Obklopuje se lidmi, kteří nesnesou moc světla. Jeho přátelé jsou i bývalí-nebývalí agenti jakési rozvědky, nic jistého o tom není známo, někteří se však nemohou oprostit od starého zvyku nepohodlné osoby jednoduše likvidovat. Jména jako Srba ale jistě nikomu k reputaci neposlouží. Kdo má takové přátele, nepotřebuje už žádné nepřátele.

Kavan si dnes myslí, že zasloužil přinejmenším čestné 3. místo na kandidátce, s 11. místem je jednoznačně podceněn! Proto není nic samozřejmějšího, než se chovat jako "beleidigte Hanswurst" a z kandidátky odejít. Podle jeho výroků má výrazný sklon k přeceňování vlastní důležitosti, těžko je mu pochopit, že jeho generace r. 1968 sice splnila svůj úkol, ale dnes je svět jiný. Zejména se změnila za posledních 10 roků preference sociálních demokratů, jimi ovládané státy západní Evropy jsou díky jim v těžké krizi. Přebujelý sociální stát se už nedá financovat, "sociální" stát, vykořisťování pracujících ve prospěch nemakačenků, to je náplň nejenom sociální demokracie, to patří i do zájmové sféry Ransdorfovy totalitní strany. Za kapitalismu byl člověk vykořisťován člověkem, za Ransdorfa tomu bude právě naopak!

To neznamená, že se Jana Kavana musí ČR vzdát, s jeho přáteli z PES, což je zkratka pro evropskou socialistickou stranu, bude ještě dlouho bojovat za socialismus, otázka je jenom, kde? Nepochybně je důležité, že pan Kavan umí slušně anglicky, zdá se, že i v češtině není zaostalý, takže by mohl pro Českou Republiku dost udělat, pokud bychom považovali za dostatečný jeho dar výřečnosti a chucpe, aby se dostal na nějakou tu funkci v mezinárodních orgánech. Česká republika ale nejsou pouze sociální demokraté. Zastupoval pan Kavan v zahraničí ČSSD, nebo republiku? Podle toho, co sděluje o své anglické emigraci, ho zajímaly hlavně tak zvané "levicové" kruhy.

Byla to letech 1968 - 1970 doba, kdy zejména v Německu mládež začala revoltovat proti "kapitalismu". Samozřejmě si to mohli dovolit, díky právě tomu nenáviděnému státu jejich rodičů dosáhli do té doby nevídaného blahobytu. Vzpomínám, že jsme na cestě k obědu museli projít špalírem těchto chlapečků, kteří nám strkali do ruky letáky o "Berufsverbotu" pro "demokratické" činitele. Poučeni třetí říší se opravdu Němci snažili zabránit přístupu zpolitizovaných fanatických učitelů na školy. Jakékoliv jiné povolání jim samozřejmě bylo otevřené, ale to nechtěli.

Německá "levice" schvalovala likvidaci "kontrarevoluce" v Československu a přiznám se, že od té doby s nimi nechci nic mít. Oni tehdy mleli jenom to svoje a poslouchat mínění jiných se nenaučili. Ono se to i na ty sociální demokraty dost odbarvilo, jakákoliv polemika je hned brána jako útok na ně.

Pokud jde o zprávy o činnosti nějakých funkcionářů, i když mají více než 300 stran a zabývají se šéfy tak bohulibých institucí, jaké spravoval pan Kavan, nezachrání je to od stoupy. Každý rok vyhazovala universita v Mnichově ne metráky, ale tuny ročních zpráv a publikací, jednostranně propagujících nějakou firmu nebo instituci, většinu z nich za ten rok nikdo nevzal do ruky. Protože na to jsou v rozpočtu peníze, musí se to vydat a obtěžovat lidi, které to nezajímá. Vydávat tiskoviny s vlastní chválou je pošetilost.

Kdo chce působit v nějaké funkci, musí především zvážit, zda mu jde o tuto funkci, slávu a moc, peníze a honosné auto, nebo o hodnoty obecnější, o prosazování zájmu národa, nebo přinejmenším jeho voličů. Bohužel máme senátory s velmi pochybnou minulostí, kterou kompensují ukradenými penězi a konexemi. I mezi parlamentáři je značný počet těch, které zajímá především jejich plat, příjmy z funkcí v hospodářském a veřejném životě, kam se protlačili svými konexemi, levné byty a jiné obroky, které u církevních činitelů kritizoval už Jan Hus. Ješitných a "důležitých" politiků máme také nadbytek. Čeho je nám třeba, jsou politikové nejen se zásluhami, ale i s pohledem neomezeným stranickou příslušností, schopných komunikovat kulturně i s politickými protivníky a hlavně stavějícími zájem republiky výše, než zájmy své strany nebo své osoby. V tomto ohledu Kavan nepřesvědčil.