluce při obnovování demokratických základů státu. Její existence v minulosti umožňovala rezignovat na pedagogické principy zacházení s vězni, na získávání jejich důvěry a dobrovolnosti, neboť špiclování a používání represivních metod se ukázalo být snadnější a účinnější. Těmito metodami bylo možno rovněž řešit i nedostatky při výběru, vzdělávání a výcviku vězeňského personálu. Vytváření atmosféry nedůvěry a strachu bylo povýšeno na hlavní metodu řízení.

Humanizace českého vězeňství po roce 1990 vytvořila podmínky návratu k tradicím předválečného českého vězeňství, které nepoužívalo agenturně operativní prostředky a k aplikaci Evropských vězeňských pravidel, které tyto prostředky nezná. K úvaze o znovuzavedení agenturně operativní činnosti v českém vězeňství je třeba si položit otázku: Kdy a za jakým účelem tato činnost vznikla, kdo jí používal a s jakými následky. Další závažnou otázkou je i morální profil a důvěryhodnost odměňovaných agentů z řad vězňů.

Platná legislativa umožňuje v odůvodněných případech použít tyto výjimečné prostředky PČR a BIS i v místech výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Do rukou Vězeňské služby, která má sledovat nápravu pachatelů trestných činů, však nepatří.

Shrnutí:

Zřizování agenturní sítě v působnosti Vězeňské služby ČR z řad vězňů za úplatu nebo jinou odměnu, je naprosto nepřijatelné z hlediska politického, právního, morálního i odborného.

Z hlediska politického jde o praktiky, které pronikly do poválečného československého vězeňství v důsledku nacistické a komunistické totality. Tyto praktiky jsou neslučitelné s úkoly vězeňství v duchu EVP a neodpovídají vězeňské praxi vyspělých demokratických států západní Evropy.

Z hlediska právního je získávání agentů z řad vězňů problematické, pokud jde o dobrovolnost závazku ke spolupráci, neboť vězeň jako osoba nesvobodná je vystaven tlaku podmínek věznění. Souhlas ke spolupráci může být do značné míry výsledkem psychologické manipulace.

Z hlediska morálního je nepřípustné svěřit vybranému vězni jako osobě morálně narušené sledování jiných vězňů, nebo dokonce vězeňského personálu a navíc za úplatu, nebo jinou odměnu. Této privilegizace může být zneužito k záměrnému podávání lživých informací, se závažnými důsledky.

Z hlediska odborného má být vězeň odměňován (pozitivně stimulován) za úsilí, směřující k vlastní nápravě a nikoli za hlídání ostatních vězňů, nebo dokonce vězeňského personálu. Snaha o využívání agentů z řad vězňů svědčí o nefunkčním vězeňském režimu, absenci kvalifikovaného zacházení s vězni, špatné personální práci, řídící a kontrolní činnosti ve věznicích.

Za nejpádnější důvod ke zřizování (obnovování) agenturní sítě v českém vězeňství je pokládána aktivita některých vězněných členů organizovaného zločinu. Použitím tohoto argumentu by však mohl být zdůvodňován i návrh na znovuzavedení trestu smrti. Lze se obávat, že po prosazení agenturní sítě ve věznicích by mohl projít do parlamentu ČR i tento návrh.

                 
Obsah vydání       30. 12. 2003
30. 12. 2003 Smělýmu srdci štěstí spomáhá
23. 12. 2003 Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů
1. 1. 2004 Šťastný nový rok - jezděte autem! Josef  Vít
30. 12. 2003 Globalizace omezuje sobectví národních elit
31. 12. 2003 Spojené státy vnucují zahraničním leteckým společnostem ozbrojené strážce
29. 12. 2003 Rozmetá globální příliv příležitostí monopol domácích elit? Jan  Čulík
30. 12. 2003 Saddám "prozradil, kam ukryl své miliardy"
30. 12. 2003 Není přípustné užívat ve vězeňství udavače Václav  Prochor
1. 1. 2004 Výňatky z knihy Jak Češi bojují v ČRo 6
30. 12. 2003 Krádež náklaďáku Radek  Mokrý
29. 12. 2003 Británie připravuje bezdrátový broadband pro venkov
30. 12. 2003 Dobré učitele je nutno zaplatit Tomáš  Gawron
30. 12. 2003 O penězích to není Petr  Wagner
30. 12. 2003 Není to vina jen učitelů Jana  Poslová
29. 12. 2003 Převážně bídné školství Ondřej  Hausenblas
29. 12. 2003 Post-moderní Olympané v českém školství po 13 letech Ivo V. Fencl
29. 12. 2003 Britský ministr školství: násilí v televizi vede ve školách k šikaně
29. 12. 2003 České školství: problémem nejsou učitelé, na sobě musí pracovat každý sám Josef  Vít
23. 12. 2003 Vánoční příběh: Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán? Petr  Lébr
30. 12. 2003 Do nového roku mnoho optimismu Štěpán  Kotrba, Oldřich  Průša
30. 12. 2003 Šamanismus, sex a reálpoetika Toma Robbinse Radek  Mokrý
30. 12. 2003 PF 2004 Jan  Paul
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 "Proč tady máme stát a poslouchat vás?"
29. 12. 2003 Média veřejné služby Petr  Jánský
29. 12. 2003 Klikaté cesty vědy v Království českém Jiří  Bakala
29. 12. 2003 Křehký mír v Súdánu Simone  Radačičová
28. 12. 2003 Datle nad Saddámovým příklopem skutečně visí i v prosinci
29. 12. 2003 Itálie: nový nemocný v Evropě
29. 12. 2003 Fér a nefér: Slané jídlo vyvážíme sladkým, nikoliv hnusným Ivan  David
29. 12. 2003 Nad projevem Jana Kavana Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Válka v Iráku ukázala limity americké moci
27. 12. 2003 Jak čeští studenti rozčílili vatikánský rozhlas
30. 12. 2003 Šalamoun v ČRo 6
28. 12. 2003 Fundamentální člověčí touhy Zdeněk  Bárta
22. 11. 2003 Adresy redakce
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
30. 12. 2003 Globalizace omezuje sobectví národních elit   
30. 12. 2003 Krádež náklaďáku Radek  Mokrý
30. 12. 2003 Není přípustné užívat ve vězeňství udavače Václav  Prochor
30. 12. 2003 Šamanismus, sex a reálpoetika Toma Robbinse Radek  Mokrý
29. 12. 2003 Válka v Iráku ukázala limity americké moci   
29. 12. 2003 Převážně bídné školství Ondřej  Hausenblas
29. 12. 2003 Rozmetá globální příliv příležitostí monopol domácích elit? Jan  Čulík
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
23. 12. 2003 Politik má provokovať Michal  Feik, Jaroslav Hrenák
23. 12. 2003 Vánoční příběh: Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán? Petr  Lébr
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka   
23. 12. 2003 Politik má provokovať Ivan  Štefunko, Martin Muránsky
22. 12. 2003 České školství se už nemá kam dál rozkládat Hynek  Hanke